V rozhovoru pro únorový časopis Glanc se herečka Bára Hrzánová vrátila k události z roku 2003, kdy na ni bývalý agent StB Ludvík Zifčák podal trestní oznámení za její výroky pronesené na udělování Cen Thálie. Kauza byla nakonec smetena ze stolu i díky tomu, že právníci herečce zakázali na policii promluvit.
Většina občanů se rozhodovala pod vlivem mediální masáže a a průzkumů veřejného mínění. Pro Deník to uvedl europoslanec Ivan David (SPD). Jaroslava Baštu podle svých slov podpořil proto, že se nebojí, kritizuje Green Deal nebo se zasazuje o mír.
Městské kulturní a informační středisko zve na přednášku spisovatele Oskara Georga Sieberta s názvem Můj život s železnou oponou. Součástí programu bude i prezentace jeho nové knihy Nežádoucí.
Poslední den roku 2022 byl také posledním dnem života Václava Altrichtera, faráře, jehož jméno je spojeno s případem dvou operativních pracovníků Státní bezpečnosti v Novém Jičíně, kteří ho fyzickým a psychickým nátlakem donutili ke spolupráci s StB.
Zajímavou, pestrou i poutavou knihu o legendárním českém pop zpěváku Waldemaru Matuškovi „Snům ostruhy dát“ letos napsal Michal Bystrov, novinář Deníku z Prahy, nejen bluesový muzikant, ale i autor mnoha zajímavých knih včetně aktuálního hitu nakladatelství Galén „Od Armstronga k Bécaudovi“ aneb Legendy světové hudby v Československu - Jak nás změnily a my změnili je“.
V Aši odstoupil radní Michal Zabloudil (ANO 2011). Rozhodl se tak sám, na základě informací, které kolovaly po sociálních sítích. Byl v nich uveden jako bývalý spolupracovník státní bezpečnosti. Zastupitelé v Aši budou volit nového radního i zastupitele ve středu 21. prosince.
/PAMĚŤ NÁRODA/ Strach z domovních prohlídek, ponižující návštěvy ze „sociálky“, hrozba umístění do dětského domova. Ale také semknutost rodin, vřelé vztahy a pestrý život v disidentské pospolitosti. Pamětníci vzpomínají na dětství v chartistických rodinách.
Už reálně-socialistická kultura si povšimla toho, jak moc příběhy z českého pohraničí z těsně poválečných let a počátků budování železné opony připomínají filmové westerny. Příběh Josefa Hasila, který v současnosti vstoupil na obrazovky v podobě minisérie Král Šumavy na stanici Voyo, takovým westernem opravdu je. Oproti dobám reálného socialismu však prohazuje kladné a záporné hrdiny.
Akci Kámen bude mít nyní možnost snáze pochopit i mladší generace. Místopředsedkyně a badatelka Společnosti pro výzkum zločinů komunismu Václava Jandečková společně s kreslířem Michalem Kociánem připravila komiksovou knihu. Ta poutavou a populárně naučnou formou přibližuje téma komunistických zločinů typu akce „Kámen“.
Po 2. světové válce se v obci Saladín na Šumavě do sebe zamilovali dva mladí lidé: sedmnáctiletá Marie Vávrová a pětadvacetiletý strážmistr SNB Josef Hasil, legendární převaděč, agent CIC, estébáky přezdívaný Král Šumavy. Z této nemanželské lásky se narodil Josef Vávra. Táta v té době seděl ve vězení, ze kterého utekl, a nakonec zmizel v USA. Později zavřeli i jeho maminku, babičku, dědu, strýce. Jaký tedy byl osud jediného pokrevního syna legendárního Krále Šumavy?
Po 2. světové válce se v obci Saladín na Šumavě do sebe zamilovali dva mladí lidé: sedmnáctiletá Marie Vávrová a pětadvacetiletý strážmistr SNB Josef Hasil, legendární převaděč, agent CIC, estébáky přezdívaný Král Šumavy. Z této nemanželské lásky se narodil Josef Vávra. Táta v té době seděl ve vězení, ze kterého utekl, a nakonec zmizel v USA. Později zavřeli i jeho maminku, babičku, dědu, strýce. Jaký tedy byl osud jediného pokrevního syna legendárního Krále Šumavy?
Po 2. světové válce se v obci Saladín na Šumavě do sebe zamilovali dva mladí lidé: sedmnáctiletá Marie Vávrová a pětadvacetiletý strážmistr SNB Josef Hasil, legendární převaděč, agent CIC, estébáky přezdívaný Král Šumavy. Z této nemanželské lásky se narodil Josef Vávra. Táta v té době seděl ve vězení, ze kterého utekl, a nakonec zmizel v USA. Později zavřeli i jeho maminku, babičku, dědu, strýce. Jaký tedy byl osud jediného pokrevního syna legendárního Krále Šumavy?
Po 2. světové válce se v obci Saladín na Šumavě do sebe zamilovali dva mladí lidé: sedmnáctiletá Marie Vávrová a pětadvacetiletý strážmistr SNB Josef Hasil, legendární převaděč, agent CIC, estébáky přezdívaný Král Šumavy. Z této nemanželské lásky se narodil Josef Vávra. Táta v té době seděl ve vězení, ze kterého utekl, a nakonec zmizel v USA. Později zavřeli i jeho maminku, babičku, dědu, strýce. Jaký tedy byl osud jediného pokrevního syna legendárního Krále Šumavy?
Po 2. světové válce se v obci Saladín na Šumavě do sebe zamilovali dva mladí lidé: sedmnáctiletá Marie Vávrová a pětadvacetiletý strážmistr SNB Josef Hasil, legendární převaděč, agent CIC, estébáky přezdívaný Král Šumavy. Z této nemanželské lásky se narodil Josef Vávra. Táta v té době seděl ve vězení, ze kterého utekl, a nakonec zmizel v USA. Později zavřeli i jeho maminku, babičku, dědu, strýce. Jaký tedy byl osud jediného pokrevního syna legendárního Krále Šumavy?
Po 2. světové válce se v obci Saladín na Šumavě do sebe zamilovali dva mladí lidé: sedmnáctiletá Marie Vávrová a pětadvacetiletý strážmistr SNB Josef Hasil, legendární převaděč, agent CIC, estébáky přezdívaný Král Šumavy. Z této nemanželské lásky se narodil Josef Vávra. Táta v té době seděl ve vězení, ze kterého utekl, a nakonec zmizel v USA. Později zavřeli i jeho maminku, babičku, dědu, strýce. Jaký tedy byl osud jediného pokrevního syna legendárního Krále Šumavy?
/FOTOGALERIE/ Maminka měla vážné obavy o synka Zdeňka, znepokojovala ji jeho plachost. A protože se znala s paní Svojsíkovou, manželkou zakladatele českého skautingu, přihlásila ho do junáckého oddílu. Zdeněk Zelený skautskou přezdívkou Káďa naplnil svůj život neuvěřitelným dobrodružstvím.
Po sociálních sítích i dezinformačních webech se zhruba od poloviny tohoto týdne masově šíří báseň nazvaná Pro lásku boží, za jejíhož autora je označován Jaromír Nohavica - často je také doprovázena Nohavicovou fotografií. Ten ji ale nenapsal. Deník získal vyjádření jak Nohavici, tak skutečného autora veršů.
Jedinečnost konstruktéra Josefa Sousedíka, jeho život i násilnou smrt v soukolí doby představuje film Génius Valašska. Ve středu 30. listopadu večer měl premiéru v kině v Kopřivnici za přítomnosti režiséra filmu Martina Pátka, producenta Aleše Hudského ze společnosti Synergia Film, generálního ředitele společnosti Tatra Trucks Pavla Lazara a dalších hostů, mezi nimiž byl také osmasedmdesátiletý syn geniálního konstruktéra Tomáš Sousedík.
Malebnou vesničku Číhošť jsem toužil navštívit již velice dlouho. Jednak proto, že se zde nachází geografický střed České republiky. Ale především proto, že se v místním kostele odehrál takzvaný Číhošťský zázrak, o kterém snad již slyšela většina z nás. Příběh se začal odehrávat v roce 1949. Tedy v krátké době poté, co se chopila moci komunistická strana. A Československo bylo na úsvitu takzvaného tuhého socialismu, který se vyznačoval politickými procesy, znárodňováním a nesvobodou.
V listopadu 2022 se uskutečnil již 18. ročník projektu Příběhy bezpráví - Měsíce filmu na školách. V letošním roce projekt prostřednictvím filmů, besed, výstav a dalších materiálů seznámil žáky a studenty s tím, jak nesvoboda v období normalizace prostupovala i do té nejběžnější reality a komunistický režim trvale ovlivňoval každodenní život. Novinkou letošního ročníku byla speciální nabídka tří tematicky rozdílných Beden komunismu, obsahujících autentické dobové předměty a dokumenty z různých oblastí života v socialistickém Československu. Do letošního ročníku se již zapojilo více než 450 škol z celé České republiky, mezi kterými bylo i Gymnázium a Obchodní akademie v Hodoníně, Základní škola Vnorovy a Purkyňovo gymnázium, Strážnice.
Co vás v dějáku nenaučili. To je název nové knihy Markéty Lukáškové, ve které se vydává jinou cestou než ve svých předešlých románech. Snaží se vyplnit mezeru, kterou máme ve znalostech naší novodobé historie. Podle autorky byly události let 1948–1989 dříve zkreslené, nikdy nebyly objektivně vysvětlené a na hodinách dějepisu se jimi jen prolétlo.
Malebnou vesničku Číhošť jsem toužil navštívit již velice dlouho. Jednak proto, že se zde nachází geografický střed České republiky. Ale především proto, že se v místním kostele odehrál takzvaný Číhošťský zázrak, o kterém snad již slyšela většina z nás. Příběh se začal odehrávat v roce 1949. Tedy v krátké době poté, co se chopila moci komunistická strana. A Československo bylo na úsvitu takzvaného tuhého socialismu, který se vyznačoval politickými procesy, znárodňováním a nesvobodou v pravém slova smyslu.
/FOTO/ Punkové hnutí v normalizačním Československu ze začátku nebylo žádným cílevědomým „bojem“ proti režimu, a už vůbec ne politickou opozicí. Režim si z pankáčů ale nepřátele vyrobil.
/ROZHOVOR/ Zlovůli komunistického režimu poznal spisovatel Jaroslav Haidler na vlastní kůži. V mládí pracoval jako novinář, a to včetně šéfredaktorské pozice. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 prožil krušné časy v kriminálu.
V listopadu 2022 se koná již 18. ročník projektu Příběhy bezpráví - Měsíce filmu na školách. V letošním roce projekt prostřednictvím filmů, besed, výstav a dalších materiálů seznámí žáky a studenty s tím, jak nesvoboda v období normalizace prostupovala i do té nejběžnější reality a komunistický režim trvale ovlivňoval každodenní život lidí.
Asi nejslavnějším hromadným útěkem je únik zajatých spojeneckých letců z tábora Stalag Luft III v březnu 1944, který vstoupil do dějin jako tzv. velký útěk a byl pod tímto názvem v roce 1963 i zfilmován. Svůj „velký útěk“ ale měly také komunistické uranové lágry 50. let minulého století. Jedním z jeho protagonistů byl skaut a politický vězeň Karel Kukal, od jehož narození uplynulo 95 let.
Jako jediný z tehdejších gymnazistů v Novém Jičíně nevstoupil do Československého svazu mládeže. I proto mu nedovolili po posledním ročníku vykonat ústní maturitní zkoušku.
Na historických snímcích pořízených v listopadových dnech před 33 lety je zachycena situace revolučních dnů, která se pochopitelně přelila i do Nymburka.
Česko si připomíná výročí 17. listopadu Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva. V Praze se konají pietní akce, koncerty, ale i demonstrace.
První dny po 17. listopadu v roce 1989 byly rušné i v Karlových Varech. Už v pondělí 20. listopadu se na pěší zóně u obchodního domu Perla sešli první revoltující. Bylo jich asi třicet a svolal je sem Jiří Kotek s Janem Horníkem, kteří o víkendu navštívili Prahu, aby se dozvěděli více o pátečním zásahu na Národní třídě.
"Děda byl skvělý člověk. Klidný a strašně hodný. Ale na válku nevzpomínal. Jen když jsme třeba viděli válečný film, tak někdy říkal: Ano, takhle to bylo. Tam jsme dostali na zadek. Bylo to opravdové peklo."Těmito slovy zavzpomínala Drahomíra Finková v Katovicích na svého tchána Františka Finka, veterána z druhé světové války a účastníka bojů u francouzského přístavního města Dunkerque.
V prostoru pranýře a pamětního kamene mezi budovou městyse Katovice a kostelem sv. Filipa a Jakuba bude v pátek 11. listopadu odhalena pamětní deska válečného veterána Františka Finka. "Ten byl od od roku 1911 vychováván jako sirotek v rodině Karla Švehly v Katovicích," řekl za spolek Rally Fans Katovice Martin Mazuch.
V listopadu 2022 proběhne již 18. ročník projektu Příběhy bezpráví - Měsíce filmu na školách. V letošním roce projekt prostřednictvím filmů, besed, výstav a dalších materiálů seznámí žáky a studenty s tím, jak nesvoboda v období normalizace prostupovala i do té nejběžnější reality a komunistický režim trvale ovlivňoval každodenní život lidí. Novinkou je speciální nabídka tří tematicky rozdílných Beden komunismu, obsahujících autentické dobové předměty a dokumenty z různých oblastí života v socialistickém Československu. Do letošního ročníku se již zapojilo více než 450 škol z celé České republiky.
V kutnohorském hudebním klubu Česká 1 v pátek vystoupila kapela Insania. Na koncert brněnské metal-crossover kapely se vydal značný počet fanoušků a skupina se jim odvděčila nejen staršími hity, ale i skladbami z nejnovějšího alba Grrrotesky.
Už roky zpátky začaly malé obchody mizet z centra Strakonic. V různých koutech města vyrůstaly markety, kam se soustředila převážná část veškeré nákupní síly. Pohodlnost zvítězila nad obchodním duchem. Možnost nakoupit vše od toaletního papíru přes žárovky až po jídlo s blízko zaparkovaným autem za zády byla lákavější.
Do dějin české hudby se zapsala nejen jako majitelka podmanivého hlasu, ale také neústupná obhájkyně lidských i zvířecích práv. Jedna z největších českých zpěvaček Marta Kubišová oslaví 1. listopadu úctyhodné jubileum. Pojďme si připomenout klíčové momenty jejího života, jenž by vydal na několik celovečerních filmů.
Naposledy předával v pátek 28. října 2022 prezident Miloš Zeman na Pražském hradě státní vyznamenání. Dohromady jej letos obdrželo ve Vladislavském sále 78 osobností. Je mezi nimi i odbojář a velký vlastenec Karel Lukas z Brníčka na Zábřežsku.
Přehlídka alternativních kapel s avantgardním nádechem bude v sobotu 5. listopadu od 19 hodin hostit rožnovský hudební klub Vrátnice. Představí se čtyři kapely, jejichž členové dorazí z České republiky, ze Slovenska, Maďarska nebo Polska. Přehlídku podpořil Státní fond kultury České republiky.
/FOTOGALERIE/ Jaká byla role advokátů v systému, kde právní řád platil jenom naoko? O tom, jak se proměňovala od padesátých let do doby normalizace hovoří právníci, jejichž vzpomínky zaznamenala Paměť národa.
Na Náměstí Míru se v pondělí dopoledne uskutečnila vernisáž výstavy Střípky revoluce. Začal tak další ročník festivalu Mene Tekel věnující se lidským právům.
Prominentům bývalého komunistického režimu by se mohly od roku 2024 snížit starobní penze. Klesnout by mohly o 300 korun za každý i započatý rok ve funkci či službě. Týkalo by se to asi 3000 lidí. Navrhuje to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a další poslanci. Jurečka to řekl na tiskové konferenci. Pozměňovací návrh k důchodové novele, která upravuje možnost dřívějších penzí pro záchranáře, předložil dnes.
/FOTOGALERIE/ Svobodymilovní trampové komunistický režim zneklidňovali už jen tím, že se nechtěli nikde organizovat. Jak ale můžete někoho postihnout jen za to, že tráví čas v přírodě? Na čundry v době normalizace vzpomínají tehdejší trampové i bývalý příslušník StB.
/FOTOGALERIE/ Svobodymilovní trampové komunistický režim zneklidňovali už jen tím, že se nechtěli nikde organizovat. Jak ale můžete někoho postihnout jen za to, že tráví čas v přírodě? Na čundry v době normalizace vzpomínají tehdejší trampové i bývalý příslušník StB.
/FOTOGALERIE/ Svobodymilovní trampové komunistický režim zneklidňovali už jen tím, že se nechtěli nikde organizovat. Jak ale můžete někoho postihnout jen za to, že tráví čas v přírodě? Na čundry v době normalizace vzpomínají tehdejší trampové i bývalý příslušník StB.
/FOTOGALERIE/ Svobodymilovní trampové komunistický režim zneklidňovali už jen tím, že se nechtěli nikde organizovat. Jak ale můžete někoho postihnout jen za to, že tráví čas v přírodě? Na čundry v době normalizace vzpomínají tehdejší trampové i bývalý příslušník StB.