Kreativ

ŠTÍTEK: rostliny

Kteří ptáci a obojživelníci žijí v Oboře? Zvířata v Rosicích popíše stezka

Rosice - Kteří ptáci a obojživelníci žijí v Oboře v Rosicích, připomene návštěvníkům nově plánovaná naučná stezka. Její součástí mají být také zajímavosti pro děti a informace o rostlinách. Zda půjde o zcela nový projekt nebo součást nynější městské trasy, zatím není jasné. Záleží na případné dotaci od Lesů České republiky. Státní firmu plánují oslovit členové rosické komise pro životní prostředí.

Skandál ve Včelpu: med obsahoval zakázaná antibiotika

Obora – Antibiotika v medu. Další skandál, který se týká včelařského podniku z Obory Včelpo. Po problémech ze začátku letošního roku, kdy v medu inspektoři našli pyl rostlin z Číny a východní Evropy, nyní rozbory ukázaly zbytky antibiotik, která jsou v Evropské unii zakázaná.

V sadu pod Oblíkem přibyly nové budky pro hnízdění ptáků dudků

Lounsko - Budky, jež by měly pomoci zvýšit počty různých druhů ptáků, kteří hnízdí v dutinách, instalovala v sadu pod Oblíkem Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jsou součástí projektu Life+, který je zaměřen na ochranu jedinečné krajiny lounské části Českého středohoří.

Rady do zahrady: jak s listím a sadbou

Spadané listy ze stromů a keřů na podzim shrabeme. Listy napadené houbovými chorobami zaryjeme na záhony, nebo je můžeme i zkompostovat. Podmínkou však je, aby poslední vrstva listí na kompostu byla dokonale překryta vrstvou zeminy nebo jiného materiálu (např. vrstvou trávy). Listy napadené živočišnými škůdci likvidujeme.

Floristka: „Každý kus je originál"

Zlín – Používá pouze přírodní materiály, většinu použitých rostlin si navíc vypěstovala sama. Floristka Marie Janišová ze Zlína získala pro své výrobky ocenění Pravé Valašské.

Z konopí prý chtěli upéct buchtu

Teplice - Kvůli marihuaně byla obviněná 21letá žena a postih se nevyhnul ani jejímu 29letému příteli. Minulý měsíc je kontrolovali policisté z oddělení hlídkové služby a z batohu muže ucítili silný zápach konopí.

Dobrovolníci uklízeli okolí Novozámeckého rybníka

Zahrádky - Starou pneumatiku, zrezivělou várnici, skládací židli nebo část plynové masky i takové věci v sobotu objevila skupinka dobrovolníků, která se rozhodla uklidit jižní pláž Novozámeckého rybníka.

Teplé počasí mate rostliny i zvířata

Domažlicko – Kvetoucí šípky, kaštany, i nějaké ty pampelišky na louce. V uplynulém týdnu padaly teplotní rekordy, neobvykle teplé počasí v polovině listopadu těší lidi, překvapeny jsou však rostliny a zvířata.

Louky v Podyjí zarůstají. Odborníci je proto obnoví

Podyjí – Vzácné orchideje, jako je prstnatec májový či další zvláště ohrožené druhy rostlin, třeba upolín nejvyšší nebo kosatec sibiřský. To je jen malá ukázka těch vzácných rostlin, které se nedávno samy vrátily na louky v Národním parku Podyjí. Správci parku věří, že tyto rostliny na tamní louky znovu přilákala správná péče o toto území. Nyní proto zacílili na další místa, která postupně zarůstají.

Prořezávky mladých smrkových lesů na Šumavě mají zvýšit stabilitu

Prášily – Správci šumavského parku se v posledních letech snaží prořezávkami mladých smrkových monokultur ve věku kolem 40 let zvýšit odolnost a stabilitu lesů a podpořit v nich rozvoj biodiverzity. Letos tak park prokácel v hustě osázených smrkových lesích zhruba 28.600 metrů krychlových smrkového dřeva, loni to bylo za celý rok ve výchovné těžbě 30.200 metrů krychlových dřeva, řekl dnes novinářům náměstek ředitele parku pro lesní ekosystémy Jan Kozel.

Teplé počasí: daří se škůdcům rostlin, starosti mají včelaři

Jižní Morava – Šály kolem krku i tlusté kabáty ještě na chvíli mohou lidé nechat ve skříních. Na jižní Moravě panují už od neděle nezvykle vysoké teploty, které se místy šplhají i nad dvacet stupňů. Na řadě míst padly rekordy. Neobvyklé počasí přitom může v některých případech negativně ovlivnit přírodu.

Teplé počasí: daří se škůdcům rostlin, starosti mají včelaři

Vysočina, Jižní Morava – Šály kolem krku i tlusté kabáty ještě na chvíli mohou lidé nechat ve skříních. Už od minulé neděle panují nezvykle vysoké teploty, které se místy šplhají i nad dvacet stupňů. Na řadě míst padly rekordy. Neobvyklé počasí přitom může v některých případech negativně ovlivnit přírodu.

Extrémní sucho zapříčinilo nižší úrodu zelí. Zvedla se jeho cena

Týnišťsko – Na letošní úrodě v největší zelinářské oblasti východních Čech se výrazně podepsalo extrémní sucho. „Sklidili jsme jen zhruba dvě třetiny hlávkového zelí ve srovnání s obvyklou produkcí v předchozích letech," říká Milan Dostál, vedoucí bolehošťské zelárny.

V Alternátoru vyroste les, ukáže využití biomasy při vytápění

Třebíč - V Ekotechnickém centru Alternátor, které nedávno vyrostlo v prostorách bývalé třebíčské Baťovy továrny, se návštěvníci budou moci brzo projít lesem. Ovšem ne tak ledajakým. Tento „vyroste" přímo v budově Alternátoru a poslouží jako názorná edukační pomůcka.

Unikátní Rolavské vřesoviště bude přístupnější

Přebuz – Agentura ochrany přírody zpřístupňuje část Národní přírodní rezervace Rolavská vřesoviště. Vybudováním naučných stezek s informačními tabulemi chce zamezit devastaci této chráněné a vzácné lokality.

Unikátní Rolavské vřesoviště bude přístupnější

Přebuz - Agentura ochrany přírody zpřístupňuje část Národní přírodní rezervace Rolavská vřesoviště. Vybudováním naučných stezek s informačními tabulemi chce zamezit devastaci této chráněné a vzácné lokality.

Chmel je dobrý do piva, ale i jako medicína

Jičín – Rostlina, o které si dnes povíme, patří neodmyslitelně k středoškolským i vysokoškolským brigádám a k oblasti Lounska a Žatecka. Možná ale netušíte, že se s ní můžete setkat i na Jičínsku.

OBRAZEM: Do školní botanické zahrady může přijít každý

Praha - Střední odborná škola stavební a zahradnická provozuje ve svém odloučeném pracovišti v ulici Pod Táborem v Malešicích botanickou zahradu, která slouží žákům školy k výuce a je otevřená i veřejnosti. Fotograf Pražského deníku se do zahrady vydal, aby se podíval, co všechno si mladí zahradníci během své praktické výuky vyzkouší.

Když pálit, tak bezpečně. A hlásit

Karlovarský kraj - Kvanta listí, větví, suchá tráva a jiné rostliny. Kdo má zahradu či zahrádku, jistě ten pohled zná, zvlášť na podzim. Vyžínání trávy je zakázáno. Některé místní obecní nebo městské vyhlášky mohou zakázat i pálení listí.

Jsme škola zaměřená na krajinu, venkov, zemědělství, a to chceme zachovat

Rakovník - Střední zemědělská  škola letos slaví sto třicet let od svého založení. Oslavu – setkání s bývalými pedagogy a den otevřených dveří pro všechny absolventy, zájemce o studium i příznivce školy pořádá 20. a 21. listopadu. Jaký je zájem o studium na této škole a co nového může zemědělská škola dnešním žákům nabídnout, přiblížil ředitel Ivan Kup.

Rady do zahrady: Péče o rakytník

V listopadu můžeme ještě pokračovat s výsadbou ovocných dřevin, dokud nezamrzne půda. Dbáme na to, aby stromky byly vysazeny ve stejné úrovni jako ve školce.

Pomoci seniorům může každý občan

Vyšší Brod - Na nové zařízení v klubovně Domu s pečovatelskou službou se mohou těšit vyšebrodští senioři. A aby v ní měli co na práci a mohli aktivně prožívat podzim života, město jejich jménem požádalo o pomoc později narozené občany města. 

Kam s biologickým odpadem?

Svitavy - Tráva, listí, popadané ovoce i odřezky stromů a keřů. Nejen svitavští zahrádkáři už budou vědět, kam s tím

Sucho na Bečvě dál trvá, podzimní deště jsou podprůměrné

Hranice – Sucho bylo v povodí Bečvy znatelné především přes léto a nadále sužuje Hranicko a další místa Moravy. Jedním z důvodů, proč je hladina řeky tak nízká, je i ten, že zde nejsou žádné objemově výrazné nádrže vody, které by mohly průtok v řekách dotovat.

Nové zahrady přibližují děti přírodě. Mají tam i hada

Uherské Hradiště – Bezprostřední kontakt s přírodou. To se nejmenším dětem na svém území snaží zajistit město Uherské Hradiště průběžnou přestavbou zahrad jednotlivých mateřských škol na zahrady v přírodním stylu. Ty svým malým uživatelům nabízejí nejen daleko příjemnější prostředí, ale také možnosti pozorování nejrůznějších živočichů. Své o tom vědí například v Míkovicích.

V Krakonošově zahrádce

Hluboké jámy Krkonošského národního parku, jež kdysi vyplňovaly ledovce, dnes mají zvláštní mikroklima s dostatečnou vlhkostí a s obnaženými skalními stěnami. Díky tomu zde vznikl pestrý ekosystém, v němž se setkávají horští a severští živočichové s těmi z podhůří a nížin, chladnomilné organismy tu žijí vedle teplomilných, světlomilné vedle stínomilných. Mluvíme především o prostředí krkonošských botanických zahrádek, kterým naši předchůdci dali poetická jména – třeba Krakonošova nebo Čertova.