/FOTOGALERIE/ Snažil se držet od politiky stranou, nakonec se však stal mluvčím Charty a svou filozofii proměnil v aktivní občanský postoj. 1. června letošního roku uplynulo od jeho narození 115 let.
Dlouhých čtrnáct let byl v čele hokejového svazu Tomáš Král. Protřelý právník s mimořádnou schopností ustát všechny skandály, zavazovat si spojence a – především – sehnat peníze. Právě to jej takovou dobu drželo v křesle šéfa jednoho ze dvou nejpopulárnějších sportů v Česku. Třikrát v řadě neměl při volbách protikandidáta, což o něčem svědčí.
Dlouhých čtrnáct let byl v čele hokejového svazu Tomáš Král. Protřelý právník s mimořádnou schopností ustát všechny skandály, zavazovat si spojence a – především – sehnat peníze. Právě to jej takovou dobu drželo v křesle šéfa jednoho ze dvou nejpopulárnějších sportů v Česku. Třikrát v řadě neměl při volbách protikandidáta, což o něčem svědčí.
To, o čem se už několik měsíců v Mladé Boleslavi spekuluje, už je jisté. Bývalá věznice vedle budovy soudu půjde k zemi. Na jejím místě vyroste komplex se čtrnáctipodlažní věží, který bude zahrnovat byty, restaurace, kavárny i zeleň.
To, o čem se už několik měsíců v Mladé Boleslavi spekuluje, už je jisté. Bývalá věznice vedle budovy soudu půjde k zemi. Na jejím místě vyroste komplex se čtrnáctipodlažní věží, který bude zahrnovat byty, restaurace, kavárny i zeleň.
Ve čtvrtek 25. května 2023 tomu bylo přesně 26 let, co ve foyer Priessnitzových lázní v Jeseníku spáchal sebevraždu bývalý zaměstnanec pardubického podniku Synthesia Semtín Bohumil Šole. Využil k tomu plastickou trhavinu semtex, kterou vyráběl.
Dominik Hašek oznámil kandidaturu na předsedu hokejového svazu. Legendární gólman bude usilovat o křeslo šéfa českého hokeje po kontroverzním Tomáši Královi, který ve funkci končí kvůli kauze s StB.
Vandalové zřejmě před druhým květnovým víkendem zničili pomník Jana Palacha pod vrcholem Smrku (1276 metrů nad mořem). A to včetně žulové desky udělané kameníkem na zakázku obce Ostravice a instalované v roce 2019 k padesátiletému výročí jeho upálení.
/AKTUALIZOVÁNO, FOTOGALERIE/ Vandalové někdy v době před druhým květnovým víkendem zničili pomník Jana Palacha pod vrcholem Smrku v Beskydech. A to včetně žulové desky vyrobené kameníkem na zakázku obce Ostravice a instalované v roce 2019 k padesátiletému výročí jeho upálení.
Výstava spisovatelky a badatelky Václavy Jandečkové s názvem Falešné hranice - Akce "Kámen" Oběti a strůjci nejutajovanějších zločinů StB 1948-1951, je do konce května 2022 k vidění v jižní zahradě zámku Horšovský Týn.
/FOTO, VIDEO/ Nečekané drama zaskočilo v pátek 6. května obyvatele malého panelového sídliště v Libouchci. Policie je evakuovala, zůstat mimo prostor obklíčený zásahovou jednotkou musely i děti ve škole. Vše ukončila až zásahová jednotka - v zamčené části článku se dočtete, co na to říkali místní lidé, co měl nakonec muž u sebe nebo kde nakonec skončil.
Nejslavnější česká sportovkyně poznala chvíle slávy a štěstí, ale i velké tragédie. Život i sportovní kariéru Věry Čáslavská připomíná u příležitosti jejich nedožitých 80. narozenin výstava v Nové budově Národního muzea, kterou lze navštívit od 6. května do 30. září.
V pondělí 25. dubna zastihla kulturní scénu smutná zpráva. Zemřela Eva Štanclová. Žena, která vyrůstala v prostorách nádražní budovy v Ústí nad Orlicí, toužila stát se tanečnicí, zažila válečné bombardování i šikanu od Státní bezpečnosti. Na výjimečnou osobnost, která položila základy tanečního oboru v Ústí nad Orlicí, vzpomínají přátelé, žáci i dobří známí.
V pondělí 25. dubna zastihla region smutná zpráva. Zemřela Eva Štanclová. Žena, která vyrůstala v prostorách nádražní budovy v Ústí nad Orlicí, toužila stát se tanečnicí, zažila válečné bombardování i šikanu od Státní bezpečnosti. Na výjimečnou osobnost, která položila základy tanečního oboru v Ústí nad Orlicí, pro Deník zavzpomínali přátelé, žáci i dobří známí.
Ve středu dopoledne se v nymburském krematoriu uskutečnilo poslední rozloučení s bojovníkem proti totalitním režimům Viktorem Boháčem. Zemřel ve středu 13. dubna ve věku 90 let. Několik desítek příbuzných a známých zaplnilo síň nymburského krematoria.
/FOTOGALERIE/ Ve věku 90 let zemřel 13. dubna někdejší radní města, bojovník proti totalitním režimům Viktor Boháč. Stejně jako jeho otec se zasazoval o dodržování demokratických principů a byl proto často trnem v oku komunistickému režimu, který jej prostřednictvím Státní bezpečnosti dlouhá léta nenechal na pokoji. Po Sametové revoluci působil dvě volební období jako radní Nymburka. Začal také publikovat v novinách a časopisech.
Před deseti lety uveřejnila svůj první článek o falešných hranicích. Nyní si Václava Jandečková v Schönsee převzala cenu Stavitel mostů v kategorii Osobnosti za angažovanost ve zpracovávání Železné opony a zprostředkování historie.
/VIDEO/ Poznat svůj osud? Nebo si jen zahrát či obdivovat výtvarné umění tvůrců. To vše nabízí výstava v hodonínském Sále Evropa, kde se nyní nacházejí originální tarotové karty od osmnáctého století až do současnosti.
Od kostela v Soběchlebích míří tichý průvod obyvatel obce, každý má v ruce zapálenou svíčku. Jejich cesta vede z obydlené obce do území nikoho. Prosperující selské grunty, které tvořily osadu Símře po staletí, zlikvidovali během násilné kolektivizace v padesátých letech komunisté. Od vyhnání žen, starců a dětí z jejich domovů uplynulo ve čtvrtek 7. dubna přesně sedmdesát let.
V sobotu do táborského hudebního klubu Jordán dorazila brněnská kultovní skupina Insania. Kapela na základ silné metalové rytmiky s výraznou elektro syntezátorovou stopou vrství sarkasmy a ironii. Nedávno vydala své desáté řadové album. Dorazilo na ni kolem padesátky posluchačů.
/FOTOGALERIE/ Památník v Králíkách, který připomíná přes pět set řeholníků, jež zde komunisté nezákonně izolovali v rámci tzv. akce „K“ v 50. letech 20. století, slavnostně požehnal kardinál Dominik Duka a břevnovský arciopat Prokop Siostrzonek. Nová expozice Muzea K-S14 byla po dvou letech znovu otevřena v budově na Velkém náměstí v Králíkách. Kardinál Duka Památníku požehnal a zároveň za oběti komunistické perzekuce odsloužil mši svatou v kostele sv. Michaela Archanděla.
/FOTOGALERIE/ Duben 1950, období, kdy začala násilná likvidace klášterů a řeholníků pod krycím názvem Akce K. Více než 500 těchto mnichů prošlo centralizačním klášterem v Králíkách. Mnozí z nich byli pro svou víru, přesvědčení a způsob života odsouzeni. Následovalo vězení v komunistických lágrech a táborech nucené práce. Jejich osudy i příběhy jejich trýznitelů vypráví nová expozice umístěná v centru Králík.
Po čtyřech desítkách let byl Václav Hranička (70) z jihu Plzeňska potrestán za to, že se coby člen Státní bezpečnosti v rámci akce s krycím názvem ASANACE podílel v Plzni na nuceném vystěhování disidentů. Další ženu pak donutil veřejně odvolat podpis pod Chartou 77. Hranička dostal v pondělí u plzeňského městského soudu podmínku. Tento měsíc je to v kraji již druhý trest pro bývalé členy StB. Josef Kučera (70) a Jiří Vesely (72) odešli od klatovského soudu taktéž s podmínkami za to, že v rámci ASANACE přinutili čtyři disidenty k vystěhování z republiky.
Folkový zpěvák Jaromír Nohavica byl kontroverzní osobou pro minulý režim, a po té, co se veřejnost po sametové revoluci dozvěděla, že spolupracoval s STB, stal se rozporuplnou postavou také pro režim novodobý.
Podmínkami potrestal v úterý klatovský soud dva bývalé členy Státní bezpečnosti Josefa Kučeru (70) a Jiřího Veselého (72), kteří podle obžaloby měli v 80. letech minulého století přinutit v rámci akce Asanace čtyři disidenty k vystěhování z republiky.
Podmínkami potrestal v úterý klatovský soud dva bývalé členy Státní bezpečnosti Josefa Kučeru (70) a Jiřího Veselého (72), kteří podle obžaloby měli v 80. letech minulého století přinutit v rámci akce Asanace čtyři disidenty k vystěhování z republiky.
/ROZHOVOR/ Za muže mnoha tváří lze s jistou nadsázkou považovat Josefa Holcmana - právníka, spisovatele, divadelníka, ale také folkloristu a v neposlední řadě vnuka poslance, jehož ani komunistický režim nezlomil. Tyto všechny profese i úseky životní poutě dozajista Josefa Holcmana formovaly natolik, aby se z nich v průběhu života vypsal v celé řadě svých knih.
Život Ervína Šolce byl plný absurdních situací, rozporů a protimluvů. Narodil se totiž v Sudetech v česko-německé rodině a dospíval za druhé světové války. Věřil komunistickým ideálům, ale vstoupil do Hitlerjugend a bojoval ve wehrmachtu. V padesátých letech usiloval o vstup do KSČ, ale nebyl přijat, přestože tisíce jiných v té době do strany naháněli hrozbami. Podezírali ho, že je západním špiónem, ale zároveň byl evidován jako spolupracovník komunistické Státní bezpečnosti… Pro web pametnaroda.cz příběh zpracovala Barbora Šťastná.
Špičkový fyzik Miloš Lokajíček se na začátku padesátých let zabýval s profesorem Václavem Votrubou kvantovou fyzikou – tehdy byl tento obor ještě ve svých úplných počátcích. Jeho studie sklízely po světě nebývalý ohlas. Odborníci se domnívají, že svým výzkumem významně předstihl i legendárního amerického fyzika Murraye Gell-Manna. Lokajíčka ovšem v roce 1954 soudruzi odsoudili na sedm let do vězení, protože navštěvoval křesťanské kroužky Rodina.
/FOTO/ Motocykly Harley-Davidson jsou celý život Jana Kadlece z Dolního Újezdu u Litomyšle. První stroj si pořídil už v 70. letech. Za totality si na něm několikrát „smlsli“ esenbáci a dokonce na něj StB vedla spis. Ani to ho neodradilo. „Motorkářský život je krásný,“ říká harleyář Jan Kadlec. Po revoluci žil dva roky v USA a pak v Litomyšli otevřel v 90. letech vyhlášený harleyářský bar. První v zemi.
Hned dvě zajímavosti nabízí turistům Číhošť. Schválně, jestli víte, které to jsou? Ano, jde o známý zázrak, který zatím nebyl uspokojivě vysvětlen. A který přinesl smrt tamnímu faráři Josefu Toufarovi. Dalším lákadlem je geometrický střed republiky, tedy atrakce z úplně jiného soudku. Za tip na výlet děkujeme Petru Žákovi.
Počátkem ledna uplynulo 45 let od zveřejnění Charty 77, nyní si připomínáme stejné výročí od okamžiku, kdy na ně komunistický režim reagoval svou Antichartou. Vláda komunistů sice skončila již v roce 1989, do očí bijící nerovnosti mezi jejími oporami a lidmi, jež pronásledovala, ale přetrvávají dodnes.
/ROZHOVOR/ Amatérský badatel a historik Tomáš Rotbauer už řadu let pátrá po historických souvislostech a nejasnostech týkajících se bývalé podzemní továrny Richard u Litoměřic, kterou ke konci druhé světové války vybudovali nacisté ze tří někdejších hlubinných vápencových dolů.
Přesně na Štědrý den v roce 1948 jí zatkli manžela. Za údajnou velezradu byl František Přívětivý z Frenštátu pod Radhoštěm odsouzen 1. června 1949 k sedmi letům vězení, pokutě deset tisíc korun, ztrátě občanských práv na pět let a konfiskaci části majetku. Jeho manželka Božena Přívětivá se o příkoří, kterého se komunisté dopustili na její rodině, rozhodla poprvé veřejně promluvit až nyní.
Přesně na Štědrý den v roce 1948 jí zatkli manžela. Za údajnou velezradu byl František Přívětivý z Frenštátu pod Radhoštěm odsouzen 1. června 1949 k sedmi letům vězení, pokutě deset tisíc korun, ztrátě občanských práv na pět let a konfiskaci části majetku. Jeho manželka Božena Přívětivá se o příkoří, kterého se komunisté dopustili na její rodině, rozhodla poprvé veřejně promluvit až nyní.
Bývalá soudkyně Radomíra Veselá se do povědomí veřejnosti dostala na přelomu tisíciletí, kdy měla na starost případ bývalého vyšetřovatele StB Aloise Grebeníčka. Nechvalně známý komunista lidi u výslechu často surově bil nebo mučil elektrickým proudem, trestu ale nakonec unikl: i vinou průtahů zmíněné soudkyně.
Před soud míří další příslušník Státní bezpečnosti (StB). V. H. je obžalován z toho, že v rámci nechvalně proslulé akce s krycím názvem ASANACE se v Plzni podílel na tom, že se musela do Rakouska vystěhovat disidentka, která podepsala Prohlášení Charty 77.
Před soud míří další příslušník Státní bezpečnosti (StB). V. H. je obžalován z toho, že v rámci nechvalně proslulé akce s krycím názvem ASANACE se v Plzni podílel na tom, že se musela do Rakouska vystěhovat disidentka, která podepsala Prohlášení Charty 77.
Miroslav Anton, tvář sametové revoluce v Plzni, oslavil ve středu 12. ledna 2022 své 63. narozeniny. Přečtěte si, jak vzpomíná na významnou událost českých dějin.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.
V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě u domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s výtisky Charty 77.