Kreativ

ŠTÍTEK: Jan Nepomucký

Václav Prchal z informačního centra u třebíčské baziliky ukazuje, kudy vede nová prohlídková trasa.

Cizinci se na Vysočinu nehrnou. Platí to i pro třebíčské památky UNESCO

Zahraniční turisty Vysočina neláká. Co do počtu návštěvníků z jiných zemí Vysočina jako jediný kraj stagnuje. A číslo vyjadřující zahraniční turisty, kteří tu přenocují, je dokonce nižší než vloni. Tak to alespoň udává statistika agentury CzechTourism. Místní instituce zabývající se cestovním ruchem jsou ale spokojené. Kraj jeřabin je podle nich především rájem pro tuzemské návštěvníky.

Pohled na počapelské náměstíčko s rybníčkem a tyčícím se kostelem na návrší kolem roku 1920.

Pohlednice z minulosti: Počapelský kostel je barokní dominantou Králova Dvora

/FOTOGALERIE/ Zděný kostel Nanebevzetí Panny Marie v Počaplech stojí na návrší nad obcí a je obklopen hřbitovem. Za krásnou barokní stavbu vděčí Králův Dvůr pravděpodobně poslednímu hejtmanovi panství Bedřichu Kyrpalovi. Ten vyhověl naléhání věřících a na místě zchátralého dřevěného kostelíka nechal v roce 1730 vybudovat nový vrcholně barokní zděný kostel.

Tradiční Zubrnický masopust ve skanzenu.

FOTO: Zubrnický masopust: Koláčky, Dykyta a masky

Pestrý, s řadou nadšených návštěvníků ve zvířecích maskách i bez nich - a na chutná jídla bohatý - byl v sobotu tradiční lidový masopust v obci Zubrnice téměř na hranicích ústeckého a litoměřického okresu. Na radosti i dobré náladě mu přidal opět krásnolipský soubor Dykyta, který tu má domovské právo.

Tradiční Zubrnický masopust ve skanzenu.

FOTO: Zubrnický masopust: Koláčky, Dykyta a masky

Pestrý, s řadou nadšených návštěvníků ve zvířecích maskách i bez nich - a na chutná jídla bohatý - byl v sobotu tradiční lidový masopust v obci Zubrnice téměř na hranicích ústeckého a litoměřického okresu. Na radosti i dobré náladě mu přidal opět krásnolipský soubor Dykyta, který tu má domovské právo.

Jan Herna spolu s kolegou krátce po převzetí ocenění za mimořádnou obětavost během Tříkrálové sbírky.

Odešel Jan Herna

První únorovou sobotu jsme se v kostele sv. Jakuba ve Vratěníně rozloučili s panem Janem Hernou, který zemřel ve věku nedožitých 77 let. Vranovští občané, farníci, dobrovolníci, a také mladí lidé a děti, kteří v létě o prázdninách přijíždějí na vranovskou faru, pana Hernu velice dobře znali, protože přes léto provázíval turisty ve vranovském kostele.  

Ilustrační foto.

V Klenčí chtějí opravit i sochy

Klenečský Výbor pro kulturu, sport a osady (VKSO) to bere opravdu zgruntu. Do plánovaných aktivit si zahrnuly řadu oprav. Především jde o kříže, sochy a památníky.

Stanislav Miloš je autorem historického modelu města Hranice

Model starých Hranic tvoří Stanislav Miloš téměř 30 let

Jak vypadaly Hranice v 18. století ? To zobrazuje model historického středu města, jehož autorem je Stanislav Miloš. Model, který je unikátní dominantou stálé expozice v muzeu na zámku v Hranicích, se stále rozrůstá, návštěvníci tak mohou už několik let průběžně sledovat jeho dokončování.

Unikátní pohled na Žďár si mohou lidé vychutnat od kostela sv. Jana Nepomuckého.

Ze žďárské Zelené hory má člověk město jako na dlani

Žďárská Zelená hora se může pochlubit nejen památkou z dílny geniálního barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla, ale také nádherným výhledem na město. Žďár nad Sázavou má člověk z pohledu ze Zelené hory jako na dlani.

Nuccio Bertone s modelem prvního kombi na světě, jehož páté dveře jsou shodné s hatchbackem.

Pohlednice z minulosti: Favorit byl trefou do černého

/FOTOGALERIE/ Škoda Favorit je jedním z významných milníků mladoboleslavské automobilky. Jeho představení se uskutečnilo na 29. mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, který se konal v září roku 1987.

Nová ulice v Českých Budějovicích v současnosti.

Stavitel „Vatíku“ na Lannovce napsal vroucí báseň o Kleti

Nová ulice nedaleko centra Českých Budějovic bývala domovem stavitelů, kteří byli u zrodu mnoha významných českobudějovických objektů. Kterých? To se dozvíte v dalším díle seriálu Putování městem, jehož autorem je znalec místní historie Jan Schinko.  

Sochař Petr Váňa při fotografování pro Deník 16. ledna v Praze.

Mariánský sloup byl ve své době přelomové a geniální dílo, říká autor kopie

Akademický sochař Petr Váňa s napětím vzhlíží ke čtvrtečnímu zasedání pražských zastupitelů, kteří by mohli odblokovat umístění jeho věrné kopie Mariánského sloupu na místo, kde stál do roku 1918. Umělec každého zastupitele pozval, aby se na jeho dílo přišel podívat zblízka. „Někteří přišli a zkusili si sekat do kamene. Zjistili, že je to celé o něčem jiném, než o čem se běžně diskutuje. Normální argumenty a setkání s kamenem často přehlušuje hlasitá hádka dvou táborů,“ říká Váňa s tím, že kameny přivezl loni na pronajaté lodi do Prahy a pozval k nim veřejnost právě proto, aby napomohl věcné diskusi. „I řada z politiků, kteří dorazili, podle mě pochopila celý příběh. Před čtvrtečním hlasováním proto věřím, že to dobře dopadne,“ prohlásil také sochař v rozhovoru s Pražským deníkem.

Restaurátoři si „posvítili“ na sochy zapsané na seznamu kulturních památek obce Velehrad.

Na Velehradě opravovali sochy, našli skryté poklady. Třeba i zvětralou kost

Sochy zapsané na seznamu kulturních památek, které jsou ve vlastnictví obce Velehrad, nestrádají. Radnice na jejich renovaci nezapomíná a zve restaurátory, aby si je po určité době vzali do “parády“. Těm se běžně stává, že uvnitř objeví kovové pouzdro s archiváliemi z období před staletími.

Sbor Vlastimila rozezněl chrámové zdi kostela U Milosrdných v Prostějově

Benefiční koncert na podporu opravy varhan U Milosrdných

Svátek Křtu Páně, kterým v liturgickém roce končí doba vánoční, připadl letos na neděli 12. ledna. A právě tento den si zvolil ženský pěvecký sbor Vlastimila Prostějov, aby uspořádal benefiční vánoční koncert. Tentokrát v Kostele sv. Jana Nepomuckého v Prostějově, taktéž známým pod názvem U Milosrdných.

Socha svatého Jana Nepomuckého v Úhrově na Havlíčkobrodsku.

Socha, statek a rabínský dům se staly novými kulturními památkami

Socha svatého Jana Nepomuckého s klenutým mostkem v Úhrově, místní části Kraborovic na Havlíčkobrodsku, selská usedlost v Daňkovicích na Žďársku a bývalý rabínský dům v Třebíči nově rozšířily seznam kulturních památek. Na Vysočině jich tak lidé najdou už více než tři tisíce.  

Budova rabínského domu v Třebíči.

Socha, statek a rabínský dům se staly novými kulturními památkami

Socha svatého Jana Nepomuckého s klenutým mostkem v Úhrově, místní části Kraborovic na Havlíčkobrodsku, selská usedlost v Daňkovicích na Žďársku a bývalý rabínský dům v Třebíči nově rozšířily seznam kulturních památek. Na Vysočině jich tak lidé najdou už více než tři tisíce.  

Selská usedlost s uzavřeným dvorem v Daňkovicích.

Socha, statek a rabínský dům se staly novými kulturními památkami

Socha svatého Jana Nepomuckého s klenutým mostkem v Úhrově, místní části Kraborovic na Havlíčkobrodsku, selská usedlost v Daňkovicích na Žďársku a bývalý rabínský dům v Třebíči nově rozšířily seznam kulturních památek. Na Vysočině jich tak lidé najdou už více než tři tisíce.  

Muzeum vydalo vlastivědný sborník

Muzeum vydalo vlastivědný sborník

Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici právě vydalo nové číslo Vlastivědného sborníku, čtvrtletníku regionálních dějin severního Plzeňska.

Unikátní kostel dostává svoji původní podobu.

Opravy žďárské památky UNESCO budou pokračovat na jaře

/FOTOGALERIE/ V roce 2020 budou posledním, třetím rokem pokračovat práce na obnově poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na žďárské Zelené hoře. Památka vybudovaná podle návrhu významného stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichla a zapsaná na seznamu UNESCO bude na jejich konci vypadat jako v době, kdy byla postavena.

Žďárský betlém symbolizuje mimo jiné i jednotu, s níž se lidé do společného vyřezávání pustili.

Městský betlém z lipového dřeva byl středem zájmu návštěvníků

Žďár nad Sázavou – Stovky lidí si o vánočních svátcích nenechaly ujít možnost bezplatně navštívit žďárský poutní kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, památku UNESCO, a prohlédnout si tam nainstalovaný městský betlém. Ten v letech 2013 až 2016 z lipového dřeva vyřezali farníci a obyvatelé Žďáru pod vedením řezbáře z nedaleké Sázavy Zdeňka Berana.

Půlnoční mše v kostele Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích.

Půlnoční bavila i děti

Půlnoční mši o Štědrém dni pro rodiny s dětmi v kostele Panny Marie Růžencové v krajském městě sloužil kněz Jan Peter Madár od 16 hodin.  

Ilustrační foto.

Kam zajít na Prostějovsku o Vánocích na mši? Vyberte si

Návštěva kostela není pro většinu tuzemské populace pravidlem. Výjimkou jsou vánoční svátky, kdy například na půlnoční praskají kostely ve švech. Prostějovský deník nabízí kompletní přehled bohoslužeb v celém regionu od Štědrého dne až po 26. prosince 2019.  

Vizualizace hotového Jánského mostu.

Česko s Polskem spojil v Neratově nový most

Ještě v roce 1996 stál střední pilíř historického mostu přes Divokou Orlici v Neratově, bývalé spojnice nejen obou protilehlých břehů, ale i dnešního území Česka a Polska. O rok později už z mostu nezbylo vůbec nic. Jako památka na něj zůstaly jen staré rytiny z Neratova. Dnes na jeho místě stojí nový Jánský most a očekává se, že přinese do života po válce vysídlené osady změny.

Starosta Miroslav Plincelner s oceněním.

Oprava sochy přinesla městu ocenění

Druhou hlavní cenu v anketě Památka Plzeňského kraje pro rok 2019 získalo v kategorii Sochy a drobná architektura město Černošín. Ocenění obdrželo za restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého, která stojí na náměstí.

Slavnostní otevření zrekonstruovaného jezuitského refektáře v Klatovech.

Památkou roku je jezuitská kolej v Klatovech

U příležitosti Dne památek a lidové kultury Plzeňského kraje, který se v úterý konal již potřetí na Krajském úřadě v Plzni, ocenil hejtman Josef Bernard mistry tradiční rukodělné výroby a nositele nemateriálního kulturního dědictví a zároveň nejlepší památku v regionu.