V neděli ráno se proslulé pařížské muzeum Louvre stalo dějištěm loupeže připomínající scény z akčního filmu. Čtveřice mužů za pomoci žebříku a úhlových brusek ukradla za bílého dne z muzea plného návštěvníků vzácné šperky nevyčíslitelné hodnoty. Celá akce přitom netrvala ani sedm minut. Zloději poté uprchli na skútrech. Vyšetřovatelé pracují i s verzí, že mohlo jít o loupež na objednávku.
Pařížské muzeum Louvre v neděli zůstává zavřené poté, co se do něj vloupali zloději a odnesli několik šperků, uvádí deník Le Parisien. Francouzská ministryně kultury Rachida Datiová o loupeži informovala na sociální síti X s tím, že úřady případ vyšetřují. Později oznámila, že lupiči potřebovali ke krádeži jen čtyři minuty. Na videozáznamech bylo podle Datiové vidět, že jednají profesionálně. Uvedla také, že jeden z odcizených šperků byl nalezen v blízkosti muzea. Prezident Emmanuel Macron loupež večer označil za útok na francouzské kulturní dědictví.
V rozsáhlé rekonstrukci bazénů a dalších historických objektů pokračují pracovníci v těchto dnech uvnitř zámeckého areálu ve Slavkově. Návštěvníci se tam do budoucna mohou těšit mimo jiné i na zrenovovaný skleník. Zásahy jsou součástí projektu Cesta k míru, Interreg Slovensko – Česko.
Vláda Francouzské republiky udělila Evě Mrhačové, zakladatelce Ostravské univerzity a její někdejší dlouholeté děkance, Řád akademických palem, založený Napoleonem I. Bonapartem.
Když se řekne Chorvatsko, většina lidí si vybaví léto, moře a pláže. Ovšem k vidění je tu rozhodně více! Mezi místní památky, které určitě stojí za návštěvu, patří hrad Trakošćan. Jde o chráněnou kulturní památku, která dnes slouží jako muzeum. Historický klenot je obklopen krásným parkem s jezírkem a lesem.
Rekonstrukce bazénů je v těchto dnech v plném proudu uvnitř zámeckého parku ve Slavkově u Brna. Tyto práce jsou součástí projektu Cesta k míru, Interreg Česko – Slovensko s partnerským městem Holíč.
Prázdniny končí, vodní radovánky a příměstské tábory zůstanou v chytrých telefonech, od pondělí už budou děti sedět ve školních lavicích. Rozlučkových akcí bylo o víkendu několik. Chlumecký Nebojsa se v sobotu 30. srpna přestěhoval ze zelené louky na nádraží, začínalo se v 16:00 diskotékou. Zajímavý program přiblížila starostka Veronika Srnková.
Řízné bubnování upozornilo stovky Chebanů na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, krátce po 17 hodině, že do města se po dvou letech vrátil i se svým doprovodem vévoda Albrecht z Valdštejna. Až do soboty se bude v ulicích města slavit.
Úderem 17. hodiny dorazí na chebské Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad vévoda z Valdštejna se svým doprovodem. Pak se po celém Chebu rozjede dvoudenní program historických oslav. Ty první se ve městě konaly už v roce v roce 1908. Nesly se ve znamení historických průvodů a her. Co nejvěrněji napodobovaly dobu návštěv Albrechta z Valdštejna v Chebu. Tradici pořádání slavností pak Cheb obnovil v roce 2005.
Jak a kde si v našem regionu užít poslední srpnový víkend? Opět pro vás máme pravidelnou várku tipů, podívejte se.
Jak a kde si v našem regionu užít poslední srpnový víkend? Opět pro vás máme pravidelnou várku tipů, podívejte se.
Monumentální palác na opavské Masarykově třídě, která se v době jeho slávy nazývala Panská, je už bohužel jen stínem své bývalé slávy. Už brzy by se však měl konečně dočkat tolik očekávané rekonstrukce, znamenající jeho znovuvzkříšení.
/FOTO, VIDEO/ Sobotní narozeniny císaře Napoleona či přehlídka historických autobusů, ale i páteční velkolepý koncert Marka Ztraceného nebo třídenní Vyškovská pouť a Krojované hody v Rychtářově. Také toto nabídne zájemcům Vyškovsko v pátek večer a o víkendu. Podívejte se na tipy Deníku, jak strávit v regionu volný čas.
V areálu historického vodního mlýna, nynější ART mlýn, se konal už 19. ročník interaktivního folklorního festivalu s názvem Mlýnské kolo. Přivítal téměř stovku účinkujících a nečekaně mnoho hostů domácích i přespolních.
Tři akce, které by se daly spojit podtitulem Zpátky v čase, nabídne víkendové dění na Plzeňsku. Na zámku v Manětíně se mohou návštěvníci vrátit do doby baroka, v Křimicích do časů Napoleona, velkou částí jížního Plzeňska pak projedou účastníci automobilové Retrojízdy, která představí automobily a motocykly ze socialismu. Centrum bude mít v Plzni a hodinovou zastávku ve Spáleném Poříčí. V Trnové pak vyhlásí krajskou Vesnici roku, v Malesicích se lidé pobaví při 6. ročníku škopkování, v Plzni na Doubravce mohou fandit vytrvalcům při dalším ročníku Pilsenmana.
Nanistka Adéla Počtová měří sice jen 127 centimetrů, ale život si nastavila ve velkém. Mluví otevřeně o tom, co znamená být jiná v očích společnosti. Nevyhýbá se tématům bolesti, ponižování, lásky ani humoru. „Když si dokážu udělat srandu sama ze sebe, lidi už se mi pak nemají důvod vysmívat. Udělám to za ně a vezmu jim vítr z plachet,“ říká Adéla v rozhovoru Deníku, kde popisuje, jaké to je být ženou, kterou si lidé fotí potají, i tou, která inspiruje tisíce lidí na sítích.
Památné místo na zalesněném návrší nad obcí Veselíčko, které je vůbec největším pohřebištěm obětí napoleonských válek na Přerovsku, čeká obnova. Oběti válek ze tří armád dodnes připomínají dřevěné kříže v lese a památník, u kterého se konají pietní akce.
Výstava zaměřená na revoluční události let 1789 až 1848 je aktuálně až do 2. listopadu k vidění v Masarykově muzeu v Hodoníně. Jejím smyslem je podat návštěvníkovi základní informace o procesu vytváření prvních moderních evropských ústav. Pro téma výstavy se její autor Marek Vařeka rozhodl s ohledem na letošní výročí dvou set let od povstání děkabristů v Rusku.
/PROGRAM/ Už v úterý devětadvacátého července odstartoval ve Slavkově u Brna Letní filmový festival. Akce pokračuje v areálu zámku každý den od dvaceti hodin až do neděle třetího srpna. Tentokrát je však rozdělená na dvě části - nejdříve je tak na řadě Napoleonská přehlídka, na kterou od pátku naváží klasické filmové večery.
Kouzelně vypadající zámek jako z pohádky, který během své historické stopy nebyl ušetřen před požáry, byl sídlem královských rodů a hostil významné osobnosti společenského a kulturního světa – to je zámek Hradec nad Moravicí. Navíc je tato národní kulturní památka obklopena rozsáhlým a jedinečným anglickým parkem a lesoparkem.
/VIDEO/ Sobota v Dobšicích patřila tradiční vinařské letní akci, kterou je Dobývání dobšických sklípků. Koná se k výročí bitvy u Znojma a její připomínkové akce.
/VIDEO/ V červenci uplynulo 216 let od bitvy, kterou u Znojma svedla v roce 1809 vojska císaře Napoleona a rakouská armáda. Bitva u Znojma byla jedna ze čtyř bitev svedených na území současného Česka během napoleonských válek. Ukončila válku Francie a páté koalice. Tuto válku rozpoutalo Rakouské císařství, které chtělo využít nasazení francouzské armády ve válce ve Španělsku.
Clemens Lothar Wenzel Metternich (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl mimořádný státník 1. poloviny 19. století a sběratel umění. Ve významných politických funkcích působil téměř šest desetiletí, shromáždil množství výtvarných děl, sídlil na zámku Kynžvart (v majetku Metternichů do roku 1945) v severozápadních Čechách, ale jeho jméno přesto evokuje negativní pocity.
/FOTOGALERIE/ Po deseti měsících se na začátku srpna pro návštěvníky otevře kaple Památníku Mohyla míru u Prace na pomezí Brněnska a Vyškovska. Odborníci kapli odvlhčili a obnovili omítky. V památníku také pokračují práce na obnově hlavní multimediální expozice, ta ale bude hotová až na přelomu listopadu a prosince, na připomínkové akce bitvy u Slavkova. V pátek to řekl kastelán památníku Ondřej Buček.
Clemens Lothar Wenzel Metternich (15. května 1773, Koblenz - 11. června 1859, Vídeň) byl mimořádný státník 1. poloviny 19. století a sběratel umění. Ve významných politických funkcích působil téměř šest desetiletí, shromáždil množství výtvarných děl, sídlil na zámku Kynžvart (v majetku Metternichů do roku 1945) v severozápadních Čechách, ale jeho jméno přesto evokuje negativní pocity.
Čtyři tisíce vojáčků na jednom místě. Bitva u Chlumce jako na dlani. Modelář Jiří Bureš ze spolku Severočeský letecký archiv Teplice vytváří pozoruhodný výjev z hloubi dějin.
Čtyři tisíce vojáčků na jednom místě. Bitva u Chlumce jako na dlani. Modelář Jiří Bureš ze spolku Severočeský letecký archiv Teplice vytváří pozoruhodný výjev z hloubi dějin.
V bitvě u Waterloo, která před 210 lety definitivně ukončila Napoleonův sen o obnovení francouzského císařství, bojoval na anglické straně také generál Thomas Picton. Guvernér ostrova Trinidad a mimořádně kontroverzní osobnost britských dějin. Byť všichni obdivovali jeho odvahu, kterou stvrdil u Waterloo svou hrdinskou smrtí, více děsil svou krutostí. Neblaze proslul zejména tím, že nechal mučit teprve třináctiletou dívku.
/FOTO/ Zámecký park se znovu stal místem setkání arboristů, kteří zde pravidelně skládají praktické části svých odborných zkoušek. „Tento týden se proměnil v přírodní učebnu a zkušební prostor,“ shrnula za Zámek Slavkov Radka Mikulincová.
„Wow.“ Taková byla první reakce každého návštěvníka modelářské soutěže ve Velké Hleďsebi na Mariánskolázeňsku. Lidi zaujalo dioráma Jiřího Bureše, který se při jeho tvorbě nechal inspirovat krvavou bitvou u Chlumce v severních Čechách.
/FOTO/ Moravský šlechtic, vědec, průkopník průmyslu, milovník umění. Známý mecenáš a také speleolog. Život Hugo Františka starohrabě ze Salm-Reifferscheidtu by vydal na román. Neustále šel, věrný rodovému heslu, proti proudu. Co by běžně vydalo na několik životů, on zvládl do šedesátky a nesmazatelný písmem se zapsal do historie. Jeho životní pouť je úzce spjatá s Blanenskem, kde o něm nyní Česká televize natáčí dokument. Příští rok uplyne dvě stě padesát let od jeho narození a sto devadesát od úmrtí. Zemřel den před svými šedesátinami na srdeční selhání.
/FOTOGALERIE/ V sobotu sedmnáctého května se v Historickém sále Zámku Slavkov – Austerlitz uskutečnil již šestadvacátý ročník slavnostního koncertu „Z operety do operety“. A protože letos slaví hudební svět 200. výročí narození Johanna Strausse ml., byl i program koncertu koncipován jako hold tomuto skladateli, jemuž náleží titul krále valčíků a zakladatele vídeňské operety.
/FOTO, VIDEO/ Chystaná stavba bytových domů místo prádelny ve Vyškově, Slanosti piva, Otevírání šoupátek v Habrovanech i nástup nových rekrutů, které doplnila známá osobnost. Také uplynulý týden byl na Vyškovsku bohatý na události, přesvědčte se v našem pravidelném souhrnu.
Slavkov v sobotu ožil řemeslným a designovým jarmarkem i módní přehlídkou. V zámeckém parku se zároveň kromě stánků objevily také nafukovací planety od Hvězdárny a planetária Brno. Největší pozornost však poutala dvojice řezbářů Jan Brlica a Tomáš Dujka. Ti vyřezali sochy andělů, dvou laviček, kterým dominují dřevěná srdce a také lavičku, na které sedí císař Napoleon.
Jsme ve středním Portugalsku, krajina je tu půvabně zvlněná, promiňte ten příměr, jako když se třída gymnasistek rozvaluje na pláži. Říkají nám tady „dole“, to údajně nejlepší z Portugalska jste zatím určitě ještě neviděli.
Malou chundelatou kuličku připomíná psí plemeno pomeranian. Mrňaví, ale zato energičtí pejsci se proslavili díky tomu, že byli velmi oblíbení u šlechtických rodin. Pomeraniany milovala například anglická královna Viktorie. Pro svůj vzhled plyšáka je toto plemeno dodnes populární po celém světě.
Sníh hustě padá na tisíce ozbrojených mužů a ledový vítr jim šlehá do tváří. Přesto se nezastavují – i když je viditelnost slabá a nohy se jim boří do hlubokého sněhu, jdou dál, odhodlaně vpřed. Stejně jako mnozí před nimi nakonec překonají Velký Svatobernardský průsmyk, který nese jméno po světci a spojuje dva evropské státy. Místo s bohatou historií – prošli tudy Keltové, Římané pod vedením Julia Caesara i Napoleonova vojska. Právě zde vznikl název slavného horského psa, který se stal legendou – bernardýna.
/FOTO/ Malé místo pro velké chvíle. Tak popisují pracovníci slavkovského zámku "láskolavečku", která je ve čtvrtek připravená mimořádně při příležitosti prvního máje.
Clemens Lothar Wenzel Metternich (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl mimořádný státník 1. poloviny 19. století a sběratel umění. Ve významných politických funkcích působil téměř šest desetiletí, shromáždil množství výtvarných děl, sídlil na zámku Kynžvart (v majetku Metternichů do roku 1945) v severozápadních Čechách, ale jeho jméno přesto evokuje negativní pocity.
Na velikonoční dobrodružství za hranice se vydala rodina Šlehoberových ze Stráže, Kačka, Jaroslav, dvojčata Kačka a Jára a čtyřměsíční fenka Charlie. Jejich cesta vedla přes Rakousko a Slovinsko až do Chorvatska. O tom, co je potkalo a co všechno zažili, ale především, co všechno viděli, se s námi rozhodli podělit. Za což jim mnohokráte děkujeme. V dnešním příspěvku přinášíme druhý ze sedmi dílů cestovatelského miniseriálu.
Clemens Lothar Wenzel Metternich (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl mimořádný státník 1. poloviny 19. století a sběratel umění. Ve významných politických funkcích působil téměř šest desetiletí, shromáždil množství výtvarných děl, sídlil na zámku Kynžvart (v majetku Metternichů do roku 1945) v severozápadních Čechách, ale jeho jméno přesto evokuje negativní pocity. Metternich – reakcionář, nepřítel všeho českého, elitář a egocentrik. Byl opravdu takový? Přinesla jeho politika zemím Koruny české pouze negativa? Stýkal se výlučně s lidmi společensky sobě rovnými a ostatními pohrdal?
Na jihu Francie stojí most, který na první pohled ohromí každého. Není tedy divu, že po Eiffelově věži a zámku Versailles je Pont de Gard třetí nejnavštěvovanější francouzskou památku. Jde o akvadukt, jehož útrobami kdysi protékala voda v množství stovek litrů za sekundu.
Odchodem do exilu rakouského císaře a českého i uherského krále Karla I. nastala na podzim roku 1918 v nástupnických státech po Rakousku-Uhersku proměna společenského zřízení z monarchistického na republikánské. Aristokraté nadále žili jako občané a jejich sociální adaptace vůči změněným poměrům nebyla jednoduchá, přesto někteří z nich svoji loajalitu a schopnosti nabídli vládám vzniklého Československa a Rakouska.
Clemens Lothar Wenzel Metternich (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl mimořádný státník 1. poloviny 19. století a sběratel umění. Ve významných politických funkcích působil téměř šest desetiletí, shromáždil množství výtvarných děl, sídlil na zámku Kynžvart (v majetku Metternichů do roku 1945) v severozápadních Čechách, ale jeho jméno přesto evokuje negativní pocity. Metternich – reakcionář, nepřítel všeho českého, elitář a egocentrik. Byl opravdu takový? Přinesla jeho politika zemím Koruny české pouze negativa? Stýkal se výlučně s lidmi společensky sobě rovnými a ostatními pohrdal?
Clemens Lothar Wenzel Metternich (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl mimořádný státník 1. poloviny 19. století a sběratel umění. Ve významných politických funkcích působil téměř šest desetiletí, shromáždil množství výtvarných děl, sídlil na zámku Kynžvart (v majetku Metternichů do roku 1945) v severozápadních Čechách, ale jeho jméno přesto evokuje negativní pocity. Metternich – reakcionář, nepřítel všeho českého, elitář a egocentrik. Byl opravdu takový? Přinesla jeho politika zemím Koruny české pouze negativa? Stýkal se výlučně s lidmi společensky sobě rovnými a ostatními pohrdal?
Clemens Lothar Wenzel Metternich (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl mimořádný státník 1. poloviny 19. století a sběratel umění. Ve významných politických funkcích působil téměř šest desetiletí, shromáždil množství výtvarných děl, sídlil na zámku Kynžvart (v majetku Metternichů do roku 1945) v severozápadních Čechách, ale jeho jméno přesto evokuje negativní pocity. Metternich – reakcionář, nepřítel všeho českého, elitář a egocentrik. Byl opravdu takový? Přinesla jeho politika zemím Koruny české pouze negativa? Stýkal se výlučně s lidmi společensky sobě rovnými a ostatními pohrdal?
Clemens Lothar Wenzel Metternich (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl mimořádný státník 1. poloviny 19. století a sběratel umění. Ve významných politických funkcích působil téměř šest desetiletí, shromáždil množství výtvarných děl, sídlil na zámku Kynžvart (v majetku Metternichů do roku 1945) v severozápadních Čechách, ale jeho jméno přesto evokuje negativní pocity. Metternich – reakcionář, nepřítel všeho českého, elitář a egocentrik. Byl opravdu takový? Přinesla jeho politika zemím Koruny české pouze negativa? Stýkal se výlučně s lidmi společensky sobě rovnými a ostatními pohrdal?
Clemens Lothar Wenzel Metternich (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl mimořádný státník 1. poloviny 19. století a sběratel umění. Ve významných politických funkcích působil téměř šest desetiletí, shromáždil množství výtvarných děl, sídlil na zámku Kynžvart (v majetku Metternichů do roku 1945) v severozápadních Čechách, ale jeho jméno přesto evokuje negativní pocity. Metternich – reakcionář, nepřítel všeho českého, elitář a egocentrik. Byl opravdu takový? Přinesla jeho politika zemím Koruny české pouze negativa? Stýkal se výlučně s lidmi společensky sobě rovnými a ostatními pohrdal?
/RECENZE KNIHY/ Clemens Lothar Wenzel Metternich (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl mimořádný státník 1. poloviny 19. století a sběratel umění.
Clemens Lothar Wenzel Metternich (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl mimořádný státník 1. poloviny 19. století a sběratel umění. Ve významných politických funkcích působil téměř šest desetiletí, shromáždil množství výtvarných děl, sídlil na zámku Kynžvart (v majetku Metternichů do roku 1945) v severozápadních Čechách, ale jeho jméno přesto evokuje negativní pocity. Metternich – reakcionář, nepřítel všeho českého, elitář a egocentrik. Byl opravdu takový? Přinesla jeho politika zemím Koruny české pouze negativa? Stýkal se výlučně s lidmi společensky sobě rovnými a ostatními pohrdal?
