Dlouho zkrášlovala zahrádku před jejich domem na Slovácku. Na to, až agáve konečně vykvete, však manželé Jiří a Emílie Jančovi čekali 51 let. Že se tak letos skutečně stane, se ukázalo na začátku června. Ze středu agáve totiž vyrostl stonek s pupeny.
Pěstujete si na okenním parapetu v květináčích voňavé bylinky? Bez větší námahy tak máte neustále po ruce čerstvé a chutné listy bylinek připravené k použití v kuchyni. V horkém létě ale i tyto rostlinky potřebují trochu pozornosti, aby jim stonky nezdřevnatěly a listy nezhořkly. Jak o bylinky pečovat?
Stačí jedna silná myšlenka, pár hodin kopání, několik stovek korun za fólii a trocha odvahy. Výsledkem může být vlastní zahradní jezírko s ostrovem, vodopádem i rybičkami. Zkušený zahradní koumák František Vavřička z Pňovan se pustil do práce bez rozmyslu – a vytvořil něco nádherného.
Felicie kapská, známá také jako kapská astra, je oblíbená letnička připomínající kopretinu. Její krásné jemné květy ovšem nejsou bílé. Mají barvu modré letní oblohy s výrazným žlutým středem. Felicie můžete pěstovat jako balkonové rostliny, budou ozdobou parapetu i terasy. Hodí se také do záhonů na zahradě i jako půdopokryvná rostlina.
Dlouhých 51 let čekali Jiří a Emílie Jančovi na to, až jim rozkvete agáve, která zkrášluje zahrádku před jejich domem. Začátkem letošního června se jim konečně, po více než půl století, začalo blýskat na časy. Ze středu agáve se totiž začal drát na svět stonkový výrůstek s pupeny, první příznak budoucí koruny plné květů.
S potěšením sledujete, jak plodů na vašich rajčatech přibývá a rádi byste nějak podpořili jejich rychlé zrání a další kvetení? V době dozrávání prvních rajčat potřebují rostliny především draslík, fosfor a hořčík. Ale pozor na to, zda nemáte v blízkosti rajčat kopr, který by dozrávání plodů brzdil.
Krkonošský národní park čeká v nejbližší době unikátní krok. Ochránci přírody chystají sérii pečlivě naplánovaných zásahů ve vysokohorském prostředí nad horní hranicí lesa. Jejich cílem je prověřit nové přístupy k ochraně vzácných tundrových společenstev, která v důsledku změny klimatu i dalších vlivů ustupují. Největší prospěch z toho má mít všivec krkonošský - kvetoucí rostlina, kterou nenajdete nikde jinde na světě než právě v Krkonoších.
/FOTO, VIDEO/ Nabízíme vám další díl našeho tradičního výběru zajímavých akcí, které se v tomto pracovním týdnu na území Prahy konají. Víkendové tipy přineseme jako vždy v pátek. Nejprve vám nabízíme tipy na jednotlivé dny a ve druhé části článku dlouhodobé nebo vícedenní tipy.
Okousaná rajčata nebo okurky, listy květin a stromů a následně hynoucí rostliny. Takový pohled je pro zahrádkáře pohromou a se škůdci často marně bojují. Různé pasti a postřiky však mohou nadělat víc škody než užitku a někdy ani nefungují, případně zahubí jiné užitečné živočichy. Zničené úrodě se přitom dá předejít mnohem šetrněji – přípravou vhodných podmínek pro život na zahradě přirozeným nepřátelům škůdců, kteří se o jejich regulaci postarají.
Turisté si z letní dovolené běžně domů dovážejí různé suvenýry. Přesto ve většině oblíbených destinací, jako jsou Itálie, Turecko, Tunisko, Egypt či Kanárské ostrovy, platí omezení, která zakazují z navštívené země vyvézt některé předměty, ale třeba i písek. Deník přináší přehled zakázaných suvenýrů ve vybraných populárních destinacích, za které hrozí někdy i tučná pokuta.
/FOTO, VIDEO/ Kapky deště se budou o víkendu přetahovat se slunečními paprsky o nadvládu, ale ono je to vlastně jedno, jaké bude počasí. Praha je o víkendu plná zajímavých akcí. Podívejte se a vyberte si!
V červenci je čas na letní řez levandule, podpoří se tím druhé kvetení. Pěstování levandule není náročné, nepotřebuje žádnou zvláštní péči kromě řezu, který se provádí dvakrát do roka. Pokud budete levanduli stříhat ve správnou dobu, potěší vás záplavou voňavých květů nejen v červnu, ale znovu i na přelomu srpna a září.
Zapečená, smažená, strouhaná v plackách, syrová do salátu. Obvyklý letní boj s úrodou cuket naplno vypukl a mezi kamarády a sousedy se to jen hemží tipy na nejlepší recepty a rady jak úrodu cuket zpracovat. Mezi zahrádkáři se ale také řeší jejich jedovatost a možné zdravotní komplikace. V přehledu Deníku se díky radám odborníků dozvíte, kdy je cuketa jedovatá a jak ji sbírat i zpracovat bez rizika.
Celkem 19 druhů rostlin dosud nezaznamenaných v České republice objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky.
Návštěvníci liberecké botanické zahrady mohou v těchto dnech obdivovat jedinečné kvetení viktorie královské – rostliny s jedním z největších a nejúchvatnějších vodních květů na světě.
Čekanka obecná je často považována za plevel, ve skutečnosti se ale dají využít všechny její části, které jsou velmi zdravé. Čekanka mimo jiné pomáhá regulovat krevní cukr, odvádět z těla zplodiny a toxiny, bojovat proti rakovině či podporovat hubnutí. I známá cikorka, kterou jako náhražku kávy popíjeli naši prarodiče, je ve skutečnosti pražený kořen čekanky.
Komáři, klíšťata, vosy nebo včely. Jak jsou malí, tak jsou rychlí a léto je jejich ráj. Zato lidem dokážou prázdninové období značně znepříjemnit. Vyděsit je umějí zase hadi a část alergiků zvládnou notně podráždit některé rostliny. Deník.cz proto v rámci projektu Vizita přináší přehled a rady, jak léto bok po boku nenápadným živočichům a kytičkám prožít co nejvíc pohodově.
V horkém létě je potřeba dbát na dostatečnou zálivku. Že bychom neměli rostliny na zahradě zalévat v poledne, je všeobecně známé. Slunce nejvíc hřeje a voda se odpaří tak rychle, že ji rostliny nestačí využít. Je ale lepší zalévat zeleninu a květiny ráno, nebo raději počkat na večer? Obojí má své výhody.
Petr Lukáš je nadšený houbař, který o svých výpravách rád natáčí zajímavá videa. V těch představuje hlavně méně známé druhy hub, které lze nejen v našem regionu najít, a sdílí je i se čtenáři Deníku. Tentokrát vás zavede do Jizerských hor a na jedno sídliště.
Malé semenáčky i rostliny staré několik desítek let jsou dnes a zítra k vidění ve Františkových Lázních. Sokolovská Společnost pěstitelů kaktusů a sukulentů (SPJS) pořádá ve Dvoraně Glauberových pramenů výstavu. K vidění jsou tu i různé unikáty ze sbírek členů společnosti i rostliny, které si mohou zájemci koupit. A zkušení členové jim rovnou poradí, jak na ně.
Odjíždíte na dovolenou a přemýšlíte, jak udržet zahradu zdravou a zelenou? Pokud vsadíte na metody šetřící vodou, najdete rostliny na zahradě živé a zdravé i po návratu. Mulčujte, zbavte se plevele, okopávejte, využijte PET lahve nebo si vyrobte úsporný zavlažovací systém.
Odjíždíte na dovolenou a přemýšlíte, jak udržet zahradu zdravou a zelenou? Pokud vsadíte na metody šetřící vodou, najdete rostliny na zahradě živé a zdravé i po návratu. Mulčujte, zbavte se plevele, okopávejte, využijte PET lahve nebo si vyrobte úsporný zavlažovací systém.
Lidem, kteří v těchto dnech projíždí Újezdem u Uničova na Olomoucku, se naskytne neobyčejný pohled. Na kraji obce totiž kvete nepřehlédnutelná agáve obecná. Na květ exotické rostliny čekali místní padesát let. Výjimečná událost je však předzvěstí blížícího se zániku agáve.
Kdo si někdy oblékl na práci na zahradě žluté nebo světle zelené tričko, možná si všiml, že se na něj okamžitě slétli malí černí broučci. Jde o blýskáčka řepkového, kterého přitahují barvy připomínající květy jeho oblíbených rostlin. Pěstitelům řepky, ale i dalších plodin, dokáže způsobit značné škody.
Kdo v těchto dnech projíždí Újezdem u Uničova, často neodolá a přibrzdí auto nebo sleze z kola. V zeleni na okraji obce kvete agáve obecná. Je nepřehlédnutelná. Na květ této exotické rostliny, který ční do výšky 6 metrů, čekali místní 50 let. Současně ale smutní. Květy jsou předzvěstí toho, že rostlina uhyne.
Jde o rostliny. Vstavač kukačka byl dříve opravdu hojným druhem orchideje. Dnes roste jen zhruba 150 místech v Česku a je řazen mezi druhy kriticky ohrožené. Nově se jim bude dařit na orchidejové louce u Velké Javorské v Českém středohoří, kde tento týden proběhly výsadby hlíz kukaček pro založení nové populace tam, kde se dříve vyskytovaly.
Na Husích ostrovech u Němčic se v neděli koná úklidová akce. Dobrovolníci odstraní nepůvodní rostliny a odpad. Připojit se může každý.
Tendence vidět ve všech netradičních zástupcích hmyzí říše nebezpečné invazivní druhy, v kombinaci s až panickou hrůzou, kterou v lidech vyvolává jakýkoliv bzučící hmyz, nedělá našim největším včelám zrovna dobrou reklamu. Ani negativně znějící pojmenování „africká včela“, jímž ji občas po vzoru asijských sršní častují rádoby odborníci, si drvodělka fialová nezaslouží. Jde totiž o velmi užitečného tvora.
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu - dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec.
Pokud pěstujete rajčata, pak byste měli odstraňovat postranní výhonky rostoucí v úžlabí listů tyčkových rajčat. Po vylomení zálistků, jak se těmto výhonkům říká, může rostlina všechnu svoji energii soustředit do hlavního výhonu a plodů. Rajčata budou větší, chutnější a dozrají dříve. Ale pozor - keříčková a divoká rajčata se nezaštipují.
Přestože tak vypadá, o palmu se nejedná. Jde o cykas japonský patřící spolu s jinany a jehličnany mezi nahosemenné rostliny. V Zoo Ostrava mají tuto starobylou rostlinu v tropickém skleníku, kde ji mohou zájemci obdivovat při víkendových komentovaných prohlídkách. A že je co obdivovat! Cykas zde právě kvete, což se děje poměrně zřídka, obvykle pro mnoha desítkách let.
V červenci už rajčata na záhonech, balkonech i ve sklenících krásně rostou. Zároveň ale začíná nejnáročnější část sezóny – je třeba udržet rostliny zdravé, silné a co nejdéle plodné. A to pokud možno bez chemie a složitých zásahů. Zkušený zahrádkář Tomáš Trejbal ze středočeského Klínce proto shrnuje pět nejdůležitějších zásad pro úspěšné pěstování.
/FOTO, VIDEO/ Je před námi první červencový víkend. Počasí by mělo být příjemné, bez extrémních teplot a snad už i bez výpadků elektrické energie. Podívejte se do našeho tradičního přehledu zajímavých akcí, které se v Praze od pátku do neděle konají.
Škůdce s krásným jménem si letos pořádně pochutnal na mladinkých poupatech řepky. Pustil se do nich, ještě než se stihla na jaře rozvinout. Škody sčítají také v Zemědělském družstvu Netřebice.
Zásahová jednotka Moravskoslezského kraje koncem minulého týdne zadržela dva muže, kteří pěstovali konopí. Oba byli zadrženi v samostatně stojící budově v jedné z obcí na Hranicku.
/FOTO, VIDEO/ První červencové dny přinesly mimořádně horké počasí. Budete se chtít ochladit ve vodě nebo se osvěžit společensky a vyrazit na nějakou zajímavou akci? Podívejte se na pár našich vybraných tipů na právě probíhající pracovní týden. Víkendové tipy přineseme tradičně v pátek.
Rajčata potřebují správné množství živin, jinak dobře neporostou. Jak ale poznat, že je čas na hnojení rajčat? Pokud budete rajčata pravidelně kontrolovat, příznaky nedostatku živin určitě nepřehlédnete. Růst rostlin bude slabý, listy začnou žloutnout nebo hnědnout a starší listy se začnou kroutit.
Všimli jste si? Dlouhodobý trend, kdy přirozená rozmanitost rostlinných druhů v krajině ustupuje z nejrůznějších důvodů jednotvárnosti, stále pokračuje. Mizí zejména specializované druhy vázané jen na určité biotopy, a naopak se šíří několik málo druhů, které jsou schopny úspěšně vegetovat prakticky všude.
Růže patří mezi nejoblíbenější květiny na našich zahradách. Krásné květy, omamná vůně i svěží zelené listy jsou tím, co na této vznešené květině obdivujeme. Pro dobrý růst, krásný vzhled a udržení zdravých a zelených listů je ale třeba správná péče. Růže musíte chránit před chorobami a škůdci a také správně odstraňovat listy, pokud došlo k jejich napadení.
Nádherné květy a omamná vůně udělaly z růží jedny z nejoblíbenějších květin našich zahrad. I královna květin má ale své nepřátele. K těm nejotravnějším škůdcům, kteří se živí mízou listů, stonků a květních poupat růží, patří mšice. Zbavte se jich, než se přemnoží.
Hortenzie patří k nejoblíbenějším kvetoucím keřům v českých zahradách. Jejich nádherné květy běžně vydrží na rostlině několik měsíců. Kvůli změně klimatu, výkyvům teplot a delším obdobím sucha je však pěstování hortenzií v České republice čím dál náročnější. Mnozí zahrádkáři proto stále častěji vybírají do zahrady méně náročné a odolnější kvetoucí keře, které si s nepříznivým počasím poradí lépe.
Na oslavu Mezinárodního dne tropů – výjimečného dne, který připomíná krásu, rozmanitost i křehkost tropických oblastí, zve liberecká botanická zahrada. Den, který připadá na 29. června, vyhlásila OSN s cílem upozornit na zásadní roli tropů v globálním ekosystému i na výzvy, kterým čelí: klimatické změny, odlesňování, chudoba či urbanizace. Tropické regiony se do roku 2050 stanou místem, kde bude žít většina světové populace.
Na Šumavě se v posledních patnácti letech výrazně rozmnožila invazivní rostlina lupina mnoholistá. Svými listy brání okolní vegetaci v růstu. V současnosti se lupina vyskytuje na 160 hektarech Šumavy. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Problémy s jedovatou lupinou mají v posledních letech i správci Krkonošského národního parku nebo například ochránci přírody v Brně.
Pokud si chcete užívat krásně rozkvetlý balkon a zahradu až do podzimu a prodloužit dobu kvetení některým květinám, bude třeba jim pravidelně odstraňovat odkvetlé květy. Zaštipování odkvetlých květů má několik důvodů a je důležité provádět ho správně.
/FOTO, VIDEO/ Vlastní džungli si zaslouží mít každý. S takovým heslem začal Matěj Hradský pořádat HappyPlantFest. A premiérově dorazil i do města pod Ještědem, kde třetí červnovou sobotu zaplnily stovky pokojových rostlin jeden ze sálů Domu kultury Liberec.
Národní park Šumava bojuje s invazivní lupinou mnoholistou, která zásadně mění prostředí, v němž se objeví. Její likvidace je však během na dlouhou trať.
Znáte svazenku? Jednoletá nenáročná rostlina se pěstuje jako zelené hnojení. Svazenka obohacuje půdu o živiny a chrání ji před erozí a vysušováním. Její modrofialové květy jsou pastvou pro včely i čmeláky a vypadá moc hezky i jako řezaná květina.
Pokud chcete dodat půdě živiny bez chemie a nemáte k dispozici hnůj nebo kompost, zvolte takzvané zelené hnojení. Půdu tak levně a přirozenou cestou obohatíte o organickou hmotu a živiny. Na záhony, ze kterých jste už sklidili vypěstované plodiny, zasejte semínka vhodných rostlin. Až vyrostou, stačí je posekat a zapracovat do půdy.
Stráň je příkrá. Každý krok v lokalitě známé jako Schustlerova zahrádka ve středních Krkonoších vyžaduje soustředění, a to nejen kvůli extrémnímu terénu, ale i s ohledem na vzácnou květenu. Je jednou z nejbohatších botanických lokalit Krkonošského národního parku (KRNAP).
Jen voda a světlo stačí k tomu, abyste mohli doma úspěšně pečovat o čerstvé bylinky. Díky hydroponickému pěstování nebudete muset řešit nákup substrátu ani pravidelné zalévání. Pro pěstování bylinek bez hlíny jsou ideální ty, které mají krátký kořenový systém. Je to například máta, bazalka, rozmarýn či tymián.
