/FOTOGALERIE/ Ostrava, lotyšská Jurmala a pak na mistrovství světa do Říma. To je program plážových volejbalistek Barbory Hermannové a Marie Sáry Štochlové po J&T Banka Ostrava Beach Pro 2022. Prvním turnaji nejvyšší světové série Elite 16, který spolu hrály.
/FOTOGALERIE/ Ostrava, lotyšská Jurmala a pak na mistrovství světa do Říma. To je program plážových volejbalistek Barbory Hermannové a Marie Sáry Štochlové po J&T Banka Ostrava Beach Pro 2022. Prvním turnaji nejvyšší světové série Elite 16, který spolu hrály.
/FOTOGALERIE/ Žije v Praze, ale do rodné Ostravy se vždycky ráda vrací. I proto, že zde pravidelně koná turnaj J&T Banka Ostrava Beach Pro. Plážová volejbalistka Barbora Hermannová jeho první ročník před čtyřmi lety s Markétou Nausch Slukovou vyhrála, letos v Dolních Vítkovicích, kdy je klání zařazeno do nejvyšší světové kategorie Elite, hraje pod vysokými pecemi už počtvrté, poprvé ale s Marií Sárou Štochlovou.
Zavřete oči a představte si, že sedíte na hodině zeměpisu. Přísný učitel vám pokládá otázku, který stát je na světě nejmenší. Zřejmě bez váhání odpovíte, že přeci Vatikán. Nejspíš o tomto „státě uprostřed města“ dokážete z hlavy říct i nějaká fakta. Ale jaký je druhý nejmenší stát světa? A třetí či dokonce čtvrtý? Že nemáte vůbec tušení? Nevadí, po přečtení dnešního článku je budete znát všechny.
I cesta je někdy cílem. U nejkrásnějších evropských železničních tratí toto rčení platí stoprocentně. Jejich přednostmi jsou především krásné výhledy, potěší ale také duše všech milovníků technických staveb. Aktuální žebříček sestavila americká stanice CNN.
/OD ZPRAVODAJE DENÍKU/ Nejdřív trápení, poté fantastický zvrat a od druhé sady už poměrně jednoznačný zápas. Start do pařížského turnaje vyšel Petře Kvitové podle plánu, po necelé hodině a půl se s hojným zástupem českých fanoušků na tribuně loučila s úsměvem na tváři. A ten si ponechala i na pozápasové tiskové konferenci. „Hlavně jsem se modlila, ať nezačne pršet,“ přiznala rodačka z Bílovce.
Netradiční podobu bude mít pamětní deska, která ozdobí zeď kostela svaté Kateřiny Alexandrijské v Českém Meziříčí. Věnována je asi nejvýznamnějšímu zdejšímu rodáku Karlu Otčenáškovi, královéhradeckému biskupovi a osobnímu arcibiskupovi.
Lidé mají se střevními parazity dlouhou a bohatou historii. Od Jeruzaléma přes Řím až po Řecko se archeologové často probírají starověkým trusem, aby lépe porozuměli stravě a nemocem dávno ztracených civilizací. Nejinak tomu bylo i u průzkumu stolice stavitelů majestátního Stonehenge.
Ne, rozhodně nebylo plno, ale dvě strany tribun na centrkurtu v areálu Rolanda Garrose se docela solidně zaplnily. Proč? Vždyť French Open, každoroční vrchol antukové sezony, statuje až v neděli. Fanoušci však měli pádný důvod přijít se trochu opálit na hřejivém pařížském slunci: po prašném oranžovém obdélníku totiž čile dusal Rafael Nadal, místní tenisový král. Modla, legenda.
Česká tenistka Karolína Muchová, která je v první stovce žebříčku WTA a do tenisového kolotoče se na jaře vrací po delší pauze zaviněnou zraněním břišního svalu, se k překvapení některých fanoušků objevila na ligovém fotbalovém utkání Teplice - Pardubice. A nebyla sama, doprovázel ji neznámý černovlasý sympaťák. Má snad půvabná sportovkyně konečně přítele?
Nejlepší česká plavkyně Barbora Seemanová nebude startovat na červnovém mistrovství světa. Úřadující mistryně Evropy na 200 metrů volný způsob a šestá žena olympijských her účast vzdala kvůli zdravotním problémům, které jí znemožnily se na světový šampionát v Budapešti plnohodnotně připravit. Raději se zaměří na srpnové mistrovství Evropy v Římě.
Z Hory křížů u litevského města Šiauliai jde na první pohled hrůza, protože připomíná něco jako obří pohřebiště. Dokonce se opakovaně dostává do výběrů nejděsivějších míst světa. Její účel je však jiný.
V západoukrajinském Lvově je americká herečka Angelina Jolie, informují ukrajinská média. Herečka přijela na hlavní nádraží ve Lvově přivítat vnitřně vysídlené Ukrajince, kteří přijeli evakuačním vlakem z Pokrovska v Doněcké oblasti, informoval list Kyiv Independent. Podle ruské služby BBC se hollywoodská hvězda, která je známá svým zapojením do charitativních projektů, objevila v jedné z místních kaváren.
Nejkrásnější jarní svátky, kterými jsou bezpochyby Velikonoce, přinášejí s sebou vzkříšení přírody a všeho živého. Obklopeni probouzející se přírodou procházely děti obcí a řehtáním oznamovaly, že v tyto dny zvony odletěly do Říma.
Alice Bauerová poslala fotografie malých koledníků z Jaronic. "Poctivě chodili řechtat po dobu, kdy zvony odletěly do Říma. V sobotu, jak zde bývá zvykem, si vykoledovali zaslouženou odměnu. Obešli celou vesnici, s pěknou naučenou velikonoční koledou jistě každého potěšili a také poctivě nás ženy pomlázkou vyšupali. Tímto jim chci poděkovat, byli šikovní," říká Alice Bauerová, které za příspěvek děkujeme.
Mezi slavnými muži a kříži se objeví první žena. Tvář Orosie, neboli Dobroslavy, vystoupí v nadživotní velikosti z pískovce na vrchu Náklo na hranicích katastrů Milotic a Ratíškovic. Těsně před letošním svátkem svatých Cyrila a Metoděje tam rozšíří skupinu soch významných dějinných osobností. Raně středověká mučednice zakletá v kameni tak bude ve společnosti sjednotitele slovanských kmenů Sáma, velkomoravských knížat Rastislava a Svatopluka či soluňských bratří.
Velký pátek se označoval také jako Bolestný nebo Tichý pátek. Věřící si připomínají smrt Ježíše Krista na kříži, k čemuž patří i dodržování piety. Výjimku představují řehtačky, klapačky a další hlučné nástroje, které v tento den nahrazují kostelní zvony. Ty totiž podle tradice na Zelený čtvrtek odletěly do Říma a vrátí se až o Bílé sobotě. Za pěkný příspěvek děkujeme Věře Procingerové & Karolíně Bártové. Za fotky děkujeme Oldřichu Otáhalovi.
Druhé místo českých beachvolejbalistů na turnaji Pro Tour druhé kategorie Challenge v brazilské Itapemě je pochopitelně úspěch. Domácí pár číslo 1 Ondřej Perušič a David Schweiner chtěl ve druhém letošním vystoupení otestovat, jak na tom je po dlouhé přípravě.
Vše v lednici by mělo mít stálé místo. Díky tomu budete mít lepší přehled o tom, jaké potraviny se v ní nacházejí (a jestli docházejí), navíc vydrží déle čerstvé. Lednice by měla být nastavena na teplotu kolem 4–5°C a zaplněna do tří čtvrtin, aby v ní mohl správně cirkulovat vzduch. Do spodní části, kde je teplota nejnižší (moderní přístroje tu mají tzv. nulovou nebo fresh zónu), patří čerstvé, dobře zabalené maso.
Chladná rána a slunečné dny provázejí veslaře a krumlovského voroplavce Radka Šťovíčka na jeho rekordní, téměř tisícikilometrové poutní plavbě z Českých Budějovic do přístavu v Hamburku. Na vodu se vydal poslední březnový den, zakončení je naplánované na 21. dubna.
Všechny velikonoční tradice rozvernosti jara přispívají. Ačkoliv hlas zvonů zaznívajících z kostelních věží slyšíme až na jednu výjimku po celý rok, od Zeleného čtvrtka do večera Bílé soboty se zvony odmlčí, jak se říká, odlétly, do Říma.
Řehtání se o Bílé sobotě ozývalo v Dolním Dvořišti. S řehtačkami různého druhu se vydala do ulic tamní mládež, kterou dřevěnými řehtačkami vybavil Vladimír Pecha, předseda místního Masopustního spolku. V Dolním Dvořišti tak zůstali věrni tradici velikonočního řehtání.
Na Vraclavi u Vysokého Mýta bylo v sobotu od páté hodiny ranní pořádně živo. I touto obcí se totiž jako každoročně nesl zvuk řehtaček, které podle tradice nahrazují zvony, jež odletěly do Říma pro požehnání svatého otce. Vše vyvrcholilo voděním Jidáše – tradicí, která se zařadila na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.
Také po celém Slovácku zmlkly o Zeleném čtvrtku při večerních bohoslužbách všechny kostelní zvony, o čemž se říká, že odletěly do Říma. Místo nich o Velkém pátku a Bílé sobotě ráno, odpoledne a večer je slyšet jen tlukot klepačů a rachot hrkačů. Zvony se opět rozezní uprostřed mší o Bílé sobotě. Jejich zvuk bude v té chvíli symbolizovat ono slavné Kristovo vzkříšení.
Malou vzpomínku na Velikonoce svého dětství ve vesničce Protivanov na Drahanské vrchovině i s ukázkou horáckého nářečí, kterým se zde ještě často mluví, nám zaslala pětasedmdesátiletá Marie Žanetová, která nyní žije v Boskovicích. Za překrásné povídání, vzpomínání, fotografie i kresby tatínka, mnohokrát děkujeme.
Velikonoce jsou svátky příchodu jara a pro křesťany symbolizují vítězství života nad smrtí. Slaví se už odnepaměti a intenzivě, a proto na ně má každý člověk nějaké své vzpomínky. Malou vzpomínku na Velikonoce svého dětství ve vesničce Protivanov na Drahanské vrchovině nám poslala paní Marie Ženatová z Boskovic. Její vzpomína je stará více než půl století.
Na Velký pátek byl do Lokte přivezen nový zvon sv. Anežka. Speciální firma jej transportovala do kostela svatého Václava. Šlo o nelehký úkol, protože do loketského farního kostela vedou ze všech stran prudká schodiště. Parta chlapů si s tím poradila a v neděli mohou lidé přijít do kostela, aby viděli požehnání novému zvonu.
Když o Velikonocích ztichnou kostelní zvony, znějí místo nich v mnoha vsích a městečkách rachotivé hrkačky. Přičiněním pánů kluků a spoluku Jarmínek se od čtvrtka vrátila tradice i do Jaroslavic.
V Horácké vesnici, která je součástí turistického centra Eden v Bystřici nad Pernštejnem, jsou připraveny stovky vajec pro velikonoční řemeslné dílny. Jsou součástí čtyřdenního velikonočního programu, který v Edenu začal pátek dopoledne. Rozlehlý areál, jehož součástí je prezentace tradiční lidové kultury, v prvních hodinách navštívily stovky lidí, většina zamířila i do Horácké vesnice. Tvoří ji repliky tradičních staveb, uvnitř jsou vybavené a plně funkční.
V pátek po osmé ráno vyrazila dvanáctičlenná skupina blanenských farníků do ulic. S dřevěnými klapačkami a řehtačkou. Rytmické klapání se ozývalo po cestě od kostela svatého Martina na Starém Blansku a postupně také v centru města. Někdejší velikonoční tradici obnovili Blanenští před několika lety. „Na Zelený čtvrtek se traduje, že po skončení modliteb utichnou kostelní zvony a odletí do Říma. Jejich vyzvánění pak nahrazují klapačky a řehtačky. Symbolizují utrpení Ježíše Krista při jeho křížové cestě,“ řekl Deníku Rovnost blanenský farář Jiří Kaňa.
Křístáci, klepáči, hrkáči nebo řehtáci. Označení pro skupiny kluků a občas i děvčat, kteří od Zeleného čtvrtka až do Bílé soboty obcházejí své vesnice, se sice liší, jenže princip zůstává stejný. Za pomoci hlučných nástrojů nahradit zvony, které podle tradice odletěly do Říma.
Na Zelený čtvrtek si věřící v kutnohorském arciděkanském chrámu svatého Jakuba připomněli poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie.
Na Zelený čtvrtek si věřící v kutnohorském arciděkanském chrámu svatého Jakuba připomněli poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie.
Rok co rok vyráží parta kluků ze Šabiny na Sokolovsku s řehtačkami, které jsou opravdovými unikáty. Chodí , napříč celou obcí a generace se střídají už přes šedesát let. Tuto tradici nezastavil ani totalitní režim ani koronavirus. Letos vyrazily s partou kluků čtyři nové posily.
V průvodu šel po několikáté také Vít Podroužek z Českých Budějovic. Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, upomínají na to vedle hrkačů třeba i atributy na nosítkách.
Desítky let starou tradici dodržují v Šumavských Hošticích nebo v Žernovicích na Prachaticku. Kluci ze Šumavských Hoštic měli na Zelený čtvrtek sraz před kostelem sv. Filipa a Jakuba. Úderem dvanácté zazní povel: "Hrkáme" a jedenadvacet kluků rozezní řehtačky a vyrazí.
Slavnostní mší svatou se svěcením olejům začaly v katedrále svatého Štěpána v Litoměřicích ve čtvrtek dopoledne obřady spojené se Zeleným čtvrtkem. Podle křesťanské tradice v tento den Ježíš Kristus naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat.
Ústup koronavirové epidemie v naší zemi a s tím související uvolňování vládních opatření na všech frontách společenského života po dvou letech způsobí, že si Velikonoc budeme užívat se vším všudy, a tak, jak jsme byli dlouhá léta zvyklí.
/FOTO/ Kraslice jako od draka. Brňané procházející náměstím Svobody mohou po roce opět narazit na obří velikonoční vejce. Pravidelně se u Morového sloupu objevuje od roku 2018, kdy ji Brnu darovala chorvatská Koprivnicko-Križevecká župa.
Kraslice jako od draka. Brňané procházející náměstím Svobody mohou po roce opět narazit na obří velikonoční vejce. Pravidelně se u Morového sloupu objevuje od roku 2018, kdy ji Brnu darovala chorvatská Koprivnicko-Križevecká župa.
Hned na startu nové sezony potvrdil, že loňský, pro něj mimořádný, rok nebyl náhodný, že je po zimní přípravě znovu skvěle připravený, ve výtečné formě. Elitní prsař Matěj Zábojník o víkendu řádil při Velké ceně Pardubic.
Uskutečnilo se úvodní kolo Českého poháru Arena cup jako sedmnáctý ročník Velké ceny Pardubic v plávání. Hlavní závod se uskutečnil o cenu primátora města, který se plave volným způsobem na sto metrů.