Na tradiční Napoleonské hry se příznivci historie do zámeckého parku ve Slavkově u Brna letos nepodívají. Těšili se přitom na noční bitvu, výcvik armád, vojenské ležení, dělostřelecké salvy, ale i na jezdecký pohár. V plánu byla akce od třináctého do patnáctého srpna.
Štěstí? Není jen muška zlatá, je to přímo alchymie. Komu přálo nakonec štěstí, Napoleonovi nebo Churchillovi? Jisté je jen jedno: Štěstí přeje připraveným. V sobotu uvedlo Městské divadlo Brno premiéru muzikálu Napoleon aneb Alchymie štěstí na Biskupském dvoře.
Návštěvníci Muzea silnic ve Vikýřovicích se mohou až do 3. září těšit na unikátní expozičně – herní výstavu Svět kostiček® z české stavebnice SEVA®. Nabídne ojedinělou expozici vlastní tvorby autora a patrona projektu putovních výstav Svět kostiček® Petra Šimra.
Štěstí? Není jen muška zlatá, je to přímo alchymie. Komu přálo nakonec štěstí, Napoleonovi nebo Churchillovi? Jisté je jen jedno: Štěstí přeje připraveným. V sobotu uvedlo Městské divadlo Brno premiéru muzikálu Napoleon aneb Alchymie štěstí na Biskupském dvoře.
Štěstí? Není jen muška zlatá, je to přímo alchymie. Komu přálo nakonec štěstí, Napoleonovi nebo Churchillovi? Jisté je jen jedno: Štěstí přeje připraveným. V sobotu uvedlo Městské divadlo Brno premiéru muzikálu Napoleon aneb Alchymie štěstí na Biskupském dvoře.
Štěstí? Není jen muška zlatá, je to přímo alchymie. Komu přálo nakonec štěstí, Napoleonovi nebo Churchillovi? Jisté je jen jedno: Štěstí přeje připraveným. V sobotu uvedlo Městské divadlo Brno premiéru muzikálu Napoleon aneb Alchymie štěstí na Biskupském dvoře.
S dvouměsíčním zpožděním se v úterý 1. června otevřely všechny státní památky v Jihočeském kraji. Skupinové prohlídky budou pro maximálně deset lidí. Až 30 lidí může jít na prohlídku, pokud jsou organizovaná skupina, např. zájezd či školní kolektiv, ti se ale musí prokázat negativním testem nebo osvědčením o očkování či o prodělané nemoci covid-19. Před vstupem do interiérů návštěvníci musí mít zakryté dýchací cesty a musí si desinfikovat ruce. Vstupné se zdražovat nebude.
/FOTO/ Krevní msta vendeta, překrásná příroda, rodiště Napoleona, smaragdový ostrov, ostrov krásy, to vše je přiřazováno k tomuto nejhornatějšímu a čtvrtému největšímu ostrovu Středozemního moře, který se nazývá Korsika.
/FOTO/ Krevní msta vendeta, překrásná příroda, rodiště Napoleona, smaragdový ostrov, ostrov krásy, to vše je přiřazováno k tomuto nejhornatějšímu a čtvrtému největšímu ostrovu Středozemního moře, který se nazývá Korsika.
/FOTO/ Krevní msta vendeta, překrásná příroda, rodiště Napoleona, smaragdový ostrov, ostrov krásy, to vše je přiřazováno k tomuto nejhornatějšímu a čtvrtému největšímu ostrovu Středozemního moře, který se nazývá Korsika.
/SERIÁL DENÍKU/ Pouze v jednom případě se Jaromír Jágr vydal na mistrovství světa s kapitánským céčkem na prsou. V roce 2002 však obrovské úspěchy českého hokeje z předešlých let rázně zastavili Rusové. Ač měli slabší tým, Čechy vyřadili ve čtvrtfinále olympiády v Salt Lake City a poté i na květnovém šampionátu ve Švédsku.
Spory kolem pomníků a pohledu na průběh i konec druhé světové války dokazují, že do hodnocení minulosti promítáme především postoj k současnému dění. Proč to děláme a jak by se k tomu měli stavět učitelé dějepisu? Deník o tom hovořil s historikem, náměstkem ředitele Národního muzea a kandidátem na rektora Univerzity Karlovy profesorem Michalem Stehlíkem.
Jak napsal Jan Amos Komenský: "Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost." Také žáci Základní umělecké školy Josefa Slavíka Hořovice z klavírní a pěvecké třídy Květuše Ernestové se v době uzavření českých škol a distančního vyučování nedobrovolně uchýlili do online prostoru. Vedle už tradičního studiového nahrávání nalezli motivaci a uplatnění v celostátních uměleckých projektech.
Utěší a pohladí, když pláčeme. Vyslechne a podpoří, když to potřebujeme. Je tady pro nás, kdykoliv. Ať chceme nebo ne, maminky sehrávají v našich životech významnou roli. Dnes slaví svůj svátek. Je co slavit, a je k čemu blahopřát. Děkujeme za krásný text Markétě Skládalové
Utěší a pohladí, když pláčeme. Vyslechne a podpoří, když to potřebujeme. Je tady pro nás, kdykoliv. Ať chceme nebo ne, maminky sehrávají v našich životech významnou roli. Dnes slaví svůj svátek. Je co slavit, a je k čemu blahopřát. Děkujeme za krásný text Markétě Skládalové
Utěší a pohladí, když pláčeme. Vyslechne a podpoří, když to potřebujeme. Je tady pro nás, kdykoliv. Ať chceme nebo ne, maminky sehrávají v našich životech významnou roli. Dnes slaví svůj svátek. Je co slavit, a je k čemu blahopřát. Děkujeme za krásný text Markétě Skládalové
Utěší a pohladí, když pláčeme. Vyslechne a podpoří, když to potřebujeme. Je tady pro nás, kdykoliv. Ať chceme nebo ne, maminky sehrávají v našich životech významnou roli. Dnes slaví svůj svátek. Je co slavit, a je k čemu blahopřát. Děkujeme za krásný text Markétě Skládalové
Utěší a pohladí, když pláčeme. Vyslechne a podpoří, když to potřebujeme. Je tady pro nás, kdykoliv. Ať chceme nebo ne, maminky sehrávají v našich životech významnou roli. Dnes slaví svůj svátek. Je co slavit, a je k čemu blahopřát. Děkujeme za krásný text Markétě Skládalové
Utěší a pohladí, když pláčeme. Vyslechne a podpoří, když to potřebujeme. Je tady pro nás, kdykoliv. Ať chceme nebo ne, maminky sehrávají v našich životech významnou roli. Dnes slaví svůj svátek. Je co slavit, a je k čemu blahopřát. Děkujeme za krásný text Markétě Skládalové
Utěší a pohladí, když pláčeme. Vyslechne a podpoří, když to potřebujeme. Je tady pro nás, kdykoliv. Ať chceme nebo ne, maminky sehrávají v našich životech významnou roli. Dnes slaví svůj svátek. Je co slavit, a je k čemu blahopřát. Děkujeme za krásný text Markétě Skládalové.
Utěší a pohladí, když pláčeme. Vyslechne a podpoří, když to potřebujeme. Je tady pro nás, kdykoliv. Ať chceme nebo ne, maminky sehrávají v našich životech významnou roli. Dnes slaví svůj svátek. Je co slavit, a je k čemu blahopřát. Děkujeme za krásný text Markétě Skládalové.
Utěší a pohladí, když pláčeme. Vyslechne a podpoří, když to potřebujeme. Je tady pro nás, kdykoliv. Ať chceme nebo ne, maminky sehrávají v našich životech významnou roli. Dnes slaví svůj svátek. Je co slavit, a je k čemu blahopřát. Děkujeme za krásný text Markétě Skládalové.
Utěší a pohladí, když pláčeme. Vyslechne a podpoří, když to potřebujeme. Je tady pro nás, kdykoliv. Ať chceme nebo ne, maminky sehrávají v našich životech významnou roli. Dnes slaví svůj svátek. Je co slavit, a je k čemu blahopřát. Děkujeme za krásný text Markétě Skládalové
Utěší a pohladí, když pláčeme. Vyslechne a podpoří, když to potřebujeme. Je tady pro nás, kdykoliv. Ať chceme nebo ne, maminky sehrávají v našich životech významnou roli. Dnes slaví svůj svátek. Je co slavit, a je k čemu blahopřát. Děkujeme za krásný text Markétě Skládalové
Utěší a pohladí, když pláčeme. Vyslechne a podpoří, když to potřebujeme. Je tady pro nás, kdykoliv. Ať chceme nebo ne, maminky sehrávají v našich životech významnou roli. Dnes slaví svůj svátek. Je co slavit, a je k čemu blahopřát. Děkujeme za krásný text Markétě Skládalové
Utěší a pohladí, když pláčeme. Vyslechne a podpoří, když to potřebujeme. Je tady pro nás, kdykoliv. Ať chceme nebo ne, maminky sehrávají v našich životech významnou roli. Dnes slaví svůj svátek. Je co slavit, a je k čemu blahopřát. Děkujeme za krásný text Markétě Skládalové
Utěší a pohladí, když pláčeme. Vyslechne a podpoří, když to potřebujeme. Je tady pro nás, kdykoliv. Ať chceme nebo ne, maminky sehrávají v našich životech významnou roli. Dnes slaví svůj svátek. Je co slavit, a je k čemu blahopřát. Děkujeme za krásný text Markétě Skládalové
I v květnu je důvod si připomenout řadu výročí, vždyť je to tak významný měsíc jara, kdy 1. května slavíme svátek práce a 8. až 9. května již 76. výročí ukončení hrůzné 2. světové války.
I v květnu je důvod si připomenout řadu výročí, vždyť je to tak významný měsíc jara, kdy 1. května slavíme svátek práce a 8. až 9. května již 76. výročí ukončení hrůzné 2. světové války.
I v květnu je důvod si připomenout řadu výročí, vždyť je to tak významný měsíc jara, kdy 1. května slavíme svátek práce a 8. až 9. května již 76. výročí ukončení hrůzné 2. světové války.
Po stopách císaře Napoleona se vydají cyklisté při okružní cestě, která začíná i končí ve Slavkově u Brna. Trasa je dlouhá necelých čtyřicet kilometrů, lidé ji na kole mohou zvládnout zhruba za dvě a tři čtvrtě hodiny. Začíná na vlakovém nádraží ve Slavkově u Brna. Odtud pojedete do centra města, které je známé především bitvou u Slavkova, jež se odehrála v roce 1805 několik kilometrů západně od města.
I v květnu je důvod si připomenout řadu výročí, vždyť je to tak významný měsíc jara, kdy 1. května slavíme svátek práce a 8. až 9. května již 76. výročí ukončení hrůzné 2. světové války.
Tou cestou prchal Napoleon, ustupoval wehrmacht… Teď si štreku z Moskvy do srdce Evropy zkusil i hokejový reprezentant Jiří Sekáč. Žádné letadlo, ale pěkně „postaru“ autem.
Tou cestou prchal Napoleon, ustupoval wehrmacht… Teď si štreku z Moskvy do srdce Evropy zkusil i hokejový reprezentant Jiří Sekáč. Žádné letadlo, ale pěkně „postaru“ autem.
Novou turistickou známku s posmrtnou maskou císaře Napoleona mohou od včerejška získat návštěníci zámku ve Slavkově u Brna. Provozovatelé zámku ji vydali k aktuálnímu výročí 200 let od úmrtí světově proslulého vojevůdce.
/VIDEO/ Přesně před dvě stě lety zemřel francouzský vojevůdce a státník Napoleon Bonaparte. Připomínku jeho prohrané bitvy s Ruskem má v expozici letohradské muzeum.
Přesně před dvě stě lety zemřel Napoleon Bonaparte. Jeho vojenské úspěchy jsou všeobecně známé. Jako o autorovi milostné novely či špatném zpěvákovi o něm ale mluví málokdo. Deník přináší šest zajímavostí o jeho životě i smrti.
"Rovných 200 let uplyne letošního 5. května od chvíle, kdy na ostrově sv. Heleny zemřel Napoleon Bonaparte a tím se uzavřel lidský osud, který ovlivnil miliony jiných osudů," píše Petr Luniaczek, který zaslal do redakce tento čtenářský příspěvek.
Měla jsem štěstí na lidi – říká na adresu své hvězdné kariéry čerstvá devadesátnice Jiřina Bohdalová. K herectví ji už od malička vedla její matka Marie, rozená Brunnerová, která pracovala jako služebná a věnovala se ochotnickému divadlu. Nejprve Jiřinu přihlásila do baletní školy Niny Gordon-Mládkové, posléze i do filmového komparsu. Otec František Bohdal byl truhlář.
Měla jsem štěstí na lidi – říká na adresu své hvězdné kariéry čerstvá devadesátnice Jiřina Bohdalová. K herectví ji už od malička vedla její matka Marie, rozená Brunnerová, která pracovala jako služebná a věnovala se ochotnickému divadlu. Nejprve Jiřinu přihlásila do baletní školy Niny Gordon-Mládkové, posléze i do filmového komparsu. Otec František Bohdal byl truhlář.
Kostel byl dříve snad v každé větší obci, nabádal ke slušnému chování, rodinné soudržnosti, víře. Letos jich bylo kolem Ústí nad Labem napočítáno přes třicet. Ten nejmenší je asi v Čeřeništi, prosklenou střechu má kostel v Petrovicích, nejznámější je ten se šikmou věží. V roce 1945 dopadlo těsně vedle kostela Nabevzetí Panny Marie několik bomb z amerických letadel, jedna údajně dokonce proletěla střechou. Výchylka od osy je dva metry.
Konečně otevřeno má už i vyškovský Zoopark. Pokud vás zajímají rozmanitá zvířata chovaná v různých koutech světa jako domácí, budete se mít na co dívat. Najdete tam i vzácného osla poitouského, jehož předkové tahali Napoleonovy kanóny po válčištích celé Evropy.
Půda řídce obydlené roviny mezi řekami Dunajem a Moravou se v dějinách mnohokrát zbrotila krví. Pamatuje nespočet vojenských tažení. Moravské pole se stalo osudným nejen Přemyslu Otakaru II., ale i lidem různých kultur, kteří trpěli ohněm a mečem. Území bylo bránou do římské říše, pocítilo Attilovu hunskou invazi, tažení Osmanských Turků i jednu z mála porážek Napoleona.
Přítomnost – nebo naopak nepřítomnost – soch v pražském veřejném prostoru probouzí čas od času vášně a rozsáhlé polemiky. Po debatách a hádkách kolem repliky Mariánského sloupu či odstranění podobizny sovětského maršála Ivana Koněva vyvstává další velké téma: možná reinstalace pomníku vojevůdce Josefa Václava Radeckého na Malostranské náměstí.
Je to zvláštní zjištění, že jeden z nejznámějších popěvků, jenž u nás zlidověl, vůbec není český. Pochází z rakouské Haliče, historického území v podhůří Karpat mezi dnešním Polskem a Ukrajinou. Přesto se bez něj neobejde žádná česká čítanka.
Více než sto třicet let se vede v různých podobách kronika Bernartic nad Odrou. Má okolo tisícovky stran a Ilona Stavinohová ji přečetla celou. Je totiž kronikářkou Bernartic nad Odrou.