I když jsem fotografoval od školních let, považoval jsem se vždy jen za amatéra, který fotí dovolenou, děti a Vánoce. To se nezměnilo ani po nástupu do redakce jedněch pražských novin, kde se o obrazovou část článků staral redakční fotograf a mívali jsme k dispozici i řidiče s autem. Určitý zlom nastal tehdy, kdy jsem po letech začal spolupracovat s regionálním tiskem a bylo nutné se postarat i o doprovodný fotomateriál k textům. O dopravě na místo činu po vlastní ose nemluvě. Řeknete si: co na tom, namíříš foťák, cvakneš a máš to v cajku. Jenže, máš-li se soustředit na dění, případný rozhovor a ještě k tomu pohotově fotit tak, aby byl obrázek vypovídající a měl přijatelné technické parametry, není jen tak.
Na tradičním pietním místě u morového sloupu na náměstí Přemyslovců v Nymburce se ve čtvrtek objevily fotografie, květiny a svíčky připomínající fakt, že právě 25. února zemřely dvě významné osobnosti, které se nikdy nesmířily s nástupem komunistické diktatury.
Památník padlých amerických letců na hřbitově v Troubkách udržovali místní lidé i za éry totality, kdy podpora čehokoliv západního byla téměř protistátním činem a hřbitov střežili příslušníci Státní bezpečnosti.
V roce 1952 se v Dobrušce na internátě odehrál až neuvěřitelný případ. Zámečnickému učni Karlu Pfeifferovi bylo patnáct let, když ho tu zatkla Státní bezpečnost. Vyslýchali ho čtyři policisté. Křičeli, ponižovali, nutili ho, aby přiznal, že s vychovatelem Karlem Wurmem plánovali státní převrat. Vzrůstem malého chlapce sprostě uráželi, nadávali mu do esesáckého spratka.
Je podepsán pod velkorysou knižní trilogií o Návrat Krále Šumavy, která v komiksové podobě přibližuje bez servítků naši poválečnou historii. Její třetí díl Opona se zatahuje vyšel na sklonku roku a má čerstvou nominaci na komiksové ceny Muriel.
Udávaš, udávaš? Udávam, udávam. Udávaš, udávaš? Udávam, rytmus! Tento refrén metaforického songu Udavač trenčínské kapely Bez ladu a skladu se v roce 1987 vysmíval z pódií alternativní rockové scény fenoménu udavačství.
Po likvidaci vnější opozice se vraždící mašinérie totalitního státu, v nějž se po roce 1948 proměnilo Československo, obrátila proti svým stvořitelům. V osidlech nalíčených na polapení "vnitřního nepřítele" uvízl v roce 1951 i Gustáv Husák, pozdější prezident, jenž se stal symbolem porážky Pražského jara a nastolení "normalizace" 70. let.
Po 2. světové válce se v obci Saladín na Šumavě do sebe zamilovali dva mladí lidé: sedmnáctiletá Marie Vávrová a pětadvacetiletý strážmistr SNB Josef Hasil, legendární převaděč, agent CIC, estébáky přezdívaný Král Šumavy. Z této nemanželské lásky se narodil Josef Vávra. Táta v té době seděl ve vězení, ze kterého utekl, a nakonec zmizel v USA. Později zavřeli i jeho maminku, babičku, dědu, strýce. Jaký tedy byl osud jediného pokrevního syna legendárního Krále Šumavy?
„Nikdy nezapomenu na její poslední sbohem, které mně a svému řidiči dala před koncem roku, kdy tušila, že se zřejmě již neuvidíme,“ vzpomínal před časem na Olgu Havlovou její osobní strážce Karel Knotek. Od smrti první ženy Václava Havla uplynulo 25 let.
Rodina, desítky přátel a po webu osm stovek lidí se včera rozloučily během bohoslužby v pražském kostele U Salvátora s písničkářem, evangelickým duchovním a bývalým poslancem Svatoplukem "Sváťou" Karáskem. Vedle dalších zazněly i Karáskovy nejznámější písně Řekni ďáblovi ne či Kázání o svatbě v Káni galilejské. Na přání zesnulého také Žalm 71 Karla Kryla. Přední představitel českého undergroundu zemřel ve věku 78 let 20. prosince loňského roku.
Osmatřicet a půl roku. Na tak dlouho připravili komunisté o normální život Božetěcha Kostelku a jeho rodinu. Po únorovém převratu v roce 1948 postupně zatkli jeho otce, nejstaršího bratra i matku. Kostelku a jeho dva bratry přiřadili na vojně k pomocným technickým praporům. „Doma zbyly po zatčení rodičů a bratra jen holé stěny. Z nás se stali černí baroni. Já si konec služby odbyl na šachtě v Ostravě. Když jsem se vrátil z vojny a oženil, měl jsem problém sehnat bydlení,“ vypráví pamětník.
Dalšího filmového zpracování se dočká někdejší nechvalně proslulá hradišťská věznice. Před tím, než se její areál v následujících letech stavebními zásahy promění, má v úmyslu spolek Memoria - iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti, zachytit na filmovém pásu původní podobu kriminálu, včetně vyjádření pamětníků z let 1960 až 1989 a dál do současnosti.
Muzeum T. G. Masaryka v Rakovníku srdečně zve na putovní výstavu Falešné hranice: Akce "KÁMEN". Oběti a strůjci nejutajovanějších zločinů StB 1948-1951, která bude vystavena v Galerii Samson Cafeé v době od 12. ledna do 12. března 2021. V případě neotevření muzeí pro veřejnost sledujte www.muzeumtgm.cz, kde nabídneme v průběhu února a března webové prezentace výstavy.
/FOTOGALERIE/ Titul Čáslavan a Čáslavanka roku 2020 byl udělen. Čáslavankou za rok 2020 se stala dlouholetá ředitelka Dusíkova divadla Eva Albrechtová in memoriam, Čáslavanem za rok 2020 se stal Václav Moravec. Tuto cenu uděluje Čáslavský zpravodaj každoročně na návrhy svých čtenářů a čtenářek.
Ačkoli Státní bezpečnost (StB) zatkla 6. ledna 1977 organizátory Prohlášení Charty 77 Václava Havla, Ludvíka Vaculíka, Pavla Landovského a znemožnila ji předat československým státním institucím, nezabránila zveřejnění textu o den později ve světovém tisku.
Svatopluk Karásek byl hodně netradiční kněz. Od kněží jsme zvyklí, že se buď tváří velmi vážně a mluví o mravní vertikále, nebo se přátelí s hlavami státu a restituují majetek. Případně se láskyplně usmívají a nabádají nás k lepšímu životu.
Ve věku 78 zemřel evangelický farář, hudebník a později i poslanec Svatopluk Karásek. „Sváťa“, jak muže nazývali přátele z takzvaného undergroundu, byl pro komunistický režim nežádoucí. Státní bezpečnost (StB) vedla Karáska ve svazcích v kolonce „nepřátelská osoba“. Jako signatáře Charty 77 jej v osmdesátých letech minulého století příslušníci StB v rámci akce Asanace donutili k emigraci. Po návratu se Karásek stal v letech 2002 až 2006 poslancem. Po prodělané mrtvici působil poslední roky v rockové skupině Svatopluk jak nehrající člen a tanečník.
/FOTOGALERIE/ Záchranu zvěstovského zámku koronavirová krize nezastavila. Letošní rok byl pro památku, téměř odsouzenou k zániku, naopak nejúspěšnější.
Miroslav Matějka byl známý jako předseda Okresního mysliveckého spolku ve Svitavách. Jako student byl odsouzen v politickém procesu s rektorem Stříteským v Litomyšli. Zemřel v neděli 6. prosince ve věku 88 let.
/FOTOGALERIE/ Je tomu přesně 40 let, kdy noc 8. prosince 1980 protnuly výstřely na Manhattanu, jež byly osudné Johnu Lennonovi (+40). Jeho památku v lese nad Řezníčkovou roklí u České Skalice připomínána už více než 30 let pomníček. Právě k němu krátce před výročím Lennonovi smrti zavítala dvojice kamarádů, aby zkontrolovali v jakém je stavu. Sláva Doubek a Hynek Šnajdar připevnili odpadlou informační tabuli, očistili pomník od listí, zapálili svíčky a přitom zavzpomínali na historii pomníku.
Československý voják a velitel výsadku Potash. Operace Potash byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během druhé světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Absolvoval obecnou školu a reálné gymnázium. Po maturitě v roce 1934 nastoupil na základní vojenskou službu v Uherském Hradišti u pěšího pluku.
Soud na Slovensku dnes večer poslal do vazby spolumajitele finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka, kterého policie v úterý zadržela a obvinila z korupce a z praní špinavých peněz. Novinářům to řekl prokurátor. Obhajoba podala proti rozhodnutí soudkyně Specializovaného trestního soudu stížnost, na verdikt odvolacího soudu bude Haščák čekat ve vazbě.
Bez řečí a velké reklamy vydal písničkář Jaromír Nohavica album Máma mi na krk dala klíč. To se za pár dní stalo nejprodávanější deskou u nás. Staré kouzlo tedy pořád funguje.
Šéfa finanční skupiny Penta dnes na výslechu zadržela a obvinila policie. Informovala o tom slovenská média. Zároveň v bratislavském Digital parku, kde sídlí Penta, zasahují desítky policistů. Penta obvinění Haščáka i policejní zásah potvrdila a označila je za neopodstatněné. Případ patrně souvisí s únikem nahrávek z odposlechů v dosud nevyšetřené korupční kauze zvané Gorila, která se týká podezření z uplácení vysokých politiků a úředníků na Slovensku Pentou v letech 2005 a 2006. Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec řekl, že o postupu policie nemá bližší informace.
Dočasné uzavření hranic pro vycestování, k němuž vláda na jaře přistoupila kvůli epidemii koronaviru, bylo podle Pavla Rychetského absolutně protiústavní. Předseda Ústavního soudu to uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.
Až deset let vězení hrozí dvěma bývalým členům Státní bezpečnosti z Klatovska Josefu Kučerovi (69) a Jiřímu Veselému (71), kteří podle obžaloby měli v 80. letech minulého století přinutit v rámci akce ASANACE několik disidentů k vystěhování z republiky. Oba muži před klatovským soudem, který začal případ v úterý projednávat, vinu popřeli.
Už pošestnácté je měsíc listopad věnován také na školách Zlínského kraje projektu Příběhy bezpráví. Letošní téma zdůrazňuje roli médií v totalitní společnosti, a to, jakým způsobem vládnoucí režim u nás využíval sdělovací prostředky.
Celý život Petra Hracha je spjatý se Sušicí, kde se 30. července 1955 narodil. Tři týdny po jeho třináctých narozeninách, ráno 21. srpna 1968, přišla do Petrova pokoje rozrušená matka.
Vládou vyhlašený nouzový stav a různá optaření proti šíření nového typu koronaviru stoply kulturní akce na Teplicku. I přes všechny zákazy lze podnikat výlety do přírody, jezdit na kole či se začíst do nějaké knihy.
V listopadu se koná již 16. ročník Měsíce filmu na školách, projektu Příběhy bezpráví. Letošní téma zdůrazní roli médií v totalitní společnosti a to, jakým způsobem vládnoucí režim u nás využíval sdělovací prostředky. Připomínce důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií, které jsou pilířem demokracie, budou věnovány nejen vybrané filmy, ale i výstava, kterou obdrží zapojené školy. Besedy s pamětníky budou letos probíhat online formou.
V listopadu se koná již 16. ročník Měsíce filmu na školách, projektu Příběhy bezpráví. Letošní téma zdůrazní roli médií v totalitní společnosti a to, jakým způsobem vládnoucí režim u nás využíval sdělovací prostředky. Připomínce důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií, které jsou pilířem demokracie, budou věnovány nejen vybrané filmy, ale i výstava, kterou obdrží zapojené školy. Besedy s pamětníky budou letos probíhat online formou.
První komiksové zpracování příběhu výjimečné ženy Věry Čáslavské, které vydalo nakladatelství Argo a jehož autory jsou Jan Novák a Jaromír 99, zavede čtenáře do Mexika i do léčebny v Bohnicích, na mistrovství světa i do vyšetřoven Státní bezpečnosti.
/Z HISTORIE REGIONU/ Listopadové dny roku 1989 byly přeplněny dějinnými událostmi, některé z nich si podržely význam do dnešních dnů, jiné byly jen zvláštností okamžiku, vedle nich nacházíme studentskou recesi, lidské pochyby, odvahu, očekávání i zlobu. Jejich hodnota vynikne právě tím, že jsou chronologicky seřazeny. Sled tehdejších události v regionu den po dni na základě svých vzpomínek zachytil redaktor Deníku Boleslav Navrátil.
První komiksové zpracování příběhu výjimečné ženy Věry Čáslavské, které vydalo nakladatelství Argo a jehož autory jsou Jan Novák a Jaromír 99, zavede čtenáře do Mexika i do léčebny v Bohnicích, na mistrovství světa i do vyšetřoven Státní bezpečnosti.
V listopadu se koná již 16. ročník Měsíce filmu na školách, projektu Příběhy bezpráví. Letošní téma zdůrazní roli médií v totalitní společnosti a to, jakým způsobem vládnoucí režim u nás využíval sdělovací prostředky. Připomínce důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií, které jsou pilířem demokracie, budou věnovány nejen vybrané filmy, ale i výstava, kterou obdrží zapojené školy. Besedy s pamětníky budou letos probíhat online formou.
/FOTOGALERIE/ Bojuje za poslední šumavské pralesy, během sametové revoluce pendloval mezi Prahou a Brnem, život Jaromíra Bláhy je ale spjatý se středními Čechami, kde se narodil a kde nyní žije.
První komiksové zpracování příběhu výjimečné ženy Věry Čáslavské, které vydalo nakladatelství Argo a jehož autory jsou Jan Novák a Jaromír 99, zavede čtenáře do Mexika i do léčebny v Bohnicích, na mistrovství světa i do vyšetřoven Státní bezpečnosti.
První komiksové zpracování příběhu výjimečné ženy Věry Čáslavské, které vydalo nakladatelství Argo a jehož autory jsou Jan Novák a Jaromír 99, zavede čtenáře do Mexika i do léčebny v Bohnicích, na mistrovství světa i do vyšetřoven Státní bezpečnosti.
V průběhu listopadu se koná již 16. ročník Měsíce filmu na školách, projektu Příběhy bezpráví. Letošní téma zdůrazní roli médií v totalitní společnosti a to, jakým způsobem u nás vládnoucí režim využíval sdělovací prostředky. Připomínce důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií, které jsou pilířem demokracie, budou věnovány nejen vybrané filmy, ale i výstava, kterou obdrží zapojené školy. Besedy s pamětníky se letos přesouvají do virtuálního prostoru.
V listopadu se koná již 16. ročník Měsíce filmu na školách, projektu Příběhy bezpráví. Letošní téma zdůrazní roli médií v totalitní společnosti a to, jakým způsobem vládnoucí režim u nás využíval sdělovací prostředky. Připomínce důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií, které jsou pilířem demokracie, budou věnovány nejen vybrané filmy, ale i výstava, kterou obdrží zapojené školy. Besedy s pamětníky budou letos probíhat online formou.
Do škol zamířil už šestnáctý ročník projektu Příběhy bezpráví. Žáky základních a studenty středních škol každoročně během listopadu seznamuje s moderními československými dějinami prostřednictvím projekcí filmů s besedou.
"Sametový" převrat před téměř 31 lety odstartoval v Teplicích. Čtvrtá hodina odpolední. Právě v tento čas začínaly v Teplicích 11., 12. a 13. listopadu v roce 1989 ekologické demonstrace za čistý vzduch, které o několik dní později přerostly v celorepublikovou revoluci, jež dostala přívlastek sametová.
V průběhu listopadu se koná již 16. ročník Měsíce filmu na školách, projektu Příběhy bezpráví. Letošní téma zdůrazní roli médií v totalitní společnosti a to, jakým způsobem u nás vládnoucí režim využíval sdělovací prostředky. Připomínce důležitosti svobodných, nezávislých a kvalitních médií, které jsou pilířem demokracie, budou věnovány nejen vybrané filmy, ale i výstava, kterou obdrží zapojené školy. Besedy s pamětníky se letos přesouvají do virtuálního prostoru.
