Život Ervína Šolce byl plný absurdních situací, rozporů a protimluvů. Narodil se totiž v Sudetech v česko-německé rodině a dospíval za druhé světové války. Věřil komunistickým ideálům, ale vstoupil do Hitlerjugend a bojoval ve wehrmachtu. V padesátých letech usiloval o vstup do KSČ, ale nebyl přijat, přestože tisíce jiných v té době do strany naháněli hrozbami. Podezírali ho, že je západním špiónem, ale zároveň byl evidován jako spolupracovník komunistické Státní bezpečnosti… Pro web pametnaroda.cz příběh zpracovala Barbora Šťastná.
Špičkový fyzik Miloš Lokajíček se na začátku padesátých let zabýval s profesorem Václavem Votrubou kvantovou fyzikou – tehdy byl tento obor ještě ve svých úplných počátcích. Jeho studie sklízely po světě nebývalý ohlas. Odborníci se domnívají, že svým výzkumem významně předstihl i legendárního amerického fyzika Murraye Gell-Manna. Lokajíčka ovšem v roce 1954 soudruzi odsoudili na sedm let do vězení, protože navštěvoval křesťanské kroužky Rodina.
/FOTO/ Motocykly Harley-Davidson jsou celý život Jana Kadlece z Dolního Újezdu u Litomyšle. První stroj si pořídil už v 70. letech. Za totality si na něm několikrát „smlsli“ esenbáci a dokonce na něj StB vedla spis. Ani to ho neodradilo. „Motorkářský život je krásný,“ říká harleyář Jan Kadlec. Po revoluci žil dva roky v USA a pak v Litomyšli otevřel v 90. letech vyhlášený harleyářský bar. První v zemi.
Hned dvě zajímavosti nabízí turistům Číhošť. Schválně, jestli víte, které to jsou? Ano, jde o známý zázrak, který zatím nebyl uspokojivě vysvětlen. A který přinesl smrt tamnímu faráři Josefu Toufarovi. Dalším lákadlem je geometrický střed republiky, tedy atrakce z úplně jiného soudku. Za tip na výlet děkujeme Petru Žákovi.
Počátkem ledna uplynulo 45 let od zveřejnění Charty 77, nyní si připomínáme stejné výročí od okamžiku, kdy na ně komunistický režim reagoval svou Antichartou. Vláda komunistů sice skončila již v roce 1989, do očí bijící nerovnosti mezi jejími oporami a lidmi, jež pronásledovala, ale přetrvávají dodnes.
/ROZHOVOR/ Amatérský badatel a historik Tomáš Rotbauer už řadu let pátrá po historických souvislostech a nejasnostech týkajících se bývalé podzemní továrny Richard u Litoměřic, kterou ke konci druhé světové války vybudovali nacisté ze tří někdejších hlubinných vápencových dolů.
Přesně na Štědrý den v roce 1948 jí zatkli manžela. Za údajnou velezradu byl František Přívětivý z Frenštátu pod Radhoštěm odsouzen 1. června 1949 k sedmi letům vězení, pokutě deset tisíc korun, ztrátě občanských práv na pět let a konfiskaci části majetku. Jeho manželka Božena Přívětivá se o příkoří, kterého se komunisté dopustili na její rodině, rozhodla poprvé veřejně promluvit až nyní.
Přesně na Štědrý den v roce 1948 jí zatkli manžela. Za údajnou velezradu byl František Přívětivý z Frenštátu pod Radhoštěm odsouzen 1. června 1949 k sedmi letům vězení, pokutě deset tisíc korun, ztrátě občanských práv na pět let a konfiskaci části majetku. Jeho manželka Božena Přívětivá se o příkoří, kterého se komunisté dopustili na její rodině, rozhodla poprvé veřejně promluvit až nyní.
Bývalá soudkyně Radomíra Veselá se do povědomí veřejnosti dostala na přelomu tisíciletí, kdy měla na starost případ bývalého vyšetřovatele StB Aloise Grebeníčka. Nechvalně známý komunista lidi u výslechu často surově bil nebo mučil elektrickým proudem, trestu ale nakonec unikl: i vinou průtahů zmíněné soudkyně.
Před soud míří další příslušník Státní bezpečnosti (StB). V. H. je obžalován z toho, že v rámci nechvalně proslulé akce s krycím názvem ASANACE se v Plzni podílel na tom, že se musela do Rakouska vystěhovat disidentka, která podepsala Prohlášení Charty 77.
Před soud míří další příslušník Státní bezpečnosti (StB). V. H. je obžalován z toho, že v rámci nechvalně proslulé akce s krycím názvem ASANACE se v Plzni podílel na tom, že se musela do Rakouska vystěhovat disidentka, která podepsala Prohlášení Charty 77.
Miroslav Anton, tvář sametové revoluce v Plzni, oslavil ve středu 12. ledna 2022 své 63. narozeniny. Přečtěte si, jak vzpomíná na významnou událost českých dějin.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
Město Liberec udělilo čestné občanství páteru Antonínu Pavlu Kejdanovi in memoriam za mimořádné zásluhy o rozvoj města v oblasti kultury, demokracie a lidských práv.
Ten příběh by vydal na kasovní trhák do kin. Je až neuvěřitelné, čemu před několika desítkami let museli čelit obyvatelé zdánlivě poklidného jihočeského Písku.
Před 110 lety, na Štědrý den roku 1911, se ve Vídni narodil českým rodičům Jaromírovi a Anastázii Morávkovým syn Miloš. Pozdější prvorepublikový profesionální voják, odbojář a bojovník na pražských barikádách. V roce 1951 byl odsouzen za velezradu a popraven, přestože se aktivního boje proti komunistům ani neúčastnil.
/FOTOGALERIE/ Zejména v nově vyrůstající čtvrti u Babína vznikla potřeba pojmenovat nové ulice. I tím se zabývali zastupitelé na svém posledním letošním jednání. Jedna z nových ulic ponese jméno Ladislava Kutíka, který byl starostou Nymburka prvních dvacet let po sametové revoluci, tedy v období od roku 1990 do 2010. Nedávno na následky těžké nemoci zemřel a jeho jméno tak bude nyní připomínat nejen čestné místo mezi portréty na radnici, ale také adresa řady lidí, kteří budou v nové ulici bydlet.
Věříte, že by přátelství mohlo začít novinovým článkem a vypůjčením nezamčeného kola u hospody? V případě disidenta Stanislava Pitaše zvaného „Guma“ a Václava Havla tomu tak skutečně bylo.
/FOTOGALERIE/ Jiří Málek působil v ilegální skupině, která posílala za hranice zprávy o situaci v Československu. Když jeho skupina padla do léčky StB, čekalo ho jedenáct let věznění.
/FOTOGALERIE/ Jiří Málek působil v ilegální skupině, která posílala za hranice zprávy o situaci v Československu. Když jeho skupina padla do léčky StB, čekalo ho jedenáct let věznění.
/FOTOGALERIE/ Jiří Málek působil v ilegální skupině, která posílala za hranice zprávy o situaci v Československu. Když jeho skupina padla do léčky StB, čekalo ho jedenáct let věznění.
/FOTOGALERIE/ Jiří Málek působil v ilegální skupině, která posílala za hranice zprávy o situaci v Československu. Když jeho skupina padla do léčky StB, čekalo ho jedenáct let věznění.
/FOTOGALERIE/ Jiří Málek působil v ilegální skupině, která posílala za hranice zprávy o situaci v Československu. Když jeho skupina padla do léčky StB, čekalo ho jedenáct let věznění.
/FOTOGALERIE/ Jiří Málek působil v ilegální skupině, která posílala za hranice zprávy o situaci v Československu. Když jeho skupina padla do léčky StB, čekalo ho jedenáct let věznění.
/FOTOGALERIE/ Jiří Málek působil v ilegální skupině, která posílala za hranice zprávy o situaci v Československu. Když jeho skupina padla do léčky StB, čekalo ho jedenáct let věznění.
/FOTOGALERIE/ Jiří Málek působil v ilegální skupině, která posílala za hranice zprávy o situaci v Československu. Když jeho skupina padla do léčky StB, čekalo ho jedenáct let věznění.
/FOTOGALERIE/ Jiří Málek působil v ilegální skupině, která posílala za hranice zprávy o situaci v Československu. Když jeho skupina padla do léčky StB, čekalo ho jedenáct let věznění.
/FOTOGALERIE/ Jiří Málek působil v ilegální skupině, která posílala za hranice zprávy o situaci v Československu. Když jeho skupina padla do léčky StB, čekalo ho jedenáct let věznění.
/FOTOGALERIE/ Jiří Málek působil v ilegální skupině, která posílala za hranice zprávy o situaci v Československu. Když jeho skupina padla do léčky StB, čekalo ho jedenáct let věznění.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
