/FOTOGALERIE/ Jiří Málek působil v ilegální skupině, která posílala za hranice zprávy o situaci v Československu. Když jeho skupina padla do léčky StB, čekalo ho jedenáct let věznění.
/FOTOGALERIE/ Jiří Málek působil v ilegální skupině, která posílala za hranice zprávy o situaci v Československu. Když jeho skupina padla do léčky StB, čekalo ho jedenáct let věznění.
/FOTOGALERIE/ Jiří Málek působil v ilegální skupině, která posílala za hranice zprávy o situaci v Československu. Když jeho skupina padla do léčky StB, čekalo ho jedenáct let věznění.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
/FOTOGALERIE/ Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. Paradoxně právě proto byl jedním z nejtvrději pronásledovaných disidentů minulého režimu. Zemřel ve středu 1. prosince, bylo mu osmdesát let.
Příští týden vychází nová kniha o kostele sv. Jakuba v Poličce. Bob Fliedr napsal knihu Svatý Jakub - Pozoruhodný příběh kostela v Poličce a jeho lidí.
/FOTO/ Zdrávstuj, taváryšč. Těmito slovy byl v sovětské posádce přivítán Kryštof Hádek alias Standa Pekárek. Řidič služební volhy tehdejší Československé televize a hlavní postava připravované minisérie. Právě s názvem Volha z časů tuhé normalizace, ohraničených léty 1971 až 1989.
Léta hyzdil střed obce, nyní prochází generální rekonstrukcí. Kulturní dům v Brníčku má za sebou neobyčejnou historii a nyní i budoucnost. Sloužit by měl znovu kultuře a tělovýchově.
/FOTOGALERIE/ Odpor proti komunistickému režimu prožíval Marek Benda v době dětství jako dobrodružství a svéráznou hru: on i jeho sourozenci se odmala zapojovali do disidentských konspirací, předávali vzkazy, učili se, jak se chovat při domovních prohlídkách, a později, jak reagovat u výslechu.
/FOTOGALERIE/ Mezi letošními laureáty Cen Paměti národa, které se tak jako každý rok předávaly 17. listopadu v pražském Národním divadle, je Jiří Lukšíček, řečený Rys. Spolu s kamarády z ilegálního skautského oddílu se v 50. letech rozhodl bojovat proti komunistickému režimu. V jáchymovských uranových lágrech za to strávil šest let.
/FOTOGALERIE/ Mezi letošními laureáty Cen Paměti národa, které se tak jako každý rok předávaly 17. listopadu v pražském Národním divadle, je Jiří Lukšíček, řečený Rys. Spolu s kamarády z ilegálního skautského oddílu se v 50. letech rozhodl bojovat proti komunistickému režimu. V jáchymovských uranových lágrech za to strávil šest let.
/FOTOGALERIE/ Mezi letošními laureáty Cen Paměti národa, které se tak jako každý rok předávaly 17. listopadu v pražském Národním divadle, je Jiří Lukšíček, řečený Rys. Spolu s kamarády z ilegálního skautského oddílu se v 50. letech rozhodl bojovat proti komunistickému režimu. V jáchymovských uranových lágrech za to strávil šest let.
/FOTOGALERIE/ Mezi letošními laureáty Cen Paměti národa, které se tak jako každý rok předávaly 17. listopadu v pražském Národním divadle, je Jiří Lukšíček, řečený Rys. Spolu s kamarády z ilegálního skautského oddílu se v 50. letech rozhodl bojovat proti komunistickému režimu. V jáchymovských uranových lágrech za to strávil šest let.
/FOTOGALERIE/ Mezi letošními laureáty Cen Paměti národa, které se tak jako každý rok předávaly 17. listopadu v pražském Národním divadle, je Jiří Lukšíček, řečený Rys. Spolu s kamarády z ilegálního skautského oddílu se v 50. letech rozhodl bojovat proti komunistickému režimu. V jáchymovských uranových lágrech za to strávil šest let.
/FOTOGALERIE/ Mezi letošními laureáty Cen Paměti národa, které se tak jako každý rok předávaly 17. listopadu v pražském Národním divadle, je Jiří Lukšíček, řečený Rys. Spolu s kamarády z ilegálního skautského oddílu se v 50. letech rozhodl bojovat proti komunistickému režimu. V jáchymovských uranových lágrech za to strávil šest let.
/FOTOGALERIE/ Mezi letošními laureáty Cen Paměti národa, které se tak jako každý rok předávaly 17. listopadu v pražském Národním divadle, je Jiří Lukšíček, řečený Rys. Spolu s kamarády z ilegálního skautského oddílu se v 50. letech rozhodl bojovat proti komunistickému režimu. V jáchymovských uranových lágrech za to strávil šest let.
/FOTOGALERIE/ Mezi letošními laureáty Cen Paměti národa, které se tak jako každý rok předávaly 17. listopadu v pražském Národním divadle, je Jiří Lukšíček, řečený Rys. Spolu s kamarády z ilegálního skautského oddílu se v 50. letech rozhodl bojovat proti komunistickému režimu. V jáchymovských uranových lágrech za to strávil šest let.
/FOTOGALERIE/ Mezi letošními laureáty Cen Paměti národa, které se tak jako každý rok předávaly 17. listopadu v pražském Národním divadle, je Jiří Lukšíček, řečený Rys. Spolu s kamarády z ilegálního skautského oddílu se v 50. letech rozhodl bojovat proti komunistickému režimu. V jáchymovských uranových lágrech za to strávil šest let.
/FOTOGALERIE/ Mezi letošními laureáty Cen Paměti národa, které se tak jako každý rok předávaly 17. listopadu v pražském Národním divadle, je Jiří Lukšíček, řečený Rys. Spolu s kamarády z ilegálního skautského oddílu se v 50. letech rozhodl bojovat proti komunistickému režimu. V jáchymovských uranových lágrech za to strávil šest let.
/FOTOGALERIE/ Pochází z Hlušic a v současné době žije v Novém Bydžově. K Nymbursku a zejména k regionu kolem Městce Králové má pětačtyřicetiletý spisovatel Michal Vrba velmi blízko, což dokázal v povídkové knize Kolem Jakuba. Přičemž Jakub je známý rybník ležící nedaleko Dymokur. Za toto dílo získal nominaci na Magnesii Literu. Aktuálně však vydal novou knihu, svůj první román s názvem Zeptej se ďábla. Tu představil na besedě v městeckém kině Biásek.
/FOTOGALERIE/ Mezi letošními laureáty Cen Paměti národa, které se tak jako každý rok předávaly 17. listopadu v pražském Národním divadle, je Jiří Lukšíček, řečený Rys. Spolu s kamarády z ilegálního skautského oddílu se v 50. letech rozhodl bojovat proti komunistickému režimu. V jáchymovských uranových lágrech za to strávil šest let.
Tradiční možností k pronesení názorů se 17. listopadu staly oslavy Mezinárodního dne studentstva a Dne boje za svobodu a demokracii v Uherském Hradišti. Svátek si tam připomnělo několik stovek lidí u „Rozárky“ na Mariánském náměstí, kde nechyběla pěvecká kulisa Smíšeného pěveckého sboru Gymnázia Uherské Hradiště VIVA LA MUSICA pod vedením Jakuba Tomaly.
/FOTOGALERIE/ Jako skaut musel podle svých slov bránit republiku. Tohle odhodlání dostalo Jiřího Lukšíčka zvaného Rys až do jáchymovského lágru. Ve středu 17. listopadu převezme osmaosmdesátiletý Lukšíček cenu Paměti národa.
/FOTO/ Miroslav Šefl z Prahy v roce 1980 emigroval s rodinou do tehdejšího západního Německa. Za to byl odsouzen k 10 měsícům vězení a propadnutí majetku. Události spojené se 17. listopadem 1989 prožíval v zahraničí.
Textilka Jitex se o uplynulém víkendu vrátila v čase o desítky let. Česká televize tu v sobotu natáčela část čtyřdílné minisérie z dob normalizace s názvem Volha. Předlohou scénáře se stala kniha Karla Hynieho, který měl s televizním prostředím bohaté zkušenosti. Pracoval totiž čtyřicet let jako producent a dramaturg.
Málokdo odešel z tohoto světa tak příznačně jako exkomunikovaný katolický kněz, agent StB a lidovec pracující ve prospěch Komunistické strany Československa Josef Plojhar. Ten, o němž se tradovalo, že dokáže přepít i sovětské soudruhy, zemřel při recepci na sovětském velvyslanectví, pořádané na oslavu Velké říjnové socialistické revoluce.
Loňskou sezonu činohry Jihočeského divadla poznamenanou covidovými opatřeními a tu letošní spojuje linka adaptací knih jihočeských autorů a jihočeská témata. Po Selským baroku Jiřího Hájíčka a Café Groll Jana Štiftera přichází na řadu bestseller Návrat Krále Šumavy Davida Jana Žáka.
V neděli 17. října se konalo tradiční Knapovecké posvícení.
Bývalý trenér hokejové reprezentace a poté dlouholetý funkcionář Slavomír Lener nečekaně skončil na Českém svazu ledního hokeje (ČSLH). Kouč, který se s Ivanem Hlinkou podílel na zisku zlatých medailí na olympijských hrách v Naganu 1998, oficiálně skončil po vzájemné dohodě. Podle informací webu sport.cz byla ale důvodem Lenerova konce kritika prezidenta svazu Tomáše Krále, který přiznal, že v minulém režimu spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou StB.
/ROZHOVOR/ Společná cesta z filmového představení, loučení před kolejemi. To byly poslední okamžiky, kdy studentka za svobodna Anna Horňáčková viděla v Brně naposledy svého tehdejšího snoubence Pavla Švandu. Jeho tělo bylo později nalezeno za nejasných okolností 10. října 1981 na dně propasti Macocha. Za jeho smrtí stála podle všeho Státní bezpečnost.
/ROZHOVOR/ Společná cesta z filmového představení, loučení před kolejemi. To byly poslední okamžiky, kdy studentka za svobodna Anna Horňáčková viděla v Brně naposledy svého tehdejšího snoubence Pavla Švandu. Jeho tělo bylo později nalezeno za nejasných okolností 10. října 1981 na dně propasti Macocha. Za jeho smrtí stála podle všeho Státní bezpečnost.
Hlasy známých herců provedou lidi městem v inscenaci Exploze. Do víru skutečné události těsně před sametem posluchače uvedou QR kódy.
Deset let. Zhruba tak dlouho se advokát Vilém Fránek z Rájce-Jestřebí na Blanensku zabývá okolnostmi tragického osudu studenta Pavla Švandy. Jeho mrtvé tělo bylo v říjnu 1981 nalezeno na dně propasti Macocha v Moravském krasu.
Deset let. Zhruba tak dlouho se advokát Vilém Fránek z Rájce-Jestřebí na Blanensku zabývá okolnostmi tragického osudu studenta Pavla Švandy. Jeho mrtvé tělo bylo v říjnu 1981 nalezeno na dně propasti Macocha v Moravském krasu.
Dopouští se většího hříchu ten, kdo mi vezme smysl života, než ten, kdo mi ohrožuje holý život. Text na pamětní desce Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně je pietní vzpomínkou na tehdejšího studenta Pavla Švandu. Jeho tělo bylo za podivných okolností nalezeno 10. října 1981 na dně propasti Macocha v Moravském krasu na Blanensku.
/FOTO/ Dopouští se většího hříchu ten, kdo mi vezme smysl života, než ten, kdo mi ohrožuje holý život. Text na pamětní desce Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně je pietní vzpomínkou na tehdejšího studenta Pavla Švandu. Jeho tělo bylo za podivných okolností nalezeno 10. října 1981 na dně propasti Macocha v Moravském krasu na Blanensku.
Na počest toho, že se komunisté po více než třiceti letech nedostali do Sněmovny, chtěl Vladimír Hučín vystřelit ze svého historického děla. Nakonec si to ale rozmyslel.
„Demokracie začíná oblečením saka a odchodem k volbám a končí vhozením lístku do urny.“ Za života autora výroku, Winstona Churchilla, možná sako stačilo. Dnes ale dávají voliči najevo své politické preference i dalšími módními doplňky. Sympatie stranám vyjadřují jejich vlastními propagačními předměty nebo sahají po „protestním“ oblečení od umělců i zavedených značek.
Obyvatelé hlavního města a jeho okolí tradičně volí „jinak“ než ostatní regiony. A liší se i v tom, jakou důležitost přikládají jednotlivým tématům. Pražany například obzvláště tíží rostoucí ceny nemovitostí. Větší podpora „liberálních“ politických sil v metropoli a velké části středních Čech pak také posiluje význam otázek, jako je nezávislost veřejnoprávních médií nebo zastoupení žen v politice.
Co říká pohled na středočeské kandidátky pro voliče z Nymburska? Pokud by chtěli volit pole regionálních kandidátů, pak je to děs a bída. Ale jelikož se jedná o volby parlamentní, tedy celostátní, nemělo by být regionální hledisko tím převažujícím.
45letý Michal Vrba napsal napůl příběh o vině a trestu, napůl fantaskní horor rámovaný ústeckými reáliemi, jak si je pamatuje ze svých studií.
