Kreativ

ŠTÍTEK: příroda

Ilustrátorka Karolína Wellartová

Česká ilustrátorka zaujala v zahraničí. Její kresby zdobí pohádky i magazíny

Úchvatné kresby olomoucké ilustrátorky Karolíny Wellartové léta dobře znají čtenáři prestižních zahraničních, zejména amerických magazínů. V tuzemsku je známá jako spoluautorka vlčí kroniky s názvem Přicházejí vlci. Kresbami a malbami pečlivě vypracovanými do posledního detailu dotváří také historické romány, fantazijní a pohádkové příběhy.

Ilustrátorka Karolína Wellartová

Olomoucká ilustrátorka zaujala v zahraničí, její kresby zdobí pohádky i magazíny

Úchvatné kresby olomoucké ilustrátorky Karolíny Wellartové léta dobře znají čtenáři prestižních zahraničních, zejména amerických magazínů. V tuzemsku je známá jako spoluautorka vlčí kroniky s názvem Přicházejí vlci. Kresbami a malbami pečlivě vypracovanými do posledního detailu dotváří také historické romány, fantazijní a pohádkové příběhy.

„Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ.

FOTO: Za městem mají školáci nejen farmu, ale nově také 'vlastní' tůň

Jaké to je učit se po kotníky v bahně? Nebo i po kolena? Asi to zažil málokdo, ale žáci pražské Montessori základní školy Archa by mohli vyprávět. Třeba o tom, že tohle se podobá spíš zábavě než výuce, i když poznatků přináší rozhodně víc, než nudné přednášení v učebnách. „Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ je něco docela jiného.

„Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ.

FOTO: Za městem mají pražští školáci nejen farmu, ale nově i 'vlastní' tůň

Jaké to je učit se po kotníky v bahně? Nebo i po kolena? Asi to zažil málokdo, ale žáci pražské Montessori základní školy Archa by mohli vyprávět. Třeba o tom, že tohle se podobá spíš zábavě než výuce, i když poznatků přináší rozhodně víc, než nudné přednášení v učebnách. „Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ je něco docela jiného.

„Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ.

FOTO: Za městem mají školáci nejen farmu, ale nově také 'vlastní' tůň

Jaké to je učit se po kotníky v bahně? Nebo i po kolena? Asi to zažil málokdo, ale žáci pražské Montessori základní školy Archa by mohli vyprávět. Třeba o tom, že tohle se podobá spíš zábavě než výuce, i když poznatků přináší rozhodně víc, než nudné přednášení v učebnách. „Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ je něco docela jiného.

„Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ.

FOTO: Za městem mají školáci nejen farmu, ale nově také 'vlastní' tůň

Jaké to je učit se po kotníky v bahně? Nebo i po kolena? Asi to zažil málokdo, ale žáci pražské Montessori základní školy Archa by mohli vyprávět. Třeba o tom, že tohle se podobá spíš zábavě než výuce, i když poznatků přináší rozhodně víc, než nudné přednášení v učebnách. „Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ je něco docela jiného.

„Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ.

FOTO: Za městem mají školáci nejen farmu, ale nově také 'vlastní' tůň

Jaké to je učit se po kotníky v bahně? Nebo i po kolena? Asi to zažil málokdo, ale žáci pražské Montessori základní školy Archa by mohli vyprávět. Třeba o tom, že tohle se podobá spíš zábavě než výuce, i když poznatků přináší rozhodně víc, než nudné přednášení v učebnách. „Školní tůň“ u Chýnic na Praze-západ je něco docela jiného.

Veselští studenti besedovali s filmařem Prokopem Pithartem o přírodě.

Veselští studenti besedovali s filmařem Prokopem Pithartem o přírodě

Prokop Pithart je fotograf a filmař, který dokumentuje krásy přírody. Znát ho můžete například ze seriálů České televize Zvířecí záchranka či Do divočiny. Pětadvacetiletý vnuk Petra Pitharta prožíval nadšení z divoké přírody už jako dítě, dnes se jím úspěšně živí.

Remízek Včelín u obce Žebrák

Nadšenec postupně vrací žebráckému remízku Včelín jeho původní funkci

Remízek v západní části obce Žebrák znají místní především pod názvem Včelín. Dlouhá léta byla lokalita o rozloze zhruba 1,9 hektaru na pohled územím nikoho. Skomírala a doplácela na okolní intenzivní zemědělskou činnost. Pak ale remízek začal obhospodařovat Martin J. Glozar ze Zbirohu a od loňského jara se vlastními silami snaží místo s pomocí prvků permakultury a agrolesnictví obnovit. Jeho cílem je omladit původní ovocný sad, opravit starý včelín a navrátit místnímu mokřadu původní funkci.    

Údolí potoka Javornice v CHKO Křivoklátsko.

Část Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko by se měla stát národním parkem

/FOTOGALERIE/ Ministerstvo životního prostředí v nejbližší době zahájí proces vyhlašování Národního parku Křivoklátsko ve středních Čechách. V tiskové zprávě oznámilo, že park by se měl rozkládat na 16 procentech nejcennějšího území nynější Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Měl by lépe chránit tamní rozmanité lesy, skály, údolí, kaňon Berounky či desítky ohrožených rostlin a zvířat. Přispět má také k rozvoji celého regionu. 

Kateřina Butaki.

Pořádek není samozřejmost

Lenost, lhostejnost, ale i zabedněnost a sobeckost. Tak by se daly popsat některé postoje veřejnosti, která je mnohdy svým chováním nezodpovědná vůči okolí, veřejnému prostranství, přírodě, a která si neváží práce lidí, kteří mají denně na starosti pořádek okolo nás.

Nikola Bergmanová.

Nikola z Liberce odpověděla na inzerát. Uspěla a našla si práci snů

Je venku tvůj svět? Tvůj život? Nevynecháš jediný výlet do přírody a ráda se posouváš a překonáváš své limity? Každá minuta venku je pro tebe největší odměnou? Chceš konečně celý den dělat, co tě baví nejvíc? Na všechny otázky si Nikola Bergmanová z Liberce odpověděla v duchu ano a neváhala zkusit štěstí ve výběrovém řízení. 

Rozárka na Novém Hradci Králové.

Nový trend: budování sjezdovek ve městech. Plány ale narážejí na odpor ochránců

Každý zimní víkend míří z českého vnitrozemí tisíce lidí do horských středisek. Jejich parkoviště praskají ve švech a okolní příroda dostává na frak. I proto se některé iniciativy snaží přinést trošku zimních radovánek i do míst, kde by lyžaře hledal jen málokdo – na okraj větších měst. V Česku se v poslední době objevilo hned několik projektů na městské lyžování. Narážejí však na dva zásadní problémy: nedostatek přírodního sněhu i tuhý odpor ochránců přírody či místních lidí.

Sjezdovka na vrchu Háj v Aši.

Nový trend: budování sjezdovek ve městech. Plány ale narážejí na odpor ochránců

Každý zimní víkend míří z českého vnitrozemí tisíce lidí do horských středisek. Jejich parkoviště praskají ve švech a okolní příroda dostává na frak. I proto se některé iniciativy snaží přinést trošku zimních radovánek i do míst, kde by lyžaře hledal jen málokdo – na okraj větších měst. V Česku se v poslední době objevilo hned několik projektů na městské lyžování. Narážejí však na dva zásadní problémy: nedostatek přírodního sněhu i tuhý odpor ochránců přírody či místních lidí.

Pravidelná chůze je i nejpřirozenější cestou k hubnutí

Pomoc proti depresi i vysokému tlaku je schovaná v chodidlech

Staré kavkazské přísloví praví, že „zdraví si udrží pouze ten, kdo si pro něj pěšky dojde“. Lékaři potvrzují, že tato moudrost platí dodnes. O tom, že je chůze tím nejpřirozenějším a zároveň nejspolehlivějším lékem nejen pro tělo, ale i duši, vypovídají příběhy lidí, kteří chození zasvětili život.

Národní park České Švýcarsko. Ilustrační foto.

Cesta po hřebenech, přespání v přírodě. Turisty čekají v Ústeckém kraji novinky

Touláte se rádi Krušnými horami? Během svých toulek byste rádi v nádherné přírodě přespali? Od letoška by to mělo být možné, v horách se mají budovat přístřešky, které to umožní. Možnost přespání bude od jara také na Milešovce. Turisté se mohou těšit také na novou „hřebenovku“ po Českém Švýcarsku a další novinky.

Kateřina Váchová (na snímku) chtěla založit organizaci, která měla nabízet ekologické výrobky. Koronavirus jí ale trochu změnil plány. Ochranu přírody propojila s jógou.

Přírodě chce pomáhat ekologickými výrobky

Kateřina Váchová z Hluboké nad Vltavou má od patnácti let sen. Chránit přírodu a zvířata. Proto se loni pustila do založení organizace The Colourful World - Pestrobarevný svět - která má nabízet ekologicky přátelské produkty. Ty si navíc nejen sama navrhuje, ale také vytváří.

Národní park Podyjí v zimě.

Novinka v Podyjí: strážci parku můžou pokutovat řidiče i pyromany. Víme proč

Nerespektovat pokyny strážců přírody v chráněných oblastech může teď přijít neukázněné návštěvníky draho. Zejména řidiče a vyznavače pyrotechniky. Pravomoci správců parků totiž posílila od nového roku novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Z peněženky může lidem vyfouknout až deset tisíc korun.

40. ročník Putování okolím Břestecké skály

Turisté si vyšlápli okolím Břestecké skály

Od rána třetí lednové soboty provázel milovníky turistiky na dvou trasách, osmikilometrové a patnáctikilometrové, třístupňový mrazík. Kolem deváté hodiny pak přišlo slunečné počasí, které v poledne vyhnalo rtuť teploměru až na osm stupňů nad bod mrazu. Tak lze stručně charakterizovat 40. ročník Putování okolím Břestecké skály, pokud se týká počasí. Proti předcházejícím ročníkům byla turistická akce výrazně ovlivněna opatřeními při epidemii onemocnění covid 19.

Medvěd hnědý. Ilustrační foto.

Nová zpráva o výskytu medvěda v přírodě: opět od Staré Boleslavi

Čtyři policejní hlídky, dokonce i za pomoci vrtulníku s termovizí, se v neděli za přispění myslivců pustily do pátrání po medvědovi, který se údajně volně pohybuje v okolí Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi na Praze-východ. Mládě medvěda měl kolem poledne spatřit rybář v lesoparku Houštka v části města Stará Boleslav. Ten byl proto uzavřen: medvěd by mohl být lidem nebezpečný. Zvlášť v případě, že venčí psy.

Medvěd hnědý. Ilustrační foto.

Hon na medvěda. Zvíře zahlédli u Brandýsa nad Labem, pátrá po něm vrtulník

Čtyři policejní hlídky, dokonce i za pomoci vrtulníku, se v neděli za přispění myslivců pustily do pátrání po medvědovi, který by se měl volně pohybovat v okolí Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi na Praze-východ. Mládě medvěda mělo být kolem poledne viděno v lesoparku Houštka v části města Stará Boleslav. Ten byl proto uzavřen.