
Jak jsme žili v Československu. Tentokrát z historie města Potštát
V tištěném Přerovském a hranickém deníku bude v pátek 12. července další díl seriálu Jak jsme žili v Československu, tentokrát z historie města Potštát.
V tištěném Přerovském a hranickém deníku bude v pátek 12. července další díl seriálu Jak jsme žili v Československu, tentokrát z historie města Potštát.
Českokrumlovsko - V pátečním seriálu v tištěném vydání Českokrumlovského deníku nahlížíme do historie našich měst, obcí, spolků a institucí v době Československa.
/FOTOGALERIE/ Výstava Dějiny Židů v Čáslavi bude zpřístupněna od soboty 13. července od 15 hodin v čáslavské synagoze. Výstava návštěvníkům přiblíží jak historii a osudy místní židovské komunity, tak i příběh samotné synagogy, jedinečné stavby maurské secese od Wilhelma Stiassnyho.
Ochotníci z jičínského K-klubu oživili arkádové nádvoří Valdštejnského zámku divadelní hrou Stará historie.
V našem seriálu se již potřetí podíváme do historie Trstěnic.
/FOTOGALERIE/ Tanky, letectvo, pěchota, řopíky a pěchotní sruby, v neposlední řadě bohatá historie. Okolí opavského regionu je rájem všech vyznavačů vojenské tematiky.
Písek - Během práce na našem projektu Kameny zmizelých jsme se seznámili s paní Bolardtovou. V průběhu května jsme měli tu čest se s ní několikrát osobně setkat a naslouchat jejímu velmi milému a přátelskému povídání.
Letní přestávka nejvyšší české fotbalové soutěže byla nejkratší v historii. Fotbal se vrací a reaguje na to také Deník, který připravil unikátní přílohu. Víte, kdo je nejstarší hráč ligy, nejdéle sloužící trenér a kdo kapitán a srdcař nováčka z Českých Budějovic? Čtěte už tento pátek 12. července.
Letní přestávka nejvyšší české fotbalové soutěže byla nejkratší v historii. Fotbal se vrací a reaguje na to také Deník, který připravil unikátní přílohu. Víte, kdo je nejstarší hráč ligy, nejdéle sloužící trenér a kdo kapitán a srdcař nováčka z Českých Budějovic? Čtěte už tento pátek 12. července.
Letní přestávka nejvyšší české fotbalové soutěže byla nejkratší v historii. Fotbal se vrací a reaguje na to také Deník, který připravil unikátní přílohu. Víte, kdo je nejstarší hráč ligy, nejdéle sloužící trenér a kdo kapitán a srdcař nováčka z Českých Budějovic? Čtěte už tento pátek 12. července.
ROZHOVOR / Vloni touto dobou končily oslavy nejpovedenější sezony v historii klubu. Od postupu do MSFL tehdy dělila Kozlovice na dálku půlhodina. A možná právě to se alespoň podle trenéra Romana Matějky na týmu podepsalo v uplynulém ročníku divize E. Favorit namísto útoku na titul skončil uprostřed tabulky na 8. místě.
/FOTOGALERIE/ Ve středu 10. července pokřtili ve Škoda Auto muzeu zástupci vedení Škoda Auto knihu Historie převodovek Laurin & Klement a Škoda.
Každý pátek přinášíme v tištěném vydání Deníku fotky, na kterých se s vámi podíváme do československé minulosti. Další díl naleznete v novinách už v pátek 12. července.
Sokolov – Kupec Sámo, Karel IV., mistr Jan Hus na hranici, Jan Žižka, Marie Terezie, František Josef I. nebo třeba T.G. Masaryk.
Nahlédněte s námi do historie.
Československé opevnění je soustava bunkrů postavených v letech 1935 až 1938. Nyní je tato část naší historie na prodej. Bunkry jsou tak levné, že si je může dovolit každý.
Československé opevnění je soustava bunkrů postavených v letech 1935 až 1938. Nyní je tato část naší historie na prodej. Bunkry jsou tak levné, že si je může dovolit každý.
Československé opevnění je soustava bunkrů postavených v letech 1935 až 1938. Nyní je tato část naší historie na prodej. Bunkry jsou tak levné, že si je může dovolit každý.
Československé opevnění je soustava bunkrů postavených v letech 1935 až 1938. Nyní je tato část naší historie na prodej. Bunkry jsou tak levné, že si je může dovolit každý.
Československé opevnění je soustava bunkrů postavených v letech 1935 až 1938. Nyní je tato část naší historie na prodej. Bunkry jsou tak levné, že si je může dovolit každý.
Československé opevnění je soustava bunkrů postavených v letech 1935 až 1938. Nyní je tato část naší historie na prodej. Bunkry jsou tak levné, že si je může dovolit každý.
Kronikáře Antonína Juříčka ocenil vyznamenáním druhého stupně za celoživotní osobní přínos v oblasti historie, publicistiky a kronikářství Zlínského kraje hejtman Jiří Čunek.
Křetín /FOTOGALERIE/ - Sbor dobrovolných hasičů ve Křetíně patří k těm nejstarším v regionu. Bohatá historie spolku, který byl založen jako společný pro Křetín a Bohuňov, se začala psát v roce 1886.
Brno /ROZHOVOR/ - Létající motýl, který bodá jako včela. Pořádně naštvaná s tím, že místo žihadla sází ocelové rány. To je Vasil Ducár, jenž se zapsal do české boxerské historie tím, že zápasil o světový titul IBO s Kevinem Lerenou. To se před tím povedlo jen dvěma českým boxerům. Svůj životní zápas bojovník brněnského klubu Muay Thai prohrál na body, ale zároveň si pozvedl reputaci.
Chudenice /VIDEO/ – Zámek v Chudenicích opět zaplnily postavy z tamní historie a představily se návštěvníkům v rámci oživených prohlídek, které se tam konají každý rok o červencovém svátku.
/FOTOGALERIE/ Rychleji, výš, silněji. Tohle heslo moderních olympijských her, latinsky citius, altius, fortius, naplňovali a naplňují lidé na celém světě. Tedy alespoň v okamžiku, kdy si porovnávají své atletické dovednosti nebo svaly. A přesně podle tohoto motta se řídili a řídí i lidé z Benešovska. Dokládá to poměrně bohatý obrazový materiál vzniklý v uplynulém století.
/FOTOGALERIE/ První zmínky o Radimi se datují do roku 1320, kdy obec sloužila jako zemanské sídlo Bedřichovi z Radimi. Historie sahá ale i dále, až do starší doby kamenné. Dokazují to pozůstatky slovanského hradiště. Posléze až do 15. století sídlo patřilo kouřimskému měšťanovi Mikuláši Klaryce či bohatým kutnohorským měšťanům.
/FOTOGALERIE/ Na začátku letošního února si jinecká organizace Českého rybářského svazu připomněla 50. výročí založení. Pražský krajský výbor Československého rybářského svazu dal 28. ledna 1969 souhlas k založení místní organizace Československého rybářského svazu v Jincích. Ustanovující valná hromada, tedy členská schůze, se odehrála 9. února 1969 v restauraci Eška v Jincích.
/FOTO, VIDEO/ O prodlouženém víkendu zažil duchcovský zámek netradiční prohlídky. Historií tamější památky provázeli průvodci v dobových kostýmech.
/ROZHOVOR/ Novinář a moderátor Václav Žmolík ve svých reportážích provází posluchače po Česku. Setkali jsme se na nádvoří zámku Sychrov, kam od dětství rád jezdí. Má tu přátele, jeho dcera - operní pěvkyně - své publikum a celá rodina nedaleko odtud chalupu. Bývalý statek, který se už roky snaží zvelebovat. „Je to místo s historií, třebaže ne rodinnou, a právě z historie a tradic bychom měli čerpat,“ říká autor řady knih i rozhlasových reportáží.
/ROZHOVOR/ Novinář a moderátor Václav Žmolík ve svých reportážích provází posluchače po Česku. Setkali jsme se na nádvoří zámku Sychrov, kam od dětství rád jezdí. Má tu přátele, jeho dcera - operní pěvkyně - své publikum a celá rodina nedaleko odtud chalupu. Bývalý statek, který se už roky snaží zvelebovat. „Je to místo s historií, třebaže ne rodinnou, a právě z historie a tradic bychom měli čerpat,“ říká autor řady knih i rozhlasových reportáží.
/ROZHOVOR/ Novinář a moderátor Václav Žmolík ve svých reportážích provází posluchače po Česku. Setkali jsme se na nádvoří zámku Sychrov, kam od dětství rád jezdí. Má tu přátele, jeho dcera - operní pěvkyně - své publikum a celá rodina nedaleko odtud chalupu. Bývalý statek, který se už roky snaží zvelebovat. „Je to místo s historií, třebaže ne rodinnou, a právě z historie a tradic bychom měli čerpat,“ říká autor řady knih i rozhlasových reportáží.
/ROZHOVOR/ Novinář a moderátor Václav Žmolík ve svých reportážích provází posluchače po Česku. Setkali jsme se na nádvoří zámku Sychrov, kam od dětství rád jezdí. Má tu přátele, jeho dcera - operní pěvkyně - své publikum a celá rodina nedaleko odtud chalupu. Bývalý statek, který se už roky snaží zvelebovat. „Je to místo s historií, třebaže ne rodinnou, a právě z historie a tradic bychom měli čerpat,“ říká autor řady knih i rozhlasových reportáží.
Novinář a moderátor Václav Žmolík ve svých reportážích provází posluchače po Česku.
/ROZHOVOR/ Novinář a moderátor Václav Žmolík ve svých reportážích provází posluchače po Česku.
/ROZHOVOR/ Novinář a moderátor Václav Žmolík ve svých reportážích provází posluchače po Česku.
Nedvědice /FOTOGALERIE/ – Pod nohami se na strmé stezce míhají hladké až nebezpečně kluzké kameny, kterým lidé v davu opouštějící hrad Pernštejn nutně musí věnovat pozornost. Přivádějí je k zamyšlení, jaké bylo v dávných dobách zkusit hrad dobýt. „Mám co dělat, abych nespadla. Co teprve, kdybych byla rytíř,“ ozývá se ze zástupu. Nejen v sobotu lidem podobné momenty přiblížily Slavnosti Pernštejnského panství.
„Je to neotřelá myšlenka,“ říká sprejer Lumír, když vytváří malbu na začátku vlakového podchodu. Společně s dalšími 21 sprejery se podílí na akci s názvem Podhul, kterou pořádá Milan Ženožička.
Historií čítající více než třicet let se pyšní turnaj v malém fotbale o Putovní pohár ředitele společnosti THT Polička. Na konci června se konal jeho v pořadí 34. ročník.
Nový svatostánek v Moravské Ostravě, druhý největší na Moravě, jako opravdový symbol velkoměsta.
Málokteré tuzemské město utrpělo v období socialismu takový zásah jako Frýdek-Místek. Šedesátá léta byla ve znamení přestavby místecké části města.
Málokteré tuzemské město utrpělo v období socialismu takový zásah jako Frýdek-Místek. Šedesátá léta byla ve znamení přestavby místecké části města.
/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou.
/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou.
/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou.
/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou.
/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou.
/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou.
/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou.
/FOTOGALERIE/ Pro historii Mníšku pod Brdy byla určující těžba železné rudy v dole Skalka. Ten je nyní možné navštívit s průvodcem a projít se zpět časem po stopách dávných horníků. Důl měl 36 pater, aktuálně je možné navštívit 16. patro, které je zpřístupněno pro veřejnost. Nižší patra jsou zaplavena vodou.