Socha svatého Jana Nepomuckého s klenutým mostkem v Úhrově, místní části Kraborovic na Havlíčkobrodsku, selská usedlost v Daňkovicích na Žďársku a bývalý rabínský dům v Třebíči nově rozšířily seznam kulturních památek. Na Vysočině jich tak lidé najdou už více než tři tisíce.
Socha svatého Jana Nepomuckého s klenutým mostkem v Úhrově, místní části Kraborovic na Havlíčkobrodsku, selská usedlost v Daňkovicích na Žďársku a bývalý rabínský dům v Třebíči nově rozšířily seznam kulturních památek. Na Vysočině jich tak lidé najdou už více než tři tisíce.
Socha svatého Jana Nepomuckého s klenutým mostkem v Úhrově, místní části Kraborovic na Havlíčkobrodsku, selská usedlost v Daňkovicích na Žďársku a bývalý rabínský dům v Třebíči nově rozšířily seznam kulturních památek. Na Vysočině jich tak lidé najdou už více než tři tisíce.
Toskánské sídlo, polská elektrárna i madridské metro. A mezi nimi perla baroka v Krušných horách. Zámek Jezeří patří podle odborníků mezi čtrnáct nejohroženějších památek evropského kontinentu. Pokud postoupí do užšího výběru, evropské instituce pro něj vymyslí strategii, která má přilákat pozornost sponzorů i nejlepší ekonomické kroky. Česká vláda počítá s investicí za téměř půl miliardy korun.
Zásadní změna, která znemožňuje fungování kulturního sálu pro potřeby obce. Tak hovoří o vzniku nového návštěvnického centra v prostorách lednických zámeckých jízdáren starosta Libor Kabát. Obec jízdárny dosud využívala jako multifunkční centrum k pořádání kulturních akcí, plesů či výstav. Již v letošní sezoně se tam však mají přestěhovat pokladny a zázemí správy zámku. „Krok památkářů považuji za neuvěřitelný. Jde o amorální chování bezpáteřních lidí, kterým nevěřím ani slovo,“ neskrýval rozčarování Kabát.
Liberecké čtvrti Filipov a Kristiánov, lázně, kostely, ale i přehrady a známé objekty v Jizerských horách. To vše vzniklo za působení šlechtického rodu Clam-Gallasů. Co všechno udělali pro město a okolí, mapuje unikátní výstava v Liberci.
Liberecké čtvrti Filipov a Kristiánov, lázně, kostely, ale i přehrady a známé objekty v Jizerských horách. To vše vzniklo za působení šlechtického rodu Clam-Gallasů. Co všechno udělali pro město a okolí, mapuje unikátní výstava v Liberci.
Lidé, kteří se chtějí projít po zámeckém parku v Lednici na Břeclavsku, za to musí od letošní návštěvnické sezony zaplatit. O zavedení vstupného uvažovali památkáři také v nedalekých Valticích.
Lidé, kteří se chtějí projít po zámeckém parku v Lednici na Břeclavsku, za to musí od letošní návštěvnické sezony zaplatit. O zavedení vstupného uvažovali památkáři také v nedalekých Valticích.
Lidé, kteří se chtějí projít po zámeckém parku v Lednici na Břeclavsku, za to musí od letošní návštěvnické sezony zaplatit. O zavedení vstupného uvažovali památkáři také v nedalekých Valticích.
Hrad Švihov otevřel mezi Vánoci a Silvestrem na čtyři dny své brány a měl úspěch.
Liberecké čtvrti Filipov a Kristiánov, lázně, kostely, ale i přehrady a známé objekty v Jizerských horách. To vše vzniklo za působení šlechtického rodu Clam-Gallasů. Co všechno udělali pro město a okolí, mapuje unikátní výstava v Liberci.
Město Žatec ve větší míře podpoří úsilí majitelů domů v historickém centru, kteří se pustili do jejich oprav. Finančně jim na ně přispívá řadu let, v posledních letech na fond regenerace město pamatuje v rozpočtu částkou jeden milion korun. Nyní ji navýší o tři a půl milionu. Rozhodli o tom žatečtí zastupitelé při schvalování rozpočtu na rok 2020.
Gallasové a Clam-Gallasové. Své stopy zanechali nejen na zámcích Lemberk, Grabštejn a Frýdlant, ale i v samotném Liberci.
Základní umělecká škola a Národní památkový ústav, Klášter Kladruby, zvou na koncert vánoční hudby, který se koná v neděli 22. prosince od 15 hodin v kladrubském klášteře.
Pokusili jsme se znovu oživit události, výkony z předchozích dvanácti měsíců, jež lze bez přehánění označit za zázraky. Než se tak stalo, málokdo mohl uvěřit, že se klinicky mrtvé mámě narodí zdravá dcera, či tomu, že sportovkyně s jednou nohou a částí plic přeplave kanál La Manche. A tak tomu je často. Jsme obklopeni realitou, která nám přijde neměnná, mnohdy nás trápí a říkáme si, že ke změně pomůže snad už jen zázrak. Ten ale nepřijde (téměř) nikdy sám od sebe.
Šlechtě jako kulturnímu a společenskému fenoménu je od roku 2011 věnován projekt vzniklý a pořádaný zásluhou Národního památkového ústavu s názvem Po stopách českých šlechtických rodů.
Ministerstvo kultury odmítlo prohlásit sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze 6 za kulturní památku. Podle ministerstva není památník umělecky významnějším dílem a nepřesahuje dobový průměr. Návrh podal místopředseda KSČM Petr Šimůnek. Ministerstvo se podle komunistů však zabývalo při posuzování podnětu jinými argumenty, než které návrh obsahoval. Komunistická strana proto chce s vládním resortem kultury dále jednat.
Lednice – Řadu hodin diskutovali obyvatelé Lednice na čtvrtečním jednání zastupitelstva. Jedním ze stěžejních témat bylo zpoplatnění tamního zámeckého parku, nebo i přesun pokladen, prodejny suvenýrů a zázemí do zámeckých jízdáren.
Dlouhých osmnáct let se řeší rekonstrukce Císařských lázní v Karlových Varech.
Gallasové a Clam-Gallasové. Své stopy zanechali nejen na zámcích Lemberk, Grabštejn a Frýdlant, ale i v samotném Liberci. Liberecký zámek, klášter v Hejnicích i některé liberecké čtvrti jsou dědictvím, které tu po sobě tyto šlechtické rody zanechaly.
Gallasové a Clam-Gallasové. Své stopy zanechali nejen na zámcích Lemberk, Grabštejn a Frýdlant, ale i v samotném Liberci. Liberecký zámek, klášter v Hejnicích i některé liberecké čtvrti jsou dědictvím, které tu po sobě tyto šlechtické rody zanechaly.
Gallasové a Clam-Gallasové. Své stopy zanechali nejen na zámcích Lemberk, Grabštejn a Frýdlant, ale i v samotném Liberci. Liberecký zámek, klášter v Hejnicích i některé liberecké čtvrti jsou dědictvím, které tu po sobě tyto šlechtické rody zanechaly.
Gallasové a Clam-Gallasové. Své stopy zanechali nejen na zámcích Lemberk, Grabštejn a Frýdlant, ale i v samotném Liberci. Liberecký zámek, klášter v Hejnicích i některé liberecké čtvrti jsou dědictvím, které tu po sobě tyto šlechtické rody zanechaly.
U příležitosti Dne památek a lidové kultury Plzeňského kraje, který se v úterý konal již potřetí na Krajském úřadě v Plzni, ocenil hejtman Josef Bernard mistry tradiční rukodělné výroby a nositele nemateriálního kulturního dědictví a zároveň nejlepší památku v regionu.
Telč - Památkáři z telčského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) připravili novou publikaci ze série Památky Vysočiny, která mapuje akce a události z oblasti památkové péče. Přiblíží čtenáři barokní kulturní krajinu, osobnost zbožné mecenášky, tajemné chodby či znovuzrozenou krásu staré venkovské fary.
/FOTO, VIDEO/ Námluvy města Dubí s Lesy ČR o převzetí mstišovské obory pokročily. Posun je i v opravě vyhořelého historického zámečku Dvojhradí, který je v těsném sousedství obory. Soukromí vlastník chce budovu obnovit. První návštěvníky by mohl zámeček přivítat v březnu 2021. Samotná transformace obory je otázkou dvou až tří let.
Kostel sv. Jiří v Kostelci nad Orlicí zdobí obnovené vitrážové okno s vyobrazením Panny Marie za více než čtvrt milionu korun. Většinu těch dalších však oprava teprve čeká.
Lednice – Novým návštěvnickým centrem se už od příští sezony bude pyšnit lichtenštejnský zámek v Lednici na Břeclavsku. Národní památkový ústav je vybuduje v tak zvaných Jízdárnách, kde se dosud nacházelo multifunkční centrum.
Jako židovské dítě přišla kvůli nacismu o domov v Brně a musela s rodiči utéct do zahraničí. Už jako starší žena se do něj vracela alespoň ve snech. Susi Stiassni, dcera majitelů brněnské vily Stiassni v Hroznové ulici, si v emigraci sny zapsala. Díky její vnučce nyní na základě zápisků vývojáři z brněnské Masarykovy univerzity vytváří videohru, prostřednictvím které lidé nahlédnou nejen do snů ženy, ale také do slavného domu.
Jako židovské dítě přišla kvůli nacismu o domov v Brně a musela s rodiči utéct do zahraničí. Už jako starší žena se do něj vracela alespoň ve snech. Susi Stiassni, dcera majitelů brněnské vily Stiassni v Hroznové ulici, si v emigraci sny zapsala. Díky její vnučce nyní na základě zápisků vývojáři z brněnské Masarykovy univerzity vytváří videohru, prostřednictvím které lidé nahlédnou nejen do snů ženy, ale také do slavného domu.
Národní památkový ústav, Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec a Spolek pro obnovu památek na Jindřichohradecku zvou srdečně o druhém adventním víkendu, 7. a 8. prosince, k návštěvě tradičních Adventních dnů. Návštěvníci pravidelní i noví se mohou těšit na tržiště s originálním zbožím a také sladkými i slanými pochutinami pořádané na druhém a třetím zámeckém nádvoří.
Lednice /ANKETA/ - Romantické projížďky parkem na bruslích či saních s výhledy na lednický zámek zůstanou pro Jihomoravany už jen vzpomínkou. Správci zámeckého parku v Lednici na Břeclavsku se totiž rozhodli tyto aktivity zakázali. Bruslaři a sáňkaři podle nich poškozovali už tak poničené břehy a odhazovali kolem odpadky.
Bezmála 711 tisíc návštěvníků do letošního října napočítal Národní památkový ústav na hradech, zámcích a dalších objektech, které spravuje ve Středočeském kraji. Uvedl to Tomáš Pospíšil z územní památkové správy v Praze. Mezi nejnavštěvovanějšími památkami se neztratil ani zámek ve Žlebech.
S poskytováním podpory na obnovu památek vhodných ke společenskému využití – tedy ve prospěch spolkového a komunitního života v daném místě, k pořádání kulturních akcí nebo aktivit cílených do oblasti cestovního ruchu (a takovým snahám majitelé skutečně dávají průchod) – hodlá Středočeský kraj pokračovat.
Soutěžní dialog na architektonickou soutěž jak bude vypadat nový kabát velkého kina, začal.
Telč – Telčští památkáři připravili další přednášku z cyklu Rodinné stříbro – Památky kolem nás. Bude se zabývat tématem Betlémy Podorlicka, které představí Petra Jahnová. Akce se koná ve středu v 18 hodin v Lannerově domě. Vstup je zdarma.
Lednice – Na rychlé odbavení u pokladen i na kvalitnější získání informací se mohou od příští sezony těšit návštěvníci zámku v Lednici. V nejnavštěvovanější památce UNESCO vzniká nové návštěvnické centrum.
Třetí přednáška z cyklu 30 LET PAMÁTKOVÉ PÉČE VE ZLÍNSKÉM KRAJI byla věnována křížové cestě na Svatém Hostýně. Konala se 27. listopadu 2019 v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně.
Přednáška o restaurování Krýzových jesliček.
V předvánočním čase ožijí památky na Klatovsku. Na Rabí si můžete 7. prosince užít podvečerní prohlídky.
Grafiky s vyobrazením křížové cesty, které se v únoru 2017 náhodně našly v kostele Nejsvětější Trojice v Klimkovicích u Ostravy, se vrací zrestaurované zpět na místo svého nálezu.
ANKETA/ Květná zahrada v Kroměříži zůstává v rukou státu. Arcibiskupství olomoucké, které žádalo její navrácení v rámci církevních restitucí, u soudu neuspělo.
Stát nemusí vydat církvi Květnou zahradu. Pravomocně o tom rozhodl odvolací soud zlínské pobočky krajského soudu, který rozhodoval o žalobě Olomouckého arcibiskupství. Žaloba se opírala o tvrzení, že zahrada tvoří funkční celek se zámkem a Podzámeckou zahradou, které už arcibiskupství obdrželo při majetkovém vyrovnání v roce 2015.
Zveme vás na třetí přednášku z cyklu 30 LET PAMÁTKOVÉ PÉČE VE ZLÍNSKÉM KRAJI. Slova se chopí Anna Grossová, která bude povídat o historii vzniku a průběhu obnovy křížové cesty na Svatém Hostýně.
Odkaz Tomáše Špidlíka v římském Centru Aletti. Přednáší Jiří Šťasta.
Telč – Telčští památkáři pořádají další přednášku z cyklu Rodinné stříbro – Památky kolem nás. Tentokrát představí odkaz Tomáše Špidlíka v římském Centru Aletti. Přednáška Jiřího Šťasty se koná dnes v osmnáct hodin v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči. Vstup je zdarma.
Hodně poškozený Kamenný most byl symbolem ničivých povodní v roce 2002. Voda mimo jiné strhla zábradlí z mostu, kostky a izolaci z mostovky a sochu anděla u sochy sv. Jana. Do roka byla tato barokní památka opět v plné kráse. „Rekonstrukce stála 5,4 milionu korun a celou zaplatila sbírka, do které přispěli lidé z celé republiky, firmy i bankovní domy,“ připomněl památkář Jiří Hladký.
Moravské Budějovice – Vyšla nová kniha o lidové architektuře. Zabývá se venkovskými domy z 19. století na území Kraje Vysočina a jejich štukovou výzdobou. Knihu, jejímž autorem je Ivan Minář, vydalo územní pracoviště Národního památkového ústavu v Telči.
Prznění historické budovy, komentovali před časem lidé moderní přístavbu domu v Křenové ulici, o které už Brněnský deník Rovnost informoval. Podobným zásahům do zástavby, která není chráněná, má zabránit vyhlášení takzvané městské památkové zóny okolo centra Brna. Zástupci města ji však odmítají.
