V sobotu 18. srpna představí kurátorka trojské botanické zahrady Klára Lorencová expozici užitkových rostlin Ameriky. Prohlídky začínají ve 14.00 a 16.00 hodin a jsou v ceně vstupného do botanické zahrady. Sraz zájemců je u pokladny v severní části venkovních expozic z ulice K Pazderkám.
Tento týden zajistili ruzyňští celníci na Letišti Václava Havla v Praze zásilky obsahující zboží, které podléhá Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Zásilky směřovaly z Indie do České republiky.
Juky známe spíše jako teplomilné rostliny, které se v našich podmínkách dají pěstovat jen v interiérech. Výjimkou je juka vláknitá, přezdívaná také palmová lilie. Ta vydrží jak horké léto, tak mrazivou zimu. Podívejte se, jak nádherně umí kvést.
Hradec Králové, Josefov - Exmoorští poníci, kteří spásají hradeckou přírodní památku Na Plachtě a také ptačí park Josefovské louky „pečují“ o přírodu. Dobrý vliv mají na rostliny či motýly.
Přivonět si k parazitické rostlině s největším květem na světě. Vnímat zvuky a osahat si exponáty. Pražská botanická zahrada připravila výstavu pro všechny smysly. Letos ji poprvé pořádá společně s botaniky ze Švédska, Polska či Maďarska. Jelikož i v říší rostlin a živých organismů jsou důležité různorodé vztahy a vazby, tématem letošní expozice se stala symbióza.
Jestli vás trápí kožní problémy, opakující se záněty, únava, nervozita nebo jen tak chcete svému tělu dopřát regeneraci, zkuste zařadit do svého jídelníčku pupalku dvouletou. Rostlina okouzlí svými drobnými žlutými květy, které rozkvétají navečer a po jednom dnu uvadnou.
Strakonice – Kdo by si chtěl vyzkoušet svoje znalosti rostlin, mám docela hezkou možnost. Pobočka Šmidingerovy knihovny Za Parkem připravila výstavku rostlin na určování.
Říká se, že pokojovky do ložnice nepatří, protože kyslík vyrábějí jen přes den a v noci ho naopak spotřebovávají. Podle botaniků vás ale dvě tři rostlinky v ložnici rozhodně neudusí, jen bychom je měli opatrněji vybírat.
Udržet v tropických vedrech nově vysazený strom při životě není snadné. Bez zalévání to nezvládne. Města, sadařské firmy i zahradníci už sčítají škody.
Udržet v tropických vedrech nově vysazený strom při životě není snadné. Bez zalévání to nezvládne. Města, sadařské firmy i zahradníci už sčítají škody.
Exotičtí plazi, klokani nebo masožravé rostliny. Nejde o žádnou tropickou destinaci, ale o centrum Prahy. Nedaleko Obchodního centra Nový Smíchov se ukrývá taková malá zoo. Zelenou oázu klidu v betonové metropoli najdete za parkem Sacre Coeur.
O několik stupňů dokáží zchladit fasádu domu rostliny, které se po ní pnou. I v Praze je podle architekta Petra Leška plno staveb, jejichž architektura není tolik cenná, že by ji nemohla zeleň zakrýt, ideální by takový přístup byl podle něj pro panelové domy. Praze chybí stromy v ulicích a vodní prvky, říká architekt, který se zlepšováním veřejného prostoru zabývá. Chyba je podle něj ve vedeních měst, která nedokážou přimět developery, aby stavěli budovy šetrnější k prostředí i obyvatelům.
Líbezná krajina Moravskoslezských Beskyd se těší výsadnímu postavení, zdejší CHKO Beskydy je se svou rozlohou 1160 kilometrů čtverečních vůbec největší chráněnou oblastí v České republice. A také jednou z nejpestřejších: vždyť tady pořád ještě najdete zbytky prapůvodních pralesů (Mionší, Javořina), unikátní pseudokrasové jevy, hluboké lesy se skutečně křišťálovými studánkami a voňavé horské louky se vzácnými rostlinami karpatské provenience.
Letošní sucho je pro zahrádky pohromou. Některé okrasné rostliny si však vystačí i s minimem závlahy a nejsou to jen sukulenty. Jednou z překrásných suchomilných kytiček je například kokarda, která se hodí na trvalkové záhony a na skalky a sluší jí to i ve váze.
Benešov – Udržet zeleň ve městě, zejména tu na nejexponovanějším místě, Masarykově náměstí, ve skvělém stavu, je celoročně úkolem lidí z Technických služeb Benešov. Jejich pomoc rostlinám je nyní, v době dlouhodobých veder a absence deště, zaměřena především na zalévání.
Břeclavsko /FOTOGALERIE, INFOGRAFIKA/ – Nad napadenými rostlinami rajčat a provrtanými plody nešťastně kroutí hlavou Anežka Nováková z Velkých Němčic na Břeclavsku. Důchodkyně je pěstuje celý život. „Něco takového jsem ještě neviděla. Škůdce napadl téměř všechny keře. Jsou ve výsledku zakrslejší a napíchané plody vevnitř zčernají,“ popisuje pěstitelka. Nejen za její problémy může exotický škůdce.
Nebezpečný škůdce rajčat původem z Jižní Ameriky pustoší lidem letošní úrodu. Nad napadenými rostlinami a provrtanými plody nešťastně kroutí hlavou v několika obcích na Olomoucku. Podle odborníků se jedná o makadlovku, latinským názvem Tuta absoluta, nad kterou vyhrát je velmi obtížné.
Nebezpečný škůdce rajčat původem z Jižní Ameriky pustoší lidem letošní úrodu. Nad napadenými rostlinami a provrtanými plody nešťastně kroutí hlavou v několika obcích na Olomoucku. Podle odborníků se jedná o makadlovku, latinským názvem Tuta Absoluta, nad kterou vyhrát je velmi obtížné.
Táborsko - Letničky nyní především vyžadují dostatečnou závlahu, přihnojování, okopávku a pletí. Intenzivnější kvetení podpoříme soustavným odstraňováním semeníků. Platí to hlavně u hledíků, měsíčků, aksamitníků, třapatek a podobně.
Milujete med? Pak si nenechte ujít Medový den v Botanické zahradě hl. m. Prahy v Troji. V sobotu 21. července od 13 do 19 hodin se návštěvníkům představí zcela nová interaktivní expozice věnovaná medonosným rostlinám a včelám. Návštěvníci v ní mají možnost blíže se seznámit s rostlinami poskytujícími pastvu včelám od brzkého jara do pozdního podzimu, včetně těch, z nichž v jiných částech světa vznikají tzv. jednodruhové medy. Zahájení obohatí doprovodný program pro malé i velké.
Tachovsko – Vzácné rostliny mizí z luk v těsné blízkosti hranic. Lidé zde přestali tradičně hospodařit, a tak louky pomalu zarůstají dřevinami. Proto je nutné náletové dřeviny vykácet a o louky se postarat.
Pozemek ve svahu bývá pro majitele tvrdým oříškem, na druhé straně ale poskytuje příležitost pro naprosto originální uspořádání zahrady. Pojďme se podívat, jak se s ním dá kouzlit.
Před 99 miliony let v období křídy se na tropickém ostrově v Indickém oceánu vylíhl drobný had. Mládě dlouhé pouhých deset centimetrů však nemělo předurčený dlouhý život, protože uvízlo v pryskyřici vytékající ze stromu. Z toho se po milionech let stal kus jantaru. Ten se jak ostrov driftoval na sever a stal součástí pevniny, dostal až na území dnešního Myanmaru. Zde byl také objeven.
Kladensko - Teplé a suché léto se v posledních letech stává v našich končinách tradicí. Rtuť na teploměrech často atakuje teplotní rekordy, přičemž srážek je jako šafránu. O tom by mohli mluvit například zemědělci, kterým sucho dokáže nadělat pořádné vrásky. Ti nyní, v době žní, už ale vodu nežádají, práci na poli při sklizni by jim spíše komplikovala. Starosti tak sucho aktuálně dělá hlavně vodohospodářům a zahrádkářům.
Příbramsko – Dlouhodobé sucho trápí celou Českou republiku. Nejinak je tomu i na Příbramsku. Kvůli suchu hrozí značné nebezpečí požárů, hasiči vyjíždějí hasit zemědělskou techniku, hořící trávu a v minulém týdnu vyjeli také likvidovat lesní požár do jižních Brd.
CHKO Brdy - Přes suché a horké počasí letošního roku někteří nezodpovědní lidé hazardují a rozdělávají oheň v lese. Rozdělání ohně je porušením zákona o lesích a za daný přestupek je stanovena pokuta do výše patnácti tisíc korun.
České Budějovice – Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) minulý rok provedli téměř šestnáct tisíc kontrol, z toho více než tisíc v Jihočeském kraji.
Jeho jméno se zlatým písmem zapsalo do dějin vědeckého světa. Johann Gregor Mendel, zakladatel genetiky, autor základních zákonů dědičnosti, je díky svým výzkumům řazen k pilířům moderní vědy. Za svého života se, bohužel, nedočkal docenění své práce, v průběhu dvacátého století byly ale jeho objevy shledány převratnými.
Jako nejzávažnější globální problém Češi nadále vnímají hromadění odpadů, znečišťování a nedostatek pitné vody a znečišťování ovzduší. Velmi vážný je podle nich také úbytek deštných pralesů, pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů a znečišťování oceánů a zemědělské půdy.
Přímé letní slunce snášejí málokteré rostliny. Když přijdou tropická vedra, je potřeba přistínit i teplomilné muškáty či petúnie a dopřát jim vydatnou zálivku. Najdete však i květiny, kterým úpal nevadí. Jednou takovou je gazánie.
Vzácnější než ve Spojených arabských emirátech je voda na středním východě snad jen v Kuvajtu. Farmařit je zde tak náročnější. Dubaj však přišel s řešením. Postaví největší vertikální farmu na světě.
Hodonín - Pacientům i návštěvníkům hrozí, že přijdou o oblíbený botanický skleník v hodonínské nemocnici. Zařízení si totiž nemůže dále dovolit jeho provoz a město jej odmítá dotovat.
Obyvatelé příměstské části Přerova – Újezdce si přáli přebudovat zdejší suchý poldr na vodní plochu. Radní jim vyšli vstříc a vypsali výběrové řízení na firmu, ta se bude muset popasovat s úkolem přebudovat poldr právě na mokřad.
Na cuketu jsme se kdysi dívali jako na podivnou okurku, dneska už si bez ní letní sezónu snad ani neumíme představit. Kdo ji vysadil na zahrádce, chutné plody může průběžně sklízet celé léto.
Vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze vytvořili systém, který je schopný z fotografií poznat houby a rostliny. Uspěli s ním na mezinárodní soutěži ExpertLifeCLEF 2018. Podle tiskové zprávy univerzity jejich systém dokonce předčil většinu lidských odborníků.
Lednice – Každodenní souboj se suchem o přežití rostlin svádějí přes léto zahradnice a zaměstnanci lednické Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Pomoci jim má nový závlahový systém, který nahradí ten více než třicet let starý. „Některé hydranty byly nefunkční, jiné protékaly,“ uvedl za univerzitu Filip Vrána.
Jižní Morava – Jako ve francouzské Provence to vypadá při pohledu na pole ve Starovičkách na Břeclavsku. Levandulová farma tam pěstuje na třech a půl hektarech asi sedmašedesát tisíc sazenic levandulí. „Když jsme začínali v roce 2014, měli jsme čtyřicet tisíc sazenic levandule lékařské. Postupně dosazujeme další. V Provence mají jedinou výhodu: mořský vzduch, který přináší vlhkost,“ porovnal farmář a majitel farmy Stanislav Bíza.
Letovicko – Kuriózní formu pomsty na bývalém příteli zvolila jednašedesátiletá žena z Letovicka. O dva roky starší muž se s ní rozešel a začal žít s novou partnerkou. Krátce poté zjistil, že na pozemku jeho chaty začínají podezřele usychat a vadnout vysazené rostliny.
Kdo chce svou pergolu ozdobit bohatě kvetoucí popínavkou, určitě bude přemýšlet o plaménku. Tato líbivá rostlina je však poměrně náročná, co se týče stanoviště, půdy i péče, takže nejprve dobře zvažte, zda se do vaší zahrady bude hodit.
Valtice - Od mládí tíhne k tomu, co je krásné, ale zároveň je z toho užitek. Věra Žďárská nyní nabízí návštěvu voňavé bylinkové zahrady ležící v těsné blízkosti valtického zámku.
Brno - Brňan Filip Vorba při svých výletech rád fotí květiny. Ne všechny ale pozná. Teď mu v tom pomůže novinka brněnských vývojářů. Stačí snímek rostliny nahrát na webové stránky Plant.id a okamžitě na nich zjistí, o jaký druh se jedná.
Lipensko - Lipenské louky nyní kvetou těmi nejbarevnějšími květy, jaké si lze v našich zeměpisných šířkách představit. Řada z nich je chráněná a jejich výskyt republikově významný.