Kreativ

ŠTÍTEK: Státní bezpečnost

Sametová revoluce v Ostravě se rozjížděla pomaleji. Měla proč

Když byla v Praze založena Charta 77, měla své otevřené stoupence všude, v Olomouci bylo jejích signatářů již v roce 1978 přes sedmdesát, v Ostravě ale ani jediný. Příčina nebyla v tom, že by zde bylo odpůrců režimu méně, ale zavinily to dva důvody.

'Tehdy byla velká zima,' vzpomíná na lidský řetěz Vedlich

Hradec Králové /25 LET SVOBODY/ - „Věci měly rychlý spád. Mnohdy jsme ani nemohli přemýšlet, ale museli jsme jednat. Moje role byla koordinační s lidmi jako je Pavel Fátor či Robert Novák," vzpomíná na sametovou revoluci Jindřich Vedlich, který byl mezi studentskými lídry.

Ve Strážnici představili ideje undergroundu. Po přednáškách následoval koncert

Strážnice – Dva dny před pětadvacátým výročím sametové revoluce pořádalo strážnické občanské sdružení Spronk Koncert proti totalitě, nesvobodě a komunismu. Tím zakončilo maraton akcí vztahujících se k tomuto tématu. „Idea našeho sdružení je postavená na blízkosti undergroundu, který je jedním z čelních reprezentantů postoje vůči potlačování lidských práv," uvedl jeden z organizátorů, Radek Holomčík.

Věřit v Boha na Moravě a ve Slezsku nebylo ani za totality vůbec lehké

/Z HISTORIE OSTRAVY/ Věřit v Boha na Moravě a ve Slezsku nebylo nikdy jednoduché. Ani v historii, což se ale týkalo spíše sporů, která víra je ta pravá. Za totality to bylo jiné, komunisté se zejména v poválečné době snažili ze všech sil potlačit religiozitu a udělat z Čechů a Slováků občany bez víry. S odstupem času je jasné, že se jim to nemohlo podařit.

Západočeši, kteří byli u toho

Západní Čechy - Sametová revoluce odstartovala v Praze, ale odstartovali ji studenti a mladí lidé z celé republiky včetně řady Západočechů. Dramatických událostí se zúčastnil například Ivan Vrzal z Karlových Varů.

'Režim jsme nesvrhli,' shodli se v Hradci na besedě disidenti

Hradec Králové - Listopad roku 1989 - aneb hlavní téma besedy na půdě hradecké fakultní nemocnice, kterou nejen pro své studenty letos uspořádala lékařská fakulta. Pár dní do svátku Dne boje za svobodu a demokracii sice pořád zbývá, zaměstnanci nemocnice, akademičtí pracovníci i studenti ale zavzpomínali už ve čtvrtek.

'Režim jsme nesvrhli,' shodli se v Hradci na besedě disidenti

Hradec Králové - Listopad roku 1989 - aneb hlavní téma besedy na půdě hradecké fakultní nemocnice, kterou nejen pro své studenty letos uspořádala lékařská fakulta. Pár dní do svátku Dne boje za svobodu a demokracii sice pořád zbývá, zaměstnanci nemocnice, akademičtí pracovníci i studenti ale zavzpomínali už ve čtvrtek.

Hlavním kontaktním místem disidentů v Brně byla čára

Jižní Morava - Petice, výroba samizdatu, provokativní hudba, demonstrace. Brno bylo důležitým centrem odporu proti komunistickému režimu. „Každý, kdo chtěl být trochu kreativní a svobodomyslný, měl potřebu se proti komunistům nějak vyhranit," řekl Petr Přikryl, který se v Brně také zapojoval do protirežimních aktivit. Disidentům na jihu Moravy se věnuje třetí díl seriálu Rovnosti nazvaného 25 let svobody.

Historik Jareš o Sametové revoluci: Naplánovaný převrat? Úsměvné

Praha – V těchto dnech se nabízí nespočet příležitostí zamyslet se nad 25 lety vývoje naší společnosti i událostmi, které ke změně systému vedly. Významným příspěvkem je v tomto směru i výstava Listopady v pražském Karolinu, již zahájí pět středoevropských prezidentů. S jejím spoluautorem Jakubem Jarešem Deník hovořil o příčinách 
i důsledcích pádu komunistického režimu.

„Chtěli mě zavřít a nestihli to“

Orlickoústecko – První samizdat psali na klasických strojích, později si pomáhali jednoduchým počítačem, který ani tehdejší příslušníci StB nedokázali rozpoznat od psacího stroje, neboť jej parta okolo FRANTIŠKA „ČUŇASE" STÁRKA do republiky dostala jako elektrické zařízení pro psaní.

„Chtěli mě zavřít a nestihli to“

Orlickoústecko - První samizdat psali na klasických strojích, později si pomáhali jednoduchým počítačem, který ani tehdejší příslušníci StB nedokázali rozpoznat od psacího stroje, neboť jej parta okolo FRANTIŠKA „ČUŇASE" STÁRKA do republiky dostala jako elektrické zařízení pro psaní.

Utajovaný kněz František Pospíšil pomohl vzbudit zájem o Most v cizině

Most - K tomu, že turisté jezdí do Mostu kvůli přesunutému kostelu a cenná umělecká díla nezmizela, významně přispěl jeden, postavou drobný a skromný muž, František Pospíšil. Kritický článek v západoněmeckém tisku, který podnítil, pomohl v 80. letech přimět komunistický režim ke zvelebení kostela. Dnes je mu 84 let a žije v Teplicích.

František "Čuňas" Stárek: Chtěli mě zavřít a nestihli to

Polička /ROZHOVOR/ - První samizdat psali na klasických strojích, později si pomáhali jednoduchým počítačem, který ani tehdejší příslušníci StB nedokázali rozpoznat od psacího stroje, neboť jej parta okolo FRANTIŠKA „ČUŇASE" STÁRKA do republiky dostala jako elektrické zařízení pro psaní.

Listopad 89 umožnil Alexanderu Dubčekovi návrat do politiky

Praha - V roce 1968 ztělesňoval Alexander Dubček pokus o nastolení „socialismu s lidskou tváří". Proces známý jako Pražské jaro však ukončila ruská ozbrojená intervence a Dubček byl nucen odejít do ústraní. Do politiky se vrátil až v souvislosti s pádem komunismu v roce 1989. Nezískal sice prezidentskou funkci, o kterou usiloval, stanul však v čele federálního parlamentu.

„Chtěli mě zavřít a nestihli to“

Polička – /ROZHOVOR/ První samizdat psali na klasických strojích, později si pomáhali jednoduchým počítačem, který ani tehdejší příslušníci StB nedokázali rozpoznat od psacího stroje, neboť jej parta okolo FRANTIŠKA „ČUŇASE" STÁRKA do republiky dostala jako elektrické zařízení pro psaní.

Komunismus byl krutý.
 Divadlo ho připomnělo

Svitavy – Komunismus je věčný. Přežije nás, naše potomky i děti jejich dětí. Formule, z níž mrazí, zazněla na pátečním přestavení stejnojmenné hry Williama Klimáčka ve svitavské Fabrice.

Projekt Příběhy bezpráví ve znamení "sametu"

Orlickoústecko – Jubilejního 10. ročníku projektu Příběhy bezpráví – měsíc filmu na školách se i v letošním roce účastní také školy v našem regionu.Projekt organizovaný vzdělávacím programem Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni seznamuje každoročně během listopadu žáky základních a středních škol s moderními československými dějinami prostřednictvím projekcí filmů s besedami. Během deseti let se jich uskutečnilo šest a půl tisíce.

V Holýšově žasnou! Kandidát na starostu měl být agent vojenské kontrarozvědky

Holýšov –Několik dní před ustavujícím zasedáním zastupitelstva v Holýšově a volbou nového starosty vyplula na povrch šokující informace. Kandidát na starostu Jan Mendřec z ČSSD měl být agentem obávané komunistické StB, přesněji řečeno Vojenské kontrarozvědky (VKR), která byla součástí Státní bezpečnosti.

Wonkovo číslo do pekla - 2253. Právník chudých nebo udavač?

Vrchlabí - Padouch nebo hrdina? Libuše Rudinská nebo Pavel Wonka? Otázky, které v těchto a příštích dnech budou zřejmě opět rozdělovat veřejnost. Hlavně tu, která zhlédne dokumentární snímek režisérky Libuše Rudinské – Pavel Wonka se zavazuje, který přijde do kin jen pár dní před pětadvacátým výročím sametové revoluce.

Wonkovo číslo do pekla StB: 2253. Nový dokument boří aureolu

Vrchlabí - K vrchlabskému rodákovi Pavlu Wonkovi ještě donedávna patřily přídomky jako: antikomunista, „advokát chudých", či oběť totalitního režimu. Po dokumentu Libuše Rudinské – Pavel Wonka se zavazuje, to však s prvními přídomky může otřást v základech.

Evžen Plocek – živá pochodeň číslo 3

Rychnov n. K. – Ve čtvrtek 13. listopadu se v 16 hodin v Malém sálu Pelclova divadla v Rychnově nad Kněžnou uskuteční přednáška Václava Šplíchala a Pavla Bajera " Evžen Plocek – živá pochodeň číslo 3".

Konfederace politických vězňů souhlasí s exhumací ostatků Toufara

Praha - Vedení Konfederace politických vězňů České republiky dnes vyslovilo porozumění pro plánované vyzvednutí ostatků římskokatolického kněze Josefa Toufara ze společného hrobu na pražském hřbitově v Ďáblicích. Organizace se tak postavila proti Sdružení bývalých politických vězňů, které s exhumací naopak nesouhlasí.

Bývalí političtí vězni nesouhlasí s exhumací ostatků Toufara

Praha - Sdružení bývalých politických vězňů nesouhlasí s plánovaným vyzvednutím ostatků římskokatolického kněze Josefa Toufara ze společného hrobu na pražském hřbitově v Ďáblicích. Obává se, aby s Toufarovou exhumací nebyl snížen význam ostatních obětí komunismu uložených v hrobě. V tiskové zprávě to uvedl předseda sdružení Ladislav Bergmann.

Za zbití mladíka v roce 1989 soud uložil členům StB podmínky

Praha - Obvodní soud pro Prahu 1 dnes uložil tříletou a dvouletou podmínku pro někdejší příslušníky StB Petra Berana a Kamila Líbala, kteří podle spisu zbili při výslechu v roce 1989 sedmnácti­letého Davida Kabzana. Rozsudek není pravomocný. Případem se bude zabývat pražský městský soud, protože se jeden z obžalovaných hned odvolal.

Propouštění v ÚSTR je podle odborů nezákonné

Praha -  Odboráři Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) považují plánované propouštění za protizákonné. Zhruba dvacítka zaměstnanců má odejít k 1. dubnu příštího roku v rámci reorganizace, po níž by archiválie z doby nesvobody neměl nadále digitalizovat ústav, ale Archiv bezpečnostních složek (ABS), který je součástí ústavu. Podle zákona o ÚSTR ale za digitalizaci zodpovídá ústav, řekl dnes po jednání odborů s vedením ústavu šéf Odborové organizace vědeckých pracovníků ÚSTR Petr Blažek.

Zarytý komunista dostal Cenu města

Třebíč - Luboš Kressa je jedním ze tří mužů oceněných 28. října Cenou města Třebíče. Cenu dostal za celoživotní demokratické postoje a za organizování prvních třebíčských demonstrací po 17. listopadu 1989. Luboše Kressu si pamatuji jako Zarytého komunistu. Zarytého s velkým Z. Stál tenkrát při jedné z mnoha undergroundových výstav u sebe na zahradě po kolena zarytý v záhonu. Na sobě měl sako s kravatou, červené trenýrky a před sebou cedulku, jakou bývají označována díla v galeriích, s nápisem: Zarytý komunista. Známe se mnoho let, proto si v rozhovoru mimořádně dovolím tykání.

V říjnu 1989 protestovala na náměstí

Plzeň – Oblékla si na sebe tmavomodrou riflovou sukni, ve stejné barvě svetr a na záda si připevnila obrázek T. G. Masaryka s nápisem Pravda vítězí. Tak se vypravila 28. října 1989 Zdeňka Tutterová na plzeňské náměstí Republiky, aby protestovala proti komunistickému režimu.