Nadcházející volby do Poslanecké sněmovny ukážou, zda mají politici ze Zlínského kraje potenciál růst, nebo jak voliče v kraji ovlivňuje celostátní korupční kauza. Deník přináší tipy na některé zajímavé momenty.
Nadcházející volby do Poslanecké sněmovny ukážou, zda mají politici ze Zlínského kraje potenciál růst, nebo jak voliče v kraji ovlivňuje celostátní korupční kauza. Deník přináší tipy na některé zajímavé momenty.
Nadcházející volby do Poslanecké sněmovny ukážou, zda mají politici ze Zlínského kraje potenciál růst, nebo jak voliče v kraji ovlivňuje celostátní korupční kauza. Deník přináší tipy na některé zajímavé momenty.
/ROZHOVOR/ Pět z dvaadvaceti krajských poslanců už v nynějších volbách nekandiduje. Dojde tak k téměř čtvrtinové obměně regionálních zástupců v poslanecké sněmovně, navíc další dva kandidáti letos přesvědčují voliče v jiných krajích. Jedním z těch, kdo celonárodní politiku pověsili lidově řečeno na hřebík, je bývalý hejtman Ivo Vondrák (Nezařazení, dříve ANO), který už se o třetí mandát v řadě pokoušet nebude. „Pochopil jsem, že v politice neexistuje pevně dané slovo a gentlemanská dohoda,“ říká Vondrák k prostředí, které opouští. Jak na osm let ve sněmovně vzpomíná? Za co si jej mají pamatovat občané a proč nevstoupí do třetice do stejné řeky?
V pátek 3. října bude na pultech trafik a obchodů k mání rozšířené vydání Deníku se speciální volební přílohou. Najdete v ní všechny klíčové informace, které potřebujete o volbách vědět, exkluzivní anketu s lídry stran a mnohem více.
V horské Přebuzi, nejmenším městě České republiky, volí lidé do krásné dřevěné urny z první republiky. Sice k ní chybí klíč, ale to voličům nemusí vadit. Urna se zapečetí a lidé do ní mohou v klidu vhazovat lístky, se svými favority. V těchto dnech už na zdejším úřadě finišují práce na nadcházející volby. Po dlouhé době zde dojde k drobné změně. Připravit se musí i urna, která je ukrytá v obecním archivu, který sídlí o patro výš než volební místnost.
Na parlamentní volby, které se konají 3. a 4. října, se chystají i v domovech pro seniory na Klatovsku, protože ani tamní senioři si je nenechají ujít, i když zájem u nich není tak velký. Ale i tak se najdou tací, kteří volbami žijí.
Začínají volby do Sněmovny. V pátek 3. října se ve 14.00 otevřou volební místnosti. Ve Středočeském kraji své kandidáty nabízí 22 politických stran, hnutí a koalic a při pohledu na kandidátky se zde odehraje několik zajímavých soubojů. Redakce Deníku vybrala několik z nich, které si zaslouží pozornost. Nemusí přitom vždy jít o duel dvou politiků, souboj může kandidát svést i se sebou samým, svou pověstí a očekáváními, která jsou na něj kladena.
Volby do Poslanecké sněmovny v Plzeňském kraji slibují řadu atraktivních soubojů a nečekaných příběhů. Proti sobě se postaví současný i bývalý primátor Plzně, o hlasy se uchází hudebník Oto Klempíř, z posledního místa kandiduje hejtman Kamal Farhan, do voleb míří sportovní legendy a síly změří i dva vládní ministři. Kdo získá důvěru voličů?
Letošní parlamentní volby nebudou z pohledu Moravskoslezského kraje pouze o tom hlavním – celkových výsledcích a vysvědčení jednotlivých stran a hnutí. Zajímavé mikropříběhy či možná minisouboje lze hledat i přímo uvnitř jednotlivých kandidátek. Toto jsou TOP 3 minipříběhy letošních voleb podle Deníku.
Čtyři z celkem dvanácti poslanců ze Zlínského kraje chybí na kandidátních listinách pro nadcházející volby. Margitě Balaštíkové (ANO) a Petrovi Gazdíkovi (STAN) ukončil dosud úspěšné tažení vrcholnou politikou skandál, Ondřej Benešík a Aleš Dufek (oba KDU-ČSL) mají pro rozhodnutí jiné důvody.
O přízeň voličů bojuje v Karlovarském kraji i pět současných poslanců Parlamentu České republiky. Pět poslaneckých mandátů je strop pro Karlovarský kraj a jen voliči rozhodnou, zda se síly rozdělí mezi pětku nejúspěšnějších politických hnutí a nebo některé z nich získá několik mandátů, jako tomu bylo i před čtyřmi lety. Zatímco v jiných krajích kandiduje řada známých osobností, sportovců a vrcholových politiků, v Karlovarském kraji, kde se například sází hodně na lékaře, to tak není. I tady budou volby ale zajímavé.
Letošní parlamentní volby nebudou z pohledu Moravskoslezského kraje pouze o tom hlavním – celkových výsledcích a vysvědčení jednotlivých stran a hnutí. Zajímavé mikropříběhy či možná minisouboje lze hledat i přímo uvnitř jednotlivých kandidátek. Toto jsou TOP 3 minipříběhy letošních voleb podle Deníku.
Na středočeských kandidátkách figuruje několik postav z příbramského okresu, které mají možnost zasednout v příštím období v Poslanecké sněmovně. Někteří jsou na dobré pozici, jiní budou doufat v zakroužkování od voličů. Kandidáti nám prozradili, jak vnímají své šance a jak si myslí, že se povede jejich straně.
Letošní parlamentní volby nebudou z pohledu Moravskoslezského kraje pouze o tom hlavním – celkových výsledcích a vysvědčení jednotlivých stran a hnutí. Zajímavé mikropříběhy či možná minisouboje lze hledat i přímo uvnitř jednotlivých kandidátek. Toto jsou TOP 3 minipříběhy letošních voleb podle Deníku.
Ve třech středočeských obcích, kde klesl počet zastupitelů pod zákonem určenou hranici nejméně pěti, by měly být 6. prosince volby do zastupitelstev. Nové zastupitele by měli volit lidé třeba v Dolní Krupé na Mladoboleslavsku.
/REPORTÁŽ/ Přípravy na volby v Praze jsou v plném proudu. Týmy městských částí pracují na zajištění volebních místností, kam před pátečním otevřením musí být doručeno veškeré potřebné vybavení; včetně uren – a také zástěn, aby bylo kam chodit „za plentu“. Tento logistický proces zahrnuje pečlivé plánování a koordinaci, aby bylo zajištěno, že nic nechybí.
Most má za sebou politické mítinky dvou největších volebních rivalů, 61letého premiéra a předsedy ODS Petra Fialy a 71letého předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Shromáždění se konala v jinou dobu a na odlišných místech. Průběh byl podobný - jeden kritizoval druhého, každý rozdával autogramy, nechal se fotit s voliči a přesvědčoval o svém programu. Zatímco Babišův mítink byl od počátku klidný, Fialův narušili křiklouni.
Zájem o voličské průkazy je letos v Libereckém kraji výrazně větší než při volbách do Poslanecké sněmovny před čtyřmi lety. Třeba v České Lípě dostali úředníci o zhruba čtyřicet procent víc žádostí, Liberec hlásí zhruba třicetiprocentní nárůst. Většinu žádostí dostaly úřady elektronickou cestou. Lhůta pro žádosti poslané poštou nebo elektronicky skončila v pátek 26. září, osobně lze o průkaz požádat do středečních 16:00.
Zájem o voličské průkazy pro sněmovní volby na jihu Čech je vyšší než před čtyřmi roky. Ve velkých městech jde o rozdíl na úrovni několika desítek průkazů. Lidé o voličské průkazy mohou žádat do středy. Volby se konají v pátek a v sobotu.
Pojďte k volbám. Potřebujeme vládu, která Česku zajistí i nadále bezpečnost a nenechá nás napospas Rusku. Kdo tvrdí, že má být odstraněn demokratický systém, pohrdá demokracií a ústavou. I takové vzkazy zazněly tři dny před parlamentními volbami z úst prezidenta Petra Pavla směrem k voličům a národu. Za svá slova sklidil uznání, ale i kritiku. Lídryně koalice Stačilo! projev označila za útok i prázdnou politickou agitku. Pro Deník prezidentův projev zhodnotil politolog Otto Eibl z brněnské Masarykovy univerzity.
V dalším dílu podcastu Evropa pro Čechy je hostem Luboše Palaty analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Věnujeme se nedělním volbám v Moldavsku, jejich výsledku, regulérnosti i vlivu na budoucí integraci Moldavska do Evropské unie.
Nedělní volby v Moldavsku přinesly další porážku putinovskému Rusku v jeho snaze zabránit směřování Moldavska na Západ. A to přesto, že do voleb Rusko nainvestovalo stovky milionů eur. „Je to pro nás všechny nadějná zpráva,“ říká Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Zájem o voličské průkazy je letos v Libereckém kraji výrazně větší než při volbách do Poslanecké sněmovny před čtyřmi lety. Třeba v Jablonci nad Nisou dostali úředníci o polovinu víc žádostí, Liberec hlásí zhruba třicetiprocentní nárůst. Většinu žádostí dostaly úřady elektronickou cestou. Lhůta pro žádosti poslané poštou nebo elektronicky skončila v pátek 26. září, osobně lze o průkaz požádat do středečních 16:00.
Zájem lidí o voličské průkazy je v Pardubickém kraji značný. Například druhý městský obvod Pardubic Polabiny dosud vydal 255 voličských průkazů, v obvodu může volit 12.826 lidí. S průkazem chce tedy jít k volbám jinde než v místě bydliště zhruba dvě procenta voličů, řekla ČTK vedoucí odboru vnitřních věcí radnice obvodu Petra Bodláková.
V Karlovarském kraji je zájem o voličské průkazy před sněmovními volbami o nadcházejícím víkendu většinou mírně vyšší než u předchozích sněmovních voleb. Vyplývá to z ankety ČTK mezi zástupci městských úřadů největších měst v regionu. Roste počet voličů, kteří si o průkaz požádali elektronicky prostřednictvím Portálu občana. Možnost požádat si o vydání voličského průkazu skončí ve středu v 16:00. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se konají 3. a 4. října.
Prvovoliči mohou zásadně ovlivnit říjnové volby, jejich postoje jsou ale rozdělené. Zatímco část mladých podporuje Piráty, SPOLU nebo nové politické subjekty, třetina z nich k volbám nepůjde. Odrazují je nedůvěra v politiky, chybějící informace i pocit, že jejich hlas nic nezmění.
Flexibilní pracovní úvazky se stávají klíčovým benefitem pro zaměstnance i zaměstnavatele. Když si člověk může uzpůsobit pracovní podmínky, zvyšuje to jeho efektivitu i spokojenost. Firmy, které nabízejí flexibilitu, získávají konkurenční výhodu a přitahují širší spektrum talentů. Jaké konkrétní kroky vedou k úspěchu a jaké výhody přinášejí zaměstnancům i zaměstnavatelům? Deník to zjišťoval na konferenci organizace Mumdoo a ministerstva práce a sociálních věcí k flexibilitě práce.
Ve volbách půjde o hodně, zejména o bezpečnost Česka. Tu nám dnes přináší zakotvení v NATO a Evropské unii, připomněl ve svém dnešním předvolebním projevu prezident Petr Pavel. Lidem doporučil, aby využili své právo volit včetně svých čtyř preferenčních hlasů pro vybrané kandidáty a nenechávali o sobě rozhodovat druhé. Deník.cz přináší přehled nejdůležitějších témat, která prezident zmínil ve svém předvolebním projevu.
Zájem o voličské průkazy pro sněmovní volby o nadcházejícím víkendu je letos v Praze vyšší než pro volby před čtyřmi lety. Některé městské části k pondělnímu dni vydaly více průkazů než celkově při volbách v roce 2021, průměrný nárůst vydaných průkazů činí zhruba 20 procent. Vyplývá to z ankety ČTK mezi pražskými radnicemi. Možnost požádat si o vydání voličského průkazu skončí ve středu 1. října. Díky průkazu mohou lidé volit i jinde než v místě svého trvalého pobytu.
Nadcházející víkend bude patřit volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Na obyvatele Benešova však čeká ještě jedna důležitá volba – rozhodnou o demolici či rekonstrukci Táborských kasáren.
V Pardubickém kraji roste zájem o voličské průkazy, což potvrzuje i svitavský městský úřad. Z celkového počtu přibližně 13.000 voličů si průkaz vyzvedlo už 240 občanů.
Zájem voličů o vydání voličských průkazů je v Moravskoslezském kraji před letošními sněmovními volbami většinou vyšší, než tomu bylo před čtyřmi lety. Úředníci vyřídili stovky žádostí zájemců, kteří se nemohou voleb účastnit v místě svého trvalého bydliště, a to i v menších městech. Zjistila ČTK.
Do jaké míry se vaše názory shodují s postoji politických stran a hnutí? Odpověď vám před volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční už v pátek 3. října a v sobotu 4. října, dají volební kalkulačky. Stačí vyplnit několik otázek a hned uvidíte, ke komu máte nejblíže.
Na zodpovědný přístup k nadcházejícím volbám apeluje arcibiskup pražský Jan Graubner. Ve svém poselství zdůrazňuje, že volit je nejen právo, ale i povinnost vůči sobě, rodině a státu. Varuje před populismem a vybízí k podpoře kandidátů, kteří respektují zákony a morální hodnoty. Jeho slova vyvolala rozmanité reakce, od poděkování po kritiku politizace církevního poselství. Ohradili se i lidé hlásící se ke katolictví.
Prezident republiky Petr Pavel hodlá v úterý večer, tedy dva a půl dne před volbami do Poslanecké sněmovny, pronést svůj projev v televizi. Deník přináší odpovědi na nejdůležitější otázky související s prezidentskými předvolebními projevy.
Moravskoslezský kraj při přípravě nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny nezaznamenal v regionu žádné problémy. Na průběh hlasování budou v kraji dohlížet čtyři kontrolní skupiny zaměstnanců krajského úřadu. Novinářům to dnes sdělila Miroslava Chlebounová z krajského úřadu. Volby se uskuteční v pátek a sobotu.
Božídarská radnice sice podala proti po rozhodnutí Krajského úřadu v Plzni, že se plebiscit má konat kasační stížnost, ovšem Nejvyšší správní soud o ní dosud nerozhodl. Místní lidé tak v době konání voleb, tedy 3. a 4. října, o zastavení výstavby na Ryžovně zřejmě hlasovat budou.
Sokolov vydal k pondělí už 295 voličských průkazů, což je více než při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Podle mluvčího města Michala Švarce nejčastěji žádají o průkaz vysokoškoláci, kteří chtějí volit mimo domov. Stoupá také počet žádostí podaných elektronicky přes Portál občana. O voličský průkaz je možné požádat do středečních 16 hodin.
Podstatně větší zájem o voličské průkazy registruje pro nadcházející sněmovní volby řada měst v Olomouckém kraji. Úředníci na olomouckém magistrátu dosud vydali až o 400 průkazů více než před čtyřmi lety. Velký zájem je také ve městech na severu kraje, například v Šumperku se kvůli tomu tvořily i fronty, zjistila ČTK.
V Chrudimi byl v pondělí 29. září ukončen roznos hlasovacích lístků do schránek voličů. Ne všichni je ale našli ve své poštovní schránce.
Zájem o voličské průkazy ve velkých městech Zlínského kraje bude před víkendovými sněmovními volbami zřejmě vyšší, než tomu bylo při minulých volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Vyplývá to z ankety ČTK. O průkaz je možné zažádat do středečního odpoledne. Zájemci umožňuje hlasovat ve volbách kdekoliv na území České republiky mimo volební okrsek, kam přísluší podle jeho trvalého pobytu.
V pátek 3. a sobotu 4. října se odehrají volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Obyvatelé Jindřichova Hradce odevzdají své hlasy ve 30 okrscích, ve městě je téměř 16,5 tisíce oprávněných voličů.
/VIDEO/ Za pár dní budou lidé ve volbách rozhodovat o novém složení Poslanecké sněmovny. Souběžně s volbami proběhnou v rámci republiky také referenda. Jedno takové se chystá i ve Skalici nedaleko Soběslavi na Táborsku. Lidé tu budou hlasovat o záměru těžby.
Moldavané si v nedělních parlamentních volbách zvolili proevropský kurz. Vládnoucí Strana akce a solidarity (PAS) prezidentky Maii Sanduové získala přes polovinu hlasů a může sestavit vládu bez koaličních partnerů. Porážku utrpěl opoziční proruský Vlastenecký blok, a to navzdory intenzivním snahám Moskvy volby ovlivnit, mimo jiné i prostřednictvím pravoslavné církve.
Pomáhají bezdomovcům, týraným zvířatům, turistům v horách, cvičí sportovce. Neziskové organizace ale čelí před volbami útoku řady politiků, kteří je napadají jako přisluhovače cizích politických zájmů a hrozí zastavení finanční podpory státem. A živí tak nevraživost veřejnosti vůči nim. Podle Pavola Friče z katedry sociologie FHS Univerzity Karlovy je to laciné nabírání hlasů a pokrytectví. „Paradoxně právě politici často zakládají politické neziskovky, proti kterým přitom brojí nejvíc,“ řekl.
Dělají z našich dětí devianty, slouží cizím státům a po volbách jim sebereme peníze nebo je zrušíme úplně. Mimo socioekonomických témat letošních voleb politici často zvedají jako argumentační kartu také svou nelibost vůči takzvaným politickým neziskovým organizacím a nahlodávají jejich důvěryhodnost ve společnosti. Podle odborníků se přitom opírají o slabé argumenty, kterými zakrývají jen nelibost vůči názorovým oponentům. Jsou to přitom právě politici, kteří politické neziskovky zakládají jak na běžícím páse.
Studentské volby do Poslanecké sněmovny na Jičínsku přinesly úspěch pravicovým stranám. Zapojily se do nich stovky žáků středních škol. Na gymnáziích v Jičíně a Nové Pace shodně vyhráli Starostové před Piráty, na jičínské průmyslovce dominovali Motoristé a Spolu.
K účasti ve volbách vyzval ve svém statusu na facebooku pardubický hejtman, Třebovák a bývalý sociální demokrat Martin Netolický. Ze strany v červnu odešel na protest proti jejímu koaličnímu spojení s komunisty. "Sám jsem si říkal, že letos vynechám a smířím se s výběrem jakékoliv varianty. Nevolit ale není řešení. Proto k volbám půjdu," napsal ve své stati.
/ANALÝZA/ Volby v Moldavsku, těžce zkoušeném Ruskem, dopadly ve prospěch proevropských sil, které budou mít v novém parlamentu poměrně jasnou většinu. Proruské strany, kterým poskytla Moskva veškerou podporu, neuspěly. Mnohá média v této souvislosti připomínají i blížící se volby v Česku.
