Osmdesátky by se 26. srpna dožil Karel Průcha, pedagog s vášní pro přírodu a její ochranu, zakladatel jedné z prvních stanic mladých přírodovědců v zemi. Není bez zajímavosti, že po absolvování pedagogické fakulty učil na mrákovské základní škole - a na Chodsku se seznámil i se svou budoucí ženou.
Zakladatel Stanice mladých přírodovědců v Horažďovicích, jedné z prvních v Československu, a učitel Karel Průcha by nyní v srpnu oslavil 80. narozeniny. Mnozí na něj stále vzpomínají pro jeho zapálenost pro přírodu a životní prostředí. Pro mnoho lidí byl vzorem. Začínal na Chodsku.
Filodendrony jsou rostliny z deštných pralesů s krásnými listy. Jako oblíbené pokojovky dobře prospívají v bytě i ložnici, snadno se pěstují, ale jsou jedovaté.
Doslova rájem pro zahrádkáře byly po čtyři dny Čimelice, kde se konala jubilejní 35. výstava květin. Tisíce lidí se procházely fóliovníky, kde se nemohly nabažit pohledy na krásné expozice, květinami a vůněmi. Návštěvníci poznávali květiny českých zahrad, ale i z celého světa.
Chcete, aby vám petúnie a surfinie dlouho kvetly? Tyto letničky na konci léta potřebují dostatek vody i výživy. Pro podporu dalšího kvetení je dobré odstranit odkvetlé květy a zastřihnout výhony.
/FOTO, VIDEO/ Víkend slibuje chladnější počasí, takže tentokrát místo vodních radovánek můžete vyrazit za kulturou. Za jakou? Podívejte se do našeho tradičního přehledu nejzajímavějších akcí, které se v Praze v sobotu a neděli konají. A třeba se právě vám "trefíme do noty".
Tupoušek pyšný (Medinilla magnifica) ohromí každého, kdo se na něj podívá. Zelené listy doplňují nádherná růžová květenství. Pěstování této exotické pokojovky ale není pro začátečníky. Jak se o ni správně starat, aby krásně kvetla?
/FOTO, VIDEO/ Srpen se zlomil do své druhé poloviny a před námi jsou poslední dva prázdninové týdny. Jak si zpestříte následující dny? Podívejte se na náš tradiční přehled zajímavých událostí, které se v Praze konají. Víkendové tipy přineseme tradičně v pátek.
Fuchsie patří k nejoblíbenějším květinám, které zdobí mnoha krásnými květy balkony i terasy. V srpnu je ten správný čas kdy je namnožit. Jak získat řízkováním nové rostliny?
/VIDEO/ Živé zelené stěny v krajské knihovně v Havlíčkově Brodě. Chlouba města i kraje. Rostlinám se však příliš nedaří. Nejdřív uschl porost na fasádě a speciální firma je musela vyměnit. Teď došlo i na kytky v interiéru knihovny. Zalévání rostlin řídí počítač, ale květiny i tak umíraly. Zelená stěna musela dolů. Místo ní je nová, vyšla téměř na 200 tisíc korun. Květiny se ale budou měnit už pořád. Podle některých návštěvníků knihovny je to plýtvání.
Zlatobýl kanadský je nepřehlédnutelná rostlina se žlutými květy. Ty se sbírají od července do září. Bylina je prospěšná pro ledviny a močový systém, má protizánětlivé účinky a posiluje imunitu.
Vypěstovat si vlastní brambory nemusíte nutně jen na velkém záhoně. Stačí nádoba, trocha trpělivosti a špetka experimentátorského nadšení. Markéta Musilová z Dolan u Olomouce letos vyzkoušela čtyři různé způsoby výsadby v 50litrových nádobách.
Kulkas zamiolistý je odolná, krásná a přitom nenáročná pokojová rostlina. Zamiokulkas či klenot Zanzibaru, jak se také nazývá, nepotřebuje slunce ani časté zalévání, rosení nebo přesazování. Růst a svěžest lesklých zelených listů oblíbené pokojovky můžete navíc podpořit použitím obyčejného cukru rozpuštěného ve vodě. Zamiokulkas ale ocení i kávové hnojivo nebo kopřivový výluh.
Máte stále mnoho zelených rajčat? V srpnu je ten správný čas zaštípnout vrcholky tyčkových rajčat, aby přestala dál růst. Díky tomu veškerou energii přesměrují do růstu a zrání plodů.
/FOTO, VIDEO/ Tento týden bude mimořádně horký, ale pokud si chcete užít také trochu zábavy, rozhodně máte možnost. Podívejte se na tipy na námi doporučené akce, které se nadcházející pracovní dny konají. Víkendové tipy přineseme tradičně v pátek.
Při správné péči cukety porostou jako divé až do října. Způsob, jak prodloužit dobu plodnosti cukety je snadný, přesto ho zahrádkáři využívají málo. Přitom stačí u cuket prořezat listy. Prořezávání cuket během léta může zvýšit úrodu a pomoci v boji proti chorobám rostliny.
Orchidejová louka pod Solanskou horou u Podsedic na Litoměřicku je plná kovových klecí. Chrání orchideje, které okusovala přemnožená zvěř. Přírodovědci se tak společně s dobrovolníky snaží zachovat kriticky ohrožený druh rostliny, jejíž populace klesla. Informoval o tom Český svaz ochránců přírody.
Orchidejová louka pod Solanskou horou u Podsedic na Litoměřicku je plná kovových klecí. Chrání orchideje, které okusovala přemnožená zvěř. Přírodovědci se tak společně s dobrovolníky snaží zachovat kriticky ohrožený druh rostliny, jejíž populace klesla. ČTK o tom informoval Český svaz ochránců přírody.
Udržovat zahradu tak, aby byla stále krásná a upravená, vyžaduje čas i spoustu práce. Patří k tomu i zastřihávání a prořezávání rostlin, odstraňování odumřelých listů a uschlých květů po odkvětu. U některých rostlin je ale nezbytné se tomu zcela vyhnout. Pomůže to udržet je v dobrém stavu do příštích let.
Šestimetrová agáve v Újezdu na Olomoucku bere dech. Kvetoucí exotická kráska si získala pozornost místních i přespolních. Na tento „zázrak“ ostatně obec čekala dlouhých 50 let.
Šestimetrová agáve v Újezdu na Olomoucku bere dech. Nepřehlédnutelná exotická kráska již naplno předvádí květenství a vábí hmyzí opylovače. Místní i přespolní se nemohou vynadívat. Na tento „zázrak“ čekala obec dlouhých 50 let.
Někdy na déšť čekají zahrádkáři jako na smilování, jindy pod přívaly vody z nebe bědují, že přijdou o úrodu. Bez vody se rostliny neobejdou. Extrémní dlouhodobé srážky ale mohou vést k přemokření a erozi půdy, plísním a hnilobě plodů. Pomohou vám vyvýšené záhony, drenážní systémy, zachytávání vody, mulčování a další vychytávky.
Výherní část druhé etapy 3x 30 dnů pro mokřady, kterou pro letošek vyhlásil Český svaz ochránců přírody (ČSOP) jako součást svých aktivit na ochranu mokřadů, skončila. Po 30 dnů jednotlivci i rodiny s dětmi, školy, školky či různé dětské oddíly opět vyráželi za mokřady ve svém okolí a tentokrát pozorovali vážky, symbol zachovalých vodních ploch.
Vzácný herbář se sušenými rostlinami, ilustracemi a ručně psanými popisky, který vznikl před více než čtyřmi stoletími, dostává díky odborníkům z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice novou šanci zazářit. Restaurování bude dokončeno letos v listopadu.
/FOTO, VIDEO/ Je tu první srpnový pracovní týden. Chladnější počasí by mělo postupně ustupovat, takže můžete vyrazit na příjemné procházky. A pokud si chcete užít trochu kultury, podívejte se na naše tipy na pár zajímavých událostí, které se do pátku v Praze konají.
Na poli u Vojnic, část Těšetic, se to už pěkně kulatí. Melounů je vidět nespočet, kam jen oko pohlédne. Teď rostliny potřebují hlavně teplé a slunečné počasí. Vody bylo až až, říká úspěšný pěstitel Ladislav Kašpar, na jehož samosběry kvalitní zeleniny za pár korun se sjíždějí zájemci z celé republiky a logicky i z nedalekého Prostějovska.
Padlí je jednou z nejčastějších houbových chorob, která postihuje cukety a okurky. Jakmile na listech objevíte šedobílý moučnatý povlak, je třeba co nejrychleji zasáhnout. Padlí se rychle šíří, oslabuje rostlinu a může ji i úplně zničit. Důležitá je prevence, v případě napadení pak aplikace postřiku. Než sáhnete po zakoupené chemii, zkuste si postřik vyrobit sami. Překvapivě dobře proti padlí funguje mléko nebo jedlá soda.
Škůdci a zase škůdci. Co na ně? První volbou mnoha zahrádkářů bývá chemie, ale jde to i bez ní. Vyzkoušejte drobné půdní červíky. Dokážou ochránit vaše rostliny přirozenou cestou. Miniaturní predátoři jsou efektivní, ekologičtí a mezi zahrádkáři stále oblíbenější. Zkušený pěstitel Ivan Haška radí, v jakých případech pomůžou i jak je aplikovat.
Deštivé léto sice nenahrává vodním radovánkám, na Znojemsku zatím příliš nepotěšilo ani houbaře, ale zahrádkáři jsou nadšení. Ovoci počasí svědčí. Radost mají i sběrači plodů v přírodě. Kromě borůvek a fíků, o kterých Deník již dříve informoval, se daří i dalším druhům.
Na poli u Vojnic, část Těšetic, se to už pěkně kulatí. Melounů je vidět nespočet, kam jen oko pohlédne. Teď rostliny potřebují hlavně teplé a slunečné počasí. Vody bylo až až, říká úspěšný pěstitel Ladislav Kašpar, na jehož samosběry kvalitní zeleniny za pár korun se sjíždějí zájemci z celé republiky.
/FOTO, VIDEO/ První srpnový víkend by měl být poněkud deštivý, ale nuda vůbec nemusí hrozit. V Praze se totiž koná spousta zajímavých akcí. Podívejte se na náš výběr těch nejzajímavějších.
Nemáte zahradu, ale toužíte po vlastním ovoci? Pěstování ovoce na balkoně či terase je snazší, než si myslíte. Při správném výběru a vytvoření vhodných podmínek si můžete ovoce pěstovat i v květináči. Vyzkoušejte pět druhů, které vás budou těšit nejen krásou, ale i svými plody.
Kávová sedlina zpravidla končí v koši. To i přesto, že ji lze považovat za jednu z nejzázračnějších substancí naší doby. Má totiž neuvěřitelně mnoho schopností: pomůže ze zahrady vyhnat krtka i slimáky, pohnojí rostliny, vyhladí pleť, podpoří růst vlasů a navíc pomůže s úklidem domácnosti. Dokáže i například výrazně pomoci s čistotou toalety.
Šest druhů orchidejí, kociánky, vzácné vrby, masožravé rosnatky, škardy nebo nenápadné vratičky a ostřice. To je jen zlomek z rostlin, které se podařilo najít botanikům během jednoho víkendu v jižní části chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Během průzkumu zaznamenali úctyhodných 450 druhů rostlin.
/FOTO/ Největší leknín světa kvete v botanické zahradě v brněnské v Kotlářské ulici každý rok už sto let. Pozornost přitahují především jeho obří listy a bílé květy, které poté změní barvu na růžovou. Ve volné přírodě amazonského deštného pralesa dorůstají listy viktorií až dvou a pů metru v průměru.
Podzemnice olejná, jak se burákům správně říká, není jen pochoutkou k pivu. Je také zajímavostí pro odvážné pěstitele. S trochou trpělivosti a správnými podmínkami si můžete vypěstovat vlastní buráky i v našich zeměpisných šířkách. O své zkušenosti se podělil Ivan Haška ze Pstruží, který buráky pěstuje už řadu let.
Během tří let se podařilo proměnit zarostlou louku u závodu Dobrá voda v Byňově v cenné území, které dnes hostí desítky druhů rostlin a živočichů, včetně těch vzácných a chráněných. Ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody vzniká pestrá mozaika stanovišť – od tůní pro obojživelníky až po květnaté louky, kde se daří motýlům, včelám a dalšímu hmyzu. Lokalita je součástí projektu Louky Rudiho Mattoni, jehož cílem je obnova biologické rozmanitosti v okolí přírodních pramenů minerálních vod z portfolia společnosti Mattoni 1873.
/FOTO, VIDEO/ Jsou před námi poslední červencové dny. Podívejte se, jak si je můžete zpestřit. Praha je plná zajímavých akcí i během pracovního týdne. Nabízíme vám námi vybrané tipy na ty nejzajímavější. Víkendovou pozvánku vám přineseme tradičně v pátek.
Zelená střecha není jen estetickým výstřelkem, ale praktickým a ekologickým řešením pro novostavby i rekonstrukce. Pomáhá snižovat teplotu ve městech, zadržuje vodu, chrání střešní krytiny a prodlužuje jejich životnost. A bez nadsázky ji zvládne instalovat zručnější kutil. Proč by neměla chybět na každé střeše a jak si ji můžete realizovat svépomocí?
Plísňové choroby na rajčatech, zejména plíseň bramborová, mohou během krátké chvíle zlikvidovat celou úrodu. Vlhké počasí, špatná péče nebo nákaza se brzy projeví šedozelenými skvrnami, hnědými stonky a plesnivými plody. Naštěstí existují osvědčené přírodní metody, které dokážou plísni zabránit i léčit už napadené rostliny. Zkušený zahrádkář Petr Novák z Litomyšle prozradil své triky.
/FOTO, VIDEO/ Je před námi poslední červencový víkend. Pokud zůstáváte v Praze, máte už vymyšlený program? Pokud ne, můžete se podívat na pár našich tipů na zajímavé akce, které se v sobotu a v neděli v metropoli konají.
Dlouho zkrášlovala zahrádku před jejich domem na Slovácku. Na to, až agáve konečně vykvete, však manželé Jiří a Emílie Jančovi čekali 51 let. Že se tak letos skutečně stane, se ukázalo na začátku června. Ze středu agáve totiž vyrostl stonek s pupeny.
Pěstujete si na okenním parapetu v květináčích voňavé bylinky? Bez větší námahy tak máte neustále po ruce čerstvé a chutné listy bylinek připravené k použití v kuchyni. V horkém létě ale i tyto rostlinky potřebují trochu pozornosti, aby jim stonky nezdřevnatěly a listy nezhořkly. Jak o bylinky pečovat?
Stačí jedna silná myšlenka, pár hodin kopání, několik stovek korun za fólii a trocha odvahy. Výsledkem může být vlastní zahradní jezírko s ostrovem, vodopádem i rybičkami. Zkušený zahradní koumák František Vavřička z Pňovan se pustil do práce bez rozmyslu – a vytvořil něco nádherného.
Felicie kapská, známá také jako kapská astra, je oblíbená letnička připomínající kopretinu. Její krásné jemné květy ovšem nejsou bílé. Mají barvu modré letní oblohy s výrazným žlutým středem. Felicie můžete pěstovat jako balkonové rostliny, budou ozdobou parapetu i terasy. Hodí se také do záhonů na zahradě i jako půdopokryvná rostlina.
Dlouhých 51 let čekali Jiří a Emílie Jančovi na to, až jim rozkvete agáve, která zkrášluje zahrádku před jejich domem. Začátkem letošního června se jim konečně, po více než půl století, začalo blýskat na časy. Ze středu agáve se totiž začal drát na svět stonkový výrůstek s pupeny, první příznak budoucí koruny plné květů.
S potěšením sledujete, jak plodů na vašich rajčatech přibývá a rádi byste nějak podpořili jejich rychlé zrání a další kvetení? V době dozrávání prvních rajčat potřebují rostliny především draslík, fosfor a hořčík. Ale pozor na to, zda nemáte v blízkosti rajčat kopr, který by dozrávání plodů brzdil.
Krkonošský národní park čeká v nejbližší době unikátní krok. Ochránci přírody chystají sérii pečlivě naplánovaných zásahů ve vysokohorském prostředí nad horní hranicí lesa. Jejich cílem je prověřit nové přístupy k ochraně vzácných tundrových společenstev, která v důsledku změny klimatu i dalších vlivů ustupují. Největší prospěch z toho má mít všivec krkonošský - kvetoucí rostlina, kterou nenajdete nikde jinde na světě než právě v Krkonoších.
/FOTO, VIDEO/ Nabízíme vám další díl našeho tradičního výběru zajímavých akcí, které se v tomto pracovním týdnu na území Prahy konají. Víkendové tipy přineseme jako vždy v pátek. Nejprve vám nabízíme tipy na jednotlivé dny a ve druhé části článku dlouhodobé nebo vícedenní tipy.
Okousaná rajčata nebo okurky, listy květin a stromů a následně hynoucí rostliny. Takový pohled je pro zahrádkáře pohromou a se škůdci často marně bojují. Různé pasti a postřiky však mohou nadělat víc škody než užitku a někdy ani nefungují, případně zahubí jiné užitečné živočichy. Zničené úrodě se přitom dá předejít mnohem šetrněji – přípravou vhodných podmínek pro život na zahradě přirozeným nepřátelům škůdců, kteří se o jejich regulaci postarají.
