Na sobotu 20. dubna se chystá vzpomínková akce k 50. výročí brutálního zásahu represivních komunistických složek na Rudolfově, kde v hospodě Na Americe 29. a 30. března 1974 měly vystoupit pražské skupiny Adept, Plastic People a DG 307.
Při dalším pátrání po stopách tajemství továrny Richard jsem byl kontaktován bývalým příslušníkem Stb F. A., který bydlel nedaleko malebné obce Třebenice. Na domluvené schůzce mi tento muž sdělil, že dozoroval přísně střežené objekty, kam spadal i Richard. Byla krásná květnová neděle roku 2018. A tímto se začíná pátrání po osudu nacistického generála zbraní SS H. Kammlera, vedoucího všech tajných projektů Třetí říše.
/VIDEA, FOTO/ Potvrdit, nebo vyvrátit mýty o podzemní nacistické továrně za Litoměřicemi. To je cíl aktuálních vrtných prací na několik metrů vysoké navážce u Litoměřic.
/PAMĚŤ NÁRODA/ Odešli za komunismu ilegálně za hranice. Jejich blízcí zůstali tady a netrpěli jen ztrátou části rodiny. Státní bezpečnost je u nás pak sledovala, pohrávala si s jejich city a vysílala je za dětmi na „přemlouvací návštěvy“.
Skutečnost, že si letos jen v krátkém časovém rozmezí připomínáme 30 let od úmrtí Karla Kryla a 80 let od jeho narození, ukázala také to, že ke Krylovu odkazu se dnes hlasitě hlásí i lidé, s nimiž by se za svého života pravděpodobně neshodl. Titíž lidé se dnes rádi hlásí k současným postojům Jaromíra Nohavici – k jehož minulosti se Kryl sám stavěl kriticky.
Na přelomu 40. a 50. let 20. století se Československem prohnala vlna politických procesů. Na Pardubicku vyvrcholila činnost StB v souvislosti s vraždou Lubomíra Josefa Krátkého, syna komunistického prominenta, v lednu 1949 zatčením rozsáhlé skupiny osob. Státní soud následně vynesl jeden trest smrti pro Jana Žemlu. Další obviněné odsoudil k odnětí svobody v souhrnné výši 268 let.
Sokolov chce zpřístupnit prostory kláštera, kam po staletí veřejnost nesměla. Prvním krokem je vytvoření projektové dokumentace, jejímž cílem bude otevření prohlídky krovů a sklepů kláštera.
/FOTO, VIDEO/ Badatelé se opět pokusili provrtat do levé části podzemní továrny Richard v místech bývalého velitelství. Podle zjištění iniciátora a amatérského badatele Tomáše Rotbauera by v této části měl být sklep. Výpovědi svědků hovořily o tom, že se do této části měly na konci války přemisťovat bedny s cennostmi.
Šéf opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) si o víkendu od svých spolupracovníků vyžádal citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti). S odkazem na e-mailovou konverzaci, kterou Babiš zaslal omylem jinému adresátovi, to dnes napsal server Novinky.cz. Babiš tvrdí, že nesháněl žádné kompromitující materiály, ale jen podklady z veřejných zdrojů kvůli tomu, aby mohl reagovat na Lipavského výroky o Ukrajině. Později se na síti X omluvil za vulgární výraz, který na adresu šéfa české diplomacie použil, na svém postupu jinak nevidí nic špatného. Lipavský ČTK sdělil, že ho obsah e-mailů znechutil.
O víkendu se konal 31. ročník prestižních cen Český lev. Nejvíce kategorií - pět - ovládl pětidílný seriál Volha, který se natáčel mimo jiné také v Písku. Jedna ze scén se odehrává v Jitexu, kam televizní štáb vyráží natočit reportáž.
Ostře sledované UFO, Jak uškrtit mistra Šálka, Hoří, má babičko, Lada Lazarová nebo Paní, vy jste vdova!. Autoři nového seriálu To se vysvětlí, soudruzi se názvy svých dílů hlásí k odkazu známých českých filmů i rukopisu jejich tvůrců a zároveň dávají najevo, že to se svými hrdiny nemyslí zase tak vážně. Včetně estébáků. Hezký nápad, způsob vyprávění ovšem zatím jeho úrovni nestačí. Alespoň podle prvního dílu, který měl v České televizi premiéru v neděli večer.
Pražský Dům RADOST oslaví devadesát let historie sérií kulturně-vzdělávacích akcí. Program 90 let (ne)svobody nabídne od března interaktivní výstavy, filmy a debaty o moderních dějinách.
Dotaci ve výši 200 tisíc korun dostane od Karlovarského kraje nezisková organizace POST BELLUM, která vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století. Prostředky by měly jít na výdaje spojené s provozem pobočky Paměti národa v regionu a jejího dokumentačního centra.
Od dubna 1943 se v terezínském ghettu začal hromadit na příkaz generála SS Kaltenbrunnera jeho takzvaný archiv. Šlo o čtyři miliony listů konfidentů. Osud tohoto archivu po osvobození je nejasný, nebyl nikdy nalezen. V teoriích jeho osudu je zmiňované jeho uložení v prostoru bývalé podzemní nacistické továrny Richard Litoměřice. Kolona nákladních vozidel tam dorazila ve dnech 2. až 5. května 1945.
/FOTO/ Dva ústečtí blázni do alternativní hudby si zpestří oslavu narozenin v liboucheckém kulturním domě koncertem Mikoláše Chadimy. Když tam hrál s kapelou Extempore v roce 1979, skončilo to jeho perzekucí i policejním masakrem diváků. Skupinu pak incident inspiroval k popěvku: Kraj severočeský, pro rockery ráj? Voni je tam zavíraj!
První díl nového seriálu České televize nazvaného To se vysvětlí, soudruzi uvidí diváci v neděli 3. března od 20:10 hodin na obrazovkách ČT1. Jeden z dílů se natáčel v Karlově Studánce v Jeseníkách. K vidění byl i paranormální jev - žena levitující nad zdejším lázeňským hotelem. Zahráli si i místní.
Narodil se v roce 1942 v Pelhřimově do rodiny ruského lékaře a donského kozáka Nikolaje Kelina a Češky Olgy narozené na Ukrajině. Po srpnu 1968 emigroval s bratrem do západního Německa, ale kvůli rodičům se brzy vrátil. Od té doby žil Alexej Kelin pod dohledem StB. Podílel se na pašování nezávislých tiskovin do Sovětského svazu a sovětských posádek v ČSSR. Po sametové revoluci se angažoval v ruských krajanských spolcích.
Od března 2024 přijde stovkám bývalých komunistických prominentů až o tisíce korun nižší důchod. Opatření postihne lidi, kteří před rokem 1989 působili ve vysokých politických funkcích, ale také plukovníky nebo generály v řadách StB, SNB nebo Pohraniční stráže.
Před 100 lety se v obci Rosina v žilinském okrese na Slovensku narodil Pavol Babík, odbojář a partyzán Slovenského národního povstání, kterému se stalo osudným to, že se i přes své členství v komunistické straně přidal k protikomunistickému odboji. Na sklonku ledna 1953 byl popraven.
Umělou inteligencí může volby zmanipulovat každý. Stačí počítač, pár fint a několik tisíc.
Plzeňan Josef Hlavatý, který se 20. ledna 1969 zapálil na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejší Československé republiky a byl tak po Janu Palachovi druhou živou pochodní, bude mít pamětní desku. Slavnostně odhalena bude na náměstí T. G. Masaryka v Plzni v den 55. výročí smutné události.
Plzeňan Josef Hlavatý, který se 20. ledna 1969 zapálil na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejší Československé republiky a byl tak po Janu Palachovi druhou živou pochodní, bude mít pamětní desku. Slavnostně odhalena bude na náměstí T. G. Masaryka v Plzni v den 55. výročí smutné události.
/RECENZE/ Knih o hokeji vychází v Česku poměrně málo a jen některé můžeme řadit mezi opravdu kvalitní. Naposledy zaujal životopis Miroslava Fryčera Můj divoký hokejový život, který byl otevřenou zpovědí rebela na bruslích. Na konci minulého roku našly Fryčerovy paměti neméně atraktivní sestřičku v podobě autobiografie Václava Nedomanského s názvem Můj nejslavnější únik. I ona otevřeně popisuje poměry v komunistickém Československu a odvážný útěk za železnou oponu. Jako bonus odhaluje ty, kteří na Nedomanského donášeli StB. Čtenář možná bude zaskočený, jaká slavná jména si zadala s režimem.
/RECENZE/ Knih o hokeji vychází v Česku poměrně málo a jen některé můžeme řadit mezi opravdu kvalitní. Naposledy zaujal životopis Miroslava Fryčera Můj divoký hokejový život, který byl otevřenou zpovědí rebela na bruslích. Na konci minulého roku našly Fryčerovy paměti neméně atraktivní sestřičku v podobě autobiografie Václava Nedomanského s názvem Můj nejslavnější únik. I ona otevřeně popisuje poměry v komunistickém Československu a odvážný útěk za železnou oponu. Jako bonus odhaluje ty, kteří na Nedomanského donášeli STB. Čtenář možná bude zaskočený, jaká slavná jména si zadala s režimem.
Obdivuhodné a krásné jubileum sto let slaví dnes, poslední den v roce, bojovník proti nacismu a komunismu František Wiendl z Klatov.
Byl 23. prosinec roku 1953. Československého sociálnědemokratického politika Bohumila Laušmana toho dne navštívil v jeho exilovém bytě v rakouském Salcburku jeho známý Hermann Rauscher, bývalý poslanec rakouských socialistů, kterému Laušman důvěřoval. Muž však vstoupil do bytu, aby Laušmana zradil a vydal těm, před nimiž politik utekl.
/ROZHOVOR/ Dnes, 18. prosince, slaví sedmdesátiny spisovatel, publicista, dramaturg a ostravský pábitel Miroslav Sehnal. Jeho profesní život by svou překotností vydal na seriál. Spolupracoval s tiskem, rozhlasem i televizí, napsal desítku satirických knižních titulů a svou dramaturgickou stopu zanechal v mnoha ostravských kulturních zařízeních.
Koncert “Jarek Nohavica a hosté” proběhne v krnovském divadle až v polovině února, ale organizátoři už teď zažívají frontu na vstupenky. Brzy bude vyprodáno, ale ve středu zbývala ještě asi třetina vstupenek.
Ticho v lese nad Řezníčkovou roklí v České Skalici protne psí štěkot. Dvojice psů v doprovodu stejného počtu dvojnožců projde jen pár metrů od místa, kde se z fotografie na pomníčku z pod opadaných dubových listů upřeně dívá vousatá tvář s kulatými brýlemi. Jejich nositel jim dal název a pojem lenonky přežil dodnes. Ne tak legendární "Brouk" John Lennon, jehož život přesně před 43 lety utnuly kulky z revolveru. Jeho památku zde již více než 35 let připomíná pomníček, který zde vznikl v roce 1986 - „…v době nesvobody, kdy byl John Lennon symbolem vzdoru…", jak stojí na ceduli, kterou na strom nad pomníčkem umístili členové Klubu Konvalinkových umělců a volnomyšlenkářů (KKUV). Právě ti před 11 lety polozapomenutý pomníček obnovili.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Signatář Charty 77 Tomáš Růžička navštívil Čáslav při oslavách 34. výročí sametové revoluce. Po setkání u pomníku 1. a 2. světové války a Obětí komunismu v Mahenově ulici besedoval v kavárně u Dusíkova divadla. Poděkování za zorganizování celé akce patří Společenství církví v Čáslavi a Diakonii Českobratrské církve evangelické.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Krásný 17. listopad oslavila Slánská Formanská Společnost(SFS) v restauraci Zimák Slaný. Vzpomínalo se i na ty, co už mezi námi nejsou. Nechyběly pivo, vlasy ani dobrá muzika.
Černé svědomí moci je novinka o tragickém osudu filmového scenáristy a režiséra, příbramského rodáka, Pavla Juráčka (1935 – 1989), jedné z předních osobností „zlatých šedesátých“ minulého století, potažmo české kinematografie vůbec. Teprve teď, po čtyřiatřiceti letech od jeho úmrtí, je možné se v plné šíři seznámit s triskním životem této výrazné filmové osobnosti. Teprve teď mohou ti, kterým zůstalo jeho jméno v paměti či ho mají v podvědomí podvědomí, naplno nahlédnout do života člověka, který se znelíbil státní moci.
Jiří Hána si divadelní komedií Berlín, Berlín oživil vzpomínky na osmdesátá léta. Ve škole seděl s rukama za zády a západní čokoláda mu chutnala natolik, že ji jedl po kostičkách i několik týdnů. Herec v časopisu Story prozradil, jaké to je být v kůži agenta Stasi v komedii, kde se smích střídá s mrazivými momenty a co už by nikdy nechtěl zažít.
Už čtyřiatřicet let uběhlo od listopadých událostí roku 1989. A je to už čtrnát let, kdy na sametovou revoluci, na její dvacetileté výročí, zavzpomínali tři slavní Krumlováci. Jedním z nich byla i krumlovská legenda, fotograf Josef Prokopec (1925-2018), zakládající člen Fotogklubu Českým Krumlov, jenž svým fotoaparátem zachytil dění ve městě i v onom přelomovém období. Se vzpomínkami se svěřli Zdeňku Zajíčkovi, tehdejšímu redaktorovi Českokrumlovského deníku.
/FOTOGALERIE/ Pochmurné dny první listopadové dekády roku 1989 v Berouně nezavdávaly náhodnému pozorovateli žádnou velkou naději na změnu politických poměrů, stále zdánlivě pevně ovládaných komunistickou stranou. Ještě koncem října vedoucí tajemník strany hřímá: „V okrese rozvrat nedovolíme!“ a 7. listopadu kladou soudruzi naposledy věnce k soše V. I. Lenina naproti poště. Demonstrace 17. listopadu však zastihla stranické vedení zcela nepřipravené.
/VIDEO/ Bývalý statek, který leží na samotě za mohutným kovovým plotem a odkud je vidět stoupající dým z blízkých elektrárenských komínů, zažil mnohé. Právě tady v Nové Vísce u Kadaně byl jeden z pověstných baráků undergroundu – ostrůvek svobody v podmínkách totalitního státu. Jeho komunita byla tou nejzásadnější, která vznikla na území tehdejšího Československa.
V listopadu 1989 svolal Hynek Faschingbauer v Domažlicích první protirežimní demonstraci.
Na Rokycansko vstoupila změna společenského systému v listopadu 1989 nenápadně. S minimem informací a strachem vyjádřit veřejně svůj názor. V rychle se měnící společnosti však rezonovalo náhlé úmrtí tehdejšího předsedy národního výboru v Rokycanech Miroslava Podušky.
Deník připomíná odbojový počin s tragickými následky, jenž se odehrál v Hodoníně nedaleko dnešního Domu kultury. Mladý Jaroslav Vetejška tam zastřelil příslušníka StB Aloise Dyčku.
V těchto dnech přichází na pulty knihkupectví kniha třebíčského autora Martina Herzána s názvem Třebíč mystická. Nad knihou a jejím posláním se zamyslela Marie Fischerová.
Protikomunistická odbojářka Blanka Čílová z Nové Paky to neměla v životě jednoduché. Jejího manžela komunisté uvěznili a ona do věznice pašovala mezi politické vězně jídlo, léky a vitamíny větrací šachtou ze záchodového okénka. „Vždy jsem doufala, že si vše spravedlivě rozdělí,“ popisuje dnes 95letá Blanka.
Z trojice sourozenců Mašínových, dětí legendárního odbojáře Josefa Mašína a jeho ženy Zdeny, je „Nenda“, jak jí doma přezdívali, nejmladší. Narodila se 7. listopadu 1933, a když se její bratři prostříleli do Západního Berlína, bylo jí právě 20 let. Státní bezpečnost ji zatkla, ale po čtyřech dnech bez vysvětlení propustila. Její matce se vedlo hůř: poté, co ji estébáci odvedli, se domů už nikdy nevrátila. Nenda osiřela. Zdena Mašínová mladší v úterý 7. listopadu slaví 90. narozeniny.
Z trojice sourozenců Mašínových, dětí legendárního odbojáře Josefa Mašína a jeho ženy Zdeny, je „Nenda“, jak jí doma přezdívali, nejmladší. Narodila se 7. listopadu 1933, a když se její bratři prostříleli do Západního Berlína, bylo jí právě 20 let. Státní bezpečnost ji zatkla, ale po čase bez vysvětlení propustila. Její matce se vedlo hůř: poté, co ji estébáci odvedli, se domů už nikdy nevrátila. Nenda osiřela. Zdena Mašínová mladší v úterý slaví 90. narozeniny.
/VIDEO, FOTO/ Bydlí tady Kubišová. Pro obyvatele Pohledu u Havlíčkova Brodu to byla výjimečná událost. Do jejich vesnice se přistěhovala z Prahy trojnásobná zlatá slavice, kterou znali někdy jen z rozhlasu. Psal se rok 1975 a Marta Kubišová měla už pět let zákaz veřejně vystupovat. V sobotu 28. října převezme zpěvačka od prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání.
/FOTOGALERIE/ Před budovou kladenského divadla byla slavnostně odhalena pamětní dlaždice prvorepublikové herečky Jiřiny Štěpničkové, kterou proslavily například role Viktorky nebo Maryši. V padesátých letech chtěla spolu s tehdy malým synem Jiřím uprchnout z komunistického Československa, spadla však do pasti StB a za pokus o emigraci byla odsouzena k patnácti letům vězení.
/VIDEO, FOTO/ Na Letišti Václava Havla byl ve středu 25. října slavnostně odhalen unikátní portrét bývalého českého prezidenta Václava Havla od českého sochaře Patrika Proška. Anamorfní instalace je složena z tří tisíců předmětů připomínajících jeho život i odkaz.
Osmdesát let uplynulo od popravy otce a syna Suchých z obce Obytce v Drážďanech. Doplatili na udání za to, že ve svém hostinci pravidelně od roku 1940 nechávali občany obce poslouchat londýnské vysílání. Zatčeni byli na jaře 1942, popraveni 8. října 1943. Na jejich počest jim nyní byl obci odhalen pomník.
Osmdesát let uplynulo od popravy otce a syna Suchých z obce Obytce v Drážďanech. Doplatili na udání za to, že ve svém hostinci pravidelně od roku 1940 nechávali občany obce poslouchat londýnské vysílání. Zatčeni byli na jaře 1942, popraveni 8. října 1943. Na jejich počest jim nyní byl obci odhalen pomník.
Ladislav Kudrna stojí v čele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) od loňského května. Ani jemu se nevyhnuly spory se zaměstnanci. Stojí za tím „revizionističtí“ historikové, nebo je minulost, kterou instituce zkoumá, zkrátka moc čerstvá? I o tom s ním Deník hovořil.
Jak se dívat na nedávnou historii? Byla normalizace dobou temna, nebo si lidé tehdy našli způsob koexistence s režimem? Proč ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna mluví o revizionistických historicích? I to jsme rozebírali v rozhovoru pro Deník.
