Noc s Rožmberky na letošní podzim po deseti letech připravuje českokrumlovský spolek neherců PRORADOST. A měla by jí předcházet a korunovat výjimečná událost – křest a zvonění nového zvonu sv. Františka v zámecké věži.
/VIZUALIZACE/ Svatební fanfáry, koncerty i hudební nástroje žáků základní umělecké školy brzy rozezní prostory zámku v Hrušovanech nad Jevišovkou. Tamní představitelé radnice odstartovali velkou obnovu chátrající památky. První návštěvníci by do zámku mohli zavítat do tří let.
Starořímské mince, keltský hrob, část středověké vsi. Archeologové ohlásili nálezy související s unikátním výzkumem v trase plánovaného plynovodu Moravia, o němž již Deník informoval. Podle odborníků se jedná o jeden z největších archeologických projektů na Moravě všech dob.
Prvního dubna vždy otevíraly své brány hrady a zámky. Letos si turisté musí na zahájení sezóny počkat, čtveřice historických klenotů ve správě Národního památkového ústavu ale bude vypadat čím dál lépe.
Prvního dubna vždy otevíraly své brány hrady a zámky. Letos si turisté musí na zahájení sezóny počkat, čtveřice historických klenotů ve správě Národního památkového ústavu ale bude vypadat čím dál lépe.
Památky měly nyní zahajovat sezonu, ale bohužel si na jejich návštěvu budeme ještě muset počkat. Ale i tak na nich kasteláni nezahálejí a připravují se na návštěvníky.
Za normálních okolností by tu proudily davy návštěvníků, kteří by se kochali pohledem na více než třicet bohatě zařízených místností a nádvořím by se nesl dětský smích. Kvůli epidemii koronaviru však zůstává Hrubý Rohozec na Turnovsku stejně jako ostatní hrady a zámky uzavřený a nedočkavě vyhlíží možnost znovuotevření. Mezitím tu panuje i tak čilý ruch.
Jindřichohradecký kostel sv. Jakuba s kryptou hrabat Černínů je terčem vandalských útoků. Malý kostel, ke kterému lze dojít Mertovými sady směrem na letiště, by loni oslavil 160 výročí od dostavby. Smutný je však pohled na zuboženou památku, kterou vyhledávají mladí, vandalové a řádí tu i sprejeři. Za jeho úděl snad může odlehlá poloha v lesíku, který naopak Černínové považovali za ideální místo k poslednímu odpočinku.
Svatotomášská madona bude po necelých sedmdesáti letech zdobit kostel ve Svatém Tomáši u Přední Výtoně nedaleko Vítkova Hrádku na Českokrumlovsku. Originál je součástí Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.
Prvního dubna vždy otevíraly své brány hrady a zámky. Letos to bude jiné, a to i na Vysočině. V galerii přinášíme čtveřici spravovanou Národním památkovým ústavem.
Unikátnímu železničnímu mostu, který vede nad Orlickou přehradou, hrozí demolice. Technický stav a limity ocelového mostu z konce 19. století již nedovolují jeho využití jako dopravně-technické stavby pro železniční dopravu. Vinou nedostatečného zápisu na seznam kulturních památek z roku 1988 mu byla před několika lety sejmuta památková ochrana.
Do 30. dubna je na Valdštejnově náměstí v centru Jičína zpřístupněna na mobilních panelech výstava Albrecht z Valdštejna – velký stavebník 1621 – 1634. Výstavu zpracoval Národní památkový ústav, který plánoval vernisáž v Jičíně během loňského roku. Kvůli epidemii se ale neuskutečnila.
Čtrnáct set domů v Brně přišlo kvůli úřední chybě o status památky. Nyní je v režii vlastníků, co s domy bude. Opětovné zpamátňování by totiž trvalo roky. Pomoci měly památkové zóny. Loni domluvený návrh ale v únoru zástupci města smetli ze stolu. „Nechceme zastavit proces bourání v památkových zónách. Neznamená to, že se zastaví rozvoj,“ obhajuje původní plán pro Deník Rovnost ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.
/VIDEO UVNITŘ ČLÁNKU/ Před pár týdny začala poslední část modernizace dálnice D1. Málokdo ale dnes už ví, že na rozhraní Vysočiny a Středočeského kraje měla původně vést malinko jinudy. „Posunula“ ji vodní nádrž Švihov. Její původní trasu dnes připomínají zatopené mosty u Borovska nebo dvojitý Vojslavický most – rarita, která nemá v Česku obdoby.
/VIDEO UVNITŘ ČLÁNKU/ Před pár týdny začala poslední část modernizace dálnice D1. Málokdo ale dnes už ví, že na rozhraní Vysočiny a Středočeského kraje měla původně vést malinko jinudy. „Posunula“ ji vodní nádrž Švihov. Její původní trasu dnes připomínají zatopené mosty u Borovska nebo dvojitý Vojslavický most – rarita, která nemá v Česku obdoby.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Na levém břehu říčky Bystré stojí nedaleko markvartického nádraží budova skrývající v sobě stovky let historie - Červený dvůr zvaný také markvartický zámek. Po desítkách let chátrání by se mohl dočkat obnovy. Obec, které památkově chráněná stavba patří, totiž chystá její obnovu.
Na levém břehu říčky Bystré stojí nedaleko markvartického nádraží budova skrývající v sobě stovky let historie - Červený dvůr zvaný také markvartický zámek. Po desítkách let chátrání by se mohla dočkat obnovy. Obec, které památkově chráněná stavba patří, totiž chystá její obnovu.
VIDEO / VIZUALIZACE / Rovná a celkem přehledná silnice. Přesto patří I/46 v úseku mezi Olomoucí a Šternberkem mezi nejnebezpečnější cesty na Olomoucku. Rovinky svádí řidiče k rychlé jízdě a riskantnímu předjíždění. Situaci vyřeší až nová, čtyř pruhová silnice. Přípravy motoristy i obcemi netrpělivě vyhlížené autostrády, na kterou budou navazovat obchvaty obou měst, pokročily.
Gobelín, který hejtmanství získalo od státu při vzniku krajů v roce 2000 při delimitaci majetku, je příčinou roztržky mezi krajskými zastupiteli Janem Horníkem (STAN, dnes koalice) a Martinem Hurajčíkem (ANO, dnes opozice).
V píseckých Palackého sadech padnou do konce března k zemi dva vzrostlé stromy. Lípa srdčitá a jasan ztepilý rostou ve východní části parku, blízko trafiky naproti poště. Odbor životního prostředí společně se správcem městské zeleně, Městskými službami Písek, věnoval těmto stromům dlouhodobě pozornost.
Opravu dvou památek v centru města chystá kroměřížská radnice. Týkat se bude jednak sloupu nejsvětější Trojice na Riegrově náměstí a také Mariánského sloupu na Velkém náměstí, jehož vrchol zdobí loni nově pozlacená socha Panny Marie.
/FOTOGALERIE/ Práce na obnově konopišťských střech se po tříleté odmlce znovu rozeběhly naplno. Dokládají to i rozměrné nepromokavé plachty, které teď zakrývají zejména věže na západě zámku.
Odbor kultury a cestovního ruchu města Tábora spravuje ve svém majetku sochu hejtmana Jana Žižky z Trocnova na Žižkově náměstí. Socha pochází z dílny Josefa Strachovského a byla odhalena v roce 1884. Na letošní jaro se chystá zahájení celkové obnovy této sochy.
Znojemští se chtějí pokusit o zápis radniční věže mezi národní kulturní památky. Kromě zvýšení prestiže okresního města doufají, že by se jim díky tomu podařilo památku opravit.
Historická podoba vily na Hlinkách pozvolna mizí. Majitel nyní odstranil střešní krytinu. O postup se zajímá několik úřadů, podle prvotních informací totiž měly být práce z velké části nelegální. Zatím ale mají úřady svázané ruce.
/FOTOGALERIE/ Je tady další díl seriálu Deníku, ve kterém navštěvujeme vesnice, vesničky i města Bruntálska a Krnovska. Pojďte se dnes s námi podívat, jak se žije v nejzápadnějším městě Moravskoslezského kraje, v Rýmařově. První písemná zmínka pochází už z roku 1351, dnes v něm žije přes osm tisíc obyvatel.
Hlavní město podle jeho vedení zvládá komplikovaný proces, který provází vznik nového územního plánu pod taktovkou Institutu plánování a rozvoje (IPR).
Jako v zemi zázraků si museli připadat obyvatelé Lednice na Břeclavsku při víkendové procházce zámeckým parkem. Místa, kde se dříve tlačily davy lidí, nyní zela prázdnotou. I na jindy přeplněných parkovištích teď scházela auta.
Zajímavý objev přinesly práce na obnově zeleně v parku u zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. Přispěla k němu náhoda, když se v tomto týdnu pod pracovníky odborné firmy, jež má arboristické zásahy v parku na starosti, při popojíždění s technikou nedaleko Jurkovičova altánu propadla půda.
I když venku dosud poletují sněhové vločky a ještě není vidět ani pověstné světlo na konci „covidového“ tunelu, připravuje se správa státního zámku Konopiště na novou sezonu, jako by se nechumelilo. Ostatně, nic jiného jí ani nezbývá. Tedy, pokud nechce zaspat na startu nové turistické sezony. Ta startuje už 1. dubna.
Než se zlepší epidemiologická situace a lidé opět budou moct vyrazit na hrad Veveří tyčící se nad Brněnskou přehradou, můžou si památku prohlédnout alespoň virtuálně. Web Národního památkového ústavu, který má hrad ve správě, totiž nabízí online panoramatické prohlídky.
Radnice v Jičíně plánuje uspořádat v současné době dvě výstavy, které budou k vidění na veřejných prostranstvích. Obě se mohou uskutečnit i s platnými protikoronavirovými opatřeními.
Než se zlepší epidemiologická situace a lidé opět budou moct vyrazit na hrad Veveří tyčící se nad Brněnskou přehradou, můžou si památku prohlédnout alespoň virtuálně. Web Národního památkového ústavu, který má hrad ve správě, totiž nabízí online panoramatické prohlídky.
Než se zlepší epidemiologická situace a lidé opět budou moct vyrazit na hrad Veveří tyčící se nad Brněnskou přehradou, můžou si památku prohlédnout alespoň virtuálně. Web Národního památkového ústavu, který má hrad ve správě, totiž nabízí online panoramatické prohlídky.
Barokní kostel Nejsvětější Trojice v Jindřichovicích pod Smrkem byl zapsán v roce 2018 jako jediný na Frýdlantsku do Programu záchrany architektonického dědictví (PZAD), které vypisuje každoročně Ministerstvo kultury ČR. Díky příspěvku z Programu došlo již k rozsáhlým opravám a další se plánují.
Takzvaný Králičí kopec byl a stále je pozoruhodnou atrakcí Květné zahrady. Jedná se o stavbu s uměle vytvořeným systémem nor obývaných, jak název napovídá, králíky. Na jeho vrcholu stojí socha nádherné Diany. Po dlouhých letech osamění ji doplní socha střelce.
Už je rozebraná unikátní dřevěná terasa i prvky fasády. Firma v brněnské ulici Hlinky demoluje historickou vilu. Ilegálně. Ministerstvo kultury totiž vede řízení ohledně zápisu objektu mezi kulturní památky. Přitom do jeho ukončení majitel nesmí do domu udělat žádné zásahy.
Památky jsou zavřené, ale na hradech a zámcích finišují přípravy na novou sezonu. Co se děje za zavřenými dveřmi zámku v Litomyšli? Nový kastelán Petr Weiss nabídne letos návštěvníkům proměněné expozice, zajímavé příběhy, výstup na zámeckou věž i překvapení pro děti ve sklepě.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Po dvanácti letech úsilí by se v letošním roce měl kostel svatého Šimona a Judy v Lenešicích, jeho část se v létě roku 2008 zřítila, vrátit do své původní podoby. Respektive měl by být zpřístupněný tak, jak byl před zborcením věže. Má to ale háček. Peníze. Lenešický okrašlovací spolek, který se stará o obnovu kostela v této obci u Loun, by k tomu potřeboval sehnat 900 tisíc korun.
Když v polovině února pražský magistrát představil návrh nového mostu pro pěší a cyklisty, který má spojit ulice Wenzigova a U Zvonařky na Vinohradech, ozvalo se několik kritiků z řad odborné i laické veřejnosti. Primátorův náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) se dokonce dostal do mediálního sporu s Národním památkovým ústavem (NPÚ). Odpůrci plánované stavby poukazují, že lávka by schody a další okolí studentské koleje Budeč z období první republiky zcela zastínila.
Deník o víkendu nahlédl do „zakázaného území“ - za uzamčené brány zámku v Zákupech. Začíná tam léta odkládaná obnova jižního křídla hospodářského komplexu.
Mramorový erb Anny Krajířové z Krajku, manželky Zdenka Brtnického z Valdštejna, zřejmě z roku 1570. To byl nález, který se ukrýval hluboko pod budovou renesanční sýpky v Historickém městě roku 2018, v Brtnici.
Mramorový erb Anny Krajířové z Krajku, manželky Zdenka Brtnického z Valdštejna, zřejmě z roku 1570. To byl nález, který se ukrýval hluboko pod budovou renesanční sýpky v Historickém městě roku 2018 Brtnici na Jihlavsku.
Za skly skleníků může zuřit pandemie, ale ani ta jim nezabrání, aby ukázaly svou krásu. V tomto období, do konce března, nakvétají stromy a keře kamélií v zámeckých sklenících v Lysicích a Rájci nad Svitavou. Lidé si je sice nyní nemohou prohlédnout osobně, krásné jsou ale i na fotkách.
Za skly skleníků může zuřit pandemie, ale ani ta jim nezabrání, aby ukázaly svou krásu. V tomto období, do konce března, nakvétají stromy a keře kamélií v zámeckých sklenících v Lysicích a Rájci nad Svitavou na Blanensku. Lidé si je sice nyní nemohou prohlédnout osobně, krásné jsou ale i na fotkách.
V padesáti bych to z Bukova do Krásného Března přes Dobětice zvládl pěšky za dvě hodinky a ještě bych se zastavil v ZOO. Ve čtvrtek 25. února jsem jel raději pětkou. Samozřejmě, že jsem měl nový respirátor, respektuji doporučení vlády.