Itálie se stala v posledních dnech cílem tisíců migrantů z Afriky. Znovu to připomnělo, že koronavirová krize problém migrace do Evropy sice zastínila, ale že je stále nevyřešen. Řím žádá evropské státy o pomoc, o to, aby si vzali na své území alespoň část žadatelů o azyl. Jenže na tyto prosby je velká část Evropy, s Českem a dalšími zeměmi V4 na prvním místě, téměř hluchá. O tom, jak dlouho si s tímto postojem Česko vystačí a jak problém migrace do Evropy dlouhodobě řešit je je dnešní díl podcastu.
Přerozdělování žadatelů o azyl mezi státy Evropské unie nezmizelo s koronavirem. Do Itálie míří opět z Libye tisíce běženců a Řím žádá země Unie o solidaritu. Chce také dohodu s Libyí o výměně miliard eur za zastavení migrace.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Omamná vůně, atraktivní květenství a široká škála barev. Tak to jsou hyacinty, kytičky našich babiček! Nyní opět zažívají renesanci a právem!
Do zasněžených Beskyd se v těchto dnech vydali také návštěvníci z Hranic. Že sněhu je na Pustevnách až do pasu, se přesvědčila Lenka Kopřivová. Za kouzelné fotografie děkujeme.
Své mládí prožili shodně v Uherském Brodě. Ve svém sportu navíc dosáhli na samotný vrchol. Trio Dušan Houdek (sportovní střelec), Jakub Hanák (veslař), Šárka Pančochová (snowboardistka) dělí sice propastný věkový rozdíl, ale jedno mají přesto společné. Všichni tři se dokázali probojovat na olympijské hry, kde se navíc zapsali do sportovní historie.
Po roce bez velkých událostí by se letos měli dočkat svých šampionátů i plavci. Na juniory čekají mistrovství Evropy i světa a kvalifikační limity sbírají české naděje už v prvních měsících letošního roku. Mezi limitáře se zařadil také Jakub Bursa, kterému se podařilo zaplavat požadovaný čas pro účast na evropském i světovém šampionátu juniorů na dlouhé polohovce. Na Velké ceně Slovenska dosáhl výkonu 4:24.80.
Nervová soustava, dýchací cesty i trávící ústrojí. Všechny tyto složky se podílí na kvalitní imunitě, která je v lidském těle nezastupitelná. Aby dobře fungovala i po prodělání virového onemocnění, je potřeba se na všechny tyto složky zaměřit v době rekonvalescence. K tomu mohou pomoci některé tinktury z rostlin nebo ještě lépe z jejich pupenů, takzvaná gemmoterapeutika. Jaké rostliny jsou pro obnovu zdraví nejlepší, radí nejznámější česká bylinkářka Jarmila Podhorná.
V seriálu Deníku vám postupně představíme všech sto svatohorských milostí, s konkrétním popisem událostí na nich zobrazených. V popisu jednotlivých událostí je využit text pátera Václava Smolíka, který v knize „Milosti Panny Marie Svatohorské v obrazech“ z roku 1948 stovku zázraků vyobrazených na stropech ambitů Svaté Hory vylíčil a doprovodil zápisy ze svatohorských kronik.
„Maturita, narození dcery a koncert Marka Ztracenýho v O2 Areně,“ tak vyjádřila své tři zatím nejšťastnější momenty v životě Lucie Pešková z Brna. Ani v nejmenším jí nevadilo, že musela na koncert urazit kus cesty. A kilometry nepočítá ani zpěvák Marek Ztracený. Kromě cestování po republice během koncertování ho to táhne do světa. Rád vyráží sám i s rodinou a nová místa si užívá. Občas tu najde inspiraci pro svou práci.
/VIDEO/ Skoro dvoutunový oltář od středy demontují dělníci v katedrále svatého Petra a Pavla v Brně. Nový oltář za dva miliony posvětí brněnský biskup Vojtěch Cikrle v květnu, stávající se rozhodl věnovat kapli svatého Jana Nepomuckého v papežské koleji Nepomucenum v Římě. Tam bude později převezen.
Čím žijí vesnice či vesničky, které obvykle jen projíždíme ? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Nový seriál Deníku vás provede obcemi na Přerovsku a Hranicku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. Tentokrát se podíváme do Prosenic, hanácké obci s folklorním souborem, muzeem i několika historickými památkami.
Také před 95 lety, v roce 1926, připadal 7. duben na středu. Italský diktátor Benito Mussolini ten den vystoupil s projevem na Mezinárodním kongresu chirurgů a poté se vydal do davu svých příznivců na náměstí Piazza del Campidoglio v Římě. Z davu náhle vystoupila šedovlasá irská žena a vystřelila.
V pátek, kdy začínaly velikonoční svátky, měly obchody zavřeno. Celý jeden dlouhý den nebylo možné zajít nakoupit do supermarketu. Katastrofa a zároveň důvod, proč vzít obchody ve čtvrtek doslova útokem. Místo k zaparkování by člověk před nimi v ten den odpoledne hledal jen těžko.
Rád se oblékal jako prostitutka a po celé říši hledal muže, kteří by ho dokázali v ložnici uspokojit. Nejdekadentnější vládce se ze své moci těšil jen čtyři roky. Potom ho jeho legionáři zavraždili. Toho ráno 11. března 222 neměl císař Elagabalus zrovna dobrou náladu. Předchozího dne byl nucen se smířit se svým nenáviděným bratrancem Alexianem Alexandrem, synem sestry jeho matky.
Hrkání, klepání, zvuk dřevěných řehtaček a vůbec všelijaké lomození se od Zeleného čtvrtku až do Bílé soboty vznášelo nad Velehradem. Zvony na bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje naopak před Velikonocemi mlčely. Aby ne. Vždyť z věže chrámu prý odlétly do Říma, což nelze pochopitelně brát doslova.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Zapátrali jsme v archivu Slováckého deníku a našli jsme několik zajímavých fotografií, jak se v minulých letech slavily Velikonoce na Slovácku. Podívejte se na ně s námi a vzpomínejte.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Zapátrali jsme v archivu Kroměřížského deníku a našli jsme několik zajímavých fotografií, jak se v minulých letech slavily Velikonoce na Kroměřížsku. Podívejte se na ně s námi a vzpomínejte.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Zapátrali jsme v archivu Valašského deníku a našli jsme několik zajímavých fotografií, jak se v minulých letech slavily Velikonoce na Valašsku. Podívejte se na ně s námi a vzpomínejte.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Zapátrali jsme v archivu Zlínského deníku a našli jsme několik zajímavých fotografií, jak se v minulých letech slavily Velikonoce na Zlínsku. Podívejte se na ně s námi a vzpomínejte.
Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty podle tradice odlétaly zvony do Říma. Na Domažlicku chodili kluci s drkačkami, truhlíky, řehtačkami, klepačkami nebo trakárky. Právě zvuk dřevěných nástrojů nahrazoval ztichlé zvony.
Jan Blatný nastupoval do funkce ministra zdravotnictví s image kultivovaného muže, který povede pandemickou bitvu jako zkušený generál, jenž leccos ví o strategii a zároveň umí vlídným jednáním pozvednout morálku mužstva. Ctěný hematolog a politikou nepotřísněný manažer…
Dle lidové tradice o Velikonocích mlčí zvony, jelikož odlétají na Zelený čtvrtek do Říma, avšak v roce 1942 zvony z meziříčských kostelních věží opravdu zmizely.
Dnes je Bílá sobota, podle křesťanské tradice druhý den takzvaného velikonočního třídenní, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínkou dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky. Letos ale stejně jako před rokem oslavy tohoto svátku omezují opatření vlády proti šíření koronaviru.
„Pokud epidemiologická situace nedovolí, tak se opět všichni uslyšíme na zahradách,“ organizovali se před největšími křesťanskými svátky klapači v Olomouci-Droždíně. Nedovolila.
/FOTO, VIDEO/ Klap, klap, klap. Prostranství před kostelem svatého Martina v Blansku rozeznělo v pátek v pět hodin odpoledne klapání. Blanenští skauti v kruhu s dřevěnými nástroji připomenuli dávnou velikonoční tradici.
Přes šedesát let znějí Šabinou, malou obcí na Sokolovsku, od čtvrtka do soboty řehtačky. Rok co rok vyráží parta kluků s řehtačkami, které jsou opravdovými unikáty, napříč celou obcí.
Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky. Podle toho vypadají i návštěvy kostelů, které bývají plnější než jindy během roku. Letos však budou mít kvůli koronaviru trochu jinou podobu. Přinášíme vám základní přehled hygienických pravidel i liturgických událostí, které se uskuteční od pátku do soboty.
Od nepaměti v lidech vzbuzují úctu. Nejen svým zvukem a vzhledem, ale i svou historií. „Přežít“ člověka mohou i o několik staletí. Jubilanti v ostravské Katedrále Božského Spasitele oslaví sto let. Nejstarší ale zdaleka nejsou.
Divadelník Víťa Marčík vyrazil s maskovanými hrkači v černém do centra Českých Budějovic i letos na Zelený čtvrtek. Hrkači vyšli z Piaristického náměstí v 19 hodin. Divadelník velikonoční akci pořádá v krajském městě asi pojedenácté. Všichni měli masky i respirátory.
Dnes je Zelený čtvrtek. Podle křesťanské tradice v tento den Ježíš Kristus naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat. S večerem přichází velikonoční triduum, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky.
Chlapci mají v předvelikonočním období hrkání a na Červené pondělí chodí se žilou o vajíčka. Hrkání v pašijových dnech, kdy „zvony odletí do Říma“, organizují v Petrovicích „páni“ – chlapci vě věku dvanáct až čtrnáct let, osmáci.
Na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma, aby mlčely až do Bílé soboty. Právě v této době zvonění nahradili chlapci, kteříobešli vesnici či městečko s hrkači, řehtačkami, klepadly nebo třeba dřevěnými zvony s dřevěným srdcem. Přinášíme vám ohlédnutí formou fotogalerie z minulých let.
Dle titulku by se mohlo zdát, že v něm chybí čtvrté písmeno „i“. Není to ovšem chyba – těmto svátkům jara jsme doma tak prostě říkávali. Ostatně jedna kniha Jindřicha Šimona Baara nese název Velkonoce. Velikonoční svátky pro nás děcka z malohanácké dědiny Nový Dvůr u Jaroměřic začínaly na Zelený čtvrtek řehtáním. Samotné řehtání totiž nahrazovalo zvony, které odletěly do Říma.
Velikonoce budeme trávit jako každý rok na chatě. Upleteme pomlázku, obarvíme vajíčka a ozdobíme je krásnou ubrouskovou technikou a upečeme ty nejlepší mazance, které dělala moje babička. Jenže díky této covidové době nám budou chybět koledníci, kteří nás každý rok pomlázkou omladí, povzdechla si Jana Václavíková z Pelhřimova.
/FOTOGALERIE/ Přes dva tisíce zvonů v Moravskoslezském kraji včera, na Zelený čtvrtek, umlklo. Že ale doopravdy do Itálie neodletěly, protože by to měly poněkud technicky komplikované, o tom se přesvědčil fotograf Deníku Lukáš Kaboň při prohlídce letošních jubilantů z ostravské katedrály. Podívejte se s námi jak vypadají nejen oni, ale i prostory v katedrále, kam se běžný návštěvník hned tak nedostane. Navíc nabízí úžasný výhled na město.
Na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma, aby mlčely až do Bílé soboty. Právě v této době zvonění nahradili chlapci, kteříobešli vesnici či městečko s hrkači, řehtačkami, klepadly nebo třeba dřevěnými zvony s dřevěným srdcem. Přinášíme vám ohlédnutí formou fotogalerie z minulých let.
Obří velikonoční kraslice poutá pozornost Brňanů na náměstí Svobody v centru Brna. V období Velikonoc se na prostranství pravidelně objevuje od roku 2018.
Opatření proti šíření koronaviru zasáhnou v kraji do oslav Velikonoc. Mše budou pouze pro omezený počet věřících a přenášené on-line. Některé farnosti plzeňské diecéze však přišly s alternativním řešením a bohoslužby přesunuly ven, aby mohlo přijít více věřících.
Po Slezském náměstí v Bílovci jde průvod, někteří v něm roztáčejí řehtačky, jiní mají takzvané klapačky nebo klapotky a dělají klapity klap, klapity klap. Připomínají tak prastarý zvyk, kdy se v pátek před Velikonocemi klapotalo, čímž se nahrazoval zvuk zvonů, které odletěly do Říma.
Začal takzvaný Svatý týden neboli také Pašijový týden, což je významným obdobím křesťanského liturgického roku. Značí především poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříží a vzkříšení. Je ale překvapivé, jak moc se liší velikonoční zvyky v rámci různých kultur a národností.
V neděli 28. března začal takzvaný Svatý týden neboli také Pašijový týden, což je významným obdobím křesťanského liturgického roku. Značí především poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříží a vzkříšení. Je ale překvapivé, jak moc se liší velikonoční zvyky v rámci různých kultur a národností.
Po cestě vinoucí se mezi dřevěnými chalupami prochází husím pochodem pětice kluků. Před sebou tlačí rapače – dřevěné trakaře opatřené velkou řehtačkou, které s každým otočením kola vydávají pekelný rachot. Pronikavý zvuk se nese celou Valašskou dědinou – největším areálem Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
