/FOTO/ Skleník beze skla a bez rostlin. Tak nyní vypadá dominanta botanické zahrady Masarykovy univerzity v Brně. Velký skleník se subtropickými rostlinami byl zastaralý, s jeho opravou teď pomáhají horolezci.
Nápověda jistě nutná není. Hydroponie představuje stále oblíbenější způsob, jak pěstovat rostliny bez klasické zeminy. O živiny, hydrataci i okysličení melounů, zeleniny, jahod či orchidejí se postará vodní roztok. Abyste se radovali z bohaté úrody, musíte však poskytnout svým rajčatům nebo paprikám přesně to, co potřebují – přesné dávkování živin, monitorování pH, dostatek vody a vzduchu.
Přinášíme tipy na turisticky atraktivní i dosud příliš neprozkoumaná zákoutí severní Moravy a Slezska. Díky znalosti prostředí ze strany zaměstnanců krajských redakcí Deníku i místních obyvatel můžete mít k návštěvě tohoto regionu až 7 důvodů navíc.
Přinášíme tipy na turisticky atraktivní i dosud příliš neprozkoumaná zákoutí severní Moravy a Slezska. Díky znalosti prostředí ze strany zaměstnanců krajských redakcí Deníku i místních obyvatel můžete mít k návštěvě tohoto regionu až 7 důvodů navíc.
Slunéčka sedmitečná odjakživa všichni zahrádkáři ve svých zahradách vítají. Někdy si je dokonce z procházek nosí v papírových sáčcích, aby je umístili na své rostliny. Důvod je jasný: naše berušky jsou totiž ideálními ochránci zeleně v zahradách před každoroční invazí parazitujících mšic, které oslabují naše rostliny tím, že sají jejich šťávy. Slunéčka si s nimi vždy dokázala poradit přirozeně a v souladu s přírodou. Ovšem poslední dobou jsou ohrožena jak naše slunéčka, tak rostliny.
Moderní technologie odborníci instalovali ve chmelnicích na Žatecku. Senzory zjišťují, jak rostliny reagují na změny počasí, sledují živiny v půdě i množství vláhy. Mají pomoci udržet kvalitu chmele.
Je čas odložit motyky a skončit s vyhazováním plevelu do kompostu? Botanik Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomír Němec se rozhodl, že o plevel bude naopak pečovat a připravovat z něj pokrmy. „Často obsahují více vitamínů než pěstovaná zelenina,“ pochvaluje si Němec. V jeho výběru nechybí ani pověstný chlebíček, který venku pojídaly mnohé děti.
Je čas odložit motyky a skončit s vyhazováním plevelu do kompostu? Botanik Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomír Němec se rozhodl, že o plevel bude naopak pečovat a připravovat z něj pokrmy. „Často obsahují více vitamínů než pěstovaná zelenina,“ pochvaluje si Němec. V jeho výběru nechybí ani pověstný chlebíček, který venku pojídaly mnohé děti.
Letecká akrobacie nad vodní hladinou okořenila historický okamžik pro obyvatele Senice na Hané na Olomoucku. V sobotu 18. června se mnozí z nich shromáždili v místní části Véklice, kde v uplynulých dvou letech vznikalo stejnojmenné biocentrum. Pole a louky nahradil biotop s množstvím zeleně i živočichů. Investorem projektu byl Státní pozemkový úřad, jehož zástupci nechyběli na slavnostním otevření zkolaudovaného objektu. Ten bude brzy oficiálně předán do správy obce.
Šumavské louky rozkvetly. Najdete na nich celou řadu rostlin včetně vzácných orchidejí. Kochejte se ale jejich krásou jen na místě, netrhejte je. Hrozí za to vysoká pokuta.
Šumavské louky rozkvetly. Najdete na nich celou řadu rostlin včetně vzácných orchidejí. Kochejte se ale jejich krásou jen na místě, netrhejte je. Hrozí za to vysoká pokuta.
Gymnázium Boskovice je škola s více než stodvacetiletou tradicí. V letošním roce na škole studuje 490 žáků, přičemž škola byla, a stále je, považována za symbol vzdělanosti a centrum kulturního dění v regionu. Škola nabízí kurzy pro veřejnost, ale hlavně celou řadu mimoškolních aktivit pro své žáky. Od možnosti navštěvovat pěvecký sbor, přes tělovýchovné kroužky až po kroužky fyziky a robotiky. Humanitně zaměření žáci mohou navštěvovat jazykové kurzy nebo rozvíjet mediální gramotnost a celá řada aktivit je hrazena z evropských fondů. Děkujeme studentkám prvního ročníku gymnázia za přiblížení jejich projektu.
/FOTO, ANKETA/ Jako v přímořském letovisku se cítí návštěvníci exotické zahrady v Přibicích na Brněnsku. Hned u vstupu je ohromí několikametrové palmy, olivovníky či fíkovníky. V netradiční zahradě se konají i svatby. Cizokrajné rostliny jsou k vidění i v ulicích malé jihomoravské obce.
Jako děti jsme se jimi švihali a pak se snažili nebrečet. Za pár let mohou tvořit nedílnou součást našeho jídelníčku i šatníku. Řeč je o všudypřítomném plevelu – kopřivách. Vědci z Ústavu biologie rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně kopřivy šlechtí a hledají pro ně využití v řadě oblastí.
Tachovsko se chlubí dalším unikátem, po vzácných vstavačovitých rostlinách rozkvetly v regionu také kosatce sibiřské. Kosatcová louka na hranici Plzeňského a Karlovarského kraje rozkvétá pravidelně počátkem léta a už z dálky je louka do modra zbarvená.
Jahodové plantáže se konečně začervenaly a lidé tak na mnoha místech v kraji mohou vyrazit mezi řádky. Oblíbeným cílem sběračů jahod je také plantáž v Dolní Pěně nedaleko Jindřichova Hradce. V pondělí tu proběhl první samosběr, který si nenechalo ujít kolem pěti stovek lidí. Během dvou hodin byla plantáž kompletně vysbíraná.
Jahodové plantáže se konečně začervenaly a lidé tak na mnoha místech v kraji mohou vyrazit mezi řádky. Oblíbeným cílem sběračů jahod je také plantáž v Dolní Pěně nedaleko Jindřichova Hradce. V pondělí tu proběhl první samosběr, který si nenechalo ujít kolem pěti stovek lidí. Během dvou hodin byla plantáž kompletně vysbíraná.
Převratnou myšlenkou, která by mohla výrazně pomoci v zemědělství, se zabývají vědci z ústecké Univerzity J. E. Purkyně (UJEP). Jde o takzvané plazmování rostlin, při kterém jsou semena vystavena výboji plazmy.
Na jaře probouzejí sluneční paprsky přírodu k životu a pro zahradnické firmy nastává nejnáročnější období roku. „Sotva vysvitne sluníčko, chtějí krásnou zahradu všichni. Na začátku jara ještě dokončujeme údržby po zimě, plánujeme nové zahrady, začínají realizace, souběžně jede spousta činností. Takže ano, asi je to nejnáročnější období v roce, je ale také nesmírně krásné,“ říká Galina Slívová, zahradní návrhářka, zahradnice a zakladatelka firmy Přírodní zahrady.
Na západním pobřeží Austrálie vědci objevili velkou podmořskou louku. Šokující pro ně bylo, když zjistili, že se ve skutečnosti jedná o jednu rostlinu. Mořská tráva totiž narostla do enormních rozměrů, velikostí by pokryla 20 tisíc fotbalových hřišť.
Masožravé liány i unikátní desítky let staré rostliny budou od čtvrtka 2. června k vidění na výstavišti Flora Olomouc. Na výstavě Živé pasti tam představí spoustu unikátů zkušená pěstitelka a odbornice Markéta Aubrechtová.
Především trvalky, jejichž půvab nyní obdivujete na rozkvetlých loukách, kdysi zdobívaly předzahrádky venkovských stavení. Pokud se rozhodnete vydat po stopách našich předků, hledejte původní zdejší rostliny, které dlouho pokvetou a budou vyžadovat minimální údržbu.
Možnost nahlédnout do prostor bývalého vojenského bunkru v Přáslavicích na Olomoucku za pár dní dostanou první zájemci z řad veřejnosti. V minulosti se do tohoto objektu s nejvyšším stupněm utajení dostalo jen pár vybraných lidí s přísnou bezpečnostní prověrkou.
Návrat k přírodě moderní cestou. To jsou vertikální zahrady, které začínají vyrůstat na novostavbách v Olomouckém kraji. Jedna se zazelenala na bytovém domě v Tomkově ulici v Olomouci. Živá fasáda z nespočtu rostlin ozvláštnila nejen samotný dům se 17 bytovými jednotkami, ale i celou ulici.
Jednu z českých levandulových farem najdeme v obci Židovice na Mělnicku. Jde o rodinnou farmu, kterou vede Petr Nový se svou ženou. Oba pracují a levandule je pro ně především voňavým koníčkem, který sice přináší radost, ale znamená také mnoho velkých starostí.
Polsko není jen cílem levnějších nákupů potravin, oblečení či paliv do motorových vozidel, ale najdete zde i místa, která rozhodně stojí za návštěvu. Jedním z nich je Japonská zahrada v polském Jarkowě. Nachází se zhruba deset kilometrů od Náchoda. V tomto ročním období, kdy vše krásně kvete, vás zde bude přecházet zrak. Za fotografie velmi děkujeme panu Zdeňku Zelenému z Náchoda.
Výstava nazvaná Masožravé rostliny začíná dnes v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výstava je prodejní a potrvá do neděle 29. května. Otevřeno je denně od devíti hodin ráno do šesti večer.
Zahlédnout během víkendu v přírodě rostlinu nebo živočicha, kteří do naší krajiny nepatří, stačí k tomu, aby všímaví lidé mohli pomoci vědcům. Připomíná to Mirka Dvořáková z Botanického ústavu Akademie věd ČR, jenž sídlí v Průhonicích. Od pátku 20. května do neděle se v České republice odehraje akce typu bioblitz: v rámci programu občanské vědy se veřejnost může zapojit do mapování invazních druhů živočichů a rostlin.
Zahlédnout během víkendu v přírodě rostlinu nebo živočicha, kteří do naší krajiny nepatří, stačí k tomu, aby všímaví lidé mohli pomoci vědcům. Připomíná to Mirka Dvořáková z Botanického ústavu Akademie věd ČR, jenž sídlí v Průhonicích. Od pátku 20. května do neděle se v České republice odehraje akce typu bioblitz: v rámci programu občanské vědy se veřejnost může zapojit do mapování invazních druhů živočichů a rostlin.
Některé rostliny předstírají celý život, a to velmi mazaně. Třeba proto, aby přilákaly opylovače, kterým však nejsou ochotny dát nic na oplátku. Výroba nektaru totiž něco stojí. Ovšem prokázat rostlině služby a nic za ně nedostat ještě není to nejhorší, co se může hmyzu stát. Na podvodníky z říše rostlin se zaměřil časopis Receptář.
Experti z americké Floridské univerzity zasadili řeřichu do drsné měsíční zeminy, kterou přivezli na Zem astronauti z Apolla 11. Tým vědců chtěl zjistit, zda v ní něco vyroste, aby ji mohla nová generace měsíčních průzkumníků využít k pěstování potravin. Výsledky ho ohromily.
Můžeme z nich tvořit překrásné záhony, oblíbené jsou především pestré směsi různých druhů. Letničky však na zahradě poslouží i jako vděčný doplněk v malých ostrůvcích nebo když je necháme roztroušené mezi trvalkami a zeleninou. Více se dozvíte z článku.
Masožravé rostliny, rostlinné fosílie, pyl pod mikroskopem a mnoho o dalšího mohli vidět lidé, kteří zavítali do Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK. Přírodovědci na pátek 13. nachystali pro zájemce výlet do fascinujícího světa rostlin.
Pokud jste někdy navštívili budovu Astry v Kotěrově ulici ve Zlíně, určitě víte, že pravou stranu vestibulu ještě nedávno zdobila palmovitá rostlina patřící do rodu pandanusů. Rostlina zabírala významné množství prostoru, a proto jsme přemýšleli, kde jí najdeme nový domov. Zvažovali jsme oslovit zoologickou zahradu, která shodou okolností rostliny potřebovala pro nově vznikající expozici.
Labužníkům, kteří mají rádi pravé české jahody, zbývá do začátku letošní sezony pár posledních dní. Loni si museli počkat skoro až do poloviny června, letos ale může přijít začátek sklizně již zhruba o měsíc dříve. Například ve Farmě Hanč ve Vraňanech na Mělnicku, kam se v létě pravidelně víkend co víkend sjíždějí tisíce lidí na samosběr, už nyní dozrávají první šťavnaté plody.
Ve středu 11. května se20 členů z oblastní odbočky SONS Bruntál vydalo navštívit Státní zámek Hradec nad Moravicí. Po příjezdu měli členové možnost si prohlédnout společenské salony a interiéry knížecího bytu.
Za příspěvek a fotografie děkujeme Lence Štěpaníkové.
Tak jako každý rok je i letos jedno z témat měsíce května žlutý pyl, který se dostane téměř všude. Na auta, okna, parapety a pokud necháme dlouho otevřená okna, najdeme ho večer například i na rychlovarné konvici.
Naplno začíná sezona balkonových rostlin. Zeleň, kterou můžete pěstovat na svém parapetu nebo lodžii, má nespočet podob – ať už jde o klasické truhlíkové květiny, jakými jsou pořád oblíbené muškáty, petunie, surfinie, lobelky či verbeny, ale také voňavé a užitečné bylinky, nebo třeba keříčková rajčata. Kromě kvalitního substrátu, zálivky a hnojení je také musíte ochránit před škůdci a chorobami.
Klasické růže, kaly nebo lilie, které k nám přiletěly z druhého konce světa, v zahradnictví Kytky od potoka nenajdete. Záplavu tradičních lokálních a sezonních květin však ano. Daří se jim bez chemie a pesticidů. Míla Hilgertová jako jedna z prvních začala v Česku úspěšně pěstovat polozapomenuté tradiční květiny před osmi lety. Dnes na její květinové farmě najdete více než stovku druhů.