V Austrálii, kde má svoji domovinu, dorůstá až do výšky sta metrů a je hlavní složkou potravy koal. Eukalyptus, známý také jako blahovičník, patří mezi nejvyšší dřeviny na světě. Víc než 700 druhů eukalyptů se navzájem liší vzrůstem i velikostí a tvarem listů. Exotický eukalyptus tak můžete mít jako keř na své zahradě a také doma v květináči jako pokojovou rostlinu. Bohaté využití má eukalyptus pro své pozitivní účinky na lidské zdrav i při výrobě kosmetiky.
Vůně rebarborového koláče by nejspíš vyhrála některé z prvních míst v soutěži o nejmalebnější vůně dětství. Naše babičky tuhle původně himalájskou rostlinu často pěstovaly na zahradě a s její nakyslou chutí (i temnými stránkami) uměly mistrně zacházet. Nejedna z nich se určitě inspirovala u tehdejší ikony hospodyněk, Marie Janků-Sandtnerové, která v jednom ze svých dobových bestsellerů věnovala rebarborovému koláči hned několik stránek. Rebarbora je na trzích stále k mání, upečte si rebarborový koláč.
Možná to nevíte, ale v Orlických horách můžete objevit sudetskou zahrádku, v níž rostou druhy, které v této oblasti lidé pěstovali ještě v dobách před vysídlením. Jedna z těchto rostlin prý voní a chutná podobně jako anýz a mnohým připomíná bonbony hašlerky. „Sudetská zahrádka získala dobový vzhled, a to díky nově nainstalovanému, ručně vyrobenému oplocení,“ informuje Správa CHKO Orlické hory na svém webu.
Zaštipovat nebo nezaštipovat papriky? Ne všichni pěstitelé se shodnou v tom, zda je to pro další vývoj rostliny i plodů důležité. Podle některých je tento úkon zbytečný a rostlině nic nepřinese, podle jiných zaštipování naopak paprikám velmi svědčí. Je ovšem nutné postupovat opatrně, aby zákrok nezpůsobil víc škody než užitku.
O Biokoupaliště v Jincích se od letošního roku stará nový nájemce. Je jím Martin Soukup z Běštína s rodinou, který chystá na letošní sezónu řadu novinek.
Pěstování okurek může být hračkou. Pokud dodržíte několik základních pravidel, čeká vás velká a chutná úroda. Klíčovým bodem je podle libereckého zahrádkáře Petra Dvořáka technika zaštipování. Právě ta totiž významně ovlivňuje růst i kvalitu okurek.
K péči, kterou věnujeme rajčatům, patří i zaštipování vedlejších výhonků. Pro rostliny je to vítaná pomoc, protože vedlejší výhony jim ubírají sílu a zbytečně je zatěžují. Zaštipování není složitý proces, ale stonky rajčat jsou křehké, takže je potřeba postupovat opatrně. Důležité je také vědět, že jsou druhy rajčat, pro které je tento zákrok nevhodný.
Mnoho lidí ji ze strachu hubí. Černá podlouhlá larva, která je asi půl centimetru dlouhá, na první pohled vypadá jako malý aligátor. Po bocích má oranžové skvrny či proužky a na tělíčku malé chloupky nebo ostny. Najdete ji prakticky na každé rostlině, kterou ale místo toho, aby ji ničila, chrání. Požírá totiž parazitující mšice. Jednoho dne se z ní vylíhne dospělec, kterého každý pozná podle červených krovek se sedmi tečkami.
Rostliny rašelinišť a vřesovišť i písečných dun pobřeží Baltu, himálajské rostliny, sbírky dřevin z Číny, Dálného východu a Japonska i severní Ameriky. Sekvoje a největší expozici rododendronů v Česku, tropický skleník a divukrásné motýly, vodní květiny a skalničky. To vše a mnohem víc můžete potkat v Arboretu Nový Dvůr na Opavsku, které zdobí okolí místního zámečku více než sto let a patří k nejvyhledávanějším v Česku.
Slimáci jsou noční můrou zahrádkářů. Hodovat vyrážejí hlavně po setmění, zejména když je teplo a vlhko. Ráno pak po nich zůstávají stříbřité stopy a ožrané jahody či zničené rostliny. Zatímco nešťastní zahrádkáři nadávají, nabaštění slimáci už spokojeně odpočívají zahrabaní do půdy nebo zalezlí na chladných a tmavých místech. Způsobů, jak nad slizkými vetřelci zvítězit, existuje celá řada. Pokud před chemií upřednostňujete přírodní metody, zkuste jim u jahodníků, nebo třeba u cuket udělat zábranu z pilin.
Moravská Amazonie - takovou přezdívku dostalo území na jihu Moravy, kde se s trochou fantazie může návštěvník cítit jako v tisíce kilometrů vzdálené Jižní Americe. Obklopí ho totiž divoká příroda, která dává domov i vzácným živočichům a rostlinám. Tuto jedinečnou lokalitu lze najít na Břeclavsku.
Roubovaná zelenina je mezi zahradníky hitem. Řada z nich ale dělá jednu zásadní chybu. Přicházejí tak o výhody, kvůli kterým roubovanou zeleninu vlastně pěstují.
Co všechno léčí levandule lékařská, věděli moc dobře už naši předci. Že jde o výjimečnou bylinku, potvrzuje i fakt, že se extrakty z ní používají nejen v lidovém léčitelství, ale také v oficiální medicíně. Lékárník Filip Škarda se podělil o znalosti o tom, jaké má levandule účinky na pleť, na psychiku či na úlevu od bolesti. Prozradil i to, jestli může být tato bylinka pro někoho nebezpečná a co dělat se sušenou levandulí.
O nebezpečí, které pro louky představuje invazní vlčí bob neboli lupina, jsme už psali na konci května. Právě kvete a Správa CHKO Orlické hory vyzývá veřejnost, aby si tuto rostlinu utrhla do vázy. Je to způsob, jak pomoci, aby se v této krajině dále tak masivně nešířila. Je žádoucí, aby se nevysemenila. Naleznete ji teď na mnoha místech hor a někde se jí louky hodně modrají. Objevili jsme ji také za neratovskými chalupami.
Když rostlinky rajčat začnou chřadnout, je potřeba zjistit důvod, proč se jim nedaří. Viníkem může být nedostatek živin, například důležitých minerálů. Rostliny zeslábnou, listy změní barvu nebo jsou poškozené a rajčata neplodí, jak by měla. Podle toho, jak rostliny rajčat vypadají, lze ale zjistit, co potřebují a zajistit si tak dobrou úrodu.
Vzhledově velmi zajímavá květina raflézie (rafflesia arnoldii) zapáchá jako hnijící maso. Přitahuje tím mouchy, které specifický odér láká k tomu, aby v rostlině nakladly svá vajíčka a zároveň ji opylovaly. Rostlina pochází z jihovýchodní Asie a může vytvořit až metrový květ.
Zavlažování rajčat je tak trochu alchymie. Na způsob zálivky, čas, teplotu i množství vody jsou totiž rajčata velmi citlivá. Příliš málo vody je zdeptá a přehnané zalévání udolá. Rajčata v nádobách potřebují jiné množství vody než ta v květináčích a mladé rostlinky chtějí jinou zálivku než vzrostlé keříky. Přečtěte si, jak správně zalévat rajčata.
Papriky můžeme pěstovat na záhonech i ve skleníku, na balkoně v květináči, nebo třeba jen v pytli. I když zkušení zahrádkáři prohlašují, že péče o papriky není nijak složitá, přesto tyto rostliny chtějí své a mají vlastní nároky na teplo, vláhu i péči. Jenom ten pěstitel, který jejich požadavky splní, se může těšit na bohatou úrodu.
/FOTO, VIDEO/ Senior přišel kvůli rodinným neshodám o možnost mít na pozemku v Krupce menší botanickou zahradu. Azyl pro klenoty z rostlinné říše našel v Chlumci.
Když Števo Hložek přemýšlel o svém studentském projektu, zaujala ho při brouzdání internetem webová stránka zabývající se bezúdržbovými mechárii. Inspiroval se a vytvořil přírodu ve skle, o kterou se nemusíte prakticky vůbec starat.
Pěstování okurek není žádná věda, ale existuje pár hříchů, které okurky zahrádkáři neodpustí. Pokud okurky nemají zajištěny vhodné podmíny pro růst, negativně to ovlivní jejich úrodu. Aby dobře rostly, potřebují okurky slunné místo a dobrou půdu. Přečtěte si, jak okurky zalévat a čím je hnojit, aby prospívaly.
Vtáhnout veřejnost do rozhodování, aby pomohla vybrat novou podobu výsadby okružní křižovatky u hotelu Strojař, chce přerovská radnice. Lidé mají na výběr ze čtyř návrhů, z nichž každý má svůj vlastní „příběh“. Hlasovat pro ten nejsympatičtější mohou na webu města.
Muškáty na vašem balkonu či okenním parapetu už rozkvetly a vy se těšíte, jak budou záplavou svých barevných květů ohromovat kolemjdoucí až do podzimu. Pokud se ale na muškátech objevily mšice, mohly by vše zhatit. Mšice se totiž velmi rychle množí, takže je třeba se jich zbavit co nejdříve. I když jsou velké jen pár milimetrů, dokáží mšice na muškátech napáchat velké škody. Na jejich likvidaci vám přitom bude stačit pouze česnek a voda.
Rajčata patří v českých zahrádkách mezi nejoblíbenější plodiny. Jejich pěstování má však své zákonitosti. Vedle dostatku slunce, správného zavlažování a ošetřování je také důležité, co k rajčatům zasadit. Ne všechno se totiž s rajčaty snese. Některé druhy zeleniny, stromů nebo bylin jim mohou vyloženě škodit.
V mokřadech mezi Chodovou Planou a Mariánskými Lázněmi na západě Čech vykvetly zvláště chráněné kosatce sibiřské. Česká botanická společnost vyhlašuje každoročně rostlinu roku, a tou je pro letošek právě zmiňovaná rostlina s modrými květy. Ačkoliv její jméno odkazuje na Sibiř, je tato nápadná rostlina v České republice původním druhem.
V mokřadech mezi Chodovou Planou a Mariánskými Lázněmi na Kosatcové louce vykvetly zvláště chráněné kosatce sibiřské. Česká botanická společnost vyhlašuje každoročně rostlinu roku, a tou je pro letošek právě zmiňovaná rostlina s modrými květy. Ačkoliv její jméno odkazuje na Sibiř, je tato nápadná rostlina v České republice původním druhem.
Přímo v centru Havlíčkova Brodu se prodává konopí. Kdo čeká, že Deník objevil tajné drogové doupě, bude zklamán. „Naše konopí je lék, ne droga,“ zdůrazní Michal Nekvapil, majitel obchodu se zdravou výživou Bylinková chaloupka. Konopí seté, které pěstuje a nabízí, nelze pro nelegální účely použít. Množství psychoaktivních látek označovaných jako THC je v těchto rostlinách velice nízký.
Desítky nejrůznějších masožravých rostlin mohou od pátku obdivovat Brňané. Dvaadvacátý ročník prodejní výstavy začal poslední květnový den ve sklenících Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Vybrané rostliny, které u nás zpopularizoval známý film Adéla ještě nevečeřela, si zájemci mohou na místě dokonce zakoupit.
Zahrádkáři finišují s výsadbou zeleniny. Ti, kterým mladé rostliny poškodily jarní mrazy, nebo škůdci, mají ještě čas nahradit je novými. Podle majitele západočeského Zahradnictví Dobřany Radka Šerlovského teď nastává správná doba na sázení trvalek a okrasných keřů.
Klíčovým výstupem projektu pro biodiverzitu Libereckého kraje financovaného z norských fondů je 77 nových tůní, nejvíce jich zpestří krajinu v okolí Jablonného v Podještědí a u Nového Boru. Nové lokality zlepší podmínky pro život více než 20 chráněných druhů rostlin a živočichů.
/FOTOGALERIE/ V pěstebním skleníku Arboreta Nový Dvůr nabídnou exotickou atmosféru dalekých krajů. Návštěvníci zde mohou obdivovat krásu živých přírodních drahokamů. Jubilejní desátý ročník výstavy tropických motýlů se zde koná po celý červen.
Zahrádkáři finišují s výsadbou sazenic zeleniny. Ti, kterým mladé rostliny poškodily jarní mrazy nebo škůdci, mají ještě čas nahradit je novými. Podle majitele Zahradnictví Dobřany Radka Šerlovského teď nastává správná doba na sázení trvalek a okrasných keřů. Je čas vylepšovat skalky a zakládat trvalkové záhony.
Invazní rostlina se dokáže rozšiřovat rychlostí 24 kilometrů za rok. I takové informace pomáhá získat mapování flóry a fauny, kterého se účastní dobrovolníci po čtyři dny na celém světě.
Nádherné velké květy pastelových barev, které vydrží i několik měsíců, udělaly z hortenzie jeden z nejoblíbenějších keřů v zahradách. Jejich krásu si ale můžete užít i bez zahrady. Hortenzie jde s úspěchem pěstovat také v květináčích nebo truhlících. Budou tak nepřehlédnutelnou ozdobou vašich balkonů, teras i bytů.
/FOTO, VIDEO/ „Vlčí bob je rostlina sice krásná, avšak pro ostatní luční druhy nebezpečná,“ upozorňuje Správa CHKO Orlické hory, kde právě tato invazní rostlina vykvétá.
Mělo jít o skleníky s farmami budoucnosti. Společnost Future Farming z brněnské skupiny GFF, která má v brněnských Dolních Heršpicích akvaponické farmy, teď nemá na výplaty. Informaci přinesl server Sezam zprávy. Podle něj holding, který vybral díky dluhopisům přes miliardu od drobných investorů, chystá zavření těchto skleníků.
Hodit skořápku od vejce rovnou do koše je velká škoda. Možností, jak vaječné skořápky dál využít, je totiž celá řada. Fungují například jako skvělé hnojivo pro stromy a rostliny na zahradě, ale i pro pokojovky. Skořápky z vajec se mají dávat do trávníku nebo do kompostu a lze do nich dokonce sázet semínka.
Šanta kočičí je rostlina, kterou většina koček miluje. Pokud jste viděli fotky nebo videa, na kterých se kočky rozkošnicky rozvalují po zádech nebo si nadšeně otírají hlavu a olizují rostlinu připomínající mátu, je to právě šanta. Přihlouplý výraz, který při tom mívají, způsobuje těkavá látka nepetalakton. Ta na kočky působí jako halucinogen. Proto se také šantě kočičí říká kočičí droga. Na rozdíl od drog ovšem není návyková, účinek je krátkodobý a navíc není nebezpečná pro kočky ani jejich majitele.
Stálá expozice dřevin a rostlin z celé republiky, jaká se hned tak nevidí. To najdou návštěvníci Pelhřimova ve druhém patře měšťanského domu na Masarykově náměstí.
Trhat kvítí v chráněné krajinné oblasti? Zcela výjimečně. V Loučné nad Desnou se to ale může. Chtějí se tak zbavit invazivní rostliny. Jedná se lupinu - vlčí bob.
Za svůj život už Jiří Šlechta z Chodského Újezda vypěstoval tolik druhů rostlin, ovoce a zeleniny, že by na součet nestačily prsty na končetinách jeho ani jeho manželky, která s ním vášeň sdílí. Jeho srdeční záležitostí jsou však už téměř čtyřicet let jednoznačně citrusy.
Arboretum Makču Pikču Paseka nedaleko Olomouce si do svého názvu půjčilo jméno starodávného jihoamerického města Inků. S peruánským Machu Picchu je pojí především rozsáhlé kamenité terasy, skalnatý kaňon a nespočet políček, záhonů a zákoutí s více než třemi tisíci druhů rostlin. Vznikl na místě někdejší skládky odpadu a právě teď je ideálním místem na výlet: všechno tady kvete a voní.
Od čtvrtka 23. května do soboty 25. května se v Botanické zahradě Třeboň uskuteční Dny otevřených dveří. Zahrada soustřeďuje sbírku vodních a mokřadních rostlin Botanického ústavu AV ČR.
Český svaz ochránců přírody vyzývá všechny, co vlastní zahrady: sledujte, co na nich létá a běhá. Máte na ni motýly, čmeláky, ještěrky, žáby, ptáky? Je vaše zahrada živá nebo mrtvá? To zjistíte v soutěži, kterou požádá již 22 let Český svaz ochránců přírody. Přidejte se k stovkám soutěžících zahrad! Jarní kolo pozorování začíná pro školy již v pondělí 20., pro ostatní zahrady od pátku 24. května (www.zivazahrada.cz).
/OBRAZEM/ Nespočet barev a nádherná vůně. Tak by se dal popsat první dojem z letošní první květinové výstavy v táborské botanické zahradě. Při vstupu do expozice se totiž návštěvníkům až zamotala hlava a jejich oči těkaly doslova z jednoho květu na druhý.
Alena Zelenková z Janovic nad Úhlavou miluje letničkové směsi. Pravidelně je vysévá na své zahradě a říká, že vydrží kvést od června až do prvních mrazů. Některé jsou dokonce složené čistě z jedlých rostlin. Založení a údržba těchto květinových koberců přitom nejsou podle zahradnice vůbec složité.
