Kreativ

ŠTÍTEK: Národní památkový ústav

Snímkování Sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci za pomoci dronu

Sloup Nejsvětější Trojice čeká oprava, jeho stav zjišťoval dron

Z bezpilotní helikoptéry se před pár dny pečlivě snímkoval Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. Památku na Horním náměstí čeká po letech odborný zásah restaurátorů. Fotografie a data o technickém stavu sloupu budou odborníci za pomocí dronu získávat v pravidelných intervalech i v budoucnu.

Přednáška na téma Českokrumlovské zahrady pánů z Rožmberka

Odborník vyprávěl o panských zahradách v Krumlově

Návštěvníci Městské knihovny Český Krumlov přivítali Ing. Jiřího Olšana z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích s tématem Českokrumlovské zahrady pánů z Rožmberka. "Dozvěděli jsme se, kde se nacházely tři panské zahrady, kdy vznikly, kdo a proč je založil. Dále byla řeč o tom, jak se zahrady využívaly, co se v nich pěstovalo a co se z nich do současné doby zachovalo. Byl to velmi zajímavý a poutavý výklad, který na závěr doplnily i otázky z publika," vypráví zástupci Městské knihovny Český Krumlov. Za příspěvek děkujeme. 

Dittrichova hrobka v Krásné Lípě.

Změní Dittrichova hrobka opět majitele? Krásná Lípa usiluje o její získání

Zastavená rekonstrukce unikátní Dittrichovy hrobky v Krásné Lípě by se po dlouhé pauze mohla opět rozběhnout. Na dobré cestě je totiž její převod do majetku města. V současné době ji vlastní spolek Omnium, který se ale dostal do vážných finančních problémů a na další opravy této funerální památky nemá prostředky.

Rychta v Krásensku.

Krásenskou Rychtu rozšíří přístavba. Obec usiluje o dotace

/FOTO/ Nedostatečná kapacita i společné sociální zařízení. Historická Rychta v Krásensku, kterou využívají děti na četné aktivity, už nesplňuje moderní požadavky. Obec kvůli tomu zpracovala projekt na přístavbu. „Máme také stavební povolení, ale usilujeme o dotace. Zatím jsme nebyli úspěšní, tentokrát to zkusíme u ministerstva životního prostředí,“ potvrdila starostka Hana Šíblová.

Po čtyřech letech skladování ve Svinarech míří dvě torza (14 a 22 metrů) původního mostu plukovníka Šrámka na hradecké letiště.

OBRAZEM: Svinarský most je na letišti, stěhování se neobešlo bez problémů

Po čtyřletém čekání je starý svinarský most na hradeckém letišti. V noci na úterý převezla specializovaná firma dvě torza o délce 14 a 22 metrů a váze přes 50 tun na letiště. Tady bude most po konzervaci čekat na budoucí využití. Časem by měl překlenou revitalizovaný Piletický potok za za hradeckým Kauflandem a sloužit bude už jen chodcům a cyklistům.

Dům v brněnské ulici Tichého před demolicí. Na místě dnes stojí nová stavba.

Na místě vily parkují auta: připomeňte si, jak se brněnské klenoty mění v suť

/VIDEO/ Dříve drobná novorenesanční vilka z počátku dvacátého století, dnes ponuré zašlé parkoviště pro několik aut vysypané jemným štěrkem. Ačkoliv se památkáři před šestnácti lety snažili o zapsání vily s brněnskou adresou Hlinky 98 na seznam kulturních památek, zazněl z tehdy z ministerstva kultury zamítavý verdikt. Měšťanský dům vystavěný ve svahu tak čekala demolice. Staveb, do nichž se místo času zakousl bagr, je však v Brně více.

Lipnická bible kniha.

Cenu Magnesia Litera má Lipnická bible. Cestovala i přes velkou louži

Prestižní cenu Magnesia Litera za rok 2022 v kategorii nakladatelský počin získala kniha Lipnická bible, monografie středověkého biblického kodexu. Kniha byla vydána u příležitosti úspěšné výroční výstavy Lipnická bible - Štít víry do neklidné doby 1421-2021, kterou pořádal Národní památkový ústav na hradě Lipnici ve spolupráci s dalšími institucemi včetně Musea Of The Bible z Washingtonu.

Nikoliv zub času, ale záměr developera zlikvidoval neorenesanční vilu v brněnské ulici Hlinky. Po někdejší architektonicky hodnotné stavbě dnes na adrese Hlinky 40 najdou lidé jen sutiny.

Zbyly pouze sutiny: podívejte, jak bagry zdemolovaly vilu u výstaviště v Brně

/FOTO/ Ponurý pohled na prach a sutiny zbyl na někdejší neorenesanční vilu v brněnské ulici Hlinky nedaleko výstaviště. Místo zubu času se do ní však o Velikonocích zakousl developer. Zatímco památkáři nad demolicí architektonicky hodnotné stavby lamentují společně s představiteli ministerstva kultury, podle města už vilu nebylo možné zachránit.

Nikoliv zub času, ale záměr developera zlikvidoval neorenesanční vilu v brněnské ulici Hlinky. Po někdejší architektonicky hodnotné stavbě dnes na adrese Hlinky 40 najdou lidé jen sutiny.

Zbyly pouze sutiny. Bagry zdemolovaly vilu u výstaviště v Brně, podívejte se

/FOTO/ Ponurý pohled na prach a sutiny zbyl na někdejší neorenesanční vilu v brněnské ulici Hlinky nedaleko výstaviště. Místo zubu času se do ní však o Velikonocích zakousl developer. Zatímco památkáři nad demolicí architektonicky hodnotné stavby lamentují společně s představiteli ministerstva kultury, podle města už vilu nebylo možné zachránit.

Kovárna ve Věžnici na Havlíčkobrodsku

Starobylá kovárna ve Věžnici dostává novou střechu. Víme, co tam bude

/FOTO/ Starobylou kovárnu a cennou historickou stavbu ve Věžnici na Havlíčkobrodsku obec zachrání. Objekt byl původně určený k demolici. Poté, co se o kovárnu začala zajímat veřejnost a napsal o ní také Havlíčkobrodský deník, obec své úmysly přehodnotila. Na její podporu nechala dokonce vytvořit i zvláštní nástěnný kalendář.

Kameník z Velkého Chvojna Josef Sotona renovuje památky a hraje i ve filmu.

Kameník z Velkého Chvojna Josef Sotona renovuje památky a hraje i ve filmu

/FOTO/ Pomáhá s restaurováním památek, opravuje boží muka, vyrábí kamenné nože i hroty šípů. Vypomáhá jako kaskadér, jezdí na koni, práská bičem i z muškety, šermuje mečem i šavlí. Chvíli je kovboj, chvíli voják Jeho císařského Veličenstva. Josef Sotona z Velkého Chvojna prostě miluje výzvy. Jedna z prvních byla naučit se kamenické řemeslo.

Archeologové našli při výzkumu v želivském klášteře vzácnou pec.

Archeologové odkryli v želivském klášteře vzácnou pec, vrátí ji zpátky pod zem

Torzo pece objevili v želivském klášteře archeologové při svém výzkumu. Pochází zřejmě z 12. století a zajišťovala teplovzdušné vytápění. Veřejnost se na ni ale nepodívá, pec totiž zasypali zpátky pod zem. Stalo se tak po konzultaci s národním památkovým ústavem. „To bylo to nejlepší, co jsme pro tu pec mohli udělat. Nechat ji pěkně v klidu,“ vysvětlil Aleš Kuchař z organizace Archaia, která na místě výzkum provedla. 

Archeologové našli při výzkumu v želivském klášteře vzácnou pec.

Archeologové v želivském klášteře objevili vzácnou pec. Vrátí ji zpátky pod zem

Torzo pece objevili v želivském klášteře archeologové při svém výzkumu. Pochází zřejmě z 12. století a zajišťovala teplovzdušné vytápění. Veřejnost se na ni ale nepodívá, pec totiž zasypali zpátky pod zem. Stalo se tak po konzultaci s národním památkovým ústavem. „To bylo to nejlepší, co jsme pro tu pec mohli udělat. Nechat ji pěkně v klidu,“ vysvětlil Aleš Kuchař z organizace Archaia, která na místě výzkum provedla. 

Pojďte na prohlídku do druhého patra, najdete tu hostinské pokoje sester Josefa Coloredo-Mannsfleda i pokoje jeho synovců, rodové muzeum a samozřejmě nechybí ani zbrojnice.

Zámek Opočno otevřel svou třináctou komnatu: nový okruh zve do druhého patra

Obrazy, nábytek, nádobí, ale i divadelní kostýmy, hračky, to vše a mnoho dalšího zůstávalo skryto zrakům návštěvníků ve druhém patře opočenského zámku, které sloužilo jako depozitáře. Dlouhé měsíce práce však navrátily podobu zdejším komnatám z dob, kdy sem zajížděla rodina Josefa Colloredo Mannsfelda (1866 - 1957), a nyní se zde otevírá nový prohlídkový okruh. Vznikl ke stoletému výročí zpřístupnění zámku veřejnosti.

Splašená vejce se o Velikonocích vrátí na zámek v Jindřichově Hradci.

Památky v Jihočeském kraji nabídnou na Velikonoce speciální akce

Brány jihočeských hradů, zámků a dalších památek ve správě Národního památkového ústavu se sotva otevřely a už je tu první velký svátek – Velikonoce, který po dvou letech vnese do běžných prohlídek zpestření v podobě velikonočních aranží nebo tematicky zaměřeného výkladu.

Po šesti letech práce na zámku ve Vranově nad Dyjí odchází jeho kastelán Radek Ryšavý jinam.

Zvelebil zámek ve Vranově nad Dyjí: teď ho kastelán Radek Ryšavý opouští

Zámek ve Vranově nad Dyjí se pro něj posledních šest let stal pracovištěm i druhým domovem. Za tu dobu přetvořil vyhledávanou památku k lepšímu. Opravené střechy budovy ani zpřístupněná věž ještě nepřestaly svítit novotou a kastelán Radek Ryšavý ze zámku odchází. „Pevně doufám, že něco z toho, co jsem nestihl se postupně podaří dotáhnout do konce mému nástupci. Zasloužil by si to zámek i jeho návštěvníci,“ říká končící kastelán.

Zámek Náměšť nad Oslavou.

Zámek Náměšť nad Oslavou zahájil turistickou sezónu, podívejte se

Památky Kraje Vysočina ve správě Národního památkového ústavu zahájí po dvou letech sezonu v tradičním jarním termínu, v sobotu 2. dubna. Jedním z nich je i Zámek v Náměšti nad Oslavou, který v současnosti nabízí tři prohlídkové okruhy a to Reprezentační prostory, Apartmán hraběte Haugwitze a současně uzavřený oktuh - Královský a dětský apartmán. Podívejte se na galerii z prvního okruhu - Reprezentační prostory.

Opravené předzámčí a výstava Děti ze zlaté kolébky na zámku v Červeném Poříčí.

Na výstavě v Červeném Poříčí uvidíte i dopis o narození Napoleonova syna

Návštěvníci zámku Červené Poříčí se budou moci podívat do nově opraveného předzámčí, kde byla rovněž v pátek slavnostně otevřena pestrá výstava Děti ze zlaté kolébky, která seznamuje také s výraznou osobností Napoleonova syna Orlíka, který se narodil v roce 1811 a zámek v Červeném Poříčí byl jeho majetkem.