Je tomu právě tři čtvrtě století, co byla ve východním Německu, z nějž se později stala takzvaná Německá demokratická republika, založena organizace, pro niž se vžila zkratka Stasi. Zpravodajská služba a tajná státní policie v jednom. Její vedení se školilo v Moskvě a největším nepřítelem jí byli občané její vlastní země.
Boskovice přišly o výraznou osobnost místní historie. Ve věku 93 let zemřel ve čtvrtek 23. ledna bratr Stanislav Janků, jeden z nejstarších boskovických skautů.
Tajemná zákoutí - Tajemná zákoutí: Zveme vás na cestu za neznámými či zapomenutými příběhy. V rubrice Tajemná zákoutí otevíráme jiné pohledy do historie, ať už se jedná o pověsti, historické záhady či místa opředená tajemstvím. Připomeňte si okolnosti legendárního útěku za kopečky v počátku padesátých let minulého století. Rubrika vznikla ve spolupráci Chebského deníku a internetové televize MVTV.cz.
V nedožitých sto letech zemřel Jan Mastný, rodák z Úboče, který byl posledním žijícím účastníkem regionálního protikulackého monstrprocesu na Domažlicku. Díky jeho daru se po letech opět rozezněly zvony v kostele v Úboči. Ty v pondělí zněly v obci na jeho počest.
Prague City Tourism (PCT) bude letos pokračovat v opravě svatomikulášské městské zvonice na Malé Straně. Připraví také projektovou dokumentaci ke generální opravě Prašné brány. ČTK to řekla Klára Janderová, tisková mluvčí PCT, což je městská firma, která má na starosti cestovní ruch. Spravuje také řadu památek včetně Staroměstské a Malostranské mostecké věže, Staroměstské radnice nebo Petřínské rozhledny. Práce na zvonici budou stát zhruba 500.000 korun.
V tomto díle aktuální série Příběhů zla Jiřího Nováčka se pokusíme uvést na pravou míru nejdivočejší domněnky a vyvrátíme fámy a mýty, které tragický osud rodiny Jelínkových doprovázejí. Svůj pohled na zločin a jeho okolnosti zároveň prozradí v exkluzivních rozhovorech policejní historik a ředitel policejního muzea Radek Galaš a jediná žijící neteř mrtvých manželů Marie Dekastellová.
Nemáte plány na nadcházející lednový víkend? Možná si vyberete z našich tipů na akce, které se konají na Rychnovsku. Plesová sezona je tu, a tak v nabídce nechybí ani pozvánky na zajímavé bály.
Slávku, udělal jsi to!? Takhle napřímo se pár let po rodinné tragédii zeptala Marie Dekastellová svého bratrance Stanislava Jelínka na okolnosti úmrtí jeho rodičů. Ti přišli o život v noci na 13. února 1968 za nejasných okolností ve Vonoklasech u Prahy a jejich osudy se inspirovala známá epizoda Studna z československého televizního seriálu Třicet případů majora Zemana. Slávkově odpovědi i tomu, jak žil v letech následujících po tragédii, se věnuje čtvrtý díl nejnovější série Příběhů zla Jiřího Nováčka.
Výstavu mimořádnou tématem, okolnostmi vzniku i zpracováním je možné až do 2. února zhlédnout v malém sále Kina 70 v Dobrušce. Autorka Václava Jandečková, spisovatelka, publicistka a soukromá badatelka, ji nazvala Falešné hranice – akce Kámen, tedy stejně jako svoji knihu, z níž detailně vychází.
Mariánské náměstí v Uherském Hradišti se ve středu 15. ledna stane prostorem vernisáže výstavy Studentské ohlédnutí 2024 jako „přidružené sekce“ už tradiční fotografické přehlídky. Ve třetím roce existence potvrdilo po příslušných oborech hradišťské Základní umělecké školy a Střední uměleckoprůmylové školy svojí opakovanou účastí ustavení jakési základní trojice škol i uherskohradišťské gymnázium.
Pro řadu lidí u nás to byl první horor, který na obrazovkách viděli. Kultovní epizoda Studna ze seriálu Třicet případů majora Zemana se nesmazatelně zapsala do pamětí celé generace tehdejších Čechoslováků a při občasných reprízách děsí lidi dodnes. Někteří z mladších diváků přitom možná netuší, že hrůzné výjevy jsou inspirovány skutečnou událostí - tragédií rodiny Jelínkových, které se věnuje nová série unikátního projektu Příběhy zla Jiřího Nováčka. Jak to bylo doopravdy?
Nemáte plány na druhý lednový víkend? Z naší nabídky tipů na akce z Rychnovska si určiě vyberete. Vyrazit můžete na koncerty, rohačky, výstavy i za tancem.
Vyhazovu ze školy neunikl před 45 lety student Českého vysokého učení technického, zjevně nemající kladný vztah k tehdy u nás panujícímu socialistickému zřízení. Třebaže proti husákovskému režimu nevystupoval příliš okatě a své postoje neprezentoval nijak nahlas, jeho počínání neuniklo pozornosti tehdejší Státní bezpečnosti. Dva její bývalí příslušníci, kteří opatření proti němu řešili, zřejmě budou muset své tehdejší počínání vysvětlovat před Obvodním soudem pro Prahu 1; včetně toho, jak to přišlo, že jejich zásah vedl k vyloučení studenta ze studia.
Saúdský Arab Tálib A. spojovaný s pátečním útokem na vánoční trh v sasko-anhaltském Magdeburku zřejmě trpí vážnou duševní chorobou. S odvoláním na své zdroje o tom v pondělí informovala agentura DPA, podle které je tak méně pravděpodobné, že dozor nad vyšetřováním převezme generální státní zastupitelství v Karlsruhe. To je zodpovědné za případy týkající se státní bezpečnosti a politicky motivovaných činů.
Jeden z příběhů pro Paměť národa odvyprávěla Mladana Joklová. Dcera důstojníka československé armády Jaroslava Cimfla, jehož rodina zachránila dvě židovské dívky z pochodu smrti. Právě dopis od nich stál v době komunistického režimu za perzekucí celé rodiny.
Romana Ševčíka z Křtin u Brna odsoudil soud ještě před sametovou revolucí za dvojnásobnou vraždu k dlouholetému žaláři. Čerstvě plnoletý mladík zažil za mřížemi dennodenní znásilňování od ostatních vězňů a pokusil se kvůli tomu o sebevraždu. Všechny útrapy nakonec přežil a nakonec se dostal na svobodu. Tady je jeho příběh.
Totalitní režim v ČSSR se snažil zbavit chartistů i tím, že je nátlakem a výhrůžkami nutil vystěhovat se z vlasti. Nyní se takto šikanovaní odpůrci režimu dočkají kompenzace. Od státu dostanou 100 tisíc korun.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Noc s legendou se jmenovalo setkání se zpěvačkou, chartistkou a především statečnou ženou Martou Kubišovou v Kině 99 v Kolíně. Akce se konala symbolicky v neděli 17. listopadu, v den 35. výročí sametové revoluce. Hostem byla herečka Eva Holubová.
Ve středu 20. listopadu uplyne 10. výročí od náhlé smrti jedné z nejvýznamnějších osobností české justice, soudce Jiřího Bernáta (81) z Tábora, který rozhodoval v případech trestných činů těch nejhorších pachatelů; vrahů, násilníků, zlodějů, ale i podvodníků, zástupců StB či funkcionářů řídících zásahy na demonstranty v 80. letech.
Převrat v roce 1989 přinesl lidem nejen nové možnosti a volnost, souhrnně označované jako svoboda, ale také negativní projevy společenských změn. V souvislosti s připomínkou 17. listopadu a následného vývoje od počátku 90. let tak lze zaslechnout třeba povzdech nad rozšířením užívání drog. S tím, že taková epidemie zneužívání nealkoholových návykových látek u nás do té doby neexistovala: prý se sice objevovalo přehnané užívání některých léků, avšak skutečných narkomanů byla jen hrstka.
Ti, kteří byli u toho, mohou zavzpomínat na to, jak před 35 lety v Chrudimi vládla obrovská euforie při setkáních a manifestacích po událostech 17. listopadu.
Sametová revoluce a konec komunistického režimu v tehdejším Československu rezonovaly před pětatřiceti lety také v ostravských ulicích. Jak probíhaly listopadové dny roku 1989 v tehdejším ocelovém srdci Československa?
Byl mimořádně pohledný a talentovaný. Chlap jako hora. Život mu bohužel vyměřil krátkou cestu. Od tragické smrti tehdy třicetiletého herce Ivana Luťanského v dalekém Vietnamu už uplynulo dlouhých 41 let - jeho blízcí přesto dodnes neznají odpovědi na otázky: Kdo? Proč? a Jak?
Dnes si připomínáme již 35. výročí Sametové revoluce. Pojďte se na chvíli zastavit a přečíst si, jak tehdejší události prožívali a vnímali lidé na Rokycansku.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ 17. listopad slavíme jako obnovení svobody a demokracie v naší zemi. Tyto přelomové události nazýváme „sametová“ či „něžná“ revoluce. A přestože historii nelze změnit, někdy slýcháme, že byla zbytečně něžná a příliš sametová. Jak to vypadá, když chybí „sametovost“, se můžeme přesvědčit na událostech z prosince roku 1989 v rumunském Temešváru či Aradu, kde začala krvavá revoluce.
Je potřeba si to stále připomínat. Boj za čistý vzduch a svobodu. Takto to v Teplicích vypadalo v těchto dnech, ale datovaných rokem 1989. Ekologické demonstrace změnily životy mnoha lidem.
V letošním roce si připomínáme již 35. výročí událostí, že vstoupily do historie naší země pod označením „Sametová revoluce“. Díky tomu, co vše se odehrálo v průběhu listopadu a prosince 1989 jsme se my Češi mohli začít vracet zpět mezi vyspělé a kulturní národy západoevropského civilizačního okruhu, kam jsme od doby raného středověku vždy patřili a odkud se nás komunistická totalita snažila 40 let vytrhnout. Avšak tento návrat byl, je a bude procesem dlouhodobým, mnohem delším, než byla doba nesvobody. Snaha navázat na tradiční společenské vztahy a principy a obnovit fungování klasické, liberálně demokratické občanské společnosti se po roce 1989 potýkala s celou řadou větších či menších problémů a do určité míry nebyla dodnes zcela úspěšná. Přesto naše společnost od roku 1989 zaznamenala značný pokrok a zlepšení v naprosté většině oblastí kulturního, ekonomického i politického života, je tedy nutné konstatovat, že události Sametové revoluce rozhodně patří mezi nejzásadnější pozitivní milníky novodobé historie českého státu.
Pád komunismu začal 17. listopadu v Praze. Odpoledne v 16 hodin se v Praze na Albertově v areálu Univerzity Karlovy sešli před budovou Patologického ústavu studenti, kteří poté šli v průvodu až na Národní třídu, kde byli zmasakrováni. Protesty ale pokračovaly. O pár dní později se velké akce ke svržení režimu začaly konat i na Karlovarsku.
V rámci vzpomínkové akce Velvet Listopad si připomene 35. výročí sametové revoluce. Program nabídne jedinečnou možnost nahlédnout, jak se velké dějiny odrážely v našem regionu, a přiblíží klíčové okamžiky boje za svobodu.
Před dvaceti lety vysázel Bohumil Petrášek s přáteli u Vimperka za Brantlovým dvorem řadu lip kolem polní cesty s pěknou vyhlídkou do údolí Volyňky. V pátek 1. listopadu byla oficiálně pojmenována na Alej Mons. Karla Fořta.
V kině Šumava v Klatovech budou lidé mít jedinečnou možnost vidět exkluzivní předpremiéru snímku režiséra Krise Kellyho oceněného cenami BAFTA či Emmy. Skutečný a strhující příběh Josefa Hasila, označovaného Státní bezpečností jako Král Šumavy, představí česko-irský film Králové Šumavy v režii Krise Kellyho, a to ve svátek 28. října od 20 hodin.
Snímek režiséra Krise Kellyho oceněný cenami BAFTA či Emmy bude uveden 28. října na předpremiéře v kině Centrum v Havířově. Jde o strhující snímek Králové Šumavy, jenž představí skutečný příběh hrdiny hlubokých lesů Josefa Hasila.
/FOTOGALERIE/ Běh pro republiku se uskutečnil v neděli 20. října v okolí Památníku Vojna u Příbrami v rámci oslav 106 let vzniku ČSR a 35 let svobody. Letošní ročník byl spojen se vzpomínkou na politického vězně a prozaika Karla Pecku.
Rozhodnutí slovenského ministerstva vnitra, podle kterého expremiér Andrej Babiš (ANO) nespolupracoval vědomě s tajnou policí StB a byl neoprávněně evidován jako její agent, nevyvolalo jen debaty na politické scéně a mezi historiky, kteří to považují za politicky motivované rozhodnutí neodpovídající realitě. Baví se jimi i internetoví tvůrci, kteří si utahují z kroků slovenského úřadu, premiéra Roberta Fica i starších výroků Babiše. Vznikají koláže i takzvaná fake videa vytvořená pomocí umělé inteligence, stranou se nedrží ani politici.
Uzavření smíru mezi slovenským ministerstvem vnitra a českým expremiérem Andrejem Babišem ohledně jeho evidence v archivních dokumentech někdejší československé tajné policie StB jako agenta navrhl sám Babiš. Novinářům to v úterý řekl slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Babiš následně upřesnil, že smír navrhli jeho právníci.
Slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že český expremiér Andrej Babiš byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil. Ministerstvo o tom dnes informovalo ČTK, uzavření smíru zdůvodnilo dvěma právními analýzami a také tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu.
Před 35 lety, ve čtvrtek 12. října 1989, provedla tehdejší Státní bezpečnost zásah proti samizdatovým Lidovým novinám, vycházejícím bez oficiálního povolení. V bytě šéfredaktora novin Jiřího Rumla zadržela jeho a Rudolfa Zemana. Oba byli obviněni z tehdejšího trestného činu pobuřování a putovali do vyšetřovací vazby. Na jejich obranu však veřejně vystoupilo přes 200 oficiálně publikujících novinářů.
Krajský soud v Hradci Králové ve čtvrtek rehabilitoval faráře Josefa Toufara za nezákonné zatčení a vazební stíhání v roce 1950. Toufara, jehož jméno je spojeno s takzvaným číhošťským zázrakem, ve vazbě umučili příslušníci komunistické Státní bezpečnosti (StB). Návrh na Toufarovu soudní rehabilitaci podal krajský státní zástupce.
Krajský soud v Hradci Králové ve čtvrtek rehabilitoval faráře Josefa Toufara za nezákonné zatčení a vazební stíhání v roce 1950. Toufara, jehož jméno je spojeno s takzvaným číhošťským zázrakem, ve vazbě umučili příslušníci komunistické Státní bezpečnosti. Návrh na Toufarovu soudní rehabilitaci podal krajský státní zástupce.
Krajský soud v Hradci Králové ve čtvrtek rehabilitoval faráře Josefa Toufara za nezákonné zatčení a vazební stíhání v roce 1950. Toufara, jehož jméno je spojeno s takzvaným číhošťským zázrakem, ve vazbě umučili příslušníci komunistické Státní bezpečnosti. Návrh na Toufarovu soudní rehabilitaci podal krajský státní zástupce.
Hradecký krajský soud se ve čtvrtek bude zabývat rehabilitací kněze Josefa Toufara, jehož umučili v roce 1950 příslušníci komunistické Státní bezpečnosti.
Nezákonné zatčení a vazební stíhání v roce 1950. Krajský soud v Hradci Králové ve čtvrtek 10. října rehabilitoval faráře Josefa Toufara. Jeho jméno je spojené s takzvaným číhošťským zázrakem, ve vazbě Toufara umučili příslušníci komunistické Státní bezpečnosti. Návrh na Toufarovu soudní rehabilitaci podal krajský státní zástupce.
Hradecký krajský soud se ve čtvrtek bude zabývat rehabilitací kněze Josefa Toufara, jehož umučili v roce 1950 příslušníci komunistické Státní bezpečnosti.
Za to, že svou činností rozložili kapelu Pražský výběr a zavinili zákaz jejich veřejného vystupování, dostali dnes bývalí příslušníci Státní bezpečnosti (StB) Jiří Karásek a Václav Sklenář dvouleté podmíněné a peněžité tresty. Muži uzavřeli se státní zástupkyní dohodu o vině a trestu, kterou dnes soud schválil. Rozhodnutí je pravomocné.
Společnost pro výzkum zločinů komunismu podala podnět na Městské státní zastupitelství v Praze ve věci prošetření nových okolností smrti bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka.
Krajský soud v Hradci Králové se bude zabývat rehabilitací kněze Josefa Toufara umučeného v roce 1950 příslušníky komunistické Státní bezpečnosti. Konkrétně bude řešit rehabilitaci Toufara za jeho nezákonné vazební stíhání.
„U železničního přejezdu ve Vlčicích nás zatkli policajti s estébáky, když jsme vezli na traktoru půjčenou aparaturu. Místo prvního festivalu z toho byl nakonec večírek u Václava Havla na Hrádečku,“ vzpomíná na rok 1984 zakladatel legendárního trutnovského festivalu Martin Věchet.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu navrhl obžalovat dva bývalé důstojníky StB, kteří měli v roce 1983 usilovat o rozložení kapely Pražský výběr. Členům kapely byly odebrány umělecké kvalifikace, což jim znemožnilo veřejně vystupovat. Tento zásah byl odůvodněn tím, že jejich písně údajně napadaly socialistické státní zřízení.