Kreativ

ŠTÍTEK: Státní bezpečnost

Česko-ruský historik a kritik Putinova režimu Alexej Kelin

Západ musí Rusku pomoci vybudovat nový systém, říká historik Alexej Kelin

Narodil se v roce 1942 v Pelhřimově do rodiny ruského lékaře a donského kozáka Nikolaje Kelina a Češky Olgy narozené na Ukrajině. Po srpnu 1968 emigroval s bratrem do západního Německa, ale kvůli rodičům se brzy vrátil. Od té doby žil Alexej Kelin pod dohledem StB. Podílel se na pašování nezávislých tiskovin do Sovětského svazu a sovětských posádek v ČSSR. Po sametové revoluci se angažoval v ruských krajanských spolcích.

Pětadvacetiletý Josef Hlavatý se 20. ledna 1969 upálil v Plzni.

Před 55 lety se zapálil jako Jan Palach. Čin Plzeňana připomene pamětní deska

Plzeňan Josef Hlavatý, který se 20. ledna 1969 zapálil na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejší Československé republiky a byl tak po Janu Palachovi druhou živou pochodní, bude mít pamětní desku. Slavnostně odhalena bude na náměstí T. G. Masaryka v Plzni v den 55. výročí smutné události.

Pětadvacetiletý Josef Hlavatý se 20. ledna 1969 upálil v Plzni

Před 55 lety se zapálil jako Jan Palach. Čin Hlavatého připomene pamětní deska

Plzeňan Josef Hlavatý, který se 20. ledna 1969 zapálil na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejší Československé republiky a byl tak po Janu Palachovi druhou živou pochodní, bude mít pamětní desku. Slavnostně odhalena bude na náměstí T. G. Masaryka v Plzni v den 55. výročí smutné události.

Václav Nedomanský se raduje ze vstřelení první branky v utkání se sovětským svazem na mistroství světa 1971 ve Švýcarsku.

StB na mě donášeli reprezentační trenéři, šokuje Václav Nedomanský ve své knize

/RECENZE/ Knih o hokeji vychází v Česku poměrně málo a jen některé můžeme řadit mezi opravdu kvalitní. Naposledy zaujal životopis Miroslava Fryčera Můj divoký hokejový život, který byl otevřenou zpovědí rebela na bruslích. Na konci minulého roku našly Fryčerovy paměti neméně atraktivní sestřičku v podobě autobiografie Václava Nedomanského s názvem Můj nejslavnější únik. I ona otevřeně popisuje poměry v komunistickém Československu a odvážný útěk za železnou oponu. Jako bonus odhaluje ty, kteří na Nedomanského donášeli STB. Čtenář možná bude zaskočený, jaká slavná jména si zadala s režimem.

Václav Nedomanský se raduje ze vstřelení první branky v utkání se sovětským svazem na mistroství světa 1971 ve Švýcarsku.

StB na mě donášeli reprezentační trenéři, šokuje Václav Nedomanský ve své knize

/RECENZE/ Knih o hokeji vychází v Česku poměrně málo a jen některé můžeme řadit mezi opravdu kvalitní. Naposledy zaujal životopis Miroslava Fryčera Můj divoký hokejový život, který byl otevřenou zpovědí rebela na bruslích. Na konci minulého roku našly Fryčerovy paměti neméně atraktivní sestřičku v podobě autobiografie Václava Nedomanského s názvem Můj nejslavnější únik. I ona otevřeně popisuje poměry v komunistickém Československu a odvážný útěk za železnou oponu. Jako bonus odhaluje ty, kteří na Nedomanského donášeli StB. Čtenář možná bude zaskočený, jaká slavná jména si zadala s režimem.

Projev předsedy Československé sociálnědemokratické strany Bohumila Laušmana, 22. ledna 1949

Útěk před Herodem se nezdařil. V roce 1953 unesla StB z exilu politika Laušmana

Byl 23. prosinec roku 1953. Československého sociálnědemokratického politika Bohumila Laušmana toho dne navštívil v jeho exilovém bytě v rakouském Salcburku jeho známý Hermann Rauscher, bývalý poslanec rakouských socialistů, kterému Laušman důvěřoval. Muž však vstoupil do bytu, aby Laušmana zradil a vydal těm, před nimiž politik utekl.

Zleva rozhlasová redaktorka Dagmar Misařová, Miroslav Sehnal a herec Norbert Lichý při „rozptylu“ knihy Hodinu pod drnem, kterou napsal Mirek společně s  Břetislavem Uhlářem.

Zítřek je dneškem včerejška, říká Miroslav Sehnal. Dnes slaví 70. narozeniny

/ROZHOVOR/ Dnes, 18. prosince, slaví sedmdesátiny spisovatel, publicista, dramaturg a ostravský pábitel Miroslav Sehnal. Jeho profesní život by svou překotností vydal na seriál. Spolupracoval s tiskem, rozhlasem i televizí, napsal desítku satirických knižních titulů a svou dramaturgickou stopu zanechal v mnoha ostravských kulturních zařízeních. 

Pomníček v České Skalici připomíná legendárního Johna Lennona.

VIDEO: U jediného pomníku Lennona u nás vzplála v den výročí jeho smrti svíčka

Ticho v lese nad Řezníčkovou roklí v České Skalici protne psí štěkot. Dvojice psů v doprovodu stejného počtu dvojnožců projde jen pár metrů od místa, kde se z fotografie na pomníčku z pod opadaných dubových listů upřeně dívá vousatá tvář s kulatými brýlemi. Jejich nositel jim dal název a pojem lenonky přežil dodnes. Ne tak legendární "Brouk" John Lennon, jehož život přesně před 43 lety utnuly kulky z revolveru. Jeho památku zde již více než 35 let připomíná pomníček, který zde vznikl v roce 1986 - „…v době nesvobody, kdy byl John Lennon symbolem vzdoru…", jak stojí na ceduli, kterou na strom nad pomníčkem umístili členové Klubu Konvalinkových umělců a volnomyšlenkářů (KKUV). Právě ti před 11 lety polozapomenutý pomníček obnovili.

Signatář Charty 77 Tomáš Růžička (vpravo).

Signatář Charty 77 Tomáš Růžička zavzpomínal v kavárně na listopadové události

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Signatář Charty 77 Tomáš Růžička navštívil Čáslav při oslavách 34. výročí sametové revoluce. Po setkání u pomníku 1. a 2. světové války a Obětí komunismu v Mahenově ulici besedoval v kavárně u Dusíkova divadla. Poděkování za zorganizování celé akce patří Společenství církví v Čáslavi a Diakonii Českobratrské církve evangelické.

Černé svědomí moci je novinka o tragickém osudu filmového scenáristy a režiséra, příbramského rodáka, Pavla Juráčka.

Černé svědomí moci zachycuje tragický osud scénaristy a režiséra Pavla Juráčka

Černé svědomí moci je novinka o tragickém osudu filmového scenáristy a režiséra, příbramského rodáka, Pavla Juráčka (1935 – 1989), jedné z předních osobností „zlatých šedesátých“ minulého století, potažmo české kinematografie vůbec. Teprve teď, po čtyřiatřiceti letech od jeho úmrtí, je možné se v plné šíři seznámit s triskním životem této výrazné filmové osobnosti. Teprve teď mohou ti, kterým zůstalo jeho jméno v paměti či ho mají v podvědomí podvědomí, naplno nahlédnout do života člověka, který se znelíbil státní moci.

Jiří Hána získal vzdělání na Divadelní fakultě Akademie múzických umění. Herectví studoval pod vedením Borise Rösnera, Evy Salzmannové a režiséra Miloše Horanského.

Jiří Hána: My si pořád na něco stěžujeme. Každý je zodpovědný za svůj život

Jiří Hána si divadelní komedií Berlín, Berlín oživil vzpomínky na osmdesátá léta. Ve škole seděl s rukama za zády a západní čokoláda mu chutnala natolik, že ji jedl po kostičkách i několik týdnů. Herec v časopisu Story prozradil, jaké to je být v kůži agenta Stasi v komedii, kde se smích střídá s mrazivými momenty a co už by nikdy nechtěl zažít. 

Jednodenní generální stávka 27. 11. 1989 v Českém Krumlově.

Revoluci v Krumlově fotil s fotografem STB. Kdyby režim nepadl, zavřeli by ho

Už čtyřiatřicet let uběhlo od listopadých událostí roku 1989. A je to už čtrnát let, kdy na sametovou revoluci, na její dvacetileté výročí, zavzpomínali tři slavní Krumlováci. Jedním z nich byla i krumlovská legenda, fotograf Josef Prokopec (1925-2018), zakládající člen Fotogklubu Českým Krumlov, jenž svým fotoaparátem zachytil dění ve městě i v onom přelomovém období. Se vzpomínkami se svěřli Zdeňku Zajíčkovi, tehdejšímu redaktorovi Českokrumlovského deníku.  

Mezi demonstranty na Husově náměstí v Berouně byli v listopadu roku 1989 i studenti.

Pohlednice z minulosti: Listopadové události roku 1989 v Berouně

/FOTOGALERIE/ Pochmurné dny první listopadové dekády roku 1989 v Berouně nezavdávaly náhodnému pozorovateli žádnou velkou naději na změnu politických poměrů, stále zdánlivě pevně ovládaných komunistickou stranou. Ještě koncem října vedoucí tajemník strany hřímá: „V okrese rozvrat nedovolíme!“ a 7. listopadu kladou soudruzi naposledy věnce k soše V. I. Lenina naproti poště. Demonstrace 17. listopadu však zastihla stranické vedení zcela nepřipravené.

Barák undergroundu v Nové Vísce na Chomutovsku.

Barák s velkým B. Centrum undergroundu bylo v Nové Vísce na Chomutovsku

/VIDEO/ Bývalý statek, který leží na samotě za mohutným kovovým plotem a odkud je vidět stoupající dým z blízkých elektrárenských komínů, zažil mnohé. Právě tady v Nové Vísce u Kadaně byl jeden z pověstných baráků undergroundu – ostrůvek svobody v podmínkách totalitního státu. Jeho komunita byla tou nejzásadnější, která vznikla na území tehdejšího Československa.

Knížku Holka statečná najdou čtenáři na pultech vybraných knihkupectví, ale hlavně na e-shopu Dana Polmana, kde jsou k zakoupení knihy s vlastnoručním podpisem Blanky Čílové.

Holka statečná. Odbojářka z Nové Paky měla neuvěřitelně spletitý osud

Protikomunistická odbojářka Blanka Čílová z Nové Paky to neměla v životě jednoduché. Jejího manžela komunisté uvěznili a ona do věznice pašovala mezi politické vězně jídlo, léky a vitamíny větrací šachtou ze záchodového okénka. „Vždy jsem doufala, že si vše spravedlivě rozdělí,“ popisuje dnes 95letá Blanka.

Zdena Mašínová, sestra protikomunistických odbojářů Ctirada a Josefa, při loňském otevření Památníku tří odbojů

Nevzdat se, to je naše heslo, říká Zdena Mašínová. Po útěku bratrů prožila peklo

Z trojice sourozenců Mašínových, dětí legendárního odbojáře Josefa Mašína a jeho ženy Zdeny, je „Nenda“, jak jí doma přezdívali, nejmladší. Narodila se 7. listopadu 1933, a když se její bratři prostříleli do Západního Berlína, bylo jí právě 20 let. Státní bezpečnost ji zatkla, ale po čtyřech dnech bez vysvětlení propustila. Její matce se vedlo hůř: poté, co ji estébáci odvedli, se domů už nikdy nevrátila. Nenda osiřela. Zdena Mašínová mladší v úterý 7. listopadu slaví 90. narozeniny.

Zdena Mašínová, sestra protikomunistických odbojářů Ctirada a Josefa, při loňském otevření Památníku tří odbojů

Nevzdat se, to je naše heslo, říká Zdena Mašínová. Po útěku bratrů prožila peklo

Z trojice sourozenců Mašínových, dětí legendárního odbojáře Josefa Mašína a jeho ženy Zdeny, je „Nenda“, jak jí doma přezdívali, nejmladší. Narodila se 7. listopadu 1933, a když se její bratři prostříleli do Západního Berlína, bylo jí právě 20 let. Státní bezpečnost ji zatkla, ale po čase bez vysvětlení propustila. Její matce se vedlo hůř: poté, co ji estébáci odvedli, se domů už nikdy nevrátila. Nenda osiřela. Zdena Mašínová mladší v úterý slaví 90. narozeniny.

Marta Kubišová, dcera Kateřina a Václav havel.

Byla milá, vzpomínají lidé z Pohledu na Kubišovou. Ocení ji prezident

/VIDEO, FOTO/ Bydlí tady Kubišová. Pro obyvatele Pohledu u Havlíčkova Brodu to byla výjimečná událost. Do jejich vesnice se přistěhovala z Prahy trojnásobná zlatá slavice, kterou znali někdy jen z rozhlasu. Psal se rok 1975 a Marta Kubišová měla už pět let zákaz veřejně vystupovat. V sobotu 28. října převezme zpěvačka od prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání.

Herečku Jiřinu Štěpničkovou připomíná pamětní dlaždice před kladenským divadlem.

Filmová legenda i oběť režimu. Herečka Štěpničková má v Kladně pamětní dlaždici

/FOTOGALERIE/ Před budovou kladenského divadla byla slavnostně odhalena pamětní dlaždice prvorepublikové herečky Jiřiny Štěpničkové, kterou proslavily například role Viktorky nebo Maryši. V padesátých letech chtěla spolu s tehdy malým synem Jiřím uprchnout z komunistického Československa, spadla však do pasti StB a za pokus o emigraci byla odsouzena k patnácti letům vězení.

Odhalení pomníku v Obytcích.

Před osmdesáti lety otce a syna popravili, nyní jim v obci odhalili pomník

Osmdesát let uplynulo od popravy otce a syna Suchých z obce Obytce v Drážďanech. Doplatili na udání za to, že ve svém hostinci pravidelně od roku 1940 nechávali občany obce poslouchat londýnské vysílání. Zatčeni byli na jaře 1942, popraveni 8. října 1943. Na jejich počest jim nyní byl obci odhalen pomník.

Odhalení pomníku v Obytcích

Poslouchali Londýn. Před 80 lety za to otce a syna popravili, nyní mají pomník

Osmdesát let uplynulo od popravy otce a syna Suchých z obce Obytce v Drážďanech. Doplatili na udání za to, že ve svém hostinci pravidelně od roku 1940 nechávali občany obce poslouchat londýnské vysílání. Zatčeni byli na jaře 1942, popraveni 8. října 1943. Na jejich počest jim nyní byl obci odhalen pomník.

Ohlédnutí za koncertem Pražského výběru v sále Filharmonie Hradec Králové, který se konal v pátek 22. září.

Pražský výběr si připomněl 40. výročí zákazu činnosti v hradecké filharmonii

Filharmonie Hradec Králové pořádá již sedmým rokem festival Hradecký Memoriál s podtitulem „hudbou, obrazem a slovem – nepromlčeno“. Čtyřicáté výročí zákazu činnosti Pražského výběru přímo po koncertě v Hradci Králové tak rozhodně nebylo možné v letošním programu promlčet. Tehdy, v roce 1983, si všechny muzikanty Pražského výběru odvezli příslušníci tehdejšího „Sboru veřejné bezpečnosti“ a nechvalně známé StB přímo z koncertu k výslechu na služebnu v Hradci Králové.

Volební štáb Andreje Babiše během druhého kola prezidentských voleb

Kauza StB: Babiš žaloval nesprávnou instituci. Nyní podal žalobu na Slovensko

Slovenský nejvyšší soud potvrdil dřívější verdikt bratislavského krajského soudu, že předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš v kauze evidence u československé tajné policie StB žaloval nesprávnou instituci, a to slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). ČTK to ve středu sdělil Babiš. Jeho právníci podle něj rozhodnutí očekávali, proto už před třemi měsíci zažalovali Slovenskou republiku zastoupenou ministerstvem vnitra.

Slavnostní otevření zrekonstruovaného kulturního domu v Brníčku, 9. září 2023

Z ruiny je perla. Kulturní dům v Brníčku vstal z mrtvých a znovu ožil

/FOTOGALERIE/ Přes čtvrt století hyzdila centrum Brníčka budova chátrajícího kulturního domu s dlouhou historií a zajímavým osudem. Dnes je z něj moderní stavba, která bude znovu sloužit kultuře. Děti z místní školy konečně získaly tělocvičnu, zázemí zde najdou i místní spolky.

Z koncertu písničkáře Pavla Šenkapouna a doprovodné kapely Čtvrt na smrt v rámci multižánrového festivalu Dvorky v Čáslavi.

Čáslavský písničkář Leo Pank Ševelpuna zabodoval na čtvrtém festivalu Dvorky

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Leo Pank Ševelpuna zahrál a zazpíval na multižánrovém festivalu Dvorky v Čáslavi. Zní vám toto jméno exoticky? Tak to je vidět, že nejste místní. Jedná se totiž o umělecké alter ego čáslavského písničkáře Pavla Šenkapouna. O hudební doprovod se postarala žánrově nezařaditelná kapela Čtvrt na smrt.

Jaromír Nohavica. Ilustrační snímek

Nohavica opět vzbudil rozruch. Nevěřte všemu, co se o mně říká, vzkázal

/REPORTÁŽ/ Čtvrteční koncert známého folkového barda Jaromíra Nohavici na litomyšlském zámeckém návrší budil mezi místními vášně. Řadě místních se nelíbilo, aby v Litomyšli hrál člověk, který převzal ocenění od Vladimíra Putina a po začátku války na Ukrajině ho odmítl vrátit. Ve stejné době se tak na nedalekém Toulovcově náměstí uskutečnila protiakce - Koncert pro Ukrajinu. A Nohavicův koncert nebyl v Litomyšli snad poprvé vyprodán. Zpěvák se k vášním kolem něj z pódia několikrát vyjádřil.

Jaromír Nohavica měl v Litomyšli vždy vyprodáno. Letos ne, někteří lidé koncert odsoudili.

Nohavica zahrál Kryla. Nevěřte všemu, co se o mně říká, vzkázal odpůrcům

/REPORTÁŽ/ Čtvrteční koncert známého folkového barda Jaromíra Nohavici na litomyšlském zámeckém návrší budil mezi místními vášně. Podle řady Litomyšlanů je nepřípustné, aby v Litomyšli hrál člověk, který převzal ocenění od Vladimíra Putina a po začátku války na Ukrajině ho odmítl vrátit. Ve stejné době se tak na nedalekém Toulovcově náměstí uskutečnila protiakce - Koncert pro Ukrajinu. A Nohavicův koncert nebyl v Litomyšli snad poprvé vyprodán. Však se také proslulý interpret k vášním kolem něj z pódia několikrát vyjádřil.

Stovka lidí si přišla připomenout 55. výročí srpnové okupace v Hradci Králové. Vstup "spřátelených" armád připomněly i fotky Josefa Krejsy (na snímku).

VIDEO: Zachvátčiki fotil hradecký fotograf v srpnu 68 dírou v batohu

„Fotil jsem skrytě dírou v batohu, nebo pod deštníkem,“ vzpomíná na srpen 1968 Josef Krejsa. Pracoval tehdy jako fotograf ve hradecké Fomě, a tak bylo přirozené, že 21. srpna vyrazil se svými aparáty do ulic krajského města. Jeho snímky zachycující první dny okupace si mohli v pondělí večer lidé prohlédnout na happeningu k 55. výročí srpnových událostí.

Stovka lidí si přišla připomenout 55. výročí srpnové okupace v Hradci Králové. Vstup "spřátelených" armád připomněly i fotky Josefa Krejsy (na snímku).

VIDEO: Okupaci fotil hradecký fotograf dírou v batohu. Negativy mu zabavila StB

„Fotil jsem skrytě dírou v batohu, nebo pod deštníkem,“ vzpomíná na srpen 1968 Josef Krejsa. Pracoval tehdy jako fotograf ve hradecké Fomě, a tak bylo přirozené, že 21. srpna vyrazil se svými aparáty do ulic krajského města. Jeho snímky zachycující první dny okupace si mohli v pondělí večer lidé prohlédnout na happeningu k 55. výročí srpnových událostí.

Robert Fremr se vzdal nominace na post ústavního soudce

Fremr ústavním soudcem nebude, vzdal se nominace. Krok za doznání nepovažuje

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se ústavním soudcem nestane. Sám se rozhodl vzdát nominace kvůli mediálnímu tlaku, řekl novinářům. Připustil, že nedokázal přesvědčivě eliminovat nedůvěru části veřejnosti ohledně jeho předlistopadového působení v justici, a uvedl, že nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu. Zmínil, že důvěra společnosti je pro roli ústavního soudce klíčovým předpokladem. Zdůraznil, že svůj krok rozhodně nepokládá za doznání. Prezident Pavel Fremrovo rozhodnutí vzdát se nominace na soudce ÚS respektuje.

Volejbal byl ostrůvkem svobody, říká devadesátiletá Hana Moravcová

Volejbal byl ostrůvkem svobody, říká devadesátiletá Hana Moravcová

Zisk medaile na mistrovství Evropy nebo dokonce světa? O tom si současný český volejbal může nechat jen zdát. Bývalá reprezentantka Hana Moravcová-Valentová si však tento sen splnila. Dnes 5. srpna slaví úctyhodných 90 let. Plzeňská rodačka byla členkou národního týmu, který vybojoval stříbrnou medaili na mistrovství Evropy v Praze v roce 1958 a o dva roky později bronz na mistrovství světa v Rio de Janeiru.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr

Kauza Olšanské hřbitovy? Zásah StB jsme tehdy neodhalili, hájil se Fremr

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odmítl, že by byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Senátorům řekl, že v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988 vědomě zákon neporušil. Uvedl, že nezákonné praktiky při jejím vyšetřování nebylo možné odhalit bez znalosti spisů Státní bezpečnosti (StB), tedy komunistické tajné policie. Za pochybení a nepřesnosti ve svých vyjádřeních se omluvil.