Kreativ

ŠTÍTEK: Státní bezpečnost

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka

Méně peněz pro exponenty komunistického režimu: Jurečka chce změnu důchodů

Předseda opozičních lidovců Marian Jurečka chce snížit důchody exponentům komunistického režimu v Československu. Lidem, kteří působili ve stanovených funkcích, například ve vládě, v ústředním výboru Komunistické strany Československa nebo ve zpravodajských službách, by se tato doba nezapočítávala do důchodu jako takzvaná doba pojištění. Jurečka to dnes uvedl na svém twitterovém účtu. Návrh předložil ve Sněmovně jako pozměňovací návrh k vládní předloze, která přidává důchodcům od příštího ledna 300 korun nad zákonnou valorizaci.

Z postupné záchrany zdevastovaného zámku ve Zvěstově. Na snímku starosta obce Karel Babický.

Postupná záchrana zdevastovaného zámku ve Zvěstově spěje k závěrečné etapě

/FOTOGALERIE/ Další nosná zeď vzniká v současné době na zámku ve Zvěstově. Až poté budou moc tesaři položit dřevěnou konstrukci krovu a tašky. „Tato etapa bude stát šest milionů korun a dokončena bude příští rok. Kvůli financování musíme být připraveni a v září proto požádáme o další dotaci,“ vysvětlil zvěstovský starosta Karel Babický.

Načerpejte inspiraci na víkend s našimi tipy!

TIPY DENÍKU: Divokej Bill zavítá mezi zvířata

Udělejte si místo v kalendáři, víkend bude totiž plný akcí. Těšit se můžete na cirkus, koncert Divokého Billa nebo promítání nové české komedie Matky. To a mnoho dalšího vám přinášíme ve víkendových tipech. 

Načerpejte inspiraci na víkend s našimi tipy!

TIPY DENÍKU: Chinaski o víkendu roztančí Kolín

Udělejte si místo v kalendáři, víkend bude totiž plný akcí. Těšit se můžete na sjezd Amazonek, retro diskotéku nebo koncert kapely Chinaski. To a mnoho více vám přinášíme ve víkendových tipech. 

Načerpejte inspiraci na víkend s našimi tipy!

TIPY DENÍKU: Jožka Šmukař rozezní Poděbrady

Udělejte si místo v kalendáři, víkend bude totiž plný akcí. Těšit se můžete na řemeslnou vesničku, večery na Starém děkanství nebo na Jožka Šmukaře. To  amnohem více vám přinášíme ve víkendových tipech. 

Režisér Vít Mazánek. Události 50. let 20. století v Litomyšli přibližuje film Víta Mazánka nazvaný ATA. Premiéru má v pátek v Klášterních zahradách v Litomyšli.

Vít Mazánek: Komunisté se neštítili vztáhnout ruku na děti

/ROZHOVOR/ Režisérem hraného dokumentu ATA o politickém procesu v Litomyšli je VÍT MAZÁNEK. Natáčení bylo psychicky náročné, štáb zažil několik velmi emotivních scén. Diváci by si podle něho měli především uvědomit a vážit si, že žijí v demokracii.

Jaderný reaktor. Ilustrační snímek

Česká vědkyně z Oxfordu posílala StB informace. Bylo to nezbytné, hájí se

Vědkyně z Oxfordské univerzity v 80. letech 20. století předávala citlivé informace o britském a americkém jaderném výzkumu agentům ze svého rodného Československa, píše britský bulvární list Daily Mail. Deník se ve své zprávě odkazuje na odtajněné spisy z archivu bezpečnostních složek v Praze. Profesorka Jiřina Stoneová podle listu řekla, že agentům předala pouze bezvýznamné informace a její jednání bylo nezbytné, aby zabránila odplatě komunistického režimu vůči jejím dětem.

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii v Děčíně.

FOTO: Necouvneme! V Děčíně se konala další protivládní demonstrace

Přibližně pět desítek lidí dorazilo ve čtvrtek 27. května v podvečer na děčínské Masarykovo náměstí, kam svolala místní pobočka Milionu chvilek pro demokracii další protivládní protest. Tentokrát se konal s podtitulem Necouvneme, justici nedáme. Děčínské akce se zúčastnil také předseda Milionu chvilek pro demokracii Benjamin Roll.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger končí. Nahradí ho exministr Adam Vojtěch.

Čelil jsem mediálnímu lynči, zdůvodnil rezignaci Arenberger. Nahradí ho Vojtěch

Na ministerstvu zdravotnictví dojde k poměrně překvapivé výměně. Stávající šéf rezortu Petr Arenberger, který byl v posledních dnech kritizován kvůli majetkovým nesrovnalostem, končí ve funkci. Ministrem zdravotnictví se znovu stane Adam Vojtěch, který rezort opustil loni v září. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO). 

Inka Vostřezová s Leonardem Bernsteinem na festivalu Pražské jaro 2. června 1990.

Příběh Inky Vostřezové spojuje festival Pražské jaro s muzikálem West Side Story

Historicky prvního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se před 75 lety účastnil mladý dirigent Leonard Bernstein. Přijel i na druhý ročník v květnu 1947, po nástupu komunistů účast odmítl. Do Prahy se vrátil v květnu 1990, kdy se v Praze setkal s Inkou Vostřezovou. Jejich životy byly zvláštním způsobem propleteny už od předválečných dob.

René a Jiří Matouškovi na konci 60. let 20. století

Poběží za strýce, kterému StB rozvrátila život. Ani šikana ho nezlomila

Zatýkání, vazby a věznění v době normalizace neblaze poznamenaly život Reného Matouška. Liberecký chartista se ze svobody získané sametovou revolucí dlouho neradoval. Zemřel v roce 1992 za nevyjasněných okolností. Jeho památka ožije na Běhu pro Paměť národa, který za něj v Liberci poběží jeho synovec Matouš Matoušek.

Obec Vlachovice - Vrbětice na Zlínsku.

SERIÁL DENÍKU: Podívejte se, jak se žije v malebných Vlachovicích - Vrběticích

/FOTOGALERIE/ Čím žijí městečka či vesničky, kterými obvykle jen projíždíme? Co je tam k vidění a jak se tam žije? V oblíbeném seriálu Deníku tentokrát zamíříme do sousedního Zlínského kraje a tolik diskutovaných Vlachovic - Vrbětic. Jméno téhle malebné "dvojobce" oblétlo kvůli kauze ruských agentů bez nadsázky celý svět. Vrbětice, to ale nejsou jen smutně proslulé muniční sklady.

Po vitríně Klubu angažovaných nestraníků, která byla umístěna na domě v Komenského ulici v Přerově od devadesátých let, zbylo jen prázdné místo

Kontroverzní vitrína KAN zmizela. Politika v tom není, říká majitelka domu

Kontroverzní vitrína Klubu angažovaných nestraníků, která byla umístěna na jednom z domů v Komenského ulici v Přerově a budila značné emoce, zmizela. Na žádost majitelů objektu musela být odstraněna, a proto se ji rozhodlo vedení KAN přemístit do Prahy. Instalována má být nově ve Vinohradské ulici.

Neznámy vandal zničil kapličku v Hůře u Petrovic, Foto: Obec Petrovice

Zachraňte zničenou kapličku v Hůře u Petrovic. Obec vyhlásila veřejnou sbírku

Na začátku dubna zažili obyvatelé Petrovic šok. Neznámý vandal zničil kapličku, která je součástí poutní cesty. Nešťastná událost navíc místním připomněla surový zásah Státní bezpečnosti, která kapli zlikvidovala na začátku 80. let. Místní občané se však nevzdali v době normalizace a nevzdávají se ani dnes. Obec se proto znovu rozhodla pro záchranu kapličky.

Vlachovice - Vrbětice.

Jak se žije ve Vlachovicích - Vrběticích? Pojďte na návštěvu

Čím žijí městečka či vesničky, které obvykle jen projíždíme? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Oblíbený seriál Deníku vás provádí obcemi na Zlínsku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. Tentokrát se podíváme do Vlachovic - Vrbětic.

Otevření Památníku obětem internace v klášteře na Hoře Matky Boží v Králíkách.

Akce K začala před 71 lety. Klášter v Králíkách se změnil v koncentrák

V noci z 13. na 14. dubna 1950 zatkla Státní bezpečnost pod vedením Rudolfa Slánského mnichy, posadila je do autobusu a odvezla do internačních táborů. Cílem komunistické moci byla likvidace řeholních řádů. Některé kláštery srovnali estébáci se zemí, prostory jiných posloužily jako internační tábory. Jeden z nich vznikl také v klášteře v Králíkách. Dnes násilí státního aparátu a bezmoc řeholníků připomíná interaktivní muzejní expozice.

Kaplička v Hůře před a po...

Kapli zničili komunisté, druhou ránu zasadil neznámý vandal. Obec žádá o pomoc

Místo Panny Marie v Hůře u Petrovic lidé uctívají už více než 140 let. V době normalizace zde tři místní muži postavili kapli, komunistickému režimu navzdory. Státní bezpečnost ji však vypátrala a srovnala se zemí. Nyní místní obyvatelé zažívají podobny šok. V noci ze středy na čtvrtek se někdo pokusil likvidaci kaple zopakovat. Obec Petrovice proto žádá o pomoc při dopadení viníka.

Premiér Andrej Babiš

Babiš se měl stát agentem dobrovolně. Slovenští historici našli jeho kartu z StB

Slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) předložil soudu jako další dokument k údajné spolupráci českého premiéra Andreje Babiše (ANO) s komunistickou Státní bezpečností (StB) nově nalezenou kartu agenta. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Babiš spolupráci s tajnou policií totalitního režimu opět popřel. Řekl, že StB vedla v evidenci lidi bez jejich vědomí. 

Fotograf Vladimír Rogl roky bydlel ve Stehelčevsi na Kladensku, nedávno se přestěhoval do Brna.

Parohy ze jmelí, zdivočelé děti i promeškaná příležitost. Fotograf Rohl vzpomíná

I když jsem fotografoval od školních let, považoval jsem se vždy jen za amatéra, který fotí dovolenou, děti a Vánoce. To se nezměnilo ani po nástupu do redakce jedněch pražských novin, kde se o obrazovou část článků staral redakční fotograf a mívali jsme k dispozici i řidiče s autem. Určitý zlom nastal tehdy, kdy jsem po letech začal spolupracovat s regionálním tiskem a bylo nutné se postarat i o doprovodný fotomateriál k textům. O dopravě na místo činu po vlastní ose nemluvě. Řeknete si: co na tom, namíříš foťák, cvakneš a máš to v cajku. Jenže, máš-li se soustředit na dění, případný rozhovor a ještě k tomu pohotově fotit tak, aby byl obrázek vypovídající a měl přijatelné technické parametry, není jen tak.

Svatojánská kolej ve Svatém Janu pod Skalou.

PODÍVEJTE SE: Svatojánská kolej ve Svatém Janu pod Skalou byla kdysi vězením

/FOTOGALERIE/ Deník měl možnost se podívat do prostor Svatojánské koleje, která se nachází v neméně známé obci Svatý Jan pod Skalou. V současnosti se v této budově bývalého benediktinského kláštera nachází Vyšší odborná škola pedagogická, která je katolickou školou založenou v roce 1995 pražským arcibiskupstvím. její ředitelkou je Věra Štěpinová.

Výstava Falešné hranice akce „Kámen“.

Výstava veřejnosti na internetu přibližuje akci „Kámen“

Vzhledem k pandemické situaci v České republice vám Muzeum T. G. Masaryka v Rakovníku nabízí alespoň výběr témat z výstavy fotografickou prezentací. Společnost pro výzkum zločinů komunismu mapuje téměř neznámou činnost Státní bezpečnosti z přelomu 40. a 50. let 20. století. Na mnoha osobitých příkladech popisuje příběhy účastníků i zákulisí zákeřného organizování pastí pro předem vytipované oběti vyprovokované k útěku z Československa. Tajná policie vymyslela akci „Kámen", aby mohla vyslýchat vyhlédnuté osoby na falešných německých celnicích v domnělých úřadovnách americké vojenské kontrarozvědky.

Svatební foto Alice a Ludvíka.

Na muže čekala kvůli StB roky, trpěl ve vězení. Život mu zachránil kousek chleba

Na začátku padesátých let se v malé cele v Leopoldově potkali dvaašedesátiletý biskup Pavel Peter Gojdič a osmadvacetiletý Ludvík Šmotek. Oba dostali v různých politických procesech za „velezradu“ doživotí. Povahově se lišili snad ve všem. Vzdělaný, starší biskup sdílel celu s přesvědčeným komunistou a ateistou Šmotkem. 

Fotograf Vladimír Rogl roky bydlel ve Stehelčevsi na Kladensku, nedávno se přestěhoval do Brna.

Parohy ze jmelí nebo "nejhezčí české prdelky". Fotograf Vladimír Rogl vzpomíná

I když jsem fotografoval od školních let, považoval jsem se vždy jen za amatéra, který fotí dovolenou, děti a Vánoce. To se nezměnilo ani po nástupu do redakce jedněch pražských novin, kde se o obrazovou část článků staral redakční fotograf a mívali jsme k dispozici i řidiče s autem. Určitý zlom nastal tehdy, kdy jsem po letech začal spolupracovat s regionálním tiskem a bylo nutné se postarat i o doprovodný fotomateriál k textům. O dopravě na místo činu po vlastní ose nemluvě. Řeknete si: co na tom, namíříš foťák, cvakneš a máš to v cajku. Jenže, máš-li se soustředit na dění, případný rozhovor a ještě k tomu pohotově fotit tak, aby byl obrázek vypovídající a měl přijatelné technické parametry, není jen tak.

Fotograf Vladimír Rogl leta bydlel v Brandýsku na Kladensku, nedávno se přestěhoval do Brna.

Parohy ze jmelí nebo "nejhezčí české prdelky". Fotograf Vladimír Rogl vzpomíná

I když jsem fotografoval od školních let, považoval jsem se vždy jen za amatéra, který fotí dovolenou, děti a Vánoce. To se nezměnilo ani po nástupu do redakce jedněch pražských novin, kde se o obrazovou část článků staral redakční fotograf a mívali jsme k dispozici i řidiče s autem. Určitý zlom nastal tehdy, kdy jsem po letech začal spolupracovat s regionálním tiskem a bylo nutné se postarat i o doprovodný fotomateriál k textům. O dopravě na místo činu po vlastní ose nemluvě. Řeknete si: co na tom, namíříš foťák, cvakneš a máš to v cajku. Jenže, máš-li se soustředit na dění, případný rozhovor a ještě k tomu pohotově fotit tak, aby byl obrázek vypovídající a měl přijatelné technické parametry, není jen tak.

Fotograf Vladimír Rogl roky bydlel ve Stehelčevsi na Kladensku, nedávno se přestěhoval do Brna.

Parohy ze jmelí nebo "nejhezčí české prdelky". Fotograf Vladimír Rogl vzpomíná

I když jsem fotografoval od školních let, považoval jsem se vždy jen za amatéra, který fotí dovolenou, děti a Vánoce. To se nezměnilo ani po nástupu do redakce jedněch pražských novin, kde se o obrazovou část článků staral redakční fotograf a mívali jsme k dispozici i řidiče s autem. Určitý zlom nastal tehdy, kdy jsem po letech začal spolupracovat s regionálním tiskem a bylo nutné se postarat i o doprovodný fotomateriál k textům. O dopravě na místo činu po vlastní ose nemluvě. Řeknete si: co na tom, namíříš foťák, cvakneš a máš to v cajku. Jenže, máš-li se soustředit na dění, případný rozhovor a ještě k tomu pohotově fotit tak, aby byl obrázek vypovídající a měl přijatelné technické parametry, není jen tak.

Fotograf Vladimír Rogl roky bydlel ve Stehelčevsi na Kladensku, nedávno se přestěhoval do Brna.

Parohy ze jmelí nebo "nejhezčí české prdelky". Fotograf Vladimír Rogl vzpomíná

I když jsem fotografoval od školních let, považoval jsem se vždy jen za amatéra, který fotí dovolenou, děti a Vánoce. To se nezměnilo ani po nástupu do redakce jedněch pražských novin, kde se o obrazovou část článků staral redakční fotograf a mívali jsme k dispozici i řidiče s autem. Určitý zlom nastal tehdy, kdy jsem po letech začal spolupracovat s regionálním tiskem a bylo nutné se postarat i o doprovodný fotomateriál k textům. O dopravě na místo činu po vlastní ose nemluvě. Řeknete si: co na tom, namíříš foťák, cvakneš a máš to v cajku. Jenže, máš-li se soustředit na dění, případný rozhovor a ještě k tomu pohotově fotit tak, aby byl obrázek vypovídající a měl přijatelné technické parametry, není jen tak.

Fotograf Vladimír Rogl leta bydlel v Brandýsku na Kladensku, nedávno se přestěhoval do Brna.

Parohy ze jmelí nebo „nejhezčí české prdelky“. Fotograf Vladimír Rogl vzpomíná

I když jsem fotografoval od školních let, považoval jsem se vždy jen za amatéra, který fotí dovolenou, děti a Vánoce. To se nezměnilo ani po nástupu do redakce jedněch pražských novin, kde se o obrazovou část článků staral redakční fotograf a mívali jsme k dispozici i řidiče s autem. Určitý zlom nastal tehdy, kdy jsem po letech začal spolupracovat s regionálním tiskem a bylo nutné se postarat i o doprovodný fotomateriál k textům. O dopravě na místo činu po vlastní ose nemluvě. Řeknete si: co na tom, namíříš foťák, cvakneš a máš to v cajku. Jenže, máš-li se soustředit na dění, případný rozhovor a ještě k tomu pohotově fotit tak, aby byl obrázek vypovídající a měl přijatelné technické parametry, není jen tak.

Fotograf Vladimír Rogl roky bydlel ve Stehelčevsi na Kladensku, nedávno se přestěhoval do Brna.

Parohy ze jmelí nebo "nejhezčí české prdelky". Fotograf Vladimír Rogl vzpomíná

I když jsem fotografoval od školních let, považoval jsem se vždy jen za amatéra, který fotí dovolenou, děti a Vánoce. To se nezměnilo ani po nástupu do redakce jedněch pražských novin, kde se o obrazovou část článků staral redakční fotograf a mívali jsme k dispozici i řidiče s autem. Určitý zlom nastal tehdy, kdy jsem po letech začal spolupracovat s regionálním tiskem a bylo nutné se postarat i o doprovodný fotomateriál k textům. O dopravě na místo činu po vlastní ose nemluvě. Řeknete si: co na tom, namíříš foťák, cvakneš a máš to v cajku. Jenže, máš-li se soustředit na dění, případný rozhovor a ještě k tomu pohotově fotit tak, aby byl obrázek vypovídající a měl přijatelné technické parametry, není jen tak.

Fotograf Vladimír Rogl roky bydlel ve Stehelčevsi na Kladensku, nedávno se přestěhoval do Brna.

Parohy ze jmelí nebo "nejhezčí české prdelky". Fotograf Vladimír Rogl vzpomíná

I když jsem fotografoval od školních let, považoval jsem se vždy jen za amatéra, který fotí dovolenou, děti a Vánoce. To se nezměnilo ani po nástupu do redakce jedněch pražských novin, kde se o obrazovou část článků staral redakční fotograf a mívali jsme k dispozici i řidiče s autem. Určitý zlom nastal tehdy, kdy jsem po letech začal spolupracovat s regionálním tiskem a bylo nutné se postarat i o doprovodný fotomateriál k textům. O dopravě na místo činu po vlastní ose nemluvě. Řeknete si: co na tom, namíříš foťák, cvakneš a máš to v cajku. Jenže, máš-li se soustředit na dění, případný rozhovor a ještě k tomu pohotově fotit tak, aby byl obrázek vypovídající a měl přijatelné technické parametry, není jen tak.