Zemřel signatář Charty 77 a novinář Jan Patočka, bylo mu 80 let. Na facebooku to dnes oznámila Knihovna Václava Havla. Jeho otcem byl jeden z nejvýznamnějších českých filozofů Jan Patočka, který se stal spolu s Václavem Havlem a Jiřím Hájkem prvním mluvčím Charty 77.
Nejenže dokumentoval události. Aktivně se zapojil i do organizace sametové revoluce v Ústí nad Labem. Jeho fotografie z listopadových dní na Mírovém náměstí a v Činoherním studiu patří k nejznámějším, které si dnes můžeme prohlédnout. Mezi těmi, kdo tehdy stáli u pádu KSČ byl i známý, dnes již zesnulý ústecký fotograf Petr Berounský. Jak na ty dny vzpomínal? V centru dění se vlastně ocitl hned dvakrát: poprvé jako dvanáctiletý kluk v srpnu 1968, podruhé jako aktivní účastník sametové revoluce v roce 1989. V obou případech s fotoaparátem v ruce.
/FOTO, VIDEO/ Místo tradičního Krakonoše láhev plzeňského piva, svíčky, vzkazy, srdíčka. Lidé si v pondělí tradičně připomněli 17. listopad na Hrádečku u Trutnova u chalupy Václava Havla, kde vzpomínali na bývalého prezidenta. Svíčky se objevily také na zahradě pod fotografií jeho první ženy a první dámy Československa a České republiky Olgy Havlové.
/VIDEO, FOTO/ Na pražskou Národní třídu dorazil i šéf ANO Andrej Babiš, společně s místopředsedy hnutí Alenou Schillerovou a Karlem Havlíčkem položili květiny u pietního místa připomínající události 17. listopadu 1989. Někteří lidé na politiky, kteří po vítězných volbách jednají o nové vládě s SPD a Motoristy, pískali a volali "hanba" či "StB" v narážce na Babišovo jméno v evidenci spolupracovníka komunistické tajné policie. Z davu se ale ozvala i ojedinělá provolání "Ať žije Babiš" nebo "Ať žije Andrej".
/VZPOMÍNKA/ Listopad 1989 odstartovala brutálně potlačená pražská manifestace studentů 17. listopadu, připomínající smrt Jana Opletala. Události spustily Sametovou revoluci, která vedla k pádu komunistického režimu a změně vlády v Československu. I na Jičínsku se psaly významné momenty tohoto dějinného zvratu.
Sametovou revoluci 1989 prožila zdravotní sestra Iveta z Jihlavy v Praze i doma na Vysočině. Po maturitě pracovala ve velké pražské nemocnici a na víkendy jezdila domů. „Dívala jsem se na svět očima krásných čtyřiadvaceti let a podle služeb plánovala víkendové cesty domů. Moc jsem se vždycky těšila na rodiče. A do toho jako smršť přišla sametová revoluce. V Praze to skutečně byla smršť a dost lidí se bálo. Po masakru studentů na Národní třídě nikdo nevěděl, co se bude dít a já hned po 17. listopadu vyrazila do Jihlavy,“ připomněla Iveta.
Sametová revoluce, která bývá nazývána také revolucí něžnou, bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení. Jak toto období prožívali lidé ve Strakonicích? Prohlédněte si dobové snímky a revoluční kalendář, který popisuje, jak ve Strakonicích začínala svoboda. Za poskytnuté materiály děkujeme Robertu Malotovi z Muzea středního Pootaví Strakonice.
Dnes si připomínáme již 36. výročí Sametové revoluce. Pojďte se na chvíli zastavit a přečíst si, jak tehdejší události prožívali a vnímali lidé na Rokycansku.
Město Plzeň i letos uctí Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva sérií kulturních a vzpomínkových akcí. Třetí ročník programu REFLEXE nabídne 17. listopadu veřejné čtení, hudební zastavení, slam poetry i zážitkové aktivity a univerzitní setkání.
17. listopad připomíná Dej boje za svobodu a demokracii, v současné době je tento den vnímán s ohledem na aktuální dění částí české populace ještě intenzivněji než v předchozích letech. Jakoby nyní mnozí zapomněli, jak se žilo a nežilo před listopadem roku 1989, kdy byla svoboda synonym utopie.
Den boje za svobodu a demokracii si můžete v Pardubicích připomenout na několika místech. V Machoňově pasáži můžete navštívit interaktivní expozici, tři výstavy a tvořivou dílnu, večer pak zazní koncert kapely Marien. K ochutnání bude i revoluční svařák. Večer se uskuteční tradiční vzpomínkové setkání před divadlem.
Na jaře 1969 se do železáren v Hrádku u Rokycan dostal protirežimní leták. Vyzýval k pokojným občanským protestům v den ročního výročí srpnové okupace Československa. Technik Miloslav Chráska, který si jej s kolegy okopíroval, byl zanedlouho později podmínečně odsouzen, převeden do dělnického stavu a nadlouho vyloučen z veřejného života. Jeho příběhem dnes pokračuje seriál Paměti národa.
/FOTO, VIDEO/ Padesát let po letecké havárii v Suchdole, která si vyžádala 79 obětí, se místní obyvatelé a členové rodin některých zesnulých sešli k uctění památky. Výstava v Alšově kabinetu radnice na Suchdolském náměstí nabízí pohled na události, které stále zůstávají v paměti mnohých. K vybudování památníku se ale neschyluje.
V závěru léta vtrhl do kin v České republice na Slovensku film s názvem Jarek, který mapuje život a tvorbu nejúspěšnějšího českého písničkáře Jaromíra Nohavici. Hned první víkend jej zhlédlo 10 135 diváků, čímž se katapultoval na první místo. Dokumentární snímek, jenž má na ČSFD hodnocení 68 procent, vidělo do konce září na 40 tisíc lidí. Nyní se objevil i na platformě Oneplay.
Více než tři desítky let čekala Ida Menzingerová, než se viděla se svými sourozenci. Důvodem byl poválečný odsun, při kterém část rodiny skončila v Německu a část zůstala na jihu Čech. Její sourozenci museli opustit tehdejší Československo před 80 lety, řekla 94letá Ida Menzingerová.
Bylo krátce po poledni, když před tehdejším komunálním podnikem Kovoprav v Plzni zastavilo tmavé auto. Psal se rok 1950 a pětatřicetiletý účetní Václav Ženíšek netušil, že telefonát, žádající jej o schůzku před budovou podniku, je falešný. Přímo na ulici pak byl zadržen příslušníky tajné policie a eskortován policejním automobilem na velitelství STB v Plzni. Po sepsání zápisu o zatčení byl umístěn na samostatnou celu odděleně od ostatních vězňů.
S opakovaně navyšovaným zpožděním dorazil před polednem poslední zářijovou sobotu do Ostravy vlak s hlavním vojem fanoušků Sparty. Na nádraží ve Svinově je doplnili doposud „utajení“ soukmenovci a za asistence policie jeli autobusy do restaurace známé jako Schönthal, kde se posilňovali před zápasem s Baníkem.
/POZVÁNKA/ Praktický seminář Kanceláře veřejného ochránce práv ve VIP salonku Jupiter clubu ve Velkém Meziříčí nabídne srozumitelný výklad důchodového systému a prostor pro dotazy. Právničky Jitka Černá a Kateřina Quittová vysvětlí, jak se důchod počítá, jak si ověřit jeho správnou výši, kdy a jak podat žádost a jak postupovat v případě chyby při vyměření.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Kolínská kavárna Labužník byla za minulého režimu kultovní. Scházeli se v ní především studenti a intelektuálové, později změnila název na Stoletá a v novodobé historii už restaurace vyměnila několikrát nájemce.Ten současný, Roman Kotek se společníkem, se rozhodli k restauračním službám přidat i kulturu.
/FOTOGALERIE a VIDEO/ S hesly jako ´ANO a Stačilo! se hrozby nebojí, oni jsou hrozbou´ nebo ´Agenta StB znovu ne´ či ´Ruský mír rovná se okupace a fízlokracie´ dorazila ve středu odpoledne na předvolební mítink na zlínském náměstí Míru skupinka lidí. Čas od času si emotivně vyměnili názory s příznivci Andreje Babiše. Nebyli ale těmi, kdo debaty začínal.
Odvolací Vrchní soud v Praze ještě zpřísnil trest pro bývalého pohraničníka a člena Státní bezpečnosti z Chebska.
Pouze drobná slova kritiky zazněla během regionálního výjezdu lídra hnutí ANO Andreje Babiše v Heřmanově Městci. Ve středu 10. září dopoledne vystoupil na tamním náměstí Míru, kde ho bouřlivým potleskem vítala zhruba stovka příznivců.
Incident na severu Moravy, kde senior přetáhl Andreje Babiše berlí, rozvířil nervozitu kolem kontaktních kampaní všech stran. Ostré útoky, v jednom případě i fyzické, se však na Babišových mítincích děly i dříve. Relativně stále čerstvá je vzpomínka na jeho kampaň před komunálními volbami konanými v září 2022, kdy v létě zavítal se svým obytňákem v jednom dni i do Sadské a Nymburka. A zejména na nymburském náměstí bylo pěkně horko.
/ROZHOVOR/ Už několik týdnů je v prodeji unikátní kniha 100 let ligy, která mapuje století naší nejvyšší fotbalové soutěže pomocí čísel i příběhů. Je dílem autorů Zikmunda, Jaška a Jandače. Vyšla pod záštitou Fotbalové asociace České republiky a rozhodně by neměla chybět v knihovně žádného fotbalového fanouška. Více o ní prozradí v následujícím rozhovoru Zdeněk Zikmund a Roman Jašek. První z historiků měl na starost psanou část, druhý se podílel na statistikách.
/ROZHOVOR/ Už několik týdnů je v prodeji unikátní kniha 100 let ligy, která mapuje století naší nejvyšší fotbalové soutěže pomocí čísel i příběhů. Je dílem autorů Zikmunda, Jaška a Jandače. Vyšla pod záštitou Fotbalové asociace České republiky a rozhodně by neměla chybět v knihovně žádného fotbalového fanouška. Více o ní prozradí v následujícím rozhovoru Zdeněk Zikmund a Roman Jašek. První z historiků měl na starost psanou část, druhý se podílel na statistikách.
Andrej Babiš na pondělním mítinku dostal ránu berlí do hlavy. Praštil ho důchodce Vladislav N. z Frýdecko-Místecka. Senior svou nevoli vůči hnutí ANO a jeho šéfovi netajil a často se vůči nim ostře vyjadřoval na Facebooku. O totožnosti útočníka informoval server iDnes.cz.
O případu bratří Kazarových, kteří zběhli z vojny a v letech 1954 až 1962 se skrývali v usedlosti v Nových Hutích na Šumavě, Deník.cz v rámci Příběhů zla Jiřího Nováčka mluvil s Radanem Běhounem. Rodákem z Borových Lad, českobudějovickým vydavatelem a znalcem Šumavy. Právě jeho rodina vlastní dům, ve kterém se bratři takřka osm let skrývali.
Charismatický, kontroverzní, svůj. Jaromír Nohavica. Jeho písně umí vzít za srdce, ale také drze provokovat. Do kin teď vstupuje celovečerní portrét nazvaný prostě Jarek. „Jsem už moc starej na to, aby mi někdo něco přikazoval,“ říká v něm zpěvák, který exhibici před kamerou dlouho odmítal.
Ve čtvrtek odpoledne zasáhl nejvýchodnější obec Česka ničivý požár. Plameny zcela zničily stodolu, hospodářskou budovu a také roubený dům z roku 1875, spojený se jménem kněze Mons. Adama Ruckého. Na místě zasahovalo 18 jednotek hasičů, vyhlášen byl II. stupeň požárního poplachu.
Režisérka Petra Všelichová se nezalekla výzvy a ujala se, společně se scénáristou Markem Dohnalem dokumentárního snímku o životě a tvorbě Jaromíra Nohavici. Film Jarek vstupuje do kin a jeho autorka věří, že v něm představila slavného písničkáře takového, jaký opravdu je.
Nový životopisný dokument s názvem Jarek představí v ostravském kině Luna samotný jeho ústřední protagonista a legendární písničkář Jaromír Nohavica.
Šumavští zběhové žili jako stíny. Osm let se schovávali ve vlastním domě pod podlahou a někdy i ve chlívku. Neuvěřitelný příběh rodiny Kazarů přináší nová série Příběhů zla Jiřího Nováčka.
Každý popis srpnových událostí začíná v zásadě výčtem známých skutečností. Proto si dovolím naše pojednání uvést – pokud vím – naprosto neznámou realitou.
Ještě po dobu tři týdnů mohou lidé přispívat do sbírky, která nese název „21 dronů za 21. srpen. Nezapomeňme." Jde o počin organizace Post Bellum, která tímto chce pomoci Ukrajině bránit se ruské agresi. Je potřeba dát dohromady 2,1 milionu korun. Zatím jsou vybrány asi dvě třetiny.
V srpnu si Česká republika připomíná nejen okupaci z roku 1968, ale i další projevy odporu proti totalitnímu režimu. Jeden z nich se odehrál v Kralupech nad Vltavou na Mělnicku v roce 1982, kdy protirežimní nápisy na zdech vyvolaly mimořádný zásah Státní bezpečnosti. Město se tehdy ocitlo pod dohledem tajné policie, desítky lidí byly vyslýchány a dva mladíci skončili ve vězení za svobodný projev názoru.
Kauza poslankyně hnutí ANO Margity Balaštíkové, která si podle nahrávek zveřejněných serverem Seznam Zprávy chtěla objednat zabití psa exmanželovy nové partnerky, přitáhla pozornost zahraničních médií. Ta míní, že v národě pejskařů může objednávka zabití čytřnohého domácího mazlíčka ohrozit náskok předsedy ANO Andreje Babiše v nadcházejících říjnových volbách do Poslanecké sněmovny.
„Zapalme v sobě Palacha - ne bolestí, ale pravdou. Ne ohněm, ale láskou. Ne obětí, ale činem. Volme proti lži!“ Tak zní slogan Petry Rédové, jihomoravské kandidátky za hnutí Stačilo, který se objevil na předvolebních plakátech. Jeho použití vyvolalo ostrou kritiku, především kvůli spojení odkazu Jana Palacha s politickým uskupením, za které kandidují členové Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) a jehož lídryní je předsedkyně strany Kateřina Konečná.
Nedávné odstranění sochy vojáka z litoměřického parku pořád vzbuzuje emoce, ukázala hádka na mítinku Babišových příznivců.
Oto Klempíř má za sebou poslední koncert s hudební skupinou J.A.R. Jeho působení v populární kapele skončilo kvůli kandidatuře do poslanecké sněmovny za Motoristy sobě. Kořeny dvaašedesátiletého zpěváka, textaře a také politika sahají do hodonínského okresu konkrétně do Moravského Písku, kde vyrůstal. A také do Kyjova, kde se narodil. Některé životopisy se zmiňují rovněž o jeho vyloučení ze středoškolských studií v Hodoníně, a to kvůli jeho tehdejším postojům a zájmu o punk.
Pamatujete si film Ucho s Jiřinou Bohdalovou a Radoslavem Brzobohatým? Ano, ten, jak zdemolovali celý byt, když hledali odposlouchávací zařízení. Právě odposlouchávací krabičky v panelech na sídlištích a zvěst o tajných vysílačích, zabudovaných přímo do panelů při stavbě, bývala jednou městských legend z šířených za komunismu. Týkala se mnoha panelových sídlišť po celé zemi, ale v Ústí nad Labem získala specifický nádech realističnosti kvůli zdejšímu strategickému průmyslu, blízkosti hranic a utajovanému zařízení komunistické kontrarozvědky v Tisé.
Prvního srpna uběhene 110 let od narození válečného hrdiny a politického vězně Adolfa Pavla Ruše. Jeho příběh není veřejně tolik známý, o to více stojí za zmínku.
Předseda Hnutí ANO Andrej Babiš byl hostem speciálního předvolebního podcastu Jiný pohled Kateřiny Perknerové. V déle než hodinové nepolitické debatě lídr opozice kromě jiného popsal začátek 80.let, kdy s první manželkou Beátou stavěli řadový dům a spláceli auto. Právě tehdy vstoupil do KSČ, čehož zpětně lituje. Zároveň zdůrazňuje, že nikoho neudával. Babiš ale v podcastu rozebírá i současnost. Podle svých slov žije skromně a odmítá, že by se u něj v dvaasedmdesáti letech objevovaly jakékoliv známky senility.
Dětský lékař Jan Anděl patří k těm nejznámějším v Karlových Varech. Přečtěte si v rozhovoru, jak velká tragédie zasáhla jeho rodinu, jaký má názor na očkování, jak vnímá rozdíl mezi dnešními dětmi a jejich rodiči s těmi na začátku jeho kariéry. Nebo, že roste počet psychicky nemocných teenegerů a že jeho největším koníčkem je muzika.
Víkendová vyjížďka prezidenta republiky Petra Pavla s jeho ochrankou na motorkách ze severní Moravy měla v sobotu 5. července zastávku také v Uherském Hradišti. Tam se hlava státu ubytovala v hotelu Mariánský dvůr na Mariánském náměstí a navečer vyrazila do Slováckého divadla na představení Farma zvířat. Prezident si hru užíval v doprovodu herce a mluvčího divadla Josefa Kubáníka.
Novinka v želivském klášteře, která nikoho nenechá chladným. Jsou to nové hrané prohlídky, které oživují známou Akci K, tedy komunistickou likvidací mužských řeholí. Právě klášter v Želivě byl v roce 1950 jedním z míst nuceného pobytu pro internované kněze a řeholníky.
Pouť, která režimu zazvonila umíráčkem
Nezvyklý dodatečný dárek k loňským devadesátinám dostal malíř Antonín Vojtek. Břeclavská synagoga byla v neděli 29. června místem premiéry monografie o jeho životě a tvorbě. Neobvyklý není jen samotný dárek, ale i okolnosti jeho vzniku. Duchovní matkou — byť je toto označení poněkud nepřesné, ale jde o zavedenou formulaci — je jeho dcera Julie Vojtková.
Brutální výslechové metody a neustálý teror zažívali lidé, na které si v dobách minulého režimu v Československu posvítila tajná policie - Státní bezpečnost (StB). Oficiálně vznikla přesně před 80 lety. Její výslechové metody byly nelidské.
Pochodem k odkazu Milady Horákové, která se stala před pětasedmdesáti lety obětí justiční vraždy ve vykonstruovaném politickém procesu, uctili lidé v Přerově Den památky obětí komunistického režimu.
Malíř Přemysl Šmíd se narodil v Hradci Králové, v 70. let zdobily průčelí místních kin jeho malované poutače na filmy. Vernisáž jeho druhé samostatné výstavy v Kolíně ukončil zásah STB. Poté se Šmíd odstěhoval do Prahy, kde se stýkal s disidenty včetně Ivana Magora Jirouse i budoucího prezidenta Václava Havla. Vystavoval v cizině, doma byl ale v hledáčku státní bezpečnosti. Pracoval v mlékárně, věnoval se ilustracím knižních obálek a tvořil „do šuplíku“.
