Kreativ

ŠTÍTEK: Velikonoce

Nikoliv zub času, ale záměr developera zlikvidoval neorenesanční vilu v brněnské ulici Hlinky.

Náhlá demolice historické budovy na Hlinkách: ombudsman prošetří postup úřadů

Okolnosti náhlé demolice neorenesanční vily v brněnské ulici Hlinky během letošních Velikonoc prošetří ombudsman Stanislav Křeček. „U brněnské vily v ulici Hlinky jsou zarážející především poslední momenty před jejím zbouráním. To vlastník oznámil stavebnímu úřadu na Velký pátek jen pár dní poté, co ministerstvo kultury vydalo rozhodnutí o prohlášení stavby za kulturní památku. Během Velikonoc pak demolici dokončil,“ shrnul Křeček okolnosti brněnského případu.

Krásu labutí i jedinečnost českých rukodělných foukaných ozdob představil Koulier na Oflendě u Hlinska

Křehká krása, kam se podíváš. Byli jste také na festivalu labutí?

Kdo na začátku července dorazil do firmy Koulier v Oflendě u Hlinska, udělal jedině dobře. Mohl se podívat pod ruku šikovným zaměstnancům, kteří umí vykouzlit nádherné vánoční ozdoby. Užil si i festival labutí, které se staly součástí rekordu zapsaného Agenturou Dobrý den. Za fotografie děkujeme Matějovi Hinkovi.

Poštovní schránka. Ilustrační foto

Kde je poštovní schránka, si málokdo vzpomene. Přitom jich v Ústí jsou desítky

Poštovní schránky bývaly na rohu snad každé ulice. O Vánocích a Velikonocích pak bývalo normální koupit štos těch nejroztodivnějších pohlednic a pak s nimi právě k těm oranžovým schránkám vyrazit. Pošťáci a listonošky roznášeli kromě novin a časopisů, případně soudních obsílek, také důchody, dopisy, korespondenční lístky i zmiňované pohlednice ze všech koutů republiky.

Ve sklárně Koulier vytvořili unikátní rekord. 2022 skleněných, ručně foukaných labutí v 169 originálních variantách.

Potrženo, sečteno. Nejvíce skleněných foukaných labutí vyrobili v Koulieru

2022 skleněných, ručně foukaných labutí v 169 originálních variantách. Taková nevšední podívaná se v sobotu 18. června naskytla ve sklárně Koulier na Chrudimsku, kde tak vytvořili unikátní rekord. Pokud se vám labutě z dílny Petry Novotné líbí, můžete si je prohlédnout na festivalu na začátku července. 

Soubory z Hanáckého Slovácka se na strážnickém festivalu představily s programem Naša dědina.

Ostatky i hody. Hanácké Slovácko ve Strážnici uvedlo Našu dědinu

Mezinárodní folklorní festival Strážnice 2022 po letech ožil folklorem kultur různorodých národů. Do srdcí návštěvníků festivalu se také zapsala návštěva více než stovky účinkujících z Hanáckého Slovácka v pořadu situovaném ve strážnickém skanzenu s názvem NAŠA DĚDINA. Náš národopisný mikroregion představil vybrané zvyky, které doprovází místní lid po celý kalendářní rok v současnosti s přihlédnutím na historickou tradici. Významný podíl účinkujících zastoupily i modrohorské obce v jednotlivých částech pětihodinového programu. Děkujeme Zuzaně Martinkové a Lukáš Stávkovi za pěkný příspěvek a Ladislavu Polakovi za krásné fotky.

Poštovní schránka.

Zabily je mejly. Schránky na dopisy pomalu mizí z ulic v Libereckém kraji

Dříve jsme na ně mohli narazit téměř na každém rohu, to už je ale minulost. Ikonické poštovní oranžové schránky využívá čím dál méně lidí, klesá zájem i o listovní zásilky. Klasické dopisy a korespondenční lístky totiž nahradila elektronická komunikace. Může se tak stát, že hledání poštovní schránky zabere více času než v dobách minulých.

Poštovní schránka.

Zabily je e-maily. Schránky na dopisy pomalu mizí z českých ulic

Dříve jsme na ně mohli narazit téměř na každém rohu, to už je ale minulost. Ikonické poštovní oranžové schránky využívá čím dál méně lidí, klesá zájem i o listovní zásilky. Klasické dopisy a korespondenční lístky totiž nahradila elektronická komunikace. Může se tak stát, že hledání poštovní schránky zabere více času než v dobách minulých.

Expozice čarodějnických procesů ve Vlastivědném muzeu Jesenicka.

Hrůzné mučení. Čarodějnické procesy jsou děsivou etapou historie Jesenicka

Návštěvníci, kteří míří do proslulých jesenických lázní, míjí ve stoupání z města nenápadný lesík. Kdo z hlavní silnice odbočí na štěrkovou zkratku, všimne si po pár krocích mohutného památníku. V úterý 21. června 2022 se u něj konala malá pieta. Ten den totiž uplynulo čtyři sta let od chvíle, kdy před soudem stanula Barbora Schmiedová z Jeseníku podezřelá z praktikování čarodějnictví. Následné procesy byly nejstrašnější etapou historie Jesenicka.

Expozice čarodějnických procesů ve Vlastivědném muzeu Jesenicka.

Strašné mučení a stovky obětí. Výročí procesu s první "čarodějnicí" na Jesenicku

/Z HISTORIE REGIONU/ Návštěvníci, kteří míří do proslulých jesenických lázní, míjí ve stoupání z města nenápadný lesík. Kdo z hlavní silnice odbočí na štěrkovou zkratku, všimne si po pár krocích mohutného památníku. V úterý 21. června 2022 se u něj konala malá pieta. Ten den totiž uplynulo čtyři sta let od chvíle, kdy před soudem stanula Barbora Schmiedová z Jeseníku podezřelá z praktikování čarodějnictví. Následné procesy byly nejstrašnější etapou historie Jesenicka. Zemřít při nich mohlo až přes tři sta žen.

Expozice čarodějnických procesů ve Vlastivědném muzeu Jesenicka.

Strašné mučení a stovky obětí. Výročí procesu s první "čarodějnicí" na Jesenicku

Návštěvníci, kteří míří do proslulých jesenických lázní, míjí ve stoupání z města nenápadný lesík. Kdo z hlavní silnice odbočí na štěrkovou zkratku, všimne si po pár krocích mohutného památníku. V úterý 21. června 2022 se u něj konala malá pieta. Ten den totiž uplynulo čtyři sta let od chvíle, kdy před soudem stanula Barbora Schmiedová z Jeseníku podezřelá z praktikování čarodějnictví. Následné procesy byly nejstrašnější etapou historie Jesenicka. Zemřít při nich mohlo až přes tři sta žen.

V Safari Parku Dvůr Králové se narodilo první mládě kobry kapské v historii.

Haďák by měl radost, ve Dvoře Králové se narodila první smrtelně jedovatá kobra

Haďák ze seriálu Zoo, který se odehrává v prostředí Safari Parku Dvůr Králové, by měl radost! Vůbec poprvé v historii se narodila v královédvorské zoo kobra kapská, jeden z nejnebezpečnějších hadů Afriky. Její jed je nesmírně silný. Osm let se herpetologové Safari Parku Dvůr Králové snažili vytvořit optimální podmínky, které by smrtelně jedovatého hada stimulovali k rozmnožování.

Markéta Chovancová, autorka kuchařky Markéta v troubě, s dcerou.

Recepty se mají šířit, aby udělaly radost, říká foodblogerka Markéta Chovancová

S vařením a pečením Markéta Chovancová začala, až když měla vlastní domácnost. Dnes oblíbenou foodblogerku sledují na jejím instagramovém blogu Markéta v troubě tisíce lidí, které inspiruje svými recepty, sestavenými z běžně dostupných surovin a popsanými tak srozumitelně, aby podle nich zvládli vařit a péct úplně všichni. Markéta má krásnou rodinu, tři děti a postavu štíhlou jako modelka, i když říká, že bez kousku kvalitní čokolády a marmelády si neumí představit den. Loni vydala úspěšnou kuchařku a těší se, co nového jí osud přinese.

Průvod královniček je spjatý se svatodušní nedělí.

Obdivuhodná tradice na Velkobítešsku. Letnicím vévodí obchůzka královniček

Letnice, slavnost seslání Ducha svatého, je na Velkobítešsku svátkem větším než kde jinde. Tuto neděli totiž dívky z Velkobítešska pravidelně vycházejí na obchůzku po obci Březské. Průvod královniček, jak se tančícím a zpívajícím děvčatům v krojích říká, má dlouholetou historii a také pevný řád. Podívejte se i vy, jak vypadala letošní slavnost. Za fotografie děkujeme Ivu Křížovi, za video Silvě Smutné. 

Kniha o velikonočních zvycích byla pokřtěna pivem.

Kniha Velikonoce našich babiček byla pokřtěna pivem

Kniha s názvem Velikonoce našich babiček čtenářům opět přibližuje tradice, zvyky, recepty a mnoho dalšího, co se k dané roční době dříve neodmyslitelně vztahovalo. Představení knihy a její křest pivem z pivovaru Proud se uskutečnilo za účasti autorek Aleny Anežky Gajduškové a Aleny Scheinostová.

Šéfkuchař Pavel Pospíšil

Nešvar české gastronomie? Okrádání lidí, říká první Čech s michelinskou hvězdou

Pavel Pospíšil je vůbec první český kuchař, který kdy získal michelinskou hvězdu. Rodák ze Zlína se do prestižního gastronomického průvodce dostal v roce 1980, po jedenácti letech emigrace v Německu. V rozhovoru pro Deník přiznává, že michelinská hvězda pro něj byla přítěží. „Hvězda totiž byla brzdou pro normální lidi. Řekli si, že ten podnik má hvězdu, tak tam přeci nepůjdou, protože to bude drahé,“ krčí rameny Pospíšil.

Národopisný pořad Letnice v kouřimském skanzenu.

PODÍVEJTE SE: Letnice v Kouřimi. Skanzen připomněl tradiční slavnosti

V neděli 5. června se uskutečnil v kouřimském skanzenu národopisný pořad Letnice. „Letnicové slavnosti jsou tradiční oslavou svátku Seslání Ducha svatého a připomínkou založení církve. V lidové kultuře byly s letnicemi spojeny královské slavnosti, vodění, honění či stínání krále,“ řekl ředitel skanzenu Vladimír Rišlink.

Bez černý

Sezona černého bezu je tu. Možnosti jeho využití jsou takřka nekonečné

Intenzivní vůně žlutobílých květů je jasným znamením, že sezona bezu je tady. Jeho léčebné účinky znali už staří Keltové a přísloví „před heřmánkem smekni, před bezem klekni,“ mluví samo za sebe. Ke květům a listům, které si můžete natrhat a využít právě teď, na podzim přibudou bezinky, černé kuličky plodů, jejichž tíha ohýbá tenké větve bezu. Možností, jak s bezem naložit, je nepřeberné množství. Prošli jsme za vás různé zdroje a vybrali ty nejzajímavější.

Včelaři podarovali děti medovými smajlíky.

Včelaři podarovali děti medovými smajlíky

Perníkové překvapení ke Dni dětí donesl do všech tříd Mateřské školy v Kladrubech předseda kladrubského včelařského svazu František Med. Sáčky plné dobrot děti potěšily a „medovému“ strejdovi moc děkovaly.

Nehoda u Čáslavska. Ilustrační foto.

Víte, kde se bourá nejvíce na Pelhřimovsku? Na dálnici D1

/INTERAKTIVNÍ MAPA/ Auto jedoucí od Prahy prorazilo svodidla a vjelo do protisměru. Takový byl začátek letošních Velikonoc na třiaosmdesátém kilometru dálnice D1. Úsek u Humpolce patří k nejvíce kritickým na vytížené spojnici Prahy a Brna. Na podzim to bude navíc třicet let od havárie, po které zemřel místopředseda federálního parlamentu Alexandr Dubček.

Předání známky Mezigeneračně

Setkávání generací je důležité. Školy dostaly známku Mezigeneračně

Již od roku 2017 docházejí děti dvou kaplických škol, ZŠ Školní a Fantova, pravidelně každý měsíc za seniory do Domova pro seniory Kaplice. "Společně si povídají, hrají hry a tvoří. Všichni se na tato setkání těší. Navzájem na sebe nezapomínají ani o svátcích a vyrábí si přáníčka k Velikonocům a Vánocům," uvádí Ivana Sládková z Domova pro seniory (DpS) Kaplice. Děkujeme za příspěvek. 

Ve volnočasovém klubu pro seniory Včela se věnují i vyrábění nebo pečení.

Vyrábění, harmoniky i výlety. V bystřickém klubu pro seniory na jaře nezahálí

Volnočasový klub Včela pro seniory a osoby se zdravotním postižením poskytuje pomoc seniorům při smysluplném trávení volného času, přináší do jejich života nové zájmy a společenské aktivity a snaží se tak předcházet sociálnímu vyloučení. Klub funguje čtyři dny v týdnu a sídlí v Domě s pečovatelskou službou v Bystřici nad Pernštejnem na Hornické 643. Účast na programu klubu je zdarma. Otevřeno je pro všechny, kteří chtějí aktivně trávit volný čas.

Gabriela Cyrnerová.

Má alergii na těstoviny. Přesto žena s matkou řídí jejich výrobu v Pasta Fidli

Deset let existence slaví letos společnost Pasta Fidli. Od začátku ji řídí maminka Helena Cyrnerová se svou dcerou Gabrielou. Těstovinové království sídlí v Mníšku pod Brdy na sídlišti ve dvou místnostech v přízemních prostorách panelového domu nedaleko školy. Pracuje tu, kromě maminky a dcery, i sedm zdravotně hendikepovaných zaměstnanců. Ti všichni vyrábějí těstoviny.

Panna Maria ukázala němému pasáčkovi místo, kde má kopat do země. Vytryskl pramen, pasáček se napil a začal mluvit. Teď je tu poutní místo.

Szentkút v Maďarsku, kde Maria uzdravila němého pasáčka. Teď je tam poutní místo

Prodloužený víkend jsme o letošních Velikonocích strávili na slovensko-maďarském pomezí a v obou zemích jsme navštívili různé kulturní a historické památky. Vzhledem k velikonočnímu období byly vrcholem dvě místa v Maďarsku, a to poutní místo Szentkút (Svatá studánka) s bazilikou a klášterem a nedaleká vesnice Hollókő. Příspěvek o Hollókő byl v této rubrice zveřejněn, nyní přidávám Szentkút, kam jsme zavítali o velikonoční neděli dopoledne.

Muzeum v Lichnově se věnuje vystěhovalectví do Texasu i historii obce.

Alena Dobečková se v lichnovském muzeu v myšlenkách přesouvá do Texasu

Naděje má jméno Texas, takové moto má expozice v muzeu v Lichnově, které se věnuje vystěhovalectví v 19. století i historii obce Lichnov. Druhým rokem vede muzeum Alena Dobečková z Lichnova, do doby než nastoupila, muzeum vedl jeho zakladatel lékař a někdejší starosta Lichnova Josef Šimíček.

První pečení chleba v Úsilném

Tady se pekl chléb pro veřejnost. Víte, kde stály obecní pece v minulosti?

Mnoho obcí mělo dříve pece na chleba, kde se připravovalo pečivo pro veřejnost. Vůně chleba se nesla širokým okolím. A někde ji můžete cítit ještě dnes, protože tradice pečení chleba se do obcí vrací. Příspěvek o tom, kde se v minulosti všude na jihu Čech chleba pekl, zaslal redakci Pavel Mörtl. Děkujeme. O prvním pečení chleba v Úsilném, ke kterému došlo nedávno a které Pavla Mörtla k příspěvku inspirovalo, informoval zase starosta Pavel Kašpárek. Jak nápad na pečení vznikl a co všechno místní upekli? Čtěte. Děkujeme za příspěvek také Pavlu Kašpárkovi. 

Petr Broža navštívil Velikonoční slavnost v maďarské vesničce Hollókő. Obec se především díky svému historickému centru zapsala na seznam UNESCO.

Kroje, zvyky i kožichy. Velikonoce v maďarské vesničce Hollókő, zná ji i UNESCO

/FOTO, VIDEO/ - Do maďarské vesničky Hollókő, jejíž historické centrum a další památky se dostaly na seznam UNESCO, zavítal na svých velikonočních cestách čtenář Petr Broža. Fotografoval i natáčel, takže se na Velikonoční slavnost, která se koná právě ve staré části obce, můžete podívat i vy. Přijměte pozvání do Maďarska alespoň prostřednictvím naší fotogalerie. Děkujeme za krásný příspěvek.