Záchrana zámku ve Zvěstově se po krátké zimní přestávce znovu rozjela. Před přerušením prací byla dokončena střecha, nyní pracovníky čekají opravy vnitřních prostor, ale i úpravy okolí.
Když se před padesáti lety otevírala pamětní síň Radima Drejsla v domě čp. 195 v dobrušské ulici V Zahradách, kde hudebník s rodiči žil a také tvořil, byla to velká sláva. Neuplynuly však ani tři desítky let, zájem o expozici opadl, objekt chátral a nakonec byl roku 2001 demolován.
75 let uplynulo od zahájení akce Kámen, jedné z největších provokačních aktivit Státní bezpečnosti v celé její historii. Její první obětí se stal zakladatel firmy ETA Jan Prošvic, který padl do této pasti 23. dubna 1948. Dávná provokace si nyní získala pozornost i v sousedním Německu, kde na toto téma vzniká muzikál s hudbou Ondřeje Soukupa.
Následující dny si můžete zpříjemnit primáckým seriálem Agrometal, který nabízí humorný pohled na divoký venkov, dramatickými příběhy Arvéd a Rudý kapitán, v nichž hraje důležitou roli komunistická Státní bezpečnost, nebo třeba politickým seriálem z produkce Netflixu.
/FOTO/ Vinen, vinen, vinen… Velezrada, protistátní činnost, rozvracení republiky. Dvakrát provaz, jednou doživotí. Další odsouzení mizí na dlouhá léta ve vězení a uranových dolech. Všemu předcházelo nelidské mučení při výsleších příslušníky Státní bezpečnosti (StB) a vynucená doznání. Tak na Blanensku skončil nechvalně známý olešnický proces. Komunistický režim se v politicky motivované a vykonstruované akci vypořádal s místními sedláky, kteří se tehdy bránili takzvané kolektivizaci zemědělství. „Byli pod tlakem vládou přijímaných opatření postupně nuceni opouštět soukromý způsob hospodaření a vstupovat do velkých zemědělských podniků,“ uvedla ve své odborné práci historička Marie Bočková.
Takzvaná Akce K měla v padesátých letech za úkol likvidaci mužských řeholních řádů. To se dozvěděli v sobotu návštěvníci kláštera Želiv na Pelhřimovsku na zvláštní zážitkové prohlídce.
V počátcích devadesátých letech minulého století si tam Plzeňané mohli chodit zřizovat svá devizová konta, ukládat úspory a žádat o první úvěry. Později si na stejném místě mohli vypít šálek dobré kávy a mlsat sladké zákusky. Kavárenská tradice tohoto místa se ale začala psát relativně nedávno, až v roce 2018, kdy přízemní prostory předchozí nájemce opustil.
Česká televize připomněla tento týden film z roku 2017 Po strništi bos, natočený podle autobiografické knížky Zdeňka Svěráka, jenž v ní vypráví o svém raném dětství prožitém v protektorátním období. Film i kniha, která mu byla předlohou, obsahují jednu tíživou autorovu vzpomínku, jejíhož zveřejnění v současnosti zneužívají dezinformátoři.
Jihočeská knihovna na Lidické ulici vystavuje putovní expozici Falešné hranice: Akce Kámen. Týká se obětí a strůjců nejutajovanějších zločinů StB 1948 – 1951. Potrvá do 29. dubna.
O rozpadu manželství i nové komedii Já, diktátor! se pro magazín Víkend rozpovídala česká herečka Veronika Žilková. V sobotním vydání se dočtete také o nejslavnějších konspiračních teoriích světa nebo o tom, které oblíbené destinaci se přezdívá Havaj Evropy.
Známou znojemskou pedagožku Jiřinu Čechovou si lidé spojují s podpisem Charty 77. Těsně po sametové revoluci také řadu studentů učila základní principy fungování demokratické společnosti. Žáci ze ZŠ Václavské náměstí objevili další její příběh. Dětství ve válečném Bezkově na hranicích tehdejšího Protektorátu.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Skupina učňů a mladých pracovníků Spolany Neratovice stanula před soudem v Praze. Proces se v pátek odehrál v Porotní síni Vrchního soudu na Pankráci. Jednání bylo rekonstrukcí soudu z 50. let.
Byl to osudový okamžik hodný okultisty. Přesně v momentě, kdy se Michal Kern rozhodl kvůli pocitu vyhoření utlumit profesní povinnosti, přišel Arvéd. Po malých filmových rolích silná a temná postava. Titulní role, na kterou si počkal do čtyřiceti let. Zkraje února vyhrál za Jiřího Arvéda Smíchovského cenu české filmové kritiky. V sobotu 4. března to může zopakovat i na Českých lvech, kam film vstupuje s dvanácti nominacemi.
Ve čtvrtek byl zahájen cyklus pořadů věnovaných nejrůznějším přesahům historie za zdmi hradišťské věznice. V Kině Hvězda se sešlo několik desítek zájemců k prezentaci aktuálního vývoje projektu související s místní věznicí.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Nové ulice vznikající v lokalitách za poliklinikou při výjezdu z Nymburka na Kamenné Zboží, a také na Zálabí u kruhového objezdu naproti benzince, budou mít svá jména. V prvně jmenované lokalitě Rada odmítla akceptovat návrh komise pro školství kulturu a cestovní ruch, která jména nových ulic navrhuje a prosadila svůj vlastní návrh.
Ve věku 98 let zemřel komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal. ČTK to potvrdil zdroj blízký rodině. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany. Téměř po celou dobu normalizace, skoro 19 let, stál v čele federální vlády.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Rodina, přátelé i veřejnost se v úterý 31. ledna rozloučili se zpěvákem a kytaristou punkrockové skupiny Plexis Petrem Hoškem. Ten zemřel 23. ledna ve věku 55 let po krátké nemoci.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Rodina, přátelé i veřejnost se v úterý 31. ledna rozloučili se zpěvákem a kytaristou punkrockové skupiny Plexis Petrem Hoškem. Ten zemřel 23. ledna ve věku 55 let po krátké nemoci.
Byla to plánovaná operace srdeční chlopně s dobrou prognózou. Tehdy osmdesátiletý Josef Laufer kvůli ní přerušil své účinkování v Divadle Broadway a všichni věřili, že se zase brzy vrátí. Právě totiž s kamarádem dopsali nový muzikál. Operační zákrok však skončil fatálně. Objevily se problémy, pacient se neprobral z narkózy a od roku 2020 leží v pražské Nemocnici Na Homolce. Je v kómatu a ani léčba, ani rehabilitace mu k návratu do normálního života nepomohly.
/PAMĚŤ NÁRODA/ Východní spiritualita, psychosomatika, vegetariánství… Politické oteplení 60. let přineslo i do Československa lehký závan kultury hippies. Populární jóga se směla provozovat i za normalizace – jako zdravotní cvičení. Její duchovní rozměr se ale potlačoval.
Vyhrožování válkou stálo Babišova marketéra místo v profesní komoře. Není to málo?
V rozhovoru pro únorový časopis Glanc se herečka Bára Hrzánová vrátila k události z roku 2003, kdy na ni bývalý agent StB Ludvík Zifčák podal trestní oznámení za její výroky pronesené na udělování Cen Thálie. Kauza byla nakonec smetena ze stolu i díky tomu, že právníci herečce zakázali na policii promluvit.
V sobotu odpoledne se na Žižkově náměstí v Táboře konala demonstrace několika desítek příznivců Ladislava Vrabela, lídra hnutí Plán ČR na 1. místě.
Voliči by se neměli nechat otrávit a měli by přijít k urnám i ve druhém kole.
Většina občanů se rozhodovala pod vlivem mediální masáže a a průzkumů veřejného mínění. Pro Deník to uvedl europoslanec Ivan David (SPD). Jaroslava Baštu podle svých slov podpořil proto, že se nebojí, kritizuje Green Deal nebo se zasazuje o mír.
Městské kulturní a informační středisko zve na přednášku spisovatele Oskara Georga Sieberta s názvem Můj život s železnou oponou. Součástí programu bude i prezentace jeho nové knihy Nežádoucí.
Poslední den roku 2022 byl také posledním dnem života Václava Altrichtera, faráře, jehož jméno je spojeno s případem dvou operativních pracovníků Státní bezpečnosti v Novém Jičíně, kteří ho fyzickým a psychickým nátlakem donutili ke spolupráci s StB.
Zajímavou, pestrou i poutavou knihu o legendárním českém pop zpěváku Waldemaru Matuškovi „Snům ostruhy dát“ letos napsal Michal Bystrov, novinář Deníku z Prahy, nejen bluesový muzikant, ale i autor mnoha zajímavých knih včetně aktuálního hitu nakladatelství Galén „Od Armstronga k Bécaudovi“ aneb Legendy světové hudby v Československu - Jak nás změnily a my změnili je“.
V Aši odstoupil radní Michal Zabloudil (ANO 2011). Rozhodl se tak sám, na základě informací, které kolovaly po sociálních sítích. Byl v nich uveden jako bývalý spolupracovník státní bezpečnosti. Zastupitelé v Aši budou volit nového radního i zastupitele ve středu 21. prosince.
/PAMĚŤ NÁRODA/ Strach z domovních prohlídek, ponižující návštěvy ze „sociálky“, hrozba umístění do dětského domova. Ale také semknutost rodin, vřelé vztahy a pestrý život v disidentské pospolitosti. Pamětníci vzpomínají na dětství v chartistických rodinách.
Už reálně-socialistická kultura si povšimla toho, jak moc příběhy z českého pohraničí z těsně poválečných let a počátků budování železné opony připomínají filmové westerny. Příběh Josefa Hasila, který v současnosti vstoupil na obrazovky v podobě minisérie Král Šumavy na stanici Voyo, takovým westernem opravdu je. Oproti dobám reálného socialismu však prohazuje kladné a záporné hrdiny.
Akci Kámen bude mít nyní možnost snáze pochopit i mladší generace. Místopředsedkyně a badatelka Společnosti pro výzkum zločinů komunismu Václava Jandečková společně s kreslířem Michalem Kociánem připravila komiksovou knihu. Ta poutavou a populárně naučnou formou přibližuje téma komunistických zločinů typu akce „Kámen“.
Po 2. světové válce se v obci Saladín na Šumavě do sebe zamilovali dva mladí lidé: sedmnáctiletá Marie Vávrová a pětadvacetiletý strážmistr SNB Josef Hasil, legendární převaděč, agent CIC, estébáky přezdívaný Král Šumavy. Z této nemanželské lásky se narodil Josef Vávra. Táta v té době seděl ve vězení, ze kterého utekl, a nakonec zmizel v USA. Později zavřeli i jeho maminku, babičku, dědu, strýce. Jaký tedy byl osud jediného pokrevního syna legendárního Krále Šumavy?
Po 2. světové válce se v obci Saladín na Šumavě do sebe zamilovali dva mladí lidé: sedmnáctiletá Marie Vávrová a pětadvacetiletý strážmistr SNB Josef Hasil, legendární převaděč, agent CIC, estébáky přezdívaný Král Šumavy. Z této nemanželské lásky se narodil Josef Vávra. Táta v té době seděl ve vězení, ze kterého utekl, a nakonec zmizel v USA. Později zavřeli i jeho maminku, babičku, dědu, strýce. Jaký tedy byl osud jediného pokrevního syna legendárního Krále Šumavy?
Po 2. světové válce se v obci Saladín na Šumavě do sebe zamilovali dva mladí lidé: sedmnáctiletá Marie Vávrová a pětadvacetiletý strážmistr SNB Josef Hasil, legendární převaděč, agent CIC, estébáky přezdívaný Král Šumavy. Z této nemanželské lásky se narodil Josef Vávra. Táta v té době seděl ve vězení, ze kterého utekl, a nakonec zmizel v USA. Později zavřeli i jeho maminku, babičku, dědu, strýce. Jaký tedy byl osud jediného pokrevního syna legendárního Krále Šumavy?
Po 2. světové válce se v obci Saladín na Šumavě do sebe zamilovali dva mladí lidé: sedmnáctiletá Marie Vávrová a pětadvacetiletý strážmistr SNB Josef Hasil, legendární převaděč, agent CIC, estébáky přezdívaný Král Šumavy. Z této nemanželské lásky se narodil Josef Vávra. Táta v té době seděl ve vězení, ze kterého utekl, a nakonec zmizel v USA. Později zavřeli i jeho maminku, babičku, dědu, strýce. Jaký tedy byl osud jediného pokrevního syna legendárního Krále Šumavy?
Po 2. světové válce se v obci Saladín na Šumavě do sebe zamilovali dva mladí lidé: sedmnáctiletá Marie Vávrová a pětadvacetiletý strážmistr SNB Josef Hasil, legendární převaděč, agent CIC, estébáky přezdívaný Král Šumavy. Z této nemanželské lásky se narodil Josef Vávra. Táta v té době seděl ve vězení, ze kterého utekl, a nakonec zmizel v USA. Později zavřeli i jeho maminku, babičku, dědu, strýce. Jaký tedy byl osud jediného pokrevního syna legendárního Krále Šumavy?
Po 2. světové válce se v obci Saladín na Šumavě do sebe zamilovali dva mladí lidé: sedmnáctiletá Marie Vávrová a pětadvacetiletý strážmistr SNB Josef Hasil, legendární převaděč, agent CIC, estébáky přezdívaný Král Šumavy. Z této nemanželské lásky se narodil Josef Vávra. Táta v té době seděl ve vězení, ze kterého utekl, a nakonec zmizel v USA. Později zavřeli i jeho maminku, babičku, dědu, strýce. Jaký tedy byl osud jediného pokrevního syna legendárního Krále Šumavy?
/FOTOGALERIE/ Maminka měla vážné obavy o synka Zdeňka, znepokojovala ji jeho plachost. A protože se znala s paní Svojsíkovou, manželkou zakladatele českého skautingu, přihlásila ho do junáckého oddílu. Zdeněk Zelený skautskou přezdívkou Káďa naplnil svůj život neuvěřitelným dobrodružstvím.
Po sociálních sítích i dezinformačních webech se zhruba od poloviny tohoto týdne masově šíří báseň nazvaná Pro lásku boží, za jejíhož autora je označován Jaromír Nohavica - často je také doprovázena Nohavicovou fotografií. Ten ji ale nenapsal. Deník získal vyjádření jak Nohavici, tak skutečného autora veršů.
Jedinečnost konstruktéra Josefa Sousedíka, jeho život i násilnou smrt v soukolí doby představuje film Génius Valašska. Ve středu 30. listopadu večer měl premiéru v kině v Kopřivnici za přítomnosti režiséra filmu Martina Pátka, producenta Aleše Hudského ze společnosti Synergia Film, generálního ředitele společnosti Tatra Trucks Pavla Lazara a dalších hostů, mezi nimiž byl také osmasedmdesátiletý syn geniálního konstruktéra Tomáš Sousedík.
Malebnou vesničku Číhošť jsem toužil navštívit již velice dlouho. Jednak proto, že se zde nachází geografický střed České republiky. Ale především proto, že se v místním kostele odehrál takzvaný Číhošťský zázrak, o kterém snad již slyšela většina z nás. Příběh se začal odehrávat v roce 1949. Tedy v krátké době poté, co se chopila moci komunistická strana. A Československo bylo na úsvitu takzvaného tuhého socialismu, který se vyznačoval politickými procesy, znárodňováním a nesvobodou.
V listopadu 2022 se uskutečnil již 18. ročník projektu Příběhy bezpráví - Měsíce filmu na školách. V letošním roce projekt prostřednictvím filmů, besed, výstav a dalších materiálů seznámil žáky a studenty s tím, jak nesvoboda v období normalizace prostupovala i do té nejběžnější reality a komunistický režim trvale ovlivňoval každodenní život. Novinkou letošního ročníku byla speciální nabídka tří tematicky rozdílných Beden komunismu, obsahujících autentické dobové předměty a dokumenty z různých oblastí života v socialistickém Československu. Do letošního ročníku se již zapojilo více než 450 škol z celé České republiky, mezi kterými bylo i Gymnázium a Obchodní akademie v Hodoníně, Základní škola Vnorovy a Purkyňovo gymnázium, Strážnice.
Co vás v dějáku nenaučili. To je název nové knihy Markéty Lukáškové, ve které se vydává jinou cestou než ve svých předešlých románech. Snaží se vyplnit mezeru, kterou máme ve znalostech naší novodobé historie. Podle autorky byly události let 1948–1989 dříve zkreslené, nikdy nebyly objektivně vysvětlené a na hodinách dějepisu se jimi jen prolétlo.
Malebnou vesničku Číhošť jsem toužil navštívit již velice dlouho. Jednak proto, že se zde nachází geografický střed České republiky. Ale především proto, že se v místním kostele odehrál takzvaný Číhošťský zázrak, o kterém snad již slyšela většina z nás. Příběh se začal odehrávat v roce 1949. Tedy v krátké době poté, co se chopila moci komunistická strana. A Československo bylo na úsvitu takzvaného tuhého socialismu, který se vyznačoval politickými procesy, znárodňováním a nesvobodou v pravém slova smyslu.
/FOTO/ Punkové hnutí v normalizačním Československu ze začátku nebylo žádným cílevědomým „bojem“ proti režimu, a už vůbec ne politickou opozicí. Režim si z pankáčů ale nepřátele vyrobil.
/ROZHOVOR/ Zlovůli komunistického režimu poznal spisovatel Jaroslav Haidler na vlastní kůži. V mládí pracoval jako novinář, a to včetně šéfredaktorské pozice. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 prožil krušné časy v kriminálu.
V listopadu 2022 se koná již 18. ročník projektu Příběhy bezpráví - Měsíce filmu na školách. V letošním roce projekt prostřednictvím filmů, besed, výstav a dalších materiálů seznámí žáky a studenty s tím, jak nesvoboda v období normalizace prostupovala i do té nejběžnější reality a komunistický režim trvale ovlivňoval každodenní život lidí.
Asi nejslavnějším hromadným útěkem je únik zajatých spojeneckých letců z tábora Stalag Luft III v březnu 1944, který vstoupil do dějin jako tzv. velký útěk a byl pod tímto názvem v roce 1963 i zfilmován. Svůj „velký útěk“ ale měly také komunistické uranové lágry 50. let minulého století. Jedním z jeho protagonistů byl skaut a politický vězeň Karel Kukal, od jehož narození uplynulo 95 let.
Jako jediný z tehdejších gymnazistů v Novém Jičíně nevstoupil do Československého svazu mládeže. I proto mu nedovolili po posledním ročníku vykonat ústní maturitní zkoušku.
