Krajský úřad v Pardubicích přijal 20 kandidátních listin pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Je jich o dvě více než před volbami v roce 2021. Registrační rozhodnutí úřad vydá 15. srpna, předtím mají politické subjekty čas na doplnění kandidátek, jejich změny a odstranění nedostatků.
O hlasy voličů v Olomouckém kraji se chce v říjnových parlamentních volbách ucházet 22 politických stran, hnutí a koalic. Vyplývá to z informací olomouckého krajského úřadu, kam do úterních dnešních 16 hodin mohly strany své kandidátní listiny podávat. Své lídry má i Prostějovsko. Podívejte se, které kandidátky povedou politici z regionu.
O hlasy voličů v Olomouckém kraji se chce v říjnových parlamentních volbách ucházet 22 politických stran, hnutí a koalic. Vyplývá to z informací olomouckého krajského úřadu, kam do úterních dnešních 16 hodin mohly strany své kandidátní listiny podávat. Své lídry má i Prostějovsko. Podívejte se, které kandidátky povedou politici z regionu.
Krajský úřad v Pardubicích přijal 20 kandidátních listin pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Je jich o dvě více než před volbami v roce 2021. Registrační rozhodnutí úřad vydá 15. srpna, předtím mají politické subjekty čas na doplnění kandidátek, jejich změny a odstranění nedostatků.
Deník přináší desátý díl volebního speciálu. Unikátní Volební model Deníku na základě průzkumů renomovaných agentur počítá možné složení budoucí Poslanecké sněmovny, kterou Češi zvolí na podzim letošního roku. Až do voleb bude model podle nových průzkumů průběžně aktualizován.
Slovenský premiér Robert Fico obvinil britské ministerstvo zahraničí z toho, že platilo přes mediální agenturu influencery, aby ovlivňovali předloňské parlamentní volby v neprospěch jeho strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Bratislava si proto předvolává britského velvyslance. Informovala o tom v úterý slovenská média, podle nichž se předseda vlády odvolal na článek britské investigativní platformy Declassified UK. Autor článku Martin Williams ovšem odmítl tvrzení o ovlivňování slovenských voleb Londýnem ve prospěch konkrétních stran. Také britské ministerstvo zahraničí odmítlo, že by Londýn povzbuzoval k volbě pro nebo proti některé ze stran.
Kandidátní listinu pro sněmovní volby, které budou 3. a 4. října, podalo v Moravskoslezském kraji 23 politických uskupení. O přízeň voličů jich tak bude usilovat o čtyři více než v roce 2021, kdy jich bylo 19. Voleb se chce účastnit devět politických stran, jedna koalice a 13 hnutí. ČTK to dnes řekla Miroslava Chlebounová z krajského úřadu.
V Jihomoravském kraji odevzdalo kandidátní listinu do říjnových sněmovních voleb 23 politických subjektů. Informovala o tom mluvčí hejtmanství Martina Žídková. Termín pro podání uplynul v úterý v 16 hodin. Před čtyřmi lety podalo kandidátní listinu v kraji 21 stran, hnutí či koalic.
Kandidátní listinu pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny podalo ve Zlínském kraji 22 politických subjektů. ČTK to dnes sdělila mluvčí hejtmanství Soňa Ličková. Lhůta pro podávání kandidátních listin byla do dnešních 16:00. Volby se uskuteční 3. a 4 .října. V minulých volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 kandidovalo ve Zlínském kraji 18 stran, koalic a hnutí.
Do sněmovních voleb se letos podle dostupných informací přihlásilo celkem 28 uskupení. Je jich o šest více než při minulých volbách před čtyřmi roky. Tehdy dodalo kandidátní listiny 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Vyplývá to ze zjištění ČTK na krajských úřadech a pražském magistrátu. Lhůta pro nominace v úterý v 16:00 skončila, volby se uskuteční 3. a 4. října.
Na pražský magistrát podalo v termínu kandidátku do podzimních sněmovních voleb 26 politických uskupení. ČTK to sdělil mluvčí hlavního města Vít Hofman a vyplývá to z informací na webu magistrátu. Při posledních volbách v roce 2021 bylo podaných kandidátek 21. Termín pro podání listin skončil ve středu 29. července v 16.00, nyní budou mít strany ještě možnost je doplnit či upravit. Volby do Poslanecké sněmovny se konají 3. a 4. října.
Do sněmovních voleb se ve Středočeském kraji přihlásilo rekordních 23 politických subjektů, což je o pět více než v roce 2021. Krajský úřad nyní kontroluje jejich kandidátní listiny, které mohou být ještě upraveny. V poměrně různorodém regionu, který nemá vyhraněné voličské preference (a není tedy příslovečnou baštou některé ze stran), se v horké fázi kampaně očekává souboj řady výrazných osobností. O přízeň občanů se zde utkají i ministr dopravy s ministrem vnitra.
V Královéhradeckém kraji podalo kandidátku pro říjnové volby do Sněmovny 20 politických subjektů. Je mezi nimi 11 politických hnutí, osm politických stran a jedna koalice, řekl ČTK mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. V pondělí v 16:00 uplynula lhůta pro podání kandidátních listin krajským úřadům. V Královéhradeckém kraji se bude ve volbách 3. a 4. října rozdělovat 11 poslaneckých mandátů.
Hnutí ANO zveřejní na začátku září svůj program pro nadcházející sněmovní volby. Představí ho 4. září v Dolní oblasti Vítkovic. Svým příznivcům a podporovatelům to předseda nejsilnějšího opozičního uskupení Andrej Babiš řekl na úterních předvolebních setkáních.
Do Poslanecké sněmovny bude v říjnu v Libereckém kraji kandidovat 20 politických stran, hnutí a koalic. Před čtyřmi lety podalo kandidátku 17 subjektů. Nejvíc na výběr měli voliči v roce 2017, kdy kandidovalo v kraji 24 uskupení, v předcházejících letech 2013, 2010 a 2006 se o přízeň voličů v kraji ucházelo vždy 18 stran a hnutí. Volby se uskuteční 3. a 4. října.
Více stran než v roce 2021 se přihlásilo v Ústeckém kraji do sněmovních voleb, které se uskuteční na začátku října. Kandidátky mohly strany a koalice podávat do úterý 29. července do 16 hodin. Letos budou lidé moci poprvé volit s občanským průkazem v mobilu.
Sportovní redakce Deníku sestavily unikátní fotbalovou mapu vlivu po celé České republice. Vítězem žebříčku TOP5 ve Středočeském kraji je celkem nepřekvapivě nový první muž Fotbalové asociace České republiky David Trunda, který ovládl pořadí. Seznamte se s kompletním výběrem nejmocnějších person fotbalu v kraji uvnitř článku.
/EXKLUZIVNĚ/ Sportovní redakce Deníku sestavily unikátní fotbalovou mapu vlivu po celé České republice. Vítězem žebříčku TOP5 v Karlovarském kraji je předseda a jednatel sokolovského Baníku Tomáš Provazník, šéf KKFS a nově také člen VV FAČR. Seznamte se s kompletním žebříčkem uvnitř článku.
O návrhu na odvolání Vladimíra Votápka z čela kandidátky Pirátů pro volby do Sněmovny v Karlovarském kraji bude vnitřní fórum strany hlasovat od úterního rána do čtvrtečního večera. ČTK to řekl krajský mluvčí a místopředseda krajského sdružení Matěj Šarkán. Důvodem je Votápkova minulost v KSČ v 80. letech.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka popřel, že by armáda sledovala politické strany nebo občany. Reagoval tak na tvrzení poslance hnutí ANO Pavla Růžičky, podle kterého armáda sbírala informace na politiky. Vyplývá to podle něj z dokumentů, které zveřejnil na sociální síti X. Podle Řehky jsou informace zavádějící a překrucované, pocházejí z dokumentů ke dvěma interním projektům a cvičením armády. Uvedl to v pondělí na tiskové konferenci.
Policie navrhla obžalovat poslance a předsedu SPD Tomia Okamuru i jeho opoziční hnutí kvůli kontroverzním plakátům z loňské předvolební kampaně. Podle kriminalistů se dopustil podněcování k nenávisti, za což hrozí v případě odsouzení až tříleté vězení. Serveru Seznam Zprávy to potvrdil obvodní státní zástupce pro Prahu 1 Jan Lelek. Okamura ČTK řekl, že kauzu považuje za zmanipulovanou.
Česká dezinformační scéna se chytila zprávy ředitelky amerických tajných služeb Tulsi Gabbardové, že úředníci bývalého prezidenta Baracka Obamy úmyslně klamali veřejnost ohledně ruského vlivu na prezidentskou volební kampaň v roce 2016, i když věděli, že k žádným ruským kybernetickým útokům na volební infrastrukturu nedošlo. Tvrzení Gabbardové je ale zavádějící: Obamovi lidé nemluvili o útocích na volební infrastrukturu, ale o ruské vlivové kampani a o hacknutí mailů.
Okresní předsednictvo SOCDEM v Ostravě vyzvalo místopředsedu strany Lubomíra Zaorálka, aby z Ostravy přešel do jiné místní organizace sociální demokracie. Své rozhodnutí zdůvodňuje nedostatečnou Zaorálkovou aktivitou v Ostravě a vadí mu rovněž volební spolupráce s uskupením Stačilo!, jehož součástí jsou komunisté.
K hlavním tématům voleb do Poslanecké sněmovny v Libereckém kraji patří podle lídrů kandidátek zlepšení silniční i železniční dopravní infrastruktury, dostupnost zdravotnické péče, ale také třeba bydlení. Tématem jsou ale také například dopady těžby v polském dole Turów nebo využití peněz, které Polsko Česku vyplatilo jako kompenzaci způsobených škod. Ukázal to průzkum ČTK, která oslovila krajské lídry ANO, Pirátů, Spolu, SPD, Stačilo, STAN a Motoristů.
Republiková rada hnutí Přísaha jednohlasně odmítla nabídku strany Motoristé sobě na spolupráci v letošních sněmovních volbách. Půjde do nich samostatně, uvedl mluvčí hnutí Ondřej Požár. Podle Přísahy Motoristé rozbili společný projekt prohlášením o samostatném postupu. Šéf Motoristů Petr Macinka ČTK ve středu řekl, že nabídka pro Přísahu byla velmi dobrá a slušná. Dřívější vyjádření si podle něj Přísaha interpretovala mylně. Odmítl, že za konec spojenectví mohou Motoristé. Přísaha dostala šanci učinit pragmatické politické rozhodnutí, ale odmítla, což Motoristé respektují, dodal.
Zatím dva subjekty podaly v Ústeckém kraji týden před zákonnou lhůtou kandidátní listiny pro podzimní volby do Sněmovny. ČTK o tom dnes za krajský úřad informoval Martin Klimeš. Před čtyřmi lety podalo v Ústeckém kraji kandidátku 17 koalic a hnutí, v roce 2017 se do voleb v kraji přihlásilo 25 uskupení.
Kandidátky do sněmovních voleb dosud v Libereckém kraji podaly čtyři strany. Řekla vedoucí oddělení voleb Krajského úřadu v Liberci Pavlína Kroupová. Kdo kandidátky do úterních 14:00 podal, ale sdělit odmítla. Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 3. a 4. října, lhůta pro podání kandidátek končí za týden, v úterý 29. července v 16:00. Do 4. srpna pak budou mít strany ještě možnost podané kandidátky doplňovat, případně měnit pořadí kandidátů.
Krajský úřad v Pardubicích zatím přijal jedinou kandidátku pro volby do Poslanecké sněmovny. Termín pro jejich podání vyprší 29. července. Volby do Sněmovny se uskuteční 3. a 4. října.
V Praze zatím podaly kandidátku do podzimních sněmovních voleb tři politické subjekty, a to STAN, Piráti a Pravý blok. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Strany mají poslední týden na registraci kandidátních listin pro volby, které se konají 3. a 4. října.
Zatím dva subjekty podaly v Ústeckém kraji týden před zákonnou lhůtou kandidátní listiny pro podzimní volby do Sněmovny. ČTK o tom dnes v úterý 22. července za krajský úřad informoval Martin Klimeš. Před čtyřmi lety podalo v Ústeckém kraji kandidátku 17 koalic a hnutí, v roce 2017 se do voleb v kraji přihlásilo 25 uskupení.
V Karlovarském kraji zatím podala kandidátky do podzimních sněmovních voleb tři uskupení. Čas na podání kandidátek uplyne za týden, 29. července. Volby do Poslanecké sněmovny se budou v Česku konat 3. a 4. října. Před čtyřmi lety v Karlovarském kraji o hlasy voličů soupeřilo 17 stran, hnutí nebo koalic.
Ve Zlínském kraji podaly k dnešním 9:00 kandidátní listinu pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny tři politické subjekty. ČTK to řekla mluvčí hejtmanství Soňa Ličková. Která uskupení kandidátky podala, krajský úřad nezveřejnil. Sněmovní volby se uskuteční 3. a 4. října. Lhůta pro podávání kandidátních listin končí za týden, v úterý 29. července. V minulých volbách do Poslanecké sněmovny roce 2021 kandidovalo ve Zlínském kraji 18 stran, koalic a hnutí.
Předseda České pirátské strany Zdeněk Hřib ve vyjádření pro ČTK ocenil, že se do řady krajských kandidátek strany pro podzimní sněmovní volby dostalo mnoho odborníků. Řadí mezi ně i Vladimíra Votápka, jenž je podle něj uznávaným odborníkem na zahraniční politiku. Votápek má vést kandidátku v Karlovarském kraji, Piráti ale na svém vnitřním fóru hlasují o návrhu na jeho odvolání kvůli jeho minulosti v Komunistické straně Československa v 80. letech.
Lídři sněmovních voleb v Karlovarském kraji se shodují, že nejpalčivějšími problémy regionu jsou odliv mladých, nedostatečná zdravotní péče a horší dopravní dostupnost kraje, zjistila ČTK. Kandidáti se rovněž shodli, že je třeba zásadní zásah státu, například formou finančních pobídek, ale také systémových změn jako vznik vysoké školy, investice do moderních odvětví, zdravotnictví i sociální sféry a zlepšení infrastruktury.
Volby v Česku pravděpodobně i v blízké budoucnosti zůstanou možností až pro lidi starší 18 let. Zatímco některé evropské státy již snížily volební věk na 16 let, a jiné – jako třeba Velká Británie – o této možnosti jednají, zdejší politici nejspíš podle politologů chtějí zůstat konzervativní. Je možné, že se obávají nárůstu podpory stran, ke kterým mladiství zpravidla mají nejblíže.
Starosta Nového Města na Moravě a bývalý předseda Sociální demokracie (SOCDEM) Michal Šmarda končí ve straně. Učinil tak kvůli ohlášené spolupráci Sociální demokracie se Stačilo!. „Koupit si místa na kandidátkách konkurence je natolik zásadní, že ve straně nemohu zůstat,“ prohlásil v rozhovoru pro Deník.
/ROZHOVOR/ Michal Šmarda, starosta Nového Města na Moravě a bývalý předseda Sociální demokracie (SOCDEM), končí ve straně. Rozhodl se tak kvůli ohlášené spolupráci Sociální demokracie s komunistickým Stačilo!. „Koupit si místa na kandidátkách konkurence je natolik zásadní, že ve straně nemohu zůstat," prohlásil v rozhovoru pro Žďárský deník.
Britská vláda chce celoplošně a ve všech volbách dát aktivní volební právo lidem od 16 let věku. To už částečně platí ve Skotsku a Walesu. Navrhované změny ještě musí schválit parlament. Snížení věkové hranice u prvovoličů ze současných 18 na 16 let před příštími parlamentními volbami je součástí opatření na zvýšení účasti občanů na demokracii, uvedla ve čtvrtek vláda.
Michal Šmarda, starosta Nového Města na Moravě a bývalý předseda Sociální demokracie (SOCDEM), končí ve straně. Reagoval tak na dnešní oznámení o spolupráci sociálních demokratů s hnutím Stačilo!, v jehož čele stojí KSČM. „Spojenectví považuji za historickou chybu. K srpnu nezaplatím členský příspěvek a ve straně tak skončím,“ uvedl ve čtvrtek 17. července.
Předsednictvo hnutí Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. ČTK o tom informoval mluvčí KSČM Roman Roun. V tiskové zprávě uvedl, že sociální demokraté budou na kandidátkách Stačilo!, podrobnosti zástupci stran sdělí na společné tiskové konferenci v pondělí. Na protest proti spolupráci již dříve ze Sociální demokracie (SOCDEM) vystoupila řada členů, mimo jiné bývalý ministr Jiří Dienstbier, pardubický hejtman Martin Netolický či senátor Petr Vícha.
Strana soukromníků ČR v říjnových volbách do Sněmovny nebude samostatně kandidovat a podpoří Motoristy sobě. V tiskové zprávě o tom ve středu informovali předseda strany Petr Bajer a první místopředseda Ladislav Linek. Soukromníci chtějí předejít propadnutí hlasů, k podpoře Motoristů je navíc vede programová shoda. Před čtyřmi lety Soukromníci kandidovali společně s Trikolorou a Svobodnými a získali 2,76 procenta hlasů.
Motoristé svolali na sobotu do Olomouce sněm a nazvali ho krizovým. Volební lídři budou s delegáty řešit aktuální situaci strany, volební preference a přístup strany k poslední fázi kampaně před sněmovními volbami.
Deník připravil devátý díl volebního speciálu. Unikátní Volební model Deníku na základě průzkumů renomovaných agentur počítá možné složení budoucí Poslanecké sněmovny, kterou Češi zvolí na podzim letošního roku. Až do voleb bude model podle nových průzkumů průběžně aktualizován.
Mělnicko má před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny šanci na silnější zastoupení v Parlamentu. Kromě stávajícího poslance Martina Exnera (STAN) z Nové Vsi, který usiluje o obhajobu mandátu, se o zvolení poprvé pokouší také místostarosta Mělníka Petr Kowanda (ANO). Oba kandidáti figurují na volitelných místech krajských kandidátek.
Europoslanec a kandidát do sněmovny Filip Turek (Motoristé sobě) čelí trestnímu oznámení ze znásilnění a násilí na bývalé partnerce. Je to další kauza, která politika za poslední měsíce provází. Podle politologa Jana Kubáčka je ze všech ale vůbec nejvážnější a může ovlivnit postoj voličů a úspěch strany Motoristé sobě v podzimních sněmovních volbách. „Je to reputačně nepříjemná kauza, která znejisťuje ženy a váhavé voliče. Řeknou si, už je to nějak příliš. Pokud to bude bagatelizovat, je to cesta do pekel,“ míní Kubáček.
Sociální demokracie (SOCDEM) se podle místopředsedy Lubomíra Zaorálka dohodla s hnutím Stačilo! a s KSČM na programových prioritách pro letošní volby. Týkají se podle něj například otázek mezd, jako první věc by chtěli po volbách prosadit obecný zákon o referendu. Zaorálek to řekl novinářům v Praze, když dorazil na protest sociálních demokratů, kteří s kandidaturou členů SOCDEM na listinách Stačilo! nesouhlasí.
Sněmovní volby by v červnu vyhrálo hnutí ANO, které by podle modelu agentury Median stejně jako v květnu získalo 32 procent hlasů. Na druhém místě by s 19 procenty skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), která si pohoršila o dva procentní body. Kandidátka SPD s podporou dalších stran by byla třetí se 14 procenty. Hnutí STAN oslabilo na devět procent a Piráti posílili na osm procent. Do Sněmovny by těsně prošla i hnutí Stačilo! a Motoristé sobě se shodným ziskem 5,5 procenta.
Jiří Pospíšil patří k matadorům polistopadové politiky. Byl ministrem spravedlnosti, poslancem, europoslancem, náměstkem pražského primátora. A také předsedou TOP 09. Po narození dcery Medy letos v dubnu se všech funkcí vzdal a nyní kandiduje za koalici Spolu jako dvojka v Praze. V rozhovoru pro Deník rozebírá možnosti povolebního vývoje.