Kreativ

ŠTÍTEK: tkáň

Barva soplu může říct hodně o tom, co se děje uvnitř vašeho nosu.

Zelená nebo vodnatá rýma a sopel všude: Jak poznat závažnost nemoci podle hlenu

Jednou z prvních věcí, kterou využíváme k samodiagnostice příčin rýmy, je její barva. Přesněji tedy zabarvení nosního hlenu, kterému se především na Moravě říká sopel. V Čechách je populární spíše název nudle. Co nám o našem zdraví řekne sopel a co je důležité kromě jeho barvy? Proč se zbytečně bojíme žluté barvy hlenu a je červená barva hodně nebezpečná? Zkuste se sami diagnostikovat podle rad lékařů.

Nealkoholovým ztukovatěním jater trpí 25 – 30 % lidí na celém světě.

Jak zachránit tukem zvětšená játra? Lékaři radí, jaká samoléčba doma pomůže

Nadýmání, únava i trávicí potíže. Takto mohou volat o pomoc tukem zvětšená játra. Bez dobře fungujících jater člověk nepřežije ani několik dní. To je špatná zpráva pro téměř každého třetího z nás. Přesně tolik lidí na světě trpí nemocí, při níž nadměrné ukládání tuku zvětšuje játra. A posledním stádiem této choroby je jaterní cirhóza. Jak zjistit informace o stavu svých jater? Jak o játra pečovat a jak je případně zbavit nadbytečného tuku? U nás i ve světě jsou populární nejrůznější doplňky stravy na detoxikaci a podporu jater. Fungují, nebo jde o zbytečně vyhozené peníze?

Milan a Veronika byli stvořeni jeden pro druhého.

Kontrolu stehna udělali lékaři pozdě. Milan zemřel ženě v náručí

Milan a Veronika se poznali na výšlapu na Poledník a okamžitě pochopili, co znamená slovní spojení skutečná láska. Vzali se, pořídili si děti a začali společně budovat svůj vysněný domov. Pak ale Milana začala bolet noha a magnetická rezonance odhalila nádor, který zasahoval až do stehenní kosti. Do poslední chvíle věřil, že rakovinu přemůže. Své ženě však zemřel v náručí.

„Planární rázová vlna urychluje hojení ran,“ říká fyzioterapeutka Iva Bílková.

Nejrychlejší rehabilitace bolestí: rázová vlna. Umí hojit až desetkrát rychleji

Chronické bolesti i následky akutních zranění, které dřív vyžadovaly týdny až měsíce rehabilitace, se nyní hojí třikrát až desetkrát rychleji. Jak to jde udělat? Lze využít možností fyzioterapie a pooperační rehabilitace, které se s vývojem technologie rázových vln posunuly o několik pater výš. Zásadní ale je svěřit se do rukou zkušeného odborníka. Jedině ten vybere pro aplikaci vhodný typ rázové vlny.

Bertička je tváří jarních Srdíčkových dnů. Rodina pro ni shání speciální chodítko

Předčasně narozená Bertička trpí otoky tkání. Pomoci jí mohou Srdíčkové dny

V ulicích lze od pondělka až do konce března potkat dobrovolníky u příležitosti Srdíčkových dnů. U nich je možné zakoupit předměty s logem srdíčka s usměvavým sluníčkem. Společnost Život dětem výtěžek se sbírky tradičně použije na pomoc vážně nemocným dětem a jejich rodinám, které se mnohdy ocitají v těžké situaci.

Roman chce porazit zákeřnou rakovinu za každou cenu.

Roman má vzácnou formu rakoviny. Bouli na ruce u něj lékaři podcenili

Roman se nedávno oženil a s milovanou manželkou plánovali založit rodinu. Dnes však bojuje s agresivní rakovinou měkké tkáně a lékaři mu už nedávají žádnou naději. On se však rozhodl to nevzdat a po dlouhém hledání našel kliniku v Texasu, která nabízí léčbu s velkou nadějí na úspěch. Jestli přežije však závisí pouze na tom, zda dokáže rychle vybrat dost peněz.

Mohou hadi při páření prožívat rozkoš? Není to vyloučeno

Samice hadů mají klitoris. Liší se tvarem i velikostí, zjistili vědci

Mohou hadi při páření prožívat rozkoš? Není to vyloučeno. Australští vědci totiž v nejnovější studii tvrdí, že samice hadů mají klitoris neboli poštěváček. Odborníci tvrdí, že v předchozích výzkumech byly tyto orgány mylně považovány za pachové žlázy nebo za nedostatečně vyvinuté verze penisů.

Lidské srdce je zázrak přírody, zapumpuje dohromady až 3,3miliardykrát za život. Vědci přesto dokázali vypěstovat jeho nápodobu, která bije také

Vědci uměle vypěstovali miniaturní lidské srdce. Bije a pumpuje jako skutečné

Třebaže výzkum léčby kardiovaskulárních onemocnění urazil v posledních desetiletích dlouhou cestu, stále platí, že na problémy spojené se srdcem umírá ročně po celém světě téměř 18 milionů lidí. Teď vědci udělali ve výzkumu srdečních stavů další krok: podařilo se jim vypěstovat miniaturní funkční model lidské srdeční komory.

Karel Filip ve své pracovně.

Patolog: Stále se učím. Říká se, že diagnózu, kterou dobře neznáš, neuděláš

/ROZHOVOR/ Jeho lékařským oborem je patologie, o které si řada lidí myslí, že je především o zjišťování příčin úmrtí na pitevním stole. Hlavním pracovním předmětem patologa ale není skalpel, nýbrž mikroskopy. „Jejich prostřednictvím zkoumáme tkáně nebo buňky. Testujeme různá barvení a porovnáváme vyšetření. Výsledkem je ideálně nějaká konkrétní diagnóza,“ říká v rozhovoru pro Deník Karel Filip.

Vědci našli způsob, jak omladit buňky o desítky let

První krok k elixíru mládí: Vědci vrátili v buňkách čas o desítky let

Koho alespoň jednou nenapadla myšlenka, jaké by to bylo, kdyby ze dne na den omládl o třicet let? Toto přání se určitým způsobem splnilo třiapadesátileté ženě, jejíž pleťové buňky vědci v laboratoři úspěšně omladili právě o tři dekády. Nyní doufají, že se jim to samé povede s jinými tkáněmi a díky tomu vyvinou léčbu s věkem souvisejících nemocí, jako jsou například cukrovka, srdeční choroby či neurologické poruchy.

Prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., je předním odborníkem na diagnostiku a léčbu zhoubného nádorového onemocnění plic.

Dříve lidé na rakovinu umírali do roka, říká lékařka Jana Skřičková

Rakovině plic podlehne pětaosmdesát procent pacientů. Nemoc je zákeřná v tom, že v počátečních fázích probíhá bezpříznakově. Když už se první symptomy objeví, jedná se o pokročilá stadia onemocnění. Rakovina plic postihuje podle lékařky Jany Skřičkové z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy z brněnské fakultní nemocnice více muže než ženy. Díky cílené biologické léčbě posledních let se prodlužuje dožití nemocných.

Šerm, krásné kostýmy a můj pes, to byly nádherné chvíle.

Buď vám amputujeme nohu, nebo zemřete do 24 hodin!

Loňský červenec mi změnil život. Z poměrně banální záležitosti se ze dne na den vyklubala život ohrožující nemoc, která mě připravila o celou dolní končetinu. Dnes napínám všechny síly, abych mohla začít znovu chodit a plnohodnotně žít.

Návrat k sexu po porodu chce čas

Ne, ještě nic nebude. Návrat k sexu po porodu chce čas

Těhotenství a porod změní ženské tělo, stejně jako sexuální život. Hormonální změny po porodu mohou způsobit, že vaginální tkáň bude tenčí a citlivější. Pochva, děloha a děložní čípek se také musí „vrátit“ do své původní velikosti. Tělo po porodu vlastně potřebuje jakousi menší dovolenou.

Pokusy na zvířatech - Ilustrační foto

EU zvažuje rozvolnění pravidel testů na zvířatech. Češi to umí i bez krutosti

V Česku i v celé Evropě opět doutná spor o to, zda a jak moc testovat kosmetické přípravky na zvířatech. V EU je od roku 2004 zakázané testování kosmetických výrobků na zvířatech, o pět let později začal platit zákaz testování kosmetických přísad. Fakticky ale k pokusům nadále dochází, protože Evropská chemická agentura (ECHA) vyžaduje testování pro zaregistrování jednotlivých chemických látek.

Doc. MUDr. Michal Otčenášek, CSc.

Nový trend: Chci mít hezčí přirození, žádá lékaře stále více žen

Zúžení pochvy, zmenšení labií, liposukce Venušina pahorku, vagina lift či celková rejuvenace genitálu – intimní plastická chirurgie nabízí stále více zákroků a zájem o ně roste. Rozhovor na toto téma přinesl přední český magazín zaměřený na zdraví – Kondice. Ptal se známého českého urogynekologa Michala Otčenáška.

Jan Brábek

Krotitel metastáz. Mladý Čech je velkou nadějí pro nemocné rakovinou

/ROZHOVOR/ V médiích získal přezdívku „krotitel metastáz“. Lehce bulvární příměr má však své opodstatnění. Český vědec, docent RNDr. Jan Brábek, Ph.D., z Katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze a výzkumného centra BIOCEV stojí za zcela novou kategorií protinádorových léků známých jako migrastatika a cílících na metastáze. Tedy problém, který v případě onkologického onemocnění obvykle představuje tu nejfatálnější roli. Rozhovor přinesl přední český časopis Květy.

Dobře zachovaná část kostry dinosauara Caudipteryx zoui. Konkrétně tento exemplář patří do sbírek pekingského přírodovědného muzea. Vědci předpokládají, že ve zkamenělých částech kostry by se mohla uchovat i dinosauří DNA

Blíž Jurskému parku? V kostech starých 125 milionů let může být dinosauří DNA

Vzrušení ve vědecké obci vyvolal nový průzkum 125 milionů staré zkameněliny dinosauřích kostí v Číně. Nikoli však jen kvůli fosilii samé. Vědci totiž objevili ve zkamenělině mikroskopické struktury, které, jak věří, by mohly být pozůstatky dávné dinosauří DNA. Kdyby se tato hypotéza potvrdila, šlo by o nejstarší zaznamenané uchování tohoto chromozomového materiálu ve fosilii obratlovců.

Z digitální projekce pravděpodobného portrétu sv. Ludmily v Arcibiskupském paláci v Praze.

PODÍVEJTE SE: Tak takhle mohla vypadat. Tým odhalil podobu svaté Ludmily

Je 1100 let po smrti, byla zavražděna, měla dle legendy šest dětí. A nyní už víme, jak mohla vypadat. Seznamte se se svatou Ludmilou. V pražském arcibiskupství totiž odhalili její pravděpodobnou tvář. Zrekonstruoval ji mezinárodní tým vědců pod vedením specialisty na rekonstrukci obličeje Cícero Moraese.

Z digitální projekce pravděpodobného portrétu sv. Ludmily v Arcibiskupském paláci v Praze.

OBRAZEM: Takhle mohla vypadat svatá Ludmila. Vědci zrekonstruovali její tvář

Je 1100 let po smrti, byla zavražděna, měla dle legendy šest dětí. A nyní už víme, jak mohla vypadat. Seznamte se se svatou Ludmilou. V pražském arcibiskupství totiž odhalili její pravděpodobnou tvář. Zrekonstruoval ji mezinárodní tým vědců pod vedením specialisty na rekonstrukci obličeje Cícero Moraese.

František Bílek po transplantaci

Za 37 let lékaři v Česku transplantovali přes dva tisíce srdcí

K rychle se rozvíjejícím oborům, které dokážou dramaticky zlepšit kvalitu života pacientů, patří rozhodně transplantační medicína. To, co by si před sto lety lidé nedokázali vůbec představit, je dnes realitou, která umožňuje pacientům s transplantovanými orgány návrat do plnohodnotného života.

Paraziti v medicíně

Slizký tvor na vašem těle umí zabránit nejhoršímu

V současné vyspělé medicíně transplantujeme, replantujeme, podnikáme výzkumné cesty do nitra mozků, klonujeme kmenové buňky, sekvencujeme DNA, konstruujeme bionické končetiny, využíváme umělou inteligenci… Jsou však chvíle, kdy i ty nejpřevratnější metody ustoupí třeba obyčejným larvičkám, pijavicím, parazitickým červům či včelímu jedu.

Ilustrační foto.

Pomoc výzkumu. V Thomayerově nemocnici otevřeli banku mozkových tkání

V pražské Fakultní Thomayerově nemocnici otevřeli banku mozkových tkání, je jediná na východ od Mnichova. Bude uchovávat vzorky mozků pacientů s neurodegenerativními nemocemi, jako je Parkinsonova choroba nebo Alzheimerova demence. Má jako instituce pomoci s jejich výzkumem a vývojem nových léků. U příležitosti otevření banky to řekl přednosta Neurologické kliniky nemocnice Robert Rusina.

Podle zubní hygienistky Nikol Otruba Kotasové dvě minuty na pořádné vyčištění zubů nestačí.

Zuby ničí kouření, alkohol i cukrovinky, varuje dentální hygienistka

Můžeme mít sebelepší dentální pomůcky, ale bez správné techniky čištění nikdy nedocílíme krásného a zdravého chrupu. Pravidelné odstraňování zubního plaku bychom si měli vštípit už od útlého dětství. „Naučit se správně čistit zuby je jednou z nejlepších investic do dítěte,“ říká Nikol Otruba Kotasová, dentální hygienistka z Brna.

Zubní plak je schopen vytvořit kaz už během jediného dne.

Zkažené zuby mohou způsobit rakovinu i mrtvici. U žen ohrožují těhotenství

Čechům se k zubařům moc nechce. Mnohé statistiky a studie ale udávají, že lidem, kteří se svému chrupu nevěnují, hrozí až o 15 procent častější výskyt rakoviny jazyka, jícnu i celého trávicího traktu. Zubní kaz přitom nedědíme. Pokud si špatně čistí zuby rodiče, budou to dělat i jejich děti. Pravidelnými návštěvami zubaře a dentální hygienistky můžeme předejít nejen vzniku zubního kazu, ale i dalším zdravotním komplikacím, jako jsou kornatění tepen, mrtvice, cukrovka, revmatoidní artritida, rakovina nebo předčasný porod.

Některé buňky v lidském mozku zesilují svou aktivitu i poté, co člověk zemře.

Zombie existují. Vědci zachytili v mozku zemřelých lidí něco zvláštního

Zdálo by se, že když člověk zemře a životní funkce jeho organismu se zastaví, skončí rychle i všechny ostatní procesy v jeho těle. Bez krevního oběhu a schopnosti vdechovat kyslík by tomu ani jinak být nemělo. Biologie však někdy umí překvapit: i v mrtvém těle mohou vyvíjet aktivitu "zombie buňky".

Snímky z pozitronové emisní tomografie ukazují rozdíl mezi těly s velkým podílem hnědého tuku (vlevo) a s jeho nedostatkem

Lidé s větším podílem hnědého tuku jsou zdravější. Pomáhá i obézním

Hnědý tuk neboli hnědá tuková tkáň se vyskytuje především v těle novorozených savců a hibernujících živočichů, kde je jejím primárním úkolem produkovat teplo. Nová lékařská studie provedená na více než 50 tisících lidech však ukazuje, že přítomnost této tkáně u dospělých lidí přispívá k lepšímu zdravotnímu stavu a snižuje pravděpodobnost výskytu zdravotních problémů.