/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Bolševník, křídlatka, netýkavka. Tyto tři rostliny mají jedno společné, patří mezi nepůvodní, invazivní druhy a dokážou napáchat velké škody. Ač s bolševníkem na Ústecku problémy nejsou, právě s netýkavkou žláznatou má trable obec Velké Březno. Hojně roste ve zdejším potoce.
Když s dětmi vytvoříte motýlí zákoutí, budete se těšit pohledem na nádherné babočky, modrásky či otakárky. Spolehlivě je přilákají rostliny, bohaté na nektar. Mezi osvědčené motýlí květiny patří floxy, dobromysl, šalvěj, levandule, rozchodníky, hrachory, kopretiny, astry, řebříčky, jiřinky, violka nebo keře šeříku. Spolehlivým lákadlem se stane Komule Davidova neboli motýlí keř. Nejen potrava je pro motýly důležitá, přichystejte správnou hostinu také jejich housenkám.
Dříve tak populární a oblíbené pěstování kaktusů má dnes nejlepší roky za sebou. Stále jsou však pěstitelé, kteří v amatérských podmínkách shromažďují úctyhodné sbírky nádherně kvetoucích pichláčů.
Největší skleníky na Vysočině, které mají rozlohu jako pět fotbalových hřišť fungují v Kožichovivích na Třebíčsku. Kromě samotné rostlinné výroby zde před otevřeli i podnikovou prodejnu. Farma nese své ovoce, rajčata jsou mezi lidmi oblíbená a zákazníci stojí metrové fronty, aby si vyzrálá rajčata mohli nakoupit.
Největší skleníky na Vysočině, které mají rozlohu jako pět fotbalových hřišť fungují v Kožichovivích na Třebíčsku. Kromě samotné rostlinné výroby zde před otevřeli i podnikovou prodejnu. Farma nese své ovoce, rajčata jsou mezi lidmi oblíbená a zákazníci stojí metrové fronty, aby si vyzrálá rajčata mohli nakoupit.
Epidemická situace v Česku se zlepšuje a skoro všechny ukazatele signalizují příznivý vývoj. Je tedy i naděje, že se v červnu v případě příznivého počasí otevřou koupaliště a bazény. Pokud by provozovatelé skutečně dostali zelenou, musejí být předem připraveni. Ze dne na den nedokáží nachystat areály a vodu v nich prohřát na příjemnou teplotu. Na přírodním koupacím biotopu v Litovli proto jsou práce v plném proudu.
Správné umístění, zálivka, hnojení a řez jsou předpokladem toho, že nám ibišek čínský hojně a krásně pokvete. Podle zahradního poradce Vlastimila Šindeláře to bez správné péče o tuto rostlinu nepůjde.
22. dubna je Den Země - celosvětová událost zaměřená na propagaci a podporu ochrany životního prostředí. V Centru Orion jsme si jej připomněli sázením jarních květin. S Klienty však pracujeme celoročně na tom, aby mohli v přírodě trávit svůj volný čas a budovali si k ní kladný vztah.
Představte si, že jste se ocitli jako Gulliver v zemi Liliputů! Některé rostliny dorostou tak vysoko, že si nejen děti vedle nich budou připadat jako trpaslíci. Jiné rostliny zase při dobré péči poskytnou až gigantické plody. Pusťte se do toho, malí zahradníci budou nadšeni! A co s obřími rostlinami na konci sezony? Slunečnici nechte na záhonku přes zimu, opeření obyvatelé zahrady si jistě pochutnají.
Voda v létě nesmí na zahradě chybět. Děti ji při svých hrách ocení ve všech podobách a rády si vytvoří i malou vodní zahrádku. K jejímu založení není potřeba nic víc než nepříliš velká nádoba, některá z nenáročných vodních rostlin, případně několik kamenů a samozřejmě odstátá voda. A proč si nevybudovat také zahradní jezírko, třeba jen velké jako dlaň.
O historii těžby vápence nebo jeskyni a jejích obyvatelích se dozví návštěvníci na obnovené naučné stezce na Turoldu. Ochránci přírody tam nainstalovali nové panely. „Lidé na nich najdou informace i rostlinách, které jinde než na Turoldu na Pálavě nerostly,“ zmínil autor naučné stezky Jan Miklín.
Medvědí česnek je oblíbenou rostlinou používanou převážně v kuchyni. Dá se použít na přípravu pesta, do polévek, salátů, pomazánek i dalších pokrmů. Sbírat jej je ale nutné časně na jaře, protože ke konci května začíná česnek už kvést a jeho listy rychle vadnou.
I když je už jaro, podle pocitové teploty jsme ještě v hluboké zimě. Ale ani to nebrzdí přípravy pracovníků státního zámku Konopiště na příchod prvních návštěvníků letošní turistické sezony. Ta sice už podle kalendáře začala, ale ve skutečnosti vypukne až v okamžiku, kdy padnou vládní restrikce zakazující shromažďování 'více než dvou lidí'.
Místo, kde ve velkém roste česnek medvědí, se rozhodli před nájezdem lidí chránit v Mariánských Lázních. Svah, kde populace této rostliny vyrašila, nechalo město oplotit.
Jestliže nemáme na zahradě dost místa pro pořádný skleník, můžeme si místo něj postavit alespoň pařeniště, které ho částečně nahradí. Naše pěstitelské možnosti se díky němu podstatně rozšíří.
Od pondělí 12. 4. je umožněno botanickým a zoologickým zahradám otevřít své venkovní areály a Botanická zahrada Teplice se připojuje v úterý 13. 4., neboť pondělí je vždy vyhrazené jako sanitární den pro velké úpravy expozic. A co vám můžeme v průběhu následujících týdnů nabídnout?
Máte krásnou zahrádku, ale ještě vám na ní chybí skleník? Chcete si jej postavit, nějakou představu o tom máte, ale ještě vás trápí řada otázek? Přinášíme vám na ně odpovědi.
První zelené lístky medvědího česneku vyrazily po zimě také na Litoměřicku. I když se v Česku jedná o běžný druh, nevyskytuje se úplně všude. Zpravidla roste ve vlhkých lesích, zejména lužních. Lokalita, kde jsou pořízené přiložené fotografie, se nachází nedaleko Úštěka.
Ideálními rostlinami pro malé zahradníky jsou bylinky, jejichž chuť a vůně dokáže děti opravdu zaujmout. Mezi rostliny bezpečné a zároveň jednoduché na pěstování patří nejrůznější druhy bazalky či máty, meduňka lékařská, tymián obecný, mateřídouška obecná, levandule lékařská, šalvěj lékařská, dobromysl obecná, pažitka či listová petrželka. Záhon příjemně oživí například měsíček lékařský, řebříček obecný, heřmánek pravý, anýz vonný, ale třeba také brutnák lékařský či dužnatý netřesk střešní.
Co udělat pro to, aby byla zahrada pro naše potomky co nejzajímavější? Nebojte se do ní vpustit trochu života. Začít se dá přitom s málem: vedle pobytového trávníku může v méně nápadném koutě zahrady zůstat zarostlá hromada kamení nebo roští, na místo celoročně zelených jehličnanů prospěje vysadit několik ovocných keřů či stromů. Zkuste zapojit děti i do samotného pěstování. Přesvědčit k zahradničení větší děti bývá potíž, ty menší ale zahradničí s nadšením a je pro ně zábavné sledovat, jak rostlina roste a vyvíjí se, jak klíčí, kvete a plodí.
Sklízet vlastní zeleninu či dokonce drobné ovoce můžete i na balkoně nebo terase. Zkuste pěstovat polníček, špenát či roketu. Nebojte se cibule, hrášku a rajčat. Použít je možné květináče a truhlíky z nejrůznějších materiálů, výhodné jsou také velké pěstební pytle. Čím více místa budou mít kořeny v nádobě a čím více zeminy jim dáte k dispozici, tím lépe rostliny porostou.
Hnojení organickými hnojivy má jednu zásadní výhodu. Podporuje růst, kvetení a plodnost, zároveň pečuje o zdraví půdy a její dlouhodobou úrodnost. A rostlinám navíc poskytuje skvělou výživu, vitalitu a odolnost.
Při výběru rostlin pro balkon se řídíme tím, na jakou světovou stranu je orientovaný. Na tom jižním se bude dařit i velmi teplomilným kouskům. S lehkostí zde můžete pěstovat lobelky, svatolinu cypřiškovou, papriky, ale také bylinky, které vám na balkon přivedou jižní atmosféru.
Mnohdy potřebujeme povzbudit chuť k jídlu nebo rozproudit náš imunitní systém, někdy se chceme zbavit plísní. Se vším nám mohou výrazně pomoci bylinky a výluhy z nich. Připravte si podle návodu tinktury, po kterých můžete sáhnout, když vás trápí zažívání, paměť nebo různé druhy kvasinek.
Pro skalku je léto poměrně klidným obdobím, kdy se můžeme těšit z její krásy. Většina práce spočívá v průběžné údržbě. Léto je však také nejlepším obdobím na to, abychom si rozmnožili některé oblíbené druhy rostlin.
Léčivé rostliny lze užívat několika různými způsoby, mezi ty nejznámější patří čaj, nálev, sirup nebo bylinné víno. Ale můžeme si z nich připravit také odvar, výluh, tinkturu, zevně se pak používají například jako mast, obklad nebo koupel. Také při zpracování bylinných rostlin musíme dbát na pravidla. Věděli jste například, že dvě lžičky tinktury mají sílu jako malý panák vodky?
Na severně orientovaném balkoně máme sice výběr menší, ale o to jsou pak stínomilné rostliny krásnější. Chráněné polostinné až stinné místo svědčí královnám severních balkonů, fuchsiím a begóniím, které jsou vyšlechtěny do nespočtu nádherných variet. Jako přenosné rostliny lze pěstovat rovněž hortenzie – pokud je venku ponecháme celoročně, je třeba nádoby velmi důkladně izolovat. Do polostínu se hodí rovněž mračňák, a také barvínku menšímu podobný, růžově kvetoucí barvínkovec madagaskarský.
Kdo se jednou láskou k rostlinám nakazí, už se nevyléčí, říká Miroslav Effenberger z Přibic u Brna. Ve své exotické zahradě pěstuje pestrou škálu zajímavých rostlin, především ze subtropů. Zahradnickou vášeň v sobě objevil už jako malý kluk a během několika desetiletí se propracoval mezi nejuznávanější odborníky na pěstování těchto rostlin v domácích podmínkách v Česku.
Letos trochu se zpožděním, ale už kvetou na jihu Čech i některé méně známé rostliny. V přírodě už můžete najít vedle tradičních sedmikrásek, fialek či nachových hluchavek třeba devětsil. Potkat u vody můžete sasanky, křivatce, zajímavý podbílek šupinatý, což je parazitická rostlina bez zeleného barviva, ale i první blatouchy. Pochopitelně nesmí chybět květy pampelišek, rozrazilu a dalších jarních rostlin. Tak si užívejte krásu naší jarní květeny.
Jestliže na zahradu pozveme včely medonosné i samotářky nebo čmeláky a poskytneme jim potravu a ubytování, odměnou nám bude bohatá úroda ovoce i radost ze záplavy květin.
Pokud máte balkon na východ nebo západ, máte vyhráno. Díky střídání slunce a stínu v průběhu dne totiž nabízejí tyto balkony dobré podmínky pro pěstování široké palety rostlin. Dobře dařit se zde bude mátě, listové zelenině, mračňák, ale také chmelu japonskému, který vaši zahrádku ve výšce rychle zaplní zelení.
Léčivky mají blahodárný vliv na naše tělo. Navíc některé z nich i dobře chutnají, můžeme je používat do čajových směsí, ale také jako dochucovadlo do řady pokrmů. Léčivé rostliny můžeme pěstovat i na zahrádce, většinu z nich ovšem najdeme ve volné přírodě. Jak je sbírat, sušit a skladovat, aby nám byly jejich dary k užitku?
Pěstování ve vertikále šetří místo a z balkonu vytvoří skutečnou zelenou oázu. Navíc může zajistit i soukromí. Rostliny se mohou do výše pnout, splývat nebo v květináčích pokrývat nejen stěny, ale také zábradlí a treláže umístěné v prostoru. Nejjednodušší využití prostoru do výšky nabízejí popínavé rostliny. Stačí je vysadit do rozměrné nádoby a navést na oporu. Najdeme mezi nimi krásně kvetoucí trvalky i letničky, druhy nabízející zeleň po celý rok i ovocné dřeviny a zeleninu. Pokud si přejeme ve vertikále pěstovat jiné druhy rostlin, umožní nám to systém polic či závěsných květináčů.
/VIDEO/ Honba za petrklíči začíná. To je upozornění, s nímž se ve čtvrtek obrátila na veřejnost Mirka Dvořáková z Botanického ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích. Současně se to může stát inspirací pro velikonoční výlety.