Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2022 dostanou Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger. Ocenění dostanou za experimenty s provázanými fotony, oznámila ve Stockholmu Královská švédská akademie věd. Jejich výzkum má uplatnění například v oblasti kvantové kryptografie, jež se zabývá pokročilými metodami šifrování, a je na něm založena i myšlenka teleportace.
Experiment trenéra vyšel na jedničku s hvězdičkou. Obránce Tomáš Zima dostal výjimečně šanci na hrotu libického útoku a tento tah se vyplatil. V zápase třetí třídy nastřílel čtyři branky a výrazně tak pomohl svému mužstvu k těsné výhře 5:4 na trávníku Všechlap. Díky tomu se stal Zima Kanonýrem Deníku.
/ROZHOVOR/ Jiří Strachota je téměř celý život spjatý s Vysočinou. Žil v krajském městě, poté na Pelhřimovsku a nyní bydlí na Brodsku. Největších úspěchů dosáhl jako jaderný fyzik, z jeho slov je patrné, že je v pětasedmdesáti letech odborníkem na slovo vzatým.
Počítačoví vědci už roky varují před nebezpečím, které umělá inteligence v budoucnu představuje. A nemusí jít nutně o vzpouru strojů proti lidstvu, jak ji známe nepříklad z Terminátora. Výzkumníci poukazují například na to, že systémy strojového učení mohou vytvářet škodlivé a urážlivé předsudky a ve svých výstupech dospívat k sexistickým a rasistickým závěrům.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) kontaktoval bostonskou aukční síň RR Action s žádostí o zastavení prodeje měsíčního prachu, který během prvního přistání na Měsíci nasbírali astronauti Apolla 11. NASA ho chce zpátky, a spolu s ním i vzorky švábů, jimž byl podáván, aby se zjistilo, zda neobsahuje nějaké patogeny.
Čtyřicet let na vrcholu, deset alb, více než 125 milionů prodaných nosičů a celá řada nezapomenutelných hitů v čele s Nothing Else Matters. To je kapela Metallica, která již tuto středu bude hlavním lákadlem jednodenního festivalu Prague Rocks v areálu letňanského letiště. Připomínáme desítku řadových alb kapely, která se spolu s Black Sabbath podepsala nejvýraznějším písmem na zrodu žánru metalu a tvrdého rocku.
Pěstovat lásku k vědě napříč generacemi. To je cíl Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP), která už na tento pátek 17. června připravila od 9:00 do 15:00 Přírodovědný jarmark.
Nepočítáme-li Slováky, Dán Brian Priske je pátým zahraničním trenérem v nejvyšší české fotbalové lize. A jen tak mimochodem - třetím ve Spartě. Jeho předchůdcům práce ve specifickém prostředí nesedla a zatuchlý český rybníček radši rychle opustili. Jeden případ za všechny? Sparťanský experiment s Italem Andreou Stramaccionim. Jak si vedli trenéři-cizinci v českých prvoligových klubech?
Nepočítáme-li Slováky, Dán Brian Priske je pátým zahraničním trenérem v nejvyšší české fotbalové lize. A jen tak mimochodem - třetím ve Spartě. Jeho předchůdcům práce ve specifickém prostředí nesedla a zatuchlý český rybníček radši rychle opustili. Jeden případ za všechny? Sparťanský experiment s Italem Andreou Stramaccionim. Jak si vedli trenéři-cizinci v českých prvoligových klubech?
Nepočítáme-li Slováky, Dán Brian Priske je pátým zahraničním trenérem v nejvyšší české fotbalové lize. A jen tak mimochodem - třetím ve Spartě. Jeho předchůdcům práce ve specifickém prostředí nesedla a zatuchlý český rybníček radši rychle opustili. Jeden případ za všechny? Sparťanský experiment s Italem Andreou Stramaccionim. Jak si vedli trenéři-cizinci v českých prvoligových klubech?
Nepočítáme-li Slováky, Dán Brian Priske je pátým zahraničním trenérem v nejvyšší české fotbalové lize. A jen tak mimochodem - třetím ve Spartě. Jeho předchůdcům práce ve specifickém prostředí nesedla a zatuchlý český rybníček radši rychle opustili. Jeden případ za všechny? Sparťanský experiment s Italem Andreou Stramaccionim. Jak si vedli trenéři-cizinci v českých prvoligových klubech?
Nepočítáme-li Slováky, Dán Brian Priske je pátým zahraničním trenérem v nejvyšší české fotbalové lize. A jen tak mimochodem - třetím ve Spartě. Jeho předchůdcům práce ve specifickém prostředí nesedla a zatuchlý český rybníček radši rychle opustili. Jeden případ za všechny? Sparťanský experiment s Italem Andreou Stramaccionim. Jak si vedli trenéři-cizinci v českých prvoligových klubech?
Biologové již několik desetiletí vědí, že delfíni navazují blízká přátelství a poznávají své kamarády podle jedinečného pískání. Nový překvapivý výzkum naznačil, že delfíni skákaví používají k rozeznání svých přátel od nepříbuzných jedinců také chuť moči.
O třetinu rychlejší hojení zaznamenali brněnští vědci během svého dílčího experimentu. V něm testovali, jak bude tkáň reagovat na hojivé náplasti s novým složením. Přidali do nich organické nanočástice s rybím olejem.
Učitelé z Klatov Kateřina Vágnerová a Miroslav Panoš zazářili se svým projektem a zvítězili na mezinárodním festivalu, odkud si přivezli hlavní výhru v kategorii „Spolupráce ve STEM vzdělávání“.
Naše země není placatá a děti ze základní školy Nuselská v Havlíčkově Brodě na to mají důkaz. Ne, že by byli školáci tak dobří počtáři, ale jen si v pondělí na vlastní kůži vyzkoušeli pokus, který před víc než tisíci lety učinil řecký vědec Eratosthnénes.
Studenti z týmu Laborky.cz Gymnázia Václava Beneše Třebízského ve Slaném mají před sebou prestižní úkol, se kterým patrně zapíší do dějin vědy. Slánským gymnazistům se totiž podařilo projít užším výběrem a zařadit se tak mezi tvůrce projektu Evropské kosmické agentury (ESA) s názvem Mission Space Lab.
Dokáže váš pes odlišit češtinu od angličtiny? Pravděpodobně ano. Nová studie zabývající se psím vnímáním zkoumala, jak mozek čtyřnohých parťáků reaguje na odlišné jazyky i smyšlená slova.
O benefitech rostlinné stravy pro lidské zdraví není potřeba diskutovat, stejně jako o prokázané škodlivosti nezřízeného masožroutství. Pokud vám ale jde o příjem nepostradatelných esenciálních aminokyselin, ve světě burgerů stále vítězí ty masové nad jejich rostlinnými alternativami.
Nápisy jako Společně Ne!, Stop experimentům na lidech a jiné hlásaly o Silvestru na hranici po domácku vyrobené cedule v rukou lidí, kteří se odpoledne setkali v Dolním Dvořišti. Vybudily je k tomu snahy ve světě a postup rakouské vlády, která jako první v Evropě prosazuje povinné očkování proti covidu-19.
Nová vědecká studie tvrdí, že racci jsou zřejmě inteligentnější, než si dosud svět o těchto ptácích myslel. Kolonie racků delawarských totiž zvládly projít testem, který může vypovídat o tom, že tito ptáci dokáží dopředu své kroky promýšlet a učí se. Výsledky experimentu zároveň naznačují, že racci se v budoucnu dokáží dobře přizpůsobit změněným životním podmínkám.
Zemědělci na Hané v minulosti vyzkoušeli automaty na mléko, z nichž jeden dodnes funguje v Olomouci. Nyní přistoupili k podobnému experimentu u rajčat. První prodejní automat na cherry rajčata uvedli do povozu v Haňovicích, hned vedle skleníků, v nichž v těchto dnech začali sklízet oblíbenou zeleninu po tunách.
Byl čtvrtek 12. prosince roku 1901. Nad "Signálním kopcem" v městečku St. Johns na Newfoundlandu se vznášel ve vzduchu drak. Podobal se těm, jaké si na podzim pouštějí kluci, ale namísto motouzu jej se zemí spojoval drát. Ten vedl ke sluchátku, u něhož napjatě čekali dva muži. Italský fyzik Guglielmo Marconi a jeho asistent George Kemp. Najednou vyskočili vzrušením - ve sluchátku uslyšeli cvakání morseovy abecedy.
Když se někdo rozhodne zhubnout, má na výběr širokou škálu možných diet. Studie britských vědců se nedávno zaměřila na - v posledních letech velmi populární - dietu 5:2. A podle jejich zjištění má tato cesta oproti ostatním jednu zásadní výhodu - lidé, kteří se do ní pustí, u ní s největší pravděpodobností i vydrží. Podle odborníků kvůli ní rovněž nemusí lidé dělat v jídelníčku tak zásadní změny.
Skupina domorodých obyvatel Grónska byla v rámci nepovedeného sociálního experimentu v roce 1951 přesunuta do Dánska, aby byla vychována jako „malí Dánové“. Šestice přeživších se teď domáhá od státu odškodnění. Mnoho z nich už své rodiny nikdy nespatřilo.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání.
Nejmenší děti se smějí stejně jako některé opice. Takový výsledek měl experiment, jehož výsledky byly nedávno zveřejněné v odborném časopisu Biology Letters. Čím jsou ale děti starší, tím více se jejich smích podobá zvukům, které vydávají dospělí lidé.
Lidé nejsou jedinými živými tvory, kteří se vyznačují vyhraněnými osobnostmi. Rysy jednotlivých charakterů, typů temperamentu i způsobů, jakými zvládají různé situace, byly pozorovány také u zvířat, a to v neuvěřitelně rozmanité škále druhů, od mořských sasanek přes ryby, ptáky a savce až po pavouky a ještěrky. Řada vědců se dokonce domnívá, že vyhraněné osobnosti najdeme v celé zvířecí říši. I u zemních veverek.
Pes domácí je naším nejúspěšnějším pokusem o domestikaci jiného živočišného druhu. A asi i nejužitečnějším. Psi se k nám přidali nejspíš na Sibiři před 23 tisíci lety. A během těch pár společných tisícovek let se lidem dokonale přizpůsobili.
Pokud víme, že nás někdo sleduje, je velmi obtížné předstírat, že tam dotyčný není. Může být také obtížné tento pocit blokovat a soustředit se na něco jiného, pohled druhého necítit. Zajímavé však je, že nezáleží na tom, o čí pohled jde. Může totiž patřit i robotovi.
/FOTOGALERIE/ Byla to loterie. Chvíli déšť, mokro. Pak zase sluníčko a sucho. Český pilot Adam Lacko z Buggyry během úvodního dne mistrovství Evropy tahačů v Mostě experimentoval – a nakonec z toho bylo třetí místo.
Šok zažili vědci zkoumající antarktickou půdu. V nasbíraných vzorcích totiž nenašli žádné mikroogranismy. Jde o překvapivý objev, mikrobi se totiž vyskytují i v místech s extremními podmínkami.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Drak chrlí oheň na všechny strany, ale nám se od něj nespálí. Také děti na příměstském táboře ve Městě Albrechticích zjistily, jak lze plameny držet v holé ruce bez rizika popálení. Se znalostí fyzikálních zákonů a pod odborným vedením jsou hrátky s ohněm naprosto bezpečné. Vypadá to velmi efektně.
Na osmém desetinném místě magnetického momentu subatomární částice mion se vyskytl problém. Zpráva se mezi kvantovými fyziky rozšířila jako lavina. Pro fyziky se otevírá nové pole k objevování. A hledání odpovědí na otázky o podstatě vesmíru.
Balíček bonbonů, voda, kelímek a talířek stačí k zábavnému experimentu. V něm hrají hlavní roli potravinářská barviva.
Čtveřice potápěčů, kteří jsou již sedm dní nonstop pod vodou, má za sebou již druhý víkend v izolaci pod hladinou. Jsou součástí unikátního experimentu AQUAKOSMOW SPACE 2021, který zahájili v pátek 25. června na lomu Slověnický mlýn nedaleko Českých Budějovic.
Zajímavý experiment, který je součástí projektu CZ-SK SouthLIFE, se aktuálně odehrává na evropsky významné lokalitě Kapličky u Loučovic u Lipenské přehrady. Cílem experimentu, jehož autorem je entomolog Doc. RNDr. Jaroslav Boháč DrSc. je snaha zjistit, zhruba kolik jedinců brouka s názvem střevlík Ménétriésův na 115 hektarovém rašeliništi Kapličky žije.
Zatopený lom Slověnického mlýna u Lišova se stal dějištěm unikátního experimentu. V pátek 25. června se zde cvičení potápěči zanořili na 10 dní pod hladinu, zvláštní způsob izolace je součástí kosmického výzkumu pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA).
Oživit minulost pomocí zajímavého experimentu, se podařilo drslavickému fotografovi Radovanu Chvílovi. Fotomontáží snímku z archivu Muzea J. A. Komenského v kombinaci se svým aktuálním záběrem vytvořil obraz současné zástavby s historickým domkem slavného drslavického rodáka Adolfa Jellineka - velkého židovského učence, kazatele a nejvyššího vídeňského rabína, od jehož narození (podle některých zdrojů) uplyne v sobotu 26. června 200 let.
Experimentální léčba není jen doménou lidské medicíny. Vrací se ke kořenům, síly hledá v přírodě. Otevřená je ale i nejmodernějším výdobytkům vědy.
Pokud na Jupiteru začne pršet, na povrch planety dopadnou zřejmě kapky hélia. Naznačuje to nová studie, kterou vědci zveřejnili v prestižním vědeckém časopise Nature.
Dánský film oceněný Oscarem je příběhem o zvláštním experimentu čtveřice učitelů, kteří se za pomoci neustálé přítomnosti alkoholu v krvi snaží dosáhnout lepších výsledků ve svých profesních i osobních životech. Když se ovšem prvotně omezený pokus zvrhne v nekontrolovanou jízdu, zjistíme, že namísto počátečního zlepšení nyní došlo k jejich deformaci.
Slepému muži, který před desítkami let oslepl v důsledku neurodegenerativní oční poruchy, se díky experimentální genové terapii, považované za první svého druhu, vrátilo částečně vidění.
Je to vlastně paradoxní. Pokud se anomálie nepotvrdí, pak nejspíš kvantová fyzika skončila. Proto vědci z celého světa úzkostlivě čekají na výsledek experimentu g-2 (čti gé mínus dva), který provedli jejich kolegové v zařízení Fermilab – tedy v laboratoři pro výzkum fyziky částic s vysokou energií - nedaleko amerického Chicaga.
Plynný obr, král planet, ochránce vnitřní sluneční soustavy. Všemi těmito přízvisky se honosí Jupiter, největší planeta, jakou naše sluneční soustava má. Jeho vzhled je obecně známý, stačí se však na něj podívat v jiné vlnové délce světla a hned vypadá jinak. Ukázal to výjimečný experiment.
Příliš dlouhá pracovní doba vede k depresím a kardiovaskulárním chorobám, kratší vede k vyšší produktivitě a lepší pohodě. Tolik vědecké studie. Španělsko tyto teorie hodlá prověřit na vlastním hospodářství.
Nepříjemné testy na covid výtěrem z nosu mohou být již brzy minulostí. Ve francouzském Lyonu totiž nyní probíhá velký experiment, při nichž budou lidé místo výtěrů nosu či krku muset pouze pořádně fouknout. Tento způsob je může být podle vědců doslova branou do "skutečného života" po epidemii. Informoval o tom server RTL.
Uplynulou sobotu se z jeskyně Lombrives na jihozápadě Francie vynořilo 15 lidí - osm mužů a sedm žen - kteří v ní dobrovolně strávili 40 dnů bez telefonů, bez hodinek a bez slunečního svitu. Cílem experimentu, jenž stál zhruba 1,4 milionu dolarů, bylo prozkoumat hranice lidské adaptability na izolaci.
/FOTOGALERIE/ Miroslav Panoš vymyslel vzdálenou laboratoř, která funguje na Gymnáziu Jaroslava Vrchlického v Klatovech. V době distanční výuky se stala hojně vyhledávanou a nyní ji využívají nejen studenti z České republiky, ale i z Ameriky a z dalších více než 150 zemí ve světě. Jak laboratoř funguje a co vše se v ní dá dělat, jsme si s učitelem povídali během rozhovoru.
Proč je lidský mozek třikrát větší než mozek šimpanzí? Dobře si zapamatujte název tohoto genu: ZEB2.
