Jen díky vytrvalému a mnohaletému úsilí radnice v Dubé na Českolipsku nezmizela historická sušárna chmele ze světa. Po desetiletích chátrání a barbarského užívání k tomu chybělo jen málo. Její rekonstrukce se chýlí ke konci. Poslední práce řemeslníci dokončí v interiérech unikátních sušících věží.
Historie mlýna se váže až k roku 1532. Město jako vlastník mu chce vdechnout nový život.
Když se před lety objevila zpráva, že by se starý špejchar v Konecchlumí mohl dočkat důstojné obnovy, zajásali nejen místní, ale i ochránci historie. Stav bývalé konecchlumské tvrze se ale za tu dobu změnil spíš k horšímu. „Jeho podoba nás samozřejmě trápí, opravu by si zasloužil. V tuto chvíli ale nastal další problém, budova z neznámého důvodu zmizela z katastru nemovitostí. Papírově neexistuje," dodává k už tak dost pohnutému osudu stavby starostka obce Dana Žižková.
/PŘÍBĚHY OPUŠTĚNÝCH BUDOV/ Jen díky vytrvalému a mnohaletému úsilí radnice v Dubé na Českolipsku nezmizela historická sušárna chmele ze světa. Po desetiletích chátrání a barbarského užívání k tomu chybělo jen málo. Její rekonstrukce se chýlí ke konci. Poslední práce řemeslníci dokončí v interiérech unikátních sušících věží.
/FOTO, VIDEO/ Je to přesně sto let ode dne, kdy se továrníkovi Alfredu Stiassni a jeho ženě Hermine narodila jejich jediná dcera. Manželé ji pojmenovali Susanne a na konci dvacátých let pro ni nechali postavit jednu z dnešních nejvýraznějších brněnských architektonických budov. Vilu Stiassni, dominující rozlehlému pozemku v pisárecké Hroznové ulici, však židovská rodina musela po devíti letech ze dne na den opustit
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Pětadevadesáté výročí od otevření slaví v pondělí unikátní hotel Avion v centru Brna. Nejužší hotel ve střední Evropě byl přitom v předchozí dekádě očím návštěvníků zcela uzavřený, do opravených útrob funkcionalistické stavby mohou lidé nahlédnout teprve od loňského roku. Připomeňte si ve fotogalerii, jak se hotel během posledních let proměnil.
V čem spočívá náplň práce organizace Paměti národa a nejen to se dozvíte v rozhovoru s ředitelem krajské pobočky této organizace Jiřím Kuncem.
Skvostný oděv Polyxeny z Pernštejna, šaty české měšťanky z 15. století, oblek středověkého zbrojnoše, ale i třeba luxusní šat uherského magnáta z počátku 14. století. Víte, co mají společného? Všechny je vytvořila Veronika Pilná, vedoucí odboru evidence, dokumentace a informačních systémů Národního památkového ústavu v Plzni. Žena, které historické oděvy učarovaly natolik, že se jim věnuje nejen profesně, ale staly se i jejím největším koníčkem. Zmapován má vývoj odívání za posledních pět tisíc let, ale nejbližší jsou jí vrcholný středověk a raný novověk, tedy období 14. až 17. století.
Skvostný oděv Polyxeny z Pernštejna, šaty české měšťanky z 15. století, oblek středověkého zbrojnoše, ale i třeba luxusní šat uherského magnáta z počátku 14. století. Víte, co mají společného? Všechny je vytvořila Veronika Pilná, vedoucí odboru evidence, dokumentace a informačních systémů Národního památkového ústavu v Plzni. Žena, které historické oděvy učarovaly natolik, že se jim věnuje nejen profesně, ale staly se i jejím největším koníčkem. Zmapován má vývoj odívání za posledních pět tisíc let, ale nejbližší jsou jí vrcholný středověk a raný novověk, tedy období 14. až 17. století.
Chmel je vedle sladu hlavní základní surovinou pro výrobu piva. Unikátní příležitost dozvědět se více o sušení chmele na Hané před více než 100 lety mají do pátku nejen vyznavači zlatavého moku v Odrlicích na Olomoucku, kde stojí vzácná technická památka z konce 19. století. Zájemci o komentované prohlídky se sjíždějí zdaleka.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Chmel je vedle sladu hlavní základní surovinou pro výrobu piva. Unikátní příležitost dozvědět se více o sušení chmele na Hané před více než 100 lety mají do pátku nejen vyznavači zlatavého moku v Odrlicích, kde stojí vzácná technická památka z konce 19. století. Zájemci o komentované prohlídky se sjíždějí zdaleka.
Významné objevy a nálezy, kvalitní opravy kulturních památek či snaha o jejich záchranu. Tyto počiny se snaží ocenit Národní památkový ústav. Za Vysočinu zabojuje letos o cenu Patrimonium pro futuro archeologický objev vybavení královské mincovny ze 13. století v Jihlavě. Lidé pro něj mohou hlasovat do konce září na internetu.
Morový sloup, nejstarší barokní památka v Chrudimi, láká výtržníky a vandaly už dlouho. Naposledy o uplynulém víkendu se na něj zaměřila rozjařená skupinka lidí procházející náměstím. „Zatímco mladá žena si vystačila s tanečkem na kamenném zábradlí, její kamarád neváhal hazardovat a vylezl přes kašnu až do výše několika metrů na sochu Panny Marie. Balancoval dokonce až na jejích ramenou a doprovázel to obscénními gesty,“ uvedl starosta města František Pilný.
Začalo to kácením stromů v místním lese a ručním tesáním dřevěných prvků pro výrobu středověkého lešení, funkční repliky historického jeřábu podle da Vinciho a vnitřních konstrukcí věže. Pak přišla na řadu oprava cihlové klenby, doplnění kamenných krakorců, nový ochoz a nakonec zastřešení ručně štípaným šindelem. Podívejte se na oceněný dokument o záchraně Jakobínky v Rožmberku.
/FOTO, VIDEO/ Novomanželé, kteří se brali během prvního prázdninového víkendu, už oddávající vítali před radnicí pod novou výmalbou podloubí. Ta se podle historických dokumentů vrátila na místo po zhruba devadesáti letech a na sociálních sítích sklízí většinou slova uznání a pochvalu.
Unikátní horská tzv. Roklanská chata z 30. let uprostřed Modravských slatí blízko Březníku, jedna z posledních dochovaných památek na původní osídlení a využívání Šumavy, se možná bourat nebude, jak chce Správa Národního parku i ministerstvo kultury.
Sváteční červencové dny na zámku ve Vranově nad Dyjí mohou prožít milovníci historie a památek. Čekají je totiž další speciální prohlídky pod taktovkou kastelánky Kateřiny Doležalové. „Po velkém zájmu o naše tematické prohlídky přidáváme další do letních měsíců. Kastelánské prohlídky jsou speciální trasou zaměřenou na výjimečný Sál předků. Pokud vám nestačí jen běžné okruhy, tato prohlídka bude pro vás ta pravá," pozvali správci zámku.
Prázdninový festival Léto na Příhrádku v Pardubicích odstartoval ve velkém stylu. Kvalitní muziku poskytne velké množství kapel různých žánrů, které budou vystupovat po celé léto vždy v úterky a pátky. Festival je veřejnosti přístupný zdarma.
/FOTOGALERIE/ Historické záchodky u dětského hřiště v Čechových sadech v Olomouci by mohly sloužit veřejnosti na přelomu července a srpna. K dokončení kompletní rekonstrukce památkově chráněné stavby z roku 1922 už mnoho nezbývá.
Zámek Uherčice na Znojemsku nebyl za minulého režimu veřejnosti přístupný a dlouho chátral. Teprve v 90. letech zde započal proces obnovy. K němu významnou měrou přispěla více než 110milionová dotace z fondů EU. Díky ní si návštěvníci zámku mohli loni poprvé projít novou prohlídkovou trasu s opravenými zámeckými komnatami.
Rodinný výlet parníkem po Brněnské přehradě a pak výprava na hrad Veveří. Tak s oblibou tráví lidé z Brna či okolí nedělní i prázdninová odpoledne. Hrad Veveří se nově řadí mezi elitu. Od 1. července se stane národní kulturní památkou. Návštěvníci změnu zatím nijak nepocítí, ale snazší by pro správce hradu mohlo být získání dotací.
Téměř devadesátiletý provoz kabinové lanovky na Ještěd narušil její pád na konci října roku 2021, při kterém byl zmařen lidský život. Nyní se rozhoduje o budoucí podobě lanové dráhy.
Bourání nevzhledné Slezanky v centru Opavy je zase v nedohlednu. Přípravy zbrzdilo správní řízení, vedené Ministerstvem kultury.
/VIDEO/ Tři miliony jednorázově, dvacet tři milionů do městské kasy během dalších dvaceti let a dvaadvacet milionů občanům. To je ve stručnosti nabídka, se kterou přijel zástupce karlovarské Nové Energie s. r. o. Josef Urbich do Přízeře u Rožmberka nad Vltavou za občany. Firma by chtěla v kopcích mezi Rožmberkem nad Vltavou, Vyšším Brodem a Větrnou postavit tři obří větrné elektrárny a vyčíslila kompenzace, které by za znehodnocení pohledu do krajiny, hluk a další negativa nabídla.
První etapu rekonstrukce autokempu zahájilo v minulém týdnu město Frýdlant. Areál, který leží v lokalitě takzvaného Podzámčí, převzaly stavební firmy. Pracovat budou na mimo jiné na kanalizaci, sociálním zařízení nebo obnově vnitřních cest.
/VIDEO/ Dům na nároží ulic 28. října a Rooseveltovy ulice je jedním z prvních domů, který řidiči uvidí, když do Znojma přijedou od Brna. Mnozí ho míjí zcela automaticky. Někteří si ale na rušné křižovatce všimli, že grafický výtvarný prvek, který zdobil zeď směrem do ulice Rooseveltovy, se sesunul k zemi.
Město Kostelec nad Orlicí vyhlásilo veřejnou sbírku na obnovu historických varhan v kostele sv. Jiří. Najít peníze na nutné opravy se v minulých letech nepodařilo a stav nástroje se značně zhoršil.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Na první pohled připomíná starou hřbitovní kapli. Když ale návštěvník do kostela svatého Kříže v Javorníku vstoupí, přenese se v čase o stovky let zpět. Stěny chrámu zdobí malby, které pamatují dobu Karla IV.
/FOTOGALERIE, VIDEO/ Na první pohled připomíná starou hřbitovní kapli. Když ale návštěvník do kostela svatého Kříže v Javorníku vstoupí, přenese se v čase o stovky let zpět. Stěny chrámu zdobí malby, které pamatují dobu Karla IV.
Větší pohodlí pro diváky slibuje rekonstrukce hlediště Velkého sálu, která započala v Městském divadle Zlín. Návštěvníci se mohou těšit na zcela nové pojetí celého prostoru v uspořádání i barevnosti: komfortní sedadla, speciální celoplošnou kobercovou krytinu a obnovu osvětlení.
/FOTO, VIDEO/ Dlouhých 38 let čekala jaroměřská farnost na návrat ukradené sochy svatého Zachariáše. Policistům se ji ve spolupráci s památkáři nedávno podařilo najít a před několika dny se do města vrátila. Podobně se podařilo odhalit unikátní sekretář vévodkyně Zaháňské, který zmizel ze zámku v Ratibořicích před téměř dvěma stoletími.
Sobotní slavnosti hraběcího rodu Harrachů v Jilemnici, jejichž součástí byl Harrachův parní víkend v Martinicích v Krkonoších, přilákaly velký zájem návštěvníků. Zúčastnil se jich i ministr dopravy Martin Kupka, který se v Jilemnici narodil.
Klášter, který založila kolem roku 1144 česká kněžna Gertruda Babenberská, má za sebou pestrou a smutnou historii. V roce 1421 byl vypálen, v roce 1782 zrušen. Sloužil jako špitál i kasárna později. Když došlo po 2. světové válce k jeho vyvlastnění, naprosto se změnila jeho funkce. Z původně náboženského sídla se prostory kláštera staly ryze užitkovými. JZD z Roudnice nad Labem tady zanechalo nesmazatelné stopy své přítomnosti.
Podaří se nastřádat tolik peněz, aby bylo možné restaurovat jednu z chátrajících nemovitých památek, jimiž je vybaven zámecký park na Konopišti? To je zásadní otázka vztahující se ke sbírce, kterou kvůli tomu vyhlásila skupina konopišťských patriotů sdružených ve Spolku přátel Konopiště. Cílem sbírky je restaurování branky z červeného pískovce stojící poblíž hlavní brány do Růžové zahrady, kterou se dá projít k jižní terase zámku.
Nejen prohlídkové trasy v letošním roce rozšířené o dva zcela nové okruhy, ale i nově zrekonstruované a zvětšené sociální zařízení jistě ocení návštěvníci benediktinského kláštera v Kladrubech.
/FOTOGALERIE/ Ostatky dětí i dospělých ležely v půdě u kostela svatého Jakuba v Želeticích. Okolí stavby nyní vydává po staletí ukryté připomínky dávno mrtvých obyvatel. Kostel je jednou z mála dochovaných památek v regionu.
Na začátku června se v Lukách nad Jihlavou konala velká sláva, Fischerovi slavili sto let provozu kovárny. Za den přišlo více než tři sta lidí včetně několika významných hostů. „Zúčastnili se předseda, tajemník a představenstvo Kovářského společenstva České republiky, pozvali jsme kováře z celé republiky, příbuzné. Byla to důstojná oslava,“ hodnotí Petr Fischer, který v rodinné kovárně pracuje se svými dvěma syny.
Více než 200 let starou hrobku rodiny Larisch-Mönnich pod kostelní zdí v zámeckém parku si vzali „do parády“ dělníci, kteří začali s její opravou.
/FOTO, VIDEO/ V Sarajevu nezaznělo sedm výstřelů, jak praví oblíbená hláška. Gavrilo Princip vystřelil jen dvakrát, ale jeho střely rozžehly oheň první světové války. Byl odsouzen, ale díky svému mládí nebyl popraven. Smrt si Principa našla v terezínské nemocnici.
Pouze tři dny v týdnu zůstane na přechodnou dobu přístupný zámek v Telči. Turisté a návštěvníci dostanou příležitost k prohlídce vyhledávané památky od pátku do neděle. Důvodem je příprava nových expozic a dokončování rozsáhlé obnovy zámeckého areálu.
Chcete na vlastní oči poznat kouzelnou zahradu? Nejkrásnější zahrady České republiky se představí veřejnosti o následujícím víkendu (10. -11. června). Stane se tak v rámci celoevropského projektu s názvem „Víkend otevřených zahrad“.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Před pěti lety převzal státní zámek v Janovicích u Rýmařova Národní památkový ústav, a od té doby se tato památka i okolní park otevírají turistům a postupně renovují. V sobotu 3. června na nádvoří proběhl další tradiční jarmark.
/FOTO, VIDEO/ Obří jeřáby, desítky dělníků a tisíce sgrafit na restaurování. Rekonstrukce renesančního zámku v Litomyšli je v plném proudu. „Hodně práce, málo času,“ říká stavbyvedoucí Jiří Jureček. První část má být hotová do konce letošního roku. Oprava za více než půl miliardy je přitom náročná. Řemeslníky trápí dřevomorka a těžká je i plechařina. „Stíháme,“ ujišťují však dělníci.
Víkend otevřených zahrad již po třinácté umožní prohlídky běžně nepřístupných zahrad a parků a oživí netradičními prohlídkami i místa veřejně přístupná. Nejen v Pardubickém kraji, ale v celorepublikovém měřítku zahajuje letos akci Město Letohrad ve spolupráci s pardubickým pracovištěm Národního památkového ústavu, a to již 8. a 9. června.
Na šedesát sbírkových předmětů zrestaurovali během dvanácti let na zámku ve Vizovicích. Obnovena byla zámecká kaple a také několik uměleckých děl. Vše si od středy mohou návštěvníci v zámku prohlédnout.
/FOTO, VIDEO/ Historická vila Bellevue v Ledcích z roku 1875, která původně sloužila jako hotel pro zdejší lázně Šternberk, má být srovnána se zemí. Nemovitost v majetku Středočeského kraje, kterou před čtrnácti lety opustili handicapovaní klienti ústavu sociálních služeb, chátrá. Stejně jako za předchozích šesti hejtmanů, a tak se jako nejlevnější řešení jeví demolice. Obec bojuje za její záchranu.
/FOTO, VIDEO/ Tady kdysi bývala výkladní skříň socialismu. Kulturní středisko s kinem, obchodní dům Prior, lékárna a obvodní lékaři, parkování a potraviny, pošta. Dnes škoda mluvit. Poničené sochy a plastiky, schody spíš připomínají rozvaliny. Dlažba totálně rozbitá na kusy, obrostlá všudypřítomným plevelem. Mezitím se proplétají chodci a snaží se nevnímat ten pocit zmaru, který musí provázet každého, kdo tudy prochází. Nebo si prostě už zvykli, jelikož sem zamíří většinou jen ti, kdo bydlí v okolních panelových domech.
/FOTO, VIDEO/ Velkou diskuzi rozpoutal jihlavský architekt a zastupitel Jaroslav Huňáček, když otevřeně zkritizoval „pomatlání“ kamenné dlažby v centru Jihlavy modrou barvou a úbytek parkovacích míst. Novou parkovací koncepci uvádí v život jeho spolustraník a radní pro dopravu David Beke.
Developer Jaroslav Třešňák chce v Tachově zbourat kulturní památku, památkáři jsou proti, ministerstvo kultury, které Třešňákovi v minulosti vyhovělo už několikrát, ale zrušení památkové ochrany vidí jako přípustné.
Developer Jaroslav Třešňák z Teplic chce kvůli novým bytovým domům zbourat kulturní památku v Tachově. Proti jsou ale památkáři. Ministerstvo kultury, které Třešňákovi v minulosti vyhovělo už několikrát, zrušení památkové ochrany vidí jako přípustné. Trochu to připomíná teplickou kauzičku okolo Hadích lázní, kterou chce podnikatel ve stavebnictví předělat na moderní centrum dnešní doby.
