Momentálně žije v Plzni, ve městě fotbalu, hokeje a piva. Pochází ovšem z malé vesničky jménem Strašín, která leží v podhůří malebné Šumavy přibližně patnáct kilometrů od Sušice. Ačkoliv tomu, co dělá a v čem vyniká, vděčí především rodičům, možná i prostředí, ve kterém vyrůstal, sehrálo určitou roli ve výběru sportu, který si zamiloval.
Jedinečný Rabštejn nad Střelou láká už desítky let návštěvníky nejen na nádhernou přírodu v okolí, ale také na historické památky, kterých je tu hned několik. Městečko u Manětína na severním Plzeňsku je z hlediska zalidnění nejmenším historickým městem na světě.
Prosíme, nerušit! Hnízdíme. Stejně jako každý rok, i letos od začátku března platí v turisty hojně navštěvovaném národním parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce na severu Čech zákaz vstupu do hnízdních lokalit vzácných druhů ptáků.
Dlouhou cestu za svobodou absolvovaly tento týden tři poštolky jižní chované v Zoologické zahradě v Hodoníně. Ta se totiž zapojila do záchranného projektu ogranizace Green Balkans čili Zelený Balkán.
Působivou kolekci velkoformátových i maloformátových snímků, mapujících život rostlin a živočichů našeho regionu, nabízí výstava fotografií ve třetí etáži 21. budovy ve Zlíně, jejímž autorem je ornitolog a dlouholetý člen Ekocentra Čtyřlístek, 81letý Zlíňan Oldřich Kužílek. Jde o průřez jeho celoživotní fotografickou tvorbou, kdy zhruba na stovce snímků jejich autor vrchovatě naplňuje název expozice - Kouzlo fauny a flóry Zlínského kraje.
Na jedné straně radost, především vinařů a poskytovatelů služeb pro turisty, na druhé obavy místních a správců Národního parku Podyjí o tamní přírodu. Do jediného státem chráněného parku na jižní Moravě míří stále více turistů. Loni jich sčítače zaznamenaly na půl milionu.
/VIDEO/ Anketu jihočeských Deníků o nejroztomilejší zvíře kraje vyhrál dvoutunový tlustokožec ze Zoo Dvorec u Borovan na Českobudějovicku. Letos v červenci obojživelný hroch jménem Buborék oslaví 14. narozeniny. Puberta ho ale teprve čeká, časem by se mohli dočkat i mláďat.
Jaro už pomalu klepe na dveře a přípravy tradiční dobrovolnické akce Ukliďme Česko jsou v plném proudu – do jejího vypuknutí zbývá přesně měsíc. Své akce mohou zájemci o uklízení přihlašovat již nyní na www.UklidmeCesko.cz. „Není na co čekat, již v sobotu 2. dubna jdeme na to“, vzkazují organizátoři akce. Pro účastníky připravují řadu novinek. Děujeme Radku Janouškovi za zajímavý příspěvek.
Křehulinka je tenounká dlouhá bytůstka, která by se mohla převlékat za kopretinou a nebyla by vidět. Ve vlasech průhledné malinké kvítky světlounkých pastelových barev, šatičky jakoby z průhledného, bleďounce modrého vzduchu, na zádech průhledná úzká křídla podobná těm, které mají vážky. Křehulinka je velmi důležitá součást této skupiny, od které se všichni učíme její nekonečné citlivosti.
Nedají si pokoj a nedají. Na horských kolech sjíždí svahy v rezervaci a je jim putna, že ničí přírodu. Tak ať si namelou! Možná podobně uvažoval neznámý mstitel, který vzal zákon do vlastních rukou. V Národní přírodní rezervaci Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku nastražil na bikery, kteří v té lokalitě soustavně porušují zákon, past.
„Nedají si pokoj a nedají. Na horských kolech sjíždí svahy v rezervaci a je jim putna, že ničí přírodu. Tak ať si namelou.“ Možná podobně uvažoval neznámý mstitel, který vzal zákon do vlastních rukou. V Národní přírodní rezervaci Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku nastražil na bikery, kteří v té lokalitě soustavně porušují zákon, past.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Redakce Deníku postupně navštěvuje starosty měst a obcí na Frýdecko-Místecku, aby zjistila, jak se v nich lidem žije. Starosta Nýdku Jan Konečný v rozhovoru mluví o tom, že obec leží v uzavřené kotlině, kterou obklopují hory a lesy. Zmiňuje také fakt, že na zdejších skokanských můstcích vyrostl juniorský mistr světa Pavel Fizek nebo že obec skýtá ohromné možnosti v oblasti turismu.
Zoo Ostrava má na kontě další úspěch - historicky první odchované ostravské mládě nejmenšího a zároveň nejohroženějšího supa mrchožravého. Dosud to bylo 20 mladých supů jiných druhů, a to orlosupa bradatého, supa hnědého a supa bělohlavého.
Asociace strážců přírody ČR jednoznačně odmítá, že by strážci na Šumavě napadli skialpinistu, jak jeden z nich tvrdí. Hrozil by jim za to vyhazov a trestní stíhání. Dle předsedy asociace se skialpinista snaží odvrátit pozornost.
/FOTOGALERIE/ Lesní mateřská škola je v podstatě úplně normální školkou lišící se od jiných zařízení pouze tím, že musí opravdu padat trakaře, aby děti netrávily čas venku. Takže třída, ve které se v drtivé většině vyučuje, nemá zdi, pouze stromy, trávu, mech či květiny, zvířata a čerstvý vzduch. Mateřská škola Studánka na kraji obce Trubská ale určitě není nic alternativního, jak říká její zřizovatelka Sandra Černá.
Asociace strážců přírody ČR jednoznačně odmítá, že by strážci na Šumavě napadli skialpinistu, jak jeden z nich tvrdí. Hrozil by jim za to vyhazov a trestní stíhání. Dle předsedy Asociace se skialpinista snaží odvrátit pozornost.
Asociace strážců přírody ČR jednoznačně odmítá, že by strážci na Šumavě napadli skialpinistu, jak jeden z nich tvrdí. Hrozil by jim za to vyhazov a trestní stíhání. Dle předsedy Asociace se skialpinista snaží odvrátit pozornost.
/FOTOGALERIE/ Dravec, který byl v polovině minulého měsíce nalezen po nárazu do drátů vysokého napětí v blízkosti Slapské přehrady, se dnes díky pracovníkům neziskové organizace Ochrana fauny ČR vrací zpět do přírody. Asi dvouletý jedinec, jenž se vylíhl nedaleko maďarského Balatonu, bude navíc vybaven vysílačkou, která detailně zmapuje jeho pohyb.
Blíží se duben a řada rodičů už proto přemýšlí, do které mateřské školy zapsat své dítě. Přestože nejsou státní zařízení tak plná jako v minulosti, někteří rodiče hledají alternativy k běžné kamenné školce. Populární jsou ty lesní a kluby, kde děti tráví většinu dne v přírodě a v pohybu. Na Nymbursku je jich hned několik.
Procházky šumavskou přírodou mají i své stinné stránky. Při jednom ze svých výletů na chování některých lidí upozorňuje milovník Šumavy Bohumil Kantor z Vimperka.
Historie i současnost sklářství na Žďársku se stále hlásí o slovo. Naplánujte si výlet sklářskou Vysočinou, můžete se dívat pod ruce mistrům, vyrobit svůj vlastní skleněný suvenýr a nebo se jen tak toulat malebnými vesničkami i krásnou přírodou. Za příspěvek děkujeme Lindě Vojancové.
Fotograf Tomáš Zajíc vyrazil v nedávné době s fotoaparátem v ruce do přírody v okolí Hořoviček. Povedlo se mu krásně zachytit faunu i flóru nedaleko rybníku Závlaha a dalších míst nejen Rakovnicka. Prohlédněte si jeho povedenou fotogalerii, ve které naleznete třeba řadu opeřenců, detail měsíce a další nádherné fotky.
Fotograf Tomáš Zajíc vyrazil v nedávné době s fotoaparátem v ruce do přírody v okolí Hořoviček. Povedlo se mu krásně zachytit faunu i flóru nedaleko rybníku Závlaha a dalších míst nejen Rakovnicka. Prohlédněte si jeho povedenou fotogalerii, ve které naleznete třeba řadu opeřenců, detail měsíce a další nádherné fotky.
Fotograf Tomáš Zajíc vyrazil v nedávné době s fotoaparátem v ruce do přírody v okolí Hořoviček. Povedlo se mu krásně zachytit faunu i flóru nedaleko rybníku Závlaha a dalších míst nejen Rakovnicka. Prohlédněte si jeho povedenou fotogalerii, ve které naleznete třeba řadu opeřenců, detail měsíce a další nádherné fotky.
/FOTOGALERIE/ Jedenadvacetiletý střední záložník Petr Čečák je odchovancem Sokola Pernink, od žákovských let si odskočil na hostování jen do čtyř jiných týmů, ale vždy se do svého srdečního horského klubu vrátil.
Kam na výlet o prázdninách? Jarmila Hašková doporučuje Vrbenské rybníky. "Doporučuji si vzít s sebou dalekohled," píše čtenářka, která se na procházce kolem Vrbenských rybníků kochala přírodou a měla štěstí i na jejich zvířecí obyvatle. Děkujeme Jarmila Haškové za příspěvek.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Z bývalé požární nádrže v Úpořinách na Bystřansku vzniká umělá retenční vana pro zadržování vody v přírodě. Podle starosty Bystřan Ivana Vinického se jedná o dlouho nevyužívaný a léta zarostlý prostor. Ze systému požárních nádrží byla vodní vana vyjmutá nařízením vedení kraje v roce 2012.
O všech příhodách, které nás potkávají, krásně píše třiatřicetiletý méďa Honzík. Jako většina spisovatelů začínal psaním svých článků do novin. Pak přišly první povídky, otištěné v mnoha časopisech, a nakonec se stal slavným a uznávaným spisovatelem. Proslýchá se, že dostal nabídku, aby odcestoval z naší říše do zahraničí, a tam psal za neskutečné peníze. On ale odmítl a zůstal s námi, za což si ho mnozí více považují. Než se stal spisovatelem, musel na sobě hodně pracovat. Že je ale šikovný, o tom nikdo nepochybuje. Honzík je vyučený zedník. Kdybyste to nevěděli, domnívali byste se, že se spisovatelem už narodil.
Prokop Pithart je fotograf a filmař, který dokumentuje krásy přírody. Znát ho můžete například ze seriálu České televize Do divočiny. Prožíval nadšení z divoké přírody už jako dítě, dnes se o něj ve svých pětadvaceti úspěšně dělí i s ostatními.
Američtí vědci přišli s novou teorií. Analyzované vzorky fekálií ukázaly, že divoká zvěř žijící ve městech zřejmě pochytila mikroorganismy od lidí. Tato zvířata tak v sobě mají úplně jiné mikroby než například jejich protějšky na venkově. To pro ně ovšem může být nebezpečné.
Přenést se do hor a vesniček Tibetu a Nepálu přímo ze srdce jihočeského Jindřichova Hradce můžete během zlomku vteřiny – a to při návštěvě kavárny Kolonial Coffee v Hradební ulici, kde svou novou výstavu poutavých fotografií přichystal fotograf a poutník Jaroslav Havlík. Zahájení výstavy černobílých snímků z cest se uskuteční v pátek 25. února v osm hodin večer.
Policisté z Vrchlabí nasadili služební skialpové lyže a vydali se společně se strážci Krkonošského národního parku na hřebeny hor. Kontrolovali tam pohyb skialpinistů a turistů ve volném terénu.
/VIZUALIZACE/ Vodu nad hlavou bude mít návštěvník, až sejde po schodech do potemnělých prostor. Umělé jezírko vznikne v plánovaném Domě přírody Pálavy v Dolních Věstonicích na Břeclavsku. Přestavba stávajícího archeologického muzea s expozicí lovců mamutů se však prodraží. Jihomoravští radní schválili minulý týden navýšení peněz na tento projekt z původních více než sedmi milionů korun na necelých dvaadvacet.
Muzeum Nové Strašecí a Klub cesty za poznáním vás srdečně zvou na druhou přednášku cyklu Přítomnost a budoucnost světa přírody a člověka. Přednáška s názvem Budoucnost českých lesů a divoké přírody se uskuteční v úterý 15. února 2022 od 17 hodin ve výstavním sále muzea. MVDr. Jaromír Bláha z Hnutí DUHA se nám pokusí odpovědět na otázky: Jaké chyby děláme při „boji“ s kůrovou kalamitou, jak máme obnovovat lesy, aby byly odolnější i co brání obnově lesů. A také proč potřebujeme nejen lesy s produkcí dřeva, ale také místa pro divokou přírodu. Co můžeme pro lepší budoucnost českých lesů a divoké přírody udělat?
Ačkoliv naším městem neprotéká, je nám blízká. Je ukázkou zachovalé a čisté přírody. Je domovem mnoha vzácných živočichů a rájem pro přírodovědce. Žije si tak trochu svým životem. Řeka Bečva – ráj i peklo biodiverzity.
Povídat o ní nám přijel Dušan Trávníček, přírodovědec a zoolog Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Hovořil o přírodním bohatství, jakými jsou biotopy na řece Bečvě. Od roku 2016 na ní spolu se svými kolegy provádí výzkum, pokaždé se setká s dalšími a dalšími zajímavostmi. Ať už jde o koryto řeky, které si meandruje tak nějak přirozeně, nebo o nové objevy v entomologickém bádání. Při přednášce nám bylo představeno mnoho druhů brouků a hmyzu, často vedených v Červených seznamech ohrožených druhů. Slovo bylo doprovázeno úchvatnými fotografiemi, díky kterým jsme měli tuto přírodní nádheru téměř na dosah. Opravdový ráj.
Poručit větru a dešti není stále v lidských silách, proto se čím dál větší pozornost věnuje podpoře retence vody v krajině. Vykouzlit vodu sice nejde, ale napravit krajinu tak, aby ji více zadržela, ano. Tůně, mokřady a prameniště se tak opět stávají vítanou součástí přírody v celém Libereckém kraji.
Poručit větru a dešti není stále v lidských silách, proto se čím dál větší pozornost věnuje podpoře retence vody v krajině. Vykouzlit vodu sice nejde, ale napravit krajinu tak, aby ji více zadržela, ano. Tůně, mokřady a prameniště se tak opět stávají vítanou součástí přírody v celém Libereckém kraji.
Dům přírody Žďárských vrchů v Krátké u Sněžného nabízí v čase jarních prázdnin pro děti zajímavou doprovodnou hru. Kdo se rozhodne do neděle 20. února do Krátké vydat, může pomoci probudit vílu Bledulku. Nebude to ale jen tak… Za příspěvek děkujeme Sylvě Geffroy.
Petr Parák se tentokrát nevydal na své výletování do Beskyd, jak má ve zvyku, ale navštívil ostravské lesy, o kterých se málo ví. Vydejte se také na procházku do přírody, kterou skýtá město vaše. Za snímky velice děkujeme.
O tom, jak je důležitý pro celkové zdraví pobyt v přírodě, ví svoje i náš čtenář Jaroslav Petrželka. Rád přírodu zachycuje a zvěčňuje v jejím pohybu i klidu. A tak to bylo i na procházce okolím Rožmitálu pod Třemšínem. Za poskytnuté fotografie mu děkujeme.
Klubovna Luna je volnočasové centrum Městské knihovny v Lounech, které nabízí novinku a tou jsou příměstský tábory v době žateckých a lounských jarních prázdnin, a to od 7. března do 11. března.
V Heroldově síni Rabasovy galerie v Rakovníku byla ve čtvrtek odpoledne slavnostně zahájena nevšední výstava s názvem Krajina ženami požehnaná. Jednalo se o letošní první vernisáž v těchto prostorách a kulturní vložku obstaral dvěma bluesovými písněmi rakovnický písničkách Milan Zimmermann.
Udělat správné rozhodnutí je někdy mimořádně těžké. U celospolečenských témat, která hýbou českou veřejností, to platí dvojnásob. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) udělila Pivovaru Radegast ocenění za jeho kampaň vysílající jasný postoj k ochraně vlků v české krajině i za další aktivity zaměřující se na ochranu životního prostředí. Do nošovického pivovaru putuje cena v kategorii Počin roku.
První únorovou sobotu se za podpory Města Velké Opatovice a Mikroregionu Malá Haná konal 27. ročník mezinárodního turistického pochodu Opatovské šmajd. Pochod je zařazen jako jedna z deseti akcí Mezinárodní organizace pro lidový sport v České republice pro roky 2020-2022 a je tak oblíbenou již tradiční akcí českých i zahraničních turistů. Děkujeme panu Barvířovi a Machourkovi za dnešní příspěvek.
/FOTO/ Na poslední lednový den připadá Mezinárodní den zeber. Jeho cílem je veřejnosti představit tyto africké lichokopytníky, a především upozornit na to, že všechny tři druhy zeber patří k ohroženým zvířatům a jejich počty ve volné přírodě stále klesají.
Na nedělní únorovou procházku s fotoaparátem v ruce se o vydal fotograf Tomáš Zajíc. Zachytit se mu podařilo krásu fauny i flóry v okolí Hořoviček na Rakovnicku. V jeho galerii si můžete prohlédnout třeba zajíce, vysokou zvěř, krásně zbarvené divoké kachny a další úchvatné pohledy do přírody.
Na nedělní únorovou procházku s fotoaparátem v ruce se o vydal fotograf Tomáš Zajíc. Zachytit se mu podařilo krásu fauny i flóry v okolí Hořoviček na Rakovnicku. V jeho galerii si můžete prohlédnout třeba zajíce, vysokou zvěř, krásně zbarvené divoké kachny a další úchvatné pohledy do přírody.
Na nedělní únorovou procházku s fotoaparátem v ruce se o vydal fotograf Tomáš Zajíc. Zachytit se mu podařilo krásu fauny i flóry v okolí Hořoviček na Rakovnicku. V jeho galerii si můžete prohlédnout třeba zajíce, vysokou zvěř, krásně zbarvené divoké kachny a další úchvatné pohledy do přírody.