Kreativ

ŠTÍTEK: Státní bezpečnost

Pomníček v České Skalici připomíná legendárního Johna Lennona.

VIDEO: U jediného pomníku Lennona u nás vzplála v den výročí jeho smrti svíčka

Ticho v lese nad Řezníčkovou roklí v České Skalici protne psí štěkot. Dvojice psů v doprovodu stejného počtu dvojnožců projde jen pár metrů od místa, kde se z fotografie na pomníčku z pod opadaných dubových listů upřeně dívá vousatá tvář s kulatými brýlemi. Jejich nositel jim dal název a pojem lenonky přežil dodnes. Ne tak legendární "Brouk" John Lennon, jehož život přesně před 43 lety utnuly kulky z revolveru. Jeho památku zde již více než 35 let připomíná pomníček, který zde vznikl v roce 1986 - „…v době nesvobody, kdy byl John Lennon symbolem vzdoru…", jak stojí na ceduli, kterou na strom nad pomníčkem umístili členové Klubu Konvalinkových umělců a volnomyšlenkářů (KKUV). Právě ti před 11 lety polozapomenutý pomníček obnovili.

Signatář Charty 77 Tomáš Růžička (vpravo).

Signatář Charty 77 Tomáš Růžička zavzpomínal v kavárně na listopadové události

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Signatář Charty 77 Tomáš Růžička navštívil Čáslav při oslavách 34. výročí sametové revoluce. Po setkání u pomníku 1. a 2. světové války a Obětí komunismu v Mahenově ulici besedoval v kavárně u Dusíkova divadla. Poděkování za zorganizování celé akce patří Společenství církví v Čáslavi a Diakonii Českobratrské církve evangelické.

Černé svědomí moci je novinka o tragickém osudu filmového scenáristy a režiséra, příbramského rodáka, Pavla Juráčka.

Černé svědomí moci zachycuje tragický osud scénaristy a režiséra Pavla Juráčka

Černé svědomí moci je novinka o tragickém osudu filmového scenáristy a režiséra, příbramského rodáka, Pavla Juráčka (1935 – 1989), jedné z předních osobností „zlatých šedesátých“ minulého století, potažmo české kinematografie vůbec. Teprve teď, po čtyřiatřiceti letech od jeho úmrtí, je možné se v plné šíři seznámit s triskním životem této výrazné filmové osobnosti. Teprve teď mohou ti, kterým zůstalo jeho jméno v paměti či ho mají v podvědomí podvědomí, naplno nahlédnout do života člověka, který se znelíbil státní moci.

Jiří Hána získal vzdělání na Divadelní fakultě Akademie múzických umění. Herectví studoval pod vedením Borise Rösnera, Evy Salzmannové a režiséra Miloše Horanského.

Jiří Hána: My si pořád na něco stěžujeme. Každý je zodpovědný za svůj život

Jiří Hána si divadelní komedií Berlín, Berlín oživil vzpomínky na osmdesátá léta. Ve škole seděl s rukama za zády a západní čokoláda mu chutnala natolik, že ji jedl po kostičkách i několik týdnů. Herec v časopisu Story prozradil, jaké to je být v kůži agenta Stasi v komedii, kde se smích střídá s mrazivými momenty a co už by nikdy nechtěl zažít. 

Jednodenní generální stávka 27. 11. 1989 v Českém Krumlově.

Revoluci v Krumlově fotil s fotografem STB. Kdyby režim nepadl, zavřeli by ho

Už čtyřiatřicet let uběhlo od listopadých událostí roku 1989. A je to už čtrnát let, kdy na sametovou revoluci, na její dvacetileté výročí, zavzpomínali tři slavní Krumlováci. Jedním z nich byla i krumlovská legenda, fotograf Josef Prokopec (1925-2018), zakládající člen Fotogklubu Českým Krumlov, jenž svým fotoaparátem zachytil dění ve městě i v onom přelomovém období. Se vzpomínkami se svěřli Zdeňku Zajíčkovi, tehdejšímu redaktorovi Českokrumlovského deníku.  

Mezi demonstranty na Husově náměstí v Berouně byli v listopadu roku 1989 i studenti.

Pohlednice z minulosti: Listopadové události roku 1989 v Berouně

/FOTOGALERIE/ Pochmurné dny první listopadové dekády roku 1989 v Berouně nezavdávaly náhodnému pozorovateli žádnou velkou naději na změnu politických poměrů, stále zdánlivě pevně ovládaných komunistickou stranou. Ještě koncem října vedoucí tajemník strany hřímá: „V okrese rozvrat nedovolíme!“ a 7. listopadu kladou soudruzi naposledy věnce k soše V. I. Lenina naproti poště. Demonstrace 17. listopadu však zastihla stranické vedení zcela nepřipravené.

Barák undergroundu v Nové Vísce na Chomutovsku.

Barák s velkým B. Centrum undergroundu bylo v Nové Vísce na Chomutovsku

/VIDEO/ Bývalý statek, který leží na samotě za mohutným kovovým plotem a odkud je vidět stoupající dým z blízkých elektrárenských komínů, zažil mnohé. Právě tady v Nové Vísce u Kadaně byl jeden z pověstných baráků undergroundu – ostrůvek svobody v podmínkách totalitního státu. Jeho komunita byla tou nejzásadnější, která vznikla na území tehdejšího Československa.

Knížku Holka statečná najdou čtenáři na pultech vybraných knihkupectví, ale hlavně na e-shopu Dana Polmana, kde jsou k zakoupení knihy s vlastnoručním podpisem Blanky Čílové.

Holka statečná. Odbojářka z Nové Paky měla neuvěřitelně spletitý osud

Protikomunistická odbojářka Blanka Čílová z Nové Paky to neměla v životě jednoduché. Jejího manžela komunisté uvěznili a ona do věznice pašovala mezi politické vězně jídlo, léky a vitamíny větrací šachtou ze záchodového okénka. „Vždy jsem doufala, že si vše spravedlivě rozdělí,“ popisuje dnes 95letá Blanka.

Zdena Mašínová, sestra protikomunistických odbojářů Ctirada a Josefa, při loňském otevření Památníku tří odbojů

Nevzdat se, to je naše heslo, říká Zdena Mašínová. Po útěku bratrů prožila peklo

Z trojice sourozenců Mašínových, dětí legendárního odbojáře Josefa Mašína a jeho ženy Zdeny, je „Nenda“, jak jí doma přezdívali, nejmladší. Narodila se 7. listopadu 1933, a když se její bratři prostříleli do Západního Berlína, bylo jí právě 20 let. Státní bezpečnost ji zatkla, ale po čtyřech dnech bez vysvětlení propustila. Její matce se vedlo hůř: poté, co ji estébáci odvedli, se domů už nikdy nevrátila. Nenda osiřela. Zdena Mašínová mladší v úterý 7. listopadu slaví 90. narozeniny.

Zdena Mašínová, sestra protikomunistických odbojářů Ctirada a Josefa, při loňském otevření Památníku tří odbojů

Nevzdat se, to je naše heslo, říká Zdena Mašínová. Po útěku bratrů prožila peklo

Z trojice sourozenců Mašínových, dětí legendárního odbojáře Josefa Mašína a jeho ženy Zdeny, je „Nenda“, jak jí doma přezdívali, nejmladší. Narodila se 7. listopadu 1933, a když se její bratři prostříleli do Západního Berlína, bylo jí právě 20 let. Státní bezpečnost ji zatkla, ale po čase bez vysvětlení propustila. Její matce se vedlo hůř: poté, co ji estébáci odvedli, se domů už nikdy nevrátila. Nenda osiřela. Zdena Mašínová mladší v úterý slaví 90. narozeniny.

Marta Kubišová, dcera Kateřina a Václav havel.

Byla milá, vzpomínají lidé z Pohledu na Kubišovou. Ocení ji prezident

/VIDEO, FOTO/ Bydlí tady Kubišová. Pro obyvatele Pohledu u Havlíčkova Brodu to byla výjimečná událost. Do jejich vesnice se přistěhovala z Prahy trojnásobná zlatá slavice, kterou znali někdy jen z rozhlasu. Psal se rok 1975 a Marta Kubišová měla už pět let zákaz veřejně vystupovat. V sobotu 28. října převezme zpěvačka od prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání.

Herečku Jiřinu Štěpničkovou připomíná pamětní dlaždice před kladenským divadlem.

Filmová legenda i oběť režimu. Herečka Štěpničková má v Kladně pamětní dlaždici

/FOTOGALERIE/ Před budovou kladenského divadla byla slavnostně odhalena pamětní dlaždice prvorepublikové herečky Jiřiny Štěpničkové, kterou proslavily například role Viktorky nebo Maryši. V padesátých letech chtěla spolu s tehdy malým synem Jiřím uprchnout z komunistického Československa, spadla však do pasti StB a za pokus o emigraci byla odsouzena k patnácti letům vězení.

Odhalení pomníku v Obytcích.

Před osmdesáti lety otce a syna popravili, nyní jim v obci odhalili pomník

Osmdesát let uplynulo od popravy otce a syna Suchých z obce Obytce v Drážďanech. Doplatili na udání za to, že ve svém hostinci pravidelně od roku 1940 nechávali občany obce poslouchat londýnské vysílání. Zatčeni byli na jaře 1942, popraveni 8. října 1943. Na jejich počest jim nyní byl obci odhalen pomník.

Odhalení pomníku v Obytcích

Poslouchali Londýn. Před 80 lety za to otce a syna popravili, nyní mají pomník

Osmdesát let uplynulo od popravy otce a syna Suchých z obce Obytce v Drážďanech. Doplatili na udání za to, že ve svém hostinci pravidelně od roku 1940 nechávali občany obce poslouchat londýnské vysílání. Zatčeni byli na jaře 1942, popraveni 8. října 1943. Na jejich počest jim nyní byl obci odhalen pomník.

Ohlédnutí za koncertem Pražského výběru v sále Filharmonie Hradec Králové, který se konal v pátek 22. září.

Pražský výběr si připomněl 40. výročí zákazu činnosti v hradecké filharmonii

Filharmonie Hradec Králové pořádá již sedmým rokem festival Hradecký Memoriál s podtitulem „hudbou, obrazem a slovem – nepromlčeno“. Čtyřicáté výročí zákazu činnosti Pražského výběru přímo po koncertě v Hradci Králové tak rozhodně nebylo možné v letošním programu promlčet. Tehdy, v roce 1983, si všechny muzikanty Pražského výběru odvezli příslušníci tehdejšího „Sboru veřejné bezpečnosti“ a nechvalně známé StB přímo z koncertu k výslechu na služebnu v Hradci Králové.

Volební štáb Andreje Babiše během druhého kola prezidentských voleb

Kauza StB: Babiš žaloval nesprávnou instituci. Nyní podal žalobu na Slovensko

Slovenský nejvyšší soud potvrdil dřívější verdikt bratislavského krajského soudu, že předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš v kauze evidence u československé tajné policie StB žaloval nesprávnou instituci, a to slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). ČTK to ve středu sdělil Babiš. Jeho právníci podle něj rozhodnutí očekávali, proto už před třemi měsíci zažalovali Slovenskou republiku zastoupenou ministerstvem vnitra.

Slavnostní otevření zrekonstruovaného kulturního domu v Brníčku, 9. září 2023

Z ruiny je perla. Kulturní dům v Brníčku vstal z mrtvých a znovu ožil

/FOTOGALERIE/ Přes čtvrt století hyzdila centrum Brníčka budova chátrajícího kulturního domu s dlouhou historií a zajímavým osudem. Dnes je z něj moderní stavba, která bude znovu sloužit kultuře. Děti z místní školy konečně získaly tělocvičnu, zázemí zde najdou i místní spolky.

Z koncertu písničkáře Pavla Šenkapouna a doprovodné kapely Čtvrt na smrt v rámci multižánrového festivalu Dvorky v Čáslavi.

Čáslavský písničkář Leo Pank Ševelpuna zabodoval na čtvrtém festivalu Dvorky

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Leo Pank Ševelpuna zahrál a zazpíval na multižánrovém festivalu Dvorky v Čáslavi. Zní vám toto jméno exoticky? Tak to je vidět, že nejste místní. Jedná se totiž o umělecké alter ego čáslavského písničkáře Pavla Šenkapouna. O hudební doprovod se postarala žánrově nezařaditelná kapela Čtvrt na smrt.

Jaromír Nohavica. Ilustrační snímek

Nohavica opět vzbudil rozruch. Nevěřte všemu, co se o mně říká, vzkázal

/REPORTÁŽ/ Čtvrteční koncert známého folkového barda Jaromíra Nohavici na litomyšlském zámeckém návrší budil mezi místními vášně. Řadě místních se nelíbilo, aby v Litomyšli hrál člověk, který převzal ocenění od Vladimíra Putina a po začátku války na Ukrajině ho odmítl vrátit. Ve stejné době se tak na nedalekém Toulovcově náměstí uskutečnila protiakce - Koncert pro Ukrajinu. A Nohavicův koncert nebyl v Litomyšli snad poprvé vyprodán. Zpěvák se k vášním kolem něj z pódia několikrát vyjádřil.

Jaromír Nohavica měl v Litomyšli vždy vyprodáno. Letos ne, někteří lidé koncert odsoudili.

Nohavica zahrál Kryla. Nevěřte všemu, co se o mně říká, vzkázal odpůrcům

/REPORTÁŽ/ Čtvrteční koncert známého folkového barda Jaromíra Nohavici na litomyšlském zámeckém návrší budil mezi místními vášně. Podle řady Litomyšlanů je nepřípustné, aby v Litomyšli hrál člověk, který převzal ocenění od Vladimíra Putina a po začátku války na Ukrajině ho odmítl vrátit. Ve stejné době se tak na nedalekém Toulovcově náměstí uskutečnila protiakce - Koncert pro Ukrajinu. A Nohavicův koncert nebyl v Litomyšli snad poprvé vyprodán. Však se také proslulý interpret k vášním kolem něj z pódia několikrát vyjádřil.

Stovka lidí si přišla připomenout 55. výročí srpnové okupace v Hradci Králové. Vstup "spřátelených" armád připomněly i fotky Josefa Krejsy (na snímku).

VIDEO: Zachvátčiki fotil hradecký fotograf v srpnu 68 dírou v batohu

„Fotil jsem skrytě dírou v batohu, nebo pod deštníkem,“ vzpomíná na srpen 1968 Josef Krejsa. Pracoval tehdy jako fotograf ve hradecké Fomě, a tak bylo přirozené, že 21. srpna vyrazil se svými aparáty do ulic krajského města. Jeho snímky zachycující první dny okupace si mohli v pondělí večer lidé prohlédnout na happeningu k 55. výročí srpnových událostí.

Stovka lidí si přišla připomenout 55. výročí srpnové okupace v Hradci Králové. Vstup "spřátelených" armád připomněly i fotky Josefa Krejsy (na snímku).

VIDEO: Okupaci fotil hradecký fotograf dírou v batohu. Negativy mu zabavila StB

„Fotil jsem skrytě dírou v batohu, nebo pod deštníkem,“ vzpomíná na srpen 1968 Josef Krejsa. Pracoval tehdy jako fotograf ve hradecké Fomě, a tak bylo přirozené, že 21. srpna vyrazil se svými aparáty do ulic krajského města. Jeho snímky zachycující první dny okupace si mohli v pondělí večer lidé prohlédnout na happeningu k 55. výročí srpnových událostí.

Robert Fremr se vzdal nominace na post ústavního soudce

Fremr ústavním soudcem nebude, vzdal se nominace. Krok za doznání nepovažuje

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se ústavním soudcem nestane. Sám se rozhodl vzdát nominace kvůli mediálnímu tlaku, řekl novinářům. Připustil, že nedokázal přesvědčivě eliminovat nedůvěru části veřejnosti ohledně jeho předlistopadového působení v justici, a uvedl, že nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu. Zmínil, že důvěra společnosti je pro roli ústavního soudce klíčovým předpokladem. Zdůraznil, že svůj krok rozhodně nepokládá za doznání. Prezident Pavel Fremrovo rozhodnutí vzdát se nominace na soudce ÚS respektuje.

Volejbal byl ostrůvkem svobody, říká devadesátiletá Hana Moravcová

Volejbal byl ostrůvkem svobody, říká devadesátiletá Hana Moravcová

Zisk medaile na mistrovství Evropy nebo dokonce světa? O tom si současný český volejbal může nechat jen zdát. Bývalá reprezentantka Hana Moravcová-Valentová si však tento sen splnila. Dnes 5. srpna slaví úctyhodných 90 let. Plzeňská rodačka byla členkou národního týmu, který vybojoval stříbrnou medaili na mistrovství Evropy v Praze v roce 1958 a o dva roky později bronz na mistrovství světa v Rio de Janeiru.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr

Kauza Olšanské hřbitovy? Zásah StB jsme tehdy neodhalili, hájil se Fremr

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odmítl, že by byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Senátorům řekl, že v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988 vědomě zákon neporušil. Uvedl, že nezákonné praktiky při jejím vyšetřování nebylo možné odhalit bez znalosti spisů Státní bezpečnosti (StB), tedy komunistické tajné policie. Za pochybení a nepřesnosti ve svých vyjádřeních se omluvil.

Josef Charvát na policejním identifikačním snímku po zatčení v roce 1949

Pokus o převrat skončil tragicky. Odbojáře Charváta popravili, jeho ženu mučili

Před 100 lety, 28. července 1923, se v Praze narodil Josef Charvát, příslušník československého protikomunistického odboje, který i přes svůj vlastní vstup do komunistické strany zkoušel pomáhat těm, které poúnorový režim pronásledoval. Nakonec se zapojil i do odvážné akce s cílem vysvobodit politické vězně z litoměřické věznice. Akce zkrachovala a on skončil na popravišti v pankrácké věznici.

Devadesátiletou historii známé přerovské firmy Meopta a její předchůdkyně Optikotechny mapuje výstava v prostorách Muzea Komenského v Přerově

Flexaret i "drátofon", který sloužil StB. Výstava mapuje 90 let Meopty

Jméno zakladatele přerovské Optikotechny - Aloise Mazurka, který v roce 1933 položil základy budoucí firmy Meopta, není veřejnosti příliš známé. Přesto by bez něj dnešní gigant ve světě optiky nevznikl. Devadesátiletou historii firmy i široké spektrum jejích legendárních výrobků mapuje výstava, která začala v úterý v Muzeu Komenského v Přerově.

Michael Kocáb, zpěvák kapely Pražský výběr

KVÍZ: Český rock 80. let. Zavzpomínejte na Olympic, Turbo a další legendy

Rocková muzika v někdejším Československu vzhledem k režimu, který v něm vládl, neměla na růžích ustláno. Řada skupin trpěla zákazy vystupování a o muzikanty, kteří k nám exportovali tento hudební styl, se zajímala Státní bezpečnost. V druhé polovině 80. let však nastal jakýsi zlom, který vyvrcholil po listopadu 1989. Zkuste v našem kvízu zavzpomínat na tehdejší symboly české rockové scény. Turbo, Arakain, Olympic, Abraxas či Tři Sestry. I na tyto skupiny a jejich hity či dobu vzniku se vás budeme ptát.

Fotografie z vyšetřovacího spisu. Na snímku postel, v níž se našlo tělo Oldřicha, syna Hildegardy a Ericha Hudcových

Záhada vražd na zámku Kunštát trvá již 75 let. Badatel nedávno našel novou stopu

Případ násilné smrti Hildegardy Hudcové a jejího syna Oldřicha, jejichž mrtvá těla byla nalezena 9. června 1948 na zámku Kunštát na Blanensku, patří k nejzáhadnějším pomníčkům české kriminalistiky. Případ budí neustále pozornost. Mimo jiné proto, že Hildegardin manžel a Oldřichův otec Erich Hudec byl významným vědcem. Badatel Vilém Fránek navíc nedávno našel k případu novou zajímavou indicii pocházející ze 70. let.

Jiří Kovářík pamatuje nepokoje spojené s měnovou reformou v roce 1953

První den měnové reformy? Bál jsem se, že dav podpálí radnici, vzpomíná muž

Je to už 70 let. Přísně utajovanou měnovou reformu schválila komunistická vláda Československa 30. května 1953. Ta vstoupila v platnost 1. června a znehodnotila lidem jejich peníze. Mzdy a ceny se přepočítávaly v poměru 5:1 do výše 300 korun na osobu a u vyšších částek pak lidé dostali za 50 starých korun jednu korunu novou.

Jiří Kovářík pamatuje nepokoje spojené s měnovou reformou v roce 1953

Bál jsem se, že dav radnici podpálí, popisuje první den měnové reformy pamětník

Je to už 70 let. Přísně utajovanou měnovou reformu schválila komunistická vláda Československa 30. května 1953. Ta vstoupila v platnost 1. června a znehodnotila lidem jejich peníze. Mzdy a ceny se přepočítávaly v poměru 5:1 do výše 300 korun na osobu a u vyšších částech pak lidé dostali za 50 starých korun 1 korunu novou.

Petruška Šustrová na archivním snímku

Zemřela disidentka a novinářka Petruška Šustrová. Bylo jí 75 let

Ve věku 75 let zemřela v noci na sobotu disidentka, publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Uvedl to server Lidovky.cz. Právě pro Lidové noviny Šustrová po mnoho let psala sloupky. Informaci o úmrtí Šustrové následně potvrdil Českému rozhlasu - Radiožurnálu předseda Syndikátu novinářů Adam Černý. 

Snímky a archiválie z května 1945 ve Frýdku-Místku a okolí.

VIDEO: Konec války ve Frýdku-Místku. Snímky z osvobození i válečné pomníky města

Celkem třiadvacet válečných hrobů, pomníků a pietních míst vzniklo ve Frýdku-Místku po osvobození od nacistů v květnu před osmasedmdesáti lety. O život tehdy přišlo padesát lidí z města, uloženi byli na čestném místě na centrálním pohřebišti u Dobré naproti více než tisícovky zde padlých sovětských vojáků a důstojníků. Jejich památku tady letos už uctili zástupci magistrátu.

Falešná hranice i dobové vybavení. Bunkr ve Vratěníně zrekonstruovali tamní nadšenci.

Falešná hranice byla past. Teď si ji mohou vyzkoušet nadšenci ve Vratěníně

Pocity emigrantů prchajících za svobodou přes přísně střežené státní hranice v době totality si mohou nyní vyzkoušet zájemci o vojenskou historii. U hranic s Rakouskem ve Vratěníně na Znojemsku vybudovali nadšenci znovu falešnou hranici, jež kdysi lákala přeběhlíky do pasti. Nachází se u bunkru, který členové Spolku pohraniční historie Vratěnín rekonstruují. Zájemce provedou místem už o tomto víkendu.