Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu - dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec.
Pokud pěstujete rajčata, pak byste měli odstraňovat postranní výhonky rostoucí v úžlabí listů tyčkových rajčat. Po vylomení zálistků, jak se těmto výhonkům říká, může rostlina všechnu svoji energii soustředit do hlavního výhonu a plodů. Rajčata budou větší, chutnější a dozrají dříve. Ale pozor - keříčková a divoká rajčata se nezaštipují.
Přestože tak vypadá, o palmu se nejedná. Jde o cykas japonský patřící spolu s jinany a jehličnany mezi nahosemenné rostliny. V Zoo Ostrava mají tuto starobylou rostlinu v tropickém skleníku, kde ji mohou zájemci obdivovat při víkendových komentovaných prohlídkách. A že je co obdivovat! Cykas zde právě kvete, což se děje poměrně zřídka, obvykle pro mnoha desítkách let.
V červenci už rajčata na záhonech, balkonech i ve sklenících krásně rostou. Zároveň ale začíná nejnáročnější část sezóny – je třeba udržet rostliny zdravé, silné a co nejdéle plodné. A to pokud možno bez chemie a složitých zásahů. Zkušený zahrádkář Tomáš Trejbal ze středočeského Klínce proto shrnuje pět nejdůležitějších zásad pro úspěšné pěstování.
/FOTO, VIDEO/ Je před námi první červencový víkend. Počasí by mělo být příjemné, bez extrémních teplot a snad už i bez výpadků elektrické energie. Podívejte se do našeho tradičního přehledu zajímavých akcí, které se v Praze od pátku do neděle konají.
Škůdce s krásným jménem si letos pořádně pochutnal na mladinkých poupatech řepky. Pustil se do nich, ještě než se stihla na jaře rozvinout. Škody sčítají také v Zemědělském družstvu Netřebice.
Zásahová jednotka Moravskoslezského kraje koncem minulého týdne zadržela dva muže, kteří pěstovali konopí. Oba byli zadrženi v samostatně stojící budově v jedné z obcí na Hranicku.
/FOTO, VIDEO/ První červencové dny přinesly mimořádně horké počasí. Budete se chtít ochladit ve vodě nebo se osvěžit společensky a vyrazit na nějakou zajímavou akci? Podívejte se na pár našich vybraných tipů na právě probíhající pracovní týden. Víkendové tipy přineseme tradičně v pátek.
Rajčata potřebují správné množství živin, jinak dobře neporostou. Jak ale poznat, že je čas na hnojení rajčat? Pokud budete rajčata pravidelně kontrolovat, příznaky nedostatku živin určitě nepřehlédnete. Růst rostlin bude slabý, listy začnou žloutnout nebo hnědnout a starší listy se začnou kroutit.
Všimli jste si? Dlouhodobý trend, kdy přirozená rozmanitost rostlinných druhů v krajině ustupuje z nejrůznějších důvodů jednotvárnosti, stále pokračuje. Mizí zejména specializované druhy vázané jen na určité biotopy, a naopak se šíří několik málo druhů, které jsou schopny úspěšně vegetovat prakticky všude.
Růže patří mezi nejoblíbenější květiny na našich zahradách. Krásné květy, omamná vůně i svěží zelené listy jsou tím, co na této vznešené květině obdivujeme. Pro dobrý růst, krásný vzhled a udržení zdravých a zelených listů je ale třeba správná péče. Růže musíte chránit před chorobami a škůdci a také správně odstraňovat listy, pokud došlo k jejich napadení.
Nádherné květy a omamná vůně udělaly z růží jedny z nejoblíbenějších květin našich zahrad. I královna květin má ale své nepřátele. K těm nejotravnějším škůdcům, kteří se živí mízou listů, stonků a květních poupat růží, patří mšice. Zbavte se jich, než se přemnoží.
Hortenzie patří k nejoblíbenějším kvetoucím keřům v českých zahradách. Jejich nádherné květy běžně vydrží na rostlině několik měsíců. Kvůli změně klimatu, výkyvům teplot a delším obdobím sucha je však pěstování hortenzií v České republice čím dál náročnější. Mnozí zahrádkáři proto stále častěji vybírají do zahrady méně náročné a odolnější kvetoucí keře, které si s nepříznivým počasím poradí lépe.
Na oslavu Mezinárodního dne tropů – výjimečného dne, který připomíná krásu, rozmanitost i křehkost tropických oblastí, zve liberecká botanická zahrada. Den, který připadá na 29. června, vyhlásila OSN s cílem upozornit na zásadní roli tropů v globálním ekosystému i na výzvy, kterým čelí: klimatické změny, odlesňování, chudoba či urbanizace. Tropické regiony se do roku 2050 stanou místem, kde bude žít většina světové populace.
Na Šumavě se v posledních patnácti letech výrazně rozmnožila invazivní rostlina lupina mnoholistá. Svými listy brání okolní vegetaci v růstu. V současnosti se lupina vyskytuje na 160 hektarech Šumavy. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Problémy s jedovatou lupinou mají v posledních letech i správci Krkonošského národního parku nebo například ochránci přírody v Brně.
Pokud si chcete užívat krásně rozkvetlý balkon a zahradu až do podzimu a prodloužit dobu kvetení některým květinám, bude třeba jim pravidelně odstraňovat odkvetlé květy. Zaštipování odkvetlých květů má několik důvodů a je důležité provádět ho správně.
/FOTO, VIDEO/ Vlastní džungli si zaslouží mít každý. S takovým heslem začal Matěj Hradský pořádat HappyPlantFest. A premiérově dorazil i do města pod Ještědem, kde třetí červnovou sobotu zaplnily stovky pokojových rostlin jeden ze sálů Domu kultury Liberec.
Národní park Šumava bojuje s invazivní lupinou mnoholistou, která zásadně mění prostředí, v němž se objeví. Její likvidace je však během na dlouhou trať.
Znáte svazenku? Jednoletá nenáročná rostlina se pěstuje jako zelené hnojení. Svazenka obohacuje půdu o živiny a chrání ji před erozí a vysušováním. Její modrofialové květy jsou pastvou pro včely i čmeláky a vypadá moc hezky i jako řezaná květina.
Pokud chcete dodat půdě živiny bez chemie a nemáte k dispozici hnůj nebo kompost, zvolte takzvané zelené hnojení. Půdu tak levně a přirozenou cestou obohatíte o organickou hmotu a živiny. Na záhony, ze kterých jste už sklidili vypěstované plodiny, zasejte semínka vhodných rostlin. Až vyrostou, stačí je posekat a zapracovat do půdy.
Stráň je příkrá. Každý krok v lokalitě známé jako Schustlerova zahrádka ve středních Krkonoších vyžaduje soustředění, a to nejen kvůli extrémnímu terénu, ale i s ohledem na vzácnou květenu. Je jednou z nejbohatších botanických lokalit Krkonošského národního parku (KRNAP).
Jen voda a světlo stačí k tomu, abyste mohli doma úspěšně pečovat o čerstvé bylinky. Díky hydroponickému pěstování nebudete muset řešit nákup substrátu ani pravidelné zalévání. Pro pěstování bylinek bez hlíny jsou ideální ty, které mají krátký kořenový systém. Je to například máta, bazalka, rozmarýn či tymián.
V Zoo Ostrava roste jedna z největších sbírek rododendronů a azalek v České republice a na Slovensku. Kolekce těchto nápadně kvetoucích rostlin čítá téměř 8 000 exemplářů a zahrnuje přibližně 530 druhů a kultivarů. Nově byla přijata mezi Národní sbírky pod záštitou Unie botanických zahrad ČR.
Jaký je nejhorší druh stromu v Česku? Nejžhavějším kandidátem na tento titul může být pajasan žláznatý. Ministerstvo životního prostředí kvůli jeho rizikovosti dokonce vydalo v roce 2023 zásady jeho regulace. Pajasan žláznatý totiž dokáže jako agresivní invazivní rostlina likvidovat přírodní ekosystémy, způsobuje záněty kůže a dokonce stojí za smrtí dvou školáků.
Krajští radní odsouhlasili uzavření smlouvy o ochraně lokality Hadce u Želivky II. Jedinečné území severně od obce Bernartice na Benešovsku ukrývá řadu vzácných druhů rostlin. Na ochraně se Středočeský kraj domluvil s vlastníkem pozemků, kterým jsou Lesy České republiky.
Na stáda dobytka mohou narazit lidé v nejvyšších partiích Jeseníků. Pod Petrovými kameny se od začátku června pase stádo ovcí, v neděli 8. června k nim přibylo stádo šesti koní. Ti se nachází v ohradě na dohled od vysílače Praděd.
Plíseň bramborová je pro pěstitele rajčat tou nejhorší noční můrou. Rychle se šíří, napadá listy, stonky i plody a pokud nezasáhnete včas, můžete se s košíky chutných a šťavnatých rajčat rozloučit. Možností, jak rajčata před plísní chránit, je několik.
Studenti i zaměstnanci Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) si mohou adoptovat rostlinu. Unikátní projekt čtyř studentek se na akademické půdě těší oblibě.
Krtonožka obecná má nejen zvláštní název, ale zvláštně i vypadá. Trochu totiž připomíná malého raka či štíra. Tento vlhkomilný druh hmyzu dokáže na zahradě nebo ve skleníku napáchat velké škody – okusuje totiž kořínky pěstovaných rostlin. Nejen v Evropě je proto krtonožka povážována za významného škůdce.
Stovkami květin osázela Plzeň italské přímořské letovisko Cervia. Zapojila se tak i letos do největší evropské výstavy květinového umění pod širým nebem Cervia – město zahrad, jejíž 53. ročník byl slavnostně zahájen 28. května. Výstavy se účastní 60 městských týmů z Itálie i zahraničí včetně Francie, Německa, Švýcarska, Polska nebo Ukrajiny. Jejich zahradníci proměnili město pomocí svých květinových instalací v atraktivní cíl milovníků rostlin a zahradní architektury. Tématem letošní výstavy je Zelená energie – semínko budoucnosti.
Skvělé a levné přírodní hnojivo si můžete připravit z droždí. Kvasnicové hnojivo obsahuje živiny a vitamin B. Použít ho můžete na rajčata, jahody i na květiny na balkoně. Hnojivo z droždí podporuje růst kořenů i celkovou vitalitu rostlin a zlepšuje strukturu půdy. Připravíte ho velmi snadno.
Z trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy obvinili kriminalisté na Rychnovsku 37letého muže a 70letou seniorku.
Každý, kdo někdy kupoval sazeničky, má doma alespoň pár plastových květináčů. Ty po přesazení často končí v popelnici nebo se hromadí někde v koutě. Přitom právě tyto nádoby mohou v zahradě plnit desítky užitečných rolí – pomáhají chránit rostliny, organizovat zahradnické nástroje, budovat životní prostor pro užitečný hmyz i šetřit zeminu. Stačí vědět, jak je upcyklovat, a staré květináče mohou (nejen) v zahradě ještě skvěle posloužit.
Pilea, rostlina původem z Číny je teď velmi populární pokojovka. Na jejím objevu se podílel norský misionář a hlavu zamotala i britským botanikům. Její neobvyklé listy stojí za mnoha přezdívkami, které tato pokojovka má. Pěstování je snadné, pilea se spokojí s mírnou zálivkou a dostatkem světla. Navíc se velmi snadno množí, čistí vzduch a je bezpečná i pro domácí mazlíčky.
/FOTOGALERIE/ Vůbec první burza exotických rostlin z jižní Ameriky nebo Indonésie se konala v neděli prvního června v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Stovky kusů si mohli návštěvníci nejen prohlédnout, ale také odnést domů.
Někteří jihočeští zemědělci zaorali desítky hektarů řepky. Bylo to kvůli jejímu špatnému stavu. Jde o souběh několika vlivů, způsobily ho mrazy, sucho i výskyt škůdců. Situace ale není v kraji všude stejná. Zatímco na Táborsku zemědělci zaorali přibližně 100 hektarů porostu, na Písecku zatím nezaorávali a na Jindřichohradecku jen několik desítek hektarů, informovala ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
/OBRAZEM, VIDEO/ Lupina mnoholistá, známá také jako vlčí bob, se stává vážnou hrozbou pro ekosystémy. Tato invazní rostlina se rychle šíří a mění živinové poměry v půdě, což ohrožuje místní flóru. Správa Národního parku Šumava proto intenzivně pracuje na její redukci a připravuje kampaň zaměřenou na majitele pozemků, aby pomohli v boji proti této nebezpečné rostlině.
Někteří jihočeští zemědělci zaorali desítky hektarů řepky. Bylo to kvůli jejímu špatnému stavu. Jde o souběh několika vlivů, způsobily ho mrazy, sucho i výskyt škůdců. Situace ale není v kraji všude stejná. Zatímco na Táborsku zemědělci zaorali přibližně 100 hektarů porostu, na Písecku zatím nezaorávali a na Jindřichohradecku jen několik desítek hektarů, informovala ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
Dvakrát do roka mění zahradníci podobu novoměstských květinových hodin. Ty ve městě hodinek ukazují od jara do konce podzimu čas již déle než půl století. Letos to je přesně 65 let, kdy byly poprvé vysazeny. Za tu dobu se několikrát změnila podoba kvetoucího ciferníku i druhy a počty rostlin, které turisty hojně fotografované zajímavosti propůjčují kvetoucí krásu.
/FOTO, VIDEO/ Masožravé rostliny požírající mouchy i desítky dalších druhů těchto rostlinných predátorů pozorují od pátku lidé v Brně. Prodejní výstavu masožravých rostlin najdou návštěvníci ve sklenících botanické zahrady brněnské Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Zájemci si masožravky, které proslavil například legendární film Adéla ještě nevečeřela, mohou zároveň koupit pro domácí pěstování.
Rajčata potřebují k bohatému kvetení a tvorbě plodů dostatek živin. Hnojení rostlin je důležité nejen před výsadbou, ale hlavně v průběhu růstu, v době kvetení a nasazování plodů. Ideálním přírodním hnojivem pro rajčata, které je navíc zadarmo, jsou banánové slupky.
Rajčata jsou náročná na živiny a je proto třeba je v průběhu vegetačního období správně hnojit. Jen tak budou vaše rostliny zdravé, silné a dočkáte se velké úrody chutných a šťavnatých plodů. Nedělejte při hnojení rajčat chyby, které by způsobily problémy s růstem, zdravím nebo s plodností rajčat.
Šrucha velkokvětá, známá také jako mechová nebo sluneční růže, je nenáročná letnička ideální na horké slunné balkony, terasy a skalky. Díky svým dužnatým listům výborně snáší letní polední výheň. Skvěle se hodí do truhlíků a závěsných košů, pěstovat ji ale můžete i na skalkách a záhonech. Pokvete od června až do podzimu.
Několik frekventovaných míst v Karviné zkrášlují trvalkové záhony, které díky pečlivě vybraným rostlinám kvetou po celý rok. Město reagovalo na přání obyvatel i snahu zlepšit estetickou kvalitu veřejného prostoru.
Zalévání rostlin někdy končí rozplavenou půdou a polámanými výhonky. Zahrádkáři ale přicházejí s jednoduchým trikem, jak zalévat efektivněji a šetrněji, a to bez nutnosti nákupu nového vybavení. Stačí obyčejná lžíce a dvě stahovací pásky. Praktická vychytávka promění silný proud vody v jemný rozprostřený vodopád, který ocení květiny i zelenina. Snadný trik můžete použít i v případě, že se vám někam zatoulalo klasické kropítko.
Historie, geologie i botanika v jednom? Přírodní rezervace Vladař na Karlovarsku se stala dějištěm výjimečné exkurze. Deník se na místo vydal s Ivonou Matějkovou ze Západočeského muzea v Plzni, která zájemcům přiblížila unikátní rostliny, jež na jaře oživují tamní stezky.
V letošním roce uplyne deset let od revitalizace piaristických zahrad v Příboře – oblíbeného místa odpočinku, poznání i inspirace. Při této příležitosti se město rozhodlo přistoupit k rozsáhlejším úpravám, jejichž cílem je zahrady dále zvelebit a zatraktivnit pro obyvatele i návštěvníky.
Dvouzubec je letnička, která dobře snáší letní horko. Její až metr dlouhé převisy obalené žlutými nebo oranžovými květy vás budou těšit od května až do prvních říjnových mrazů. Ozdoba okenních truhlíků, závěsných košů nebo smíšených květináčů připomíná sluneční závoj. Existují ale i vzpřímené druhy dvouzubce, které jako záhonová rostlina oživí vaši zahradu. Pěstování dvouzubců zvládne i začátečník.
Přírodní rezervace Vladař, výrazná stolová hora tyčící se nad údolím řeky Střely, se stala dějištěm výjimečné exkurze, která spojila historii, geologii i botaniku v jednom. Redakce Deníku se na místo vydala s odbornicí Ivonou Matějkovou ze Západočeského muzea v Plzni, která návštěvníkům přiblížila nejen malebnou krajinu, ale i unikátní rostliny, které na jaře oživují zdejší stezky.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Pětačtyřicet jednotlivých menších či větších tůní nebo dokonce kaskád vzniklo přičiněním Českého svazu ochránců přírody Vlašim (ČSOP) a města Trhový Štěpánov v jeho okolí. To také prostřednictvím starosty Josefa Korna přineslo prvotní ideu, která se během následujících dvou let stala realitou.
