Bylo osm hodin ráno, 17. prosince 1812. Mrzlo, koním i lidem šla od úst pára. Šest set mužů americké armády se přiblížilo na dostřel k indiánské vesnici Lenapů, nacházející se na území dnešního státu Indiana. Začínala bitva u Mississinevy. Jeden z hlavních střetů „války roku 1812“.
Začátkem prosince vyvrcholily několikadenní vzpomínkové akce při příležitosti výročí jedné z nejslavnějších bitev na českém a moravském území. Dvousté sedmnácté výročí triumfu francouzské armády pod vedením císaře Napoleona nad rakouskými a ruskými vojsky z prosince roku 1805 připomněla zejména rekonstrukce bitvy u Slavkova na bojišti pod návrším Santon u Tvarožné. Za krásné fotografie a video děkujeme Marii Nezbedové.
Začátkem prosince vyvrcholily několikadenní vzpomínkové akce při příležitosti výročí jedné z nejslavnějších bitev na českém a moravském území. Dvousté sedmnácté výročí triumfu francouzské armády pod vedením císaře Napoleona nad rakouskými a ruskými vojsky z prosince roku 1805 připomněla zejména rekonstrukce bitvy u Slavkova na bojišti pod návrším Santon u Tvarožné. Za krásné fotografie a video děkujeme Marii Nezbedové.
Začátkem prosince vyvrcholily několikadenní vzpomínkové akce při příležitosti výročí jedné z nejslavnějších bitev na českém a moravském území. Dvousté sedmnácté výročí triumfu francouzské armády pod vedením císaře Napoleona nad rakouskými a ruskými vojsky z prosince roku 1805 připomněla zejména rekonstrukce bitvy u Slavkova na bojišti pod návrším Santon u Tvarožné. Za krásné fotografie a video děkujeme Marii Nezbedové.
Začátkem prosince vyvrcholily několikadenní vzpomínkové akce při příležitosti výročí jedné z nejslavnějších bitev na českém a moravském území. Dvousté sedmnácté výročí triumfu francouzské armády pod vedením císaře Napoleona nad rakouskými a ruskými vojsky z prosince roku 1805 připomněla zejména rekonstrukce bitvy u Slavkova na bojišti pod návrším Santon u Tvarožné. Za krásné fotografie a video děkujeme Marii Nezbedové.
Začátkem prosince vyvrcholily několikadenní vzpomínkové akce při příležitosti výročí jedné z nejslavnějších bitev na českém a moravském území. Dvousté sedmnácté výročí triumfu francouzské armády pod vedením císaře Napoleona nad rakouskými a ruskými vojsky z prosince roku 1805 připomněla zejména rekonstrukce bitvy u Slavkova na bojišti pod návrším Santon u Tvarožné. Za krásné fotografie a video děkujeme Marii Nezbedové.
O prvním prosincovém víkendu vyvrcholily několikadenní vzpomínkové akce při příležitosti výročí jedné z nejslavnějších bitev na českém a moravském území. Dvousté sedmnácté výročí triumfu francouzské armády pod vedením císaře Napoleona nad rakouskými a ruskými vojsky z prosince roku 1805 připomněla zejména rekonstrukce bitvy u Slavkova na bojišti pod návrším Santon u Tvarožné. Za krásné fotografie a video děkujeme Marii Nezbedové.
FOTOGALERIE/ Po dvouleté pauze se první prosincovou sobotu konala na slavkovském bojišti hlavní vzpomínková akce Rekonstrukce bitvy u obce Tvarožná. Účast byla asi 1100 účastníků z 15 zemí světa, 60 koní a 12 děl. Cílem akce je připomínka a podpora poznávání společné evropské historie. za krásnou fotoreportáž velice děkujeme Antonínu Geržovi.
Zhruba tisícovka účastníků ze čtrnácti zemí světa. V sobotu odpoledne se zapojili do bitevní rekonstrukce pod kopcem Santonem u Tvarožné na Brněnsku. Po několika letech covidových odkladů si návštěvníci znovu naplno užili návrat do slavné bitvy u Slavkova v roce 1805. „Přípravy jsou vždy náročné, ale už to umíme. Scénář ladíme online mezi kluby vojenské historie už delší dobu,“ komentuje Miroslav Jandora z Projektu Austerlitz.
O prvním prosincovém víkendu to bude na řadě míst Brněnska a Vyškovska vypadat jako na bitevním poli na počátku devatenáctého století. Konají se totiž vzpomínkové akce k 217. výročí bitvy u Slavkova. Vše vyvrcholí sobotní rekonstrukcí bitvy v blízkosti Tvarožné a nedělním pietním aktem na Mohyle míru. Víkend bude také pařit čertům, Mikulášům a andělům. Ti přijdou třeba i do jeskyně Výpustek, na zámek do Moravského Krumlova nebo do areálu Bunkr v Mokré-Horákově.
I když doba přeje nakupování on-line, většina lidí si nenechá ujít požitek z návštěvy obchodního centra. Nejlépe toho největšího, s nepřeberným množstvím obchodů, restaurací, kin a dalších lákadel, která ve světovém měřítku občas ztrácejí hranice.
V nedělním dopoledni se proměnilo prostranství před prostějovskou radnicí v bojiště. Na náměstí T. G. Masaryka dorazil regiment hulánů lehké rakouské jízdy. Prostějov byl jednou ze zastávek při jejich putování na tradiční připomínku bitvy u Slavkova.
Několik zajímavostí je ukrytých v hvozdech v nejsevernější části Českého lesa. Střed Evropy, žulový kámen s městským znakem Chebu a znakem města Neualbenreuthu. A také zde na státních hranicích najdete Královský kámen, který jako hraniční uznal už v roce 1739 král Karel VI.
Na bitvu tří císařů letos Slavkované zavzpomínají mimo dobové akce také Císařským pivem, které jim stejně jako ostatním návštěvníkům načepují v tamních hospodách a restauracích. Speciální várku piva BIÈRE DE L´EMPEREUR vaří místní pivovar ze čtyř druhů ječných sladů. „Slavkovské pivo bude při této příležitosti k mání po celém městě. Takhle to původně bylo a jistá historická paralela se zde vyloženě nabízela,“ sdělil obchodní ředitel Slavkovského pivovaru Zdeněk Vlček.
Orlík patří mezi naše nejkrásnější a nejvýznamnější zámky. Navíc dýcha teplem domova. V roce 1992 byl Orlík v restituci vrácen Karlu Schwarzenbergovi. Nyní tam žije jeho syn Jan Nepomuk. Za zajímavý výlet na Orlík děkujeme paní Aleně Hesounové.
Napoleonské akce po letech omezení naplno zažijí koncem listopadu a začátkem prosince spolu s návštěvníky obyvatelé řady obcí na Vyškovsku i Brněnsku. 217. výročí bitvy u Slavkova si připomenou po loňském covidovém rušení především účastníci akce Austerlitz 2022 od třicátého listopadu až do čtvrtého prosince, vrátí se i k bitevní rekonstrukci poblíž Tvarožné na Brněnsku. Organizátoři tady počítají s více než tisícovkou účastníků. „Dorazí ze čtrnácti zemí. Počítáme se zhruba sedmi sty puškami, dvanácti děly a padesáti koňmi,“ shrnul za organizátory Jakub Samek.
Napoleonské akce po letech omezení naplno zažijí koncem listopadu a začátkem prosince spolu s návštěvníky obyvatelé řady obcí na Vyškovsku i Brněnsku. 217. výročí bitvy u Slavkova si připomenou po loňském covidovém rušení především účastníci akce Austerlitz 2022 od třicátého listopadu až do čtvrtého prosince, vrátí se i k bitevní rekonstrukci poblíž Tvarožné na Brněnsku. Organizátoři tady počítají s více než tisícovkou účastníků. „Dorazí ze čtrnácti zemí. Počítáme se zhruba sedmi sty puškami, dvanácti děly a padesáti koňmi,“ shrnul za organizátory Jakub Samek.
Orlík patří mezi naše nejkrásnější a nejvýznamnější zámky. Navíc dýcha teplem domova. V roce 1992 byl Orlík v restituci vrácen Karlu Schwarzenbergovi. Nyní tam žije jeho syn Jan Nepomuk. Za zajímavý výlet na Orlík děkujeme paní Aleně Hesounové.
Svatý Martin patří celosvětově k vůbec nejpopulárnějším světcům i patronům a není divu, že se po něm jmenují nejen kostely, ale i hory, ostrovy, města a mnohá díla světových architektů. V Paříži nese jeho jméno uměle zbudovaný kanál, jenž patří k nejromantičtějším, ale také k nejtajemnějším místům francouzské metropole. Kanál, který už téměř sto let tíží nikdy nevyřešená záhada rozřezané mrtvoly.
/VIDEO/ Návrat vzpomínkových akcí na slavnou bitvu tří císařů hlásí na začátek prosince také organizátoři ve Slavkově u Brna. Po covidových letech tady zažijí návštěvníci na vlastní kůži historické události jako nocování císaře a cara na zámku nebo bojové ukázky v areálu zámeckého parku.
Největší a podle mnoha historiků rozhodující bitva napoleonských válek. To byla Bitva národů u Lipska. Jejímu významu odpovídá monumentální památník v tomto saském městě. Stavbu otevřeli ke stému výročí 18. října 1913, ani ne rok před vypuknutím dalšího válečného běsnění.
/FOTO, VIDEO/ Čokoláda na sto způsobů. Na zámeckém nádvoří ve Slavkově u Brna se od pátku shromažďují prodejci se sladkými lákadly. Čokofest tady pokračuje až do neděle, zájemci si kupují mimo jiné řadu druhů pralinek, marokánky nebo horkou čokoládu. Návštěvníkům přeje alespoň v pátek hezké počasí. „Ve Slavkově jsme měli čistou oblohu,“ hlásí Vlastislav Macík.
Bez velkých jmen a s novou trenérkou. Basketbalistky KP Brno se před nadcházejícím ročníkem domácí nejvyšší soutěže i kvůli ekonomickým úsporám rozloučily se čtyřmi oporami v čele se zkušenou Kateřinou Zohnovou, která zamířila na angažmá do Turecka.
V neděli 11. září se nám v Holešově naskytla neobvyklá podívaná, kdy naším městem prošla vojska evropských armád v čele se samotným Napoleonem a císařovnou Josefínou. Pochodem dorazila francouzská, ruská i rakouská vojska ze zámku na náměstí, kde byla vojska představena, starosta města si potřásl pravicí s Napoleonem a pronesl pár vět k lazaretům, které sídlily v Holešově.
V neděli 11. září se nám v Holešově naskytla neobvyklá podívaná, kdy naším městem prošla vojska evropských armád v čele se samotným Napoleonem a císařovnou Josefínou. Pochodem dorazila francouzská, ruská i rakouská vojska ze zámku na náměstí, kde byla vojska představena, starosta města si potřásl pravicí s Napoleonem a pronesl pár vět k lazaretům, které sídlily v Holešově.
V neděli 11. září se nám v Holešově naskytla neobvyklá podívaná, kdy naším městem prošla vojska evropských armád v čele se samotným Napoleonem a císařovnou Josefínou. Pochodem dorazila francouzská, ruská i rakouská vojska ze zámku na náměstí, kde byla vojska představena, starosta města si potřásl pravicí s Napoleonem a pronesl pár vět k lazaretům, které sídlily v Holešově.
Dva přátelé a umělečtí kolegové akademický malíř Miroslav Konrád a francouzský tvůrce Denis Barde spolu nyní vystavují v Zámečku v Boršově nad Vltavou.
Víkendové Tipy Deníku jsou tu! Každý čtvrtek pro vás v redakci sestavujeme bohatou várku tipů, jak si užít víkend. Vybere si opravdu každý, malý i velký.
Divadelní společnost Vltavan uvedla v pondělí 5. září v rámci Vltavotýnského kulturního léta na slámě oblíbenou hru Generálka císaře Napoleona s Ivanem Sýkorou a Gabrielou Duškovou v hlavních rolích. Děkujeme Miroslavu Bžochovi za příspěvek.
Hradozámecká noc, akce každoročně pořádaná Národním památkovým ústavem, se letos opět uskuteční i na řadě památek v Plzeňském kraji. Její 12. ročník se koná poslední prázdninovou sobotu 27. srpna.
Kdysi bylo běžné, že členové královské rodiny nosili své třpytivé diadémy na filmové premiéry i plesy. Dnes už je můžeme vidět jen vzácně, o to větší podívaná to je. Od koho ten svůj získala princezna Beatrice a o který byla v královské rodině hádka?
Skalní labyrint Luisenburg je žulové skalní město, které se nachází v pohoří Fichtelgebirge jižně od města Wunsiedel v Bavorsku. Nachází se 30 kilometrů od hranic s Německem. Podle rozlohy se jedná o největší evropský skalní labyrint.
Jak se blíží 209. výročí bitvy u Chlumce, připravují spolky vojenské historie vzpomínkovou rekonstrukci tehdejších událostí. Naproti tomu ústecké muzeum se rozhodlo připomenout oslavu při jejím stém výročí, slaveném v posledních letech habsburské monarchie, jejíž generál Karel Schwarzenberg dokázal porazit i geniálního vojevůdce Napoleona v Bitvě národů u Lipska.
Každá země má své tradiční speciality, co se týče jídel a nápojů. A naše země se má čím pochlubit. Asi nejznámějším je ve světě české pivo, které je doslova národním nápojem. České pivo a pivovarnictví má dlouhou tradici. Vždyť první pivovar byl založený už roku 993 v Břevnovském klášteře. Za ta léta se už stalo jakousi součástí našeho kulturního dědictví.
Za životy mu vděčí nejen stovky tisíc vojáků. Francouzský lékař Dominique Jean Larrey za napoleonských válek zcela proměnil podobu válečné medicíny a je považován za zakladatele akutní medicíny. Zemřel před 180 lety.
Jedna z největších a vědecky nejpřínosnějších památek světa byla znovuobjevena v polovině července roku 1799 v Egyptě. Nejednalo se o předmět nijak na první pohled esteticky zajímavý či snad magický, ale o pouhý politický výnos z roku 196 př. n. l. vytesaný do granodioritu během vlády Ptolemaiovské dynastie. Napsaný byl ve třech jazycích – v řečtině, v démotice a v hieroglyfickém písmu, které v té době už nikdo neuměl přečíst.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ V Domě ochránců přírody v Michli se od čtvrtka do soboty koná výstava letního ovoce starých odrůd - pozdních třešní, višní, meruněk a raných slivoní. Součástí pátečního doprovodného programu jsou zajímavé metody zpracování ovoce, tentokrát zaměřené na slanou fermentaci ovoce.
/Foto, video/ Sobotní odpoledne patřilo v Dobšicích tradiční bojové ukázce připomínající tvrdé boje rakouské a francouzské armády u Znojma. Součástí vystoupení milovníků vojenské historie opět byl i oblíbený boj o brod řeky Dyje.
Za krásné fotky a video a za zajímavý příspěvek děkujeme Stanislavu Nováčkovi.
Tradiční bojová ukázka připomněla v Dobšicích 213 let od dvoudenní tvrdé bitvy, kterou u Znojma 10. a 11. července 1809 svedla francouzská a rakouská armáda za napoleonských válek. Za pěkné fotky a video děkujeme Liboru Kainovi.
Město Šlapanice u Brna jsou proslaveny hlavně díky Bitvě tří císařů, jedné z nejslavnějších napoleonských bitev, kde Napoleon Bonaparte porazil rusko-rakouskou armádu. Je to také místo posledního odpočinku filmové Popelky, milované herečky Libušky Šafránkové. Z těchto a dalších důvodů se tam vydala i parta adamovských turistů. Jejich "ohlédnutí" za procházku nám zprostředkovala paní Marie Tejkalová, které tímto děkujeme.
Nejpěstovanější odrůdou Velkopavlovické vinařské podoblasti je sice Veltlínské zelené, ale hlavní slovo tu mají vína červená. Nejvíce se zde daří odrůdám Frankovka a Svatovavřinecké, ale ani Modrý Portugal a další modré odrůdy nijak nezaostávají. Kromě vína zde najdeme také mnoho památek a kulturních akcí, které stojí za návštěvu. Tak neváhejte a vyrazte poznávat Velkopavlovicko.
Vznik Velké Moravy, narození římského krále i založení Masarykovy univerzity v Brně. Připomeňte si data a osobnosti, které se významně zapsaly do historie jižní Moravy.
Odborníci z univerzity ve skotském Glasgow chtějí přijít na to, co se stalo s pozůstatky mužů padlých v legendární bitvě u Waterloo. Podle britského listu Guardian se mimo jiné snaží ověřit teorii, že kosti mrtvých lidé před dvěma sty lety namleli na prášek a použili jako hnojivo.
Britská královna Alžběta II. si na své konto připsala další rekord. V pondělí se totiž s dobou 70 let a 127 dní na trůnu stala druhou nejdéle vládnoucí panovnicí v zaznamenané historii lidstva. V žebříčku nejdéle vládnoucích panovníků světa už je před ní pouze francouzský král Ludvík XIV.