Milovníci přírody a obdivovatelé dobré fotografie by si měli v nejbližších dnech udělat výlet do Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Od úterý 5. dubna tam v atriu vystavuje své práce fotograf české přírody Radim Hlaváč.
/ROZHOVOR/ Desetitisíce Ukrajinců uprchlých před válkou rozpoutanou Ruskem jsou v zahraničí doslova ztracení. Mnozí z nich nikdy nebyli za hranicemi. Nyní si mohou zdarma stáhnout a vytisknout průvodce, který pomáhá se základní orientací v Česku. Deník vyzpovídal jednoho z duchovních otců příručky, kterým je Jura Ibl z Jablonce nad Nisou.
Umělé jezírko vznikne v plánovaném Domě přírody Pálavy v Dolních Věstonicích na Břeclavsku. Přestavba stávajícího muzea s expozicí lovců mamutů se však protahuje.
V týdnech časného jara můžeme mnohé přírodní zajímavosti pozorovat relativně krátce. Pokud příležitost nevyužijeme, další možnost budeme mít zase až v příštím roce. Do přírody se vypravila paní Hana Vincenciová, děkujeme za fotografie i zajímavý text.
V těchto dnech se probouzejí také netopýři, kteří museli přezimovat v lidské péči. Ochranáři je vypouštějí do přírody. Vyhlásili také soutěž k Roku netopýrů.
Pět nominovaných učitelek ze základních škol v Sokolově pozvalo vedení města, aby jim poděkovalo za práci, kterou jako pedagogové v uplynulých letech odváděli.
Během několika koronavirových vln si mnoho lidí pořídilo domů psího společníka, počet zvířecích mazlíčků v Ústeckém kraji vzrostl. Mnoho z nich ale není zvyklých na samotu, majitelé musí řešit potíže.
Věnují se cateringu, ten však v jejich podání neznamená slané a zeleninové mísy. Martin Fišer a František Krikel jdou na gastronomii od lesa. Základem jejich stejnojmenného projektu je oheň, tradiční recepty a poctivé suroviny. „Hodně nám záleží na přírodě, na takovém babičkovském přístupu, jen se snažíme gastronomii udělat trochu hezčí a modernější,“ říká Martin Fišer.
Ubytování pro více než čtyři desítky hostů, sauna, vířivka, tělocvična, hospůdka a v těsné blízkosti také fotbalové hřiště či zahrádka pro letní posezení. Roštínská sokolovna by svou nabídkou služeb mohla konkurovat multifunkčním objektům v kdejakém městě. Svou oblibu si ale našla především mezi školami a sportovními kluby, které tam každoročně jezdí na školy v přírodě a soustředění.
Čtyři desítky nových budek pro hnízdění ptactva rozmístil první městský obvod na svém území ve spolupráci se spolkem Bolevecká příroda. Budky jsou nyní k vidění v okolí parku U Bazénu, v Komenského ulici, v blízkosti Košuteckého jezírka, U Pramenů na Roudné a také v horní části Bolevecké návsi.
/SERIÁL, FOTOGALERIE/ Redakce Deníku postupně navštěvuje starosty měst a obcí na Frýdecko-Místecku, aby zjistila, jak se v nich lidem žije. Starostka Písku Věra Szkanderová v rozhovoru mluví o tom, že obec obklopuje úžasná příroda. Zmiňuje také fakt, že díky opraveným školám mají děti perfektní zázemí nebo že obec chystá řadu významných investic.
/FOTOGALERIE/ Krásné jarní počasí panovalo v sobotu 26. března i v Brdech. Náš čtenář a pravidelný přispěvatel Martin Stehlík se do nádherné přírody Brdské vrchoviny vypravil a tuto kouzelnou faunu zachytil na svých fotografiích, za které mu děkujeme.
/FOTOGALERIE/ Jaro už je tady a i malé děti si začínají všímat, že s roztátým sněhem nepřibývají jen sněženky a bledule, ale také odpadky, které byly doposud pečlivě skryty pod nánosem bílé peřiny. Právě z toho důvodu vznikla akce „Ukliďme Česko“, která vybízí lidi k tomu, aby nenechali všechnu práci pouze na přírodě, ale také přiložili ruku k dílu. A na tuto výzvu reagovali i dobrovolníci, kteří se sešli o víkendu pod ratajským zámkem, aby okolí nejen zbavili odpadků, ale také zkultivovali.
Už dva týdny vyjíždějí jihočeští hasiči, profesionální i dobrovolní, den co den k desítkám požárů v přírodě. Došlo dokonce i na vyhlášení třetího stupně požárního poplachu, a to na Dačicku, na Prachaticku zase hořely tři hektary pole a lesa. Proto obyvatelům kraje vzkazují: nezakládejte žádné ohně ve volné přírodě a nic tam nespalujte. Mnozí si z toho ale nic nedělají.
Již 2. dubna opět proběhne oblíbená akce Ukliďme Česko, která už devátým rokem pomáhá zbavovat naši přírodu odpadků. Během pandemických let přitom nepořádku v přírodě přibylo, velkým problémem jsou stále i černé skládky. Ty se objevují zejména v oblastech velkých měst v čele s Prahou. Tradičně se na černých skládkách objevuje vybavení z domácnosti včetně elektrospotřebičů, které mohou často obsahovat nebezpečné látky a představují tak ekologické i zdravotní riziko. Děkujeme Markétě Faltysové za příspěvek.
Uzdravený sokol stěhovavý se po dvouměsíčním léčení vydal na cestu zpět do přírody. Vypustili jej ekologové ze Záchranné stanice na Huslíku, kteří mu však na cestu něco malinkého přibalili. Jedná se o miniaturní vysílačku, díky níž mohou ochránci přírody vzácného dravce sledovat a případně vyhodnotit, zda nepotřebuje další pomoc.
Krkonošské lesy pokrývají přes 80 procent celkové plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. V posledních třech dekádách se krkonošští lesníci snaží postupně přeměňovat nepůvodní porosty na lesy přírodě blízké. Aktuální výzvou je zpomalení šíření lýkožrouta smrkového.
Prohlédněte si práce z 12. ročníku výtvarné soutěže Lesy a příroda kolem nás. K vidění jsou z části v Rokokové chodbě. Děkujeme Městské knihovně Český Krumlov za poskytnutý příspěvek.
/FOTO/ S příchodem jara se stále častěji v archeoskanzenu u Března poblíž Loun a jeho okolí ozývají dětské hlasy. Kluci a holky si tam hrají, jedí, odpočívají. Po zimě se tam opět naplno rozjíždí činnost alternativní lesní klub pro děti. Človík lesní klubík, jak se jmenuje, má zázemí v jurtě u skanzenu, děti se během dne vydávají za hrami do jeho okolí.
Váleční uprchlíci pobývají na chatě Bernava, která má zvláštní historii. Za války tam jezdíval Konrad Henlein.
Na cestu se vydali sedmý den po vypuknutí války. Aleně, jejímu čtyřletému synkovi Nikitovi a babičce trvalo tři dny, než dokázali vlakem překonat téměř dva tisíce kilometrů dlouhou vzdálenost ze Záporoží do Krušných hor. Jejich pouť skončila v Zákoutí na chatě Bernava.
/VIDEO/ Zmítal se na zemi a marně se přitom snažil vzlétnout. Lidé u chrlického biotopu na okraji Brna si v neděli před polednem všimli bezmocného luňáka červeného. Na místě jej pak odchytili přivolaní strážníci, kteří dravce převezli do Ptačího centra. Zpátky do přírody ho vypustili už v úterý odpoledne.
Děti kreslily a malovaly na téma Lesy a příroda kolem nás. Jejich práce uvidíte v Městské knihovně Český Krumlov a v galerii, kterou nám knihovna poskytla. Děkujeme.
Nebe takřka bez mráčku a veliká chuť protáhnout nohy – to byly důvody, proč se 570 milovníků pěší i cyklo turistiky vydalo v sobotu 19. března do Jaroměřic u Jevíčka, aby se tam zapojilo do pětačtyřicátého ročníku Pochodu jarní přírodou.
Krkonošské lesy pokrývají přes 80 procent celkové plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. V posledních třech dekádách se krkonošští lesníci snaží postupně přeměňovat nepůvodní porosty na lesy přírodě blízké. Aktuální výzvou je zpomalení šíření lýkožrouta smrkového.
/ROZHOVOR/ Na mezinárodní mládežnický kongres o environmentálním vzdělávání dětí se sjelo přes pět set mladých lidí z celého světa. V rámci jednoho týdne se potkávali na odborných seminářích a workshopech, součástí jsou i představení projektů v environmentálních centrech na Šumavě, v Krkonoších nebo v centru Tereza či Toulcův dvůr u Prahy.
V sobotu 19. března si statistiky Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje připsaly dalších 9 požárů v regionu. U nich zasahovalo 22 jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů. Hořel napříč krajem, hasiči proto stále varují před rozděláváním otevřených ohňů především v přírodě.
Sněženky patří k prvním květům, kterých si v měsících na počátku roku povšimneme nejen na zahradách či jinde u našich obydlí, ale se štěstím a při znalostech ekologie je nalezneme i v přírodě mimo sídla. Za zajímavý příspěvek děkujeme Haně Vincenciové.
Na okraji malé obce Lejčkov v jižních Čechách nechali manželé z Prahy v torzu historického stavení postavit unikátní dřevostavbu. Dům Gvendolína vznikl díky návrhu ateliéru Skvadra architekti, svou nevšedností se ho podařilo zařadit také do projektu Amazing Places, nahlédněte s Deníkem do interiéru i okolí.
Za milý text o přicházejícím jaru a o zimním výletě děkujeme Stanislavě Dvořákové.
Volně pobíhající žirafy nebo sloni, ale také návštěva hotelu, ve kterém nocovala královna Viktorie. Fotografka Ilona Rosenkrancová z Děčína si loni na podzim splnila svůj sen vydat se do Afriky. Při své cestě nafotila desítky dechberoucích snímků přírody, ale také místních obyvatel nebo památek. Nedílnou součástí výpravy bylo také dokumentování působení děčínského rodáka Ignáce Arnože v misii v Zimbabwe, kde se později stal i biskupem.
Sněženky patří k prvním květům, kterých si v měsících na počátku roku povšimneme nejen na zahradách či jinde u našich obydlí, ale se štěstím a při znalostech ekologie je nalezneme i v přírodě mimo sídla. Za zajímavý příspěvek děkujeme Haně Vincenciové.
/FOTOGALERIE/ Únorová beseda v berounském domě dětí a mládeže v rámci projektu Science Café patřila tématu syntetické nanochemii, kterou představil vědec Jan Havlík. Ve čtvrtek 17. března se seminář bude pro změnu věnovat problematice plynutí času pohledem teoretické fyziky. Večerem provede známý popularizátor fyziky Petr Kulhánek.
Jaroměřice u Jevíčka budou v sobotu 19. března dějištěm pětačtyřicátého ročníku oblíbeného Pochodu jarní přírodou. Trasy jsou připravené pro zdatné i méně zdatné turisty a cyklisty.
Přemýšlíte kam vyrazit na hezkou procházku v Jaroměři během jarních měsíců? Máme pro vás dva tipy, které potěší nejen milovníky architektury a památek, ale udělají radost i těm, kteří dají přednost přírodě.
Paní Marie Ženatová z Boskovic se od známých dozvěděla, že v obci Chlébská, která je nedaleko Nedvědic již nádherně kvetou bledule. Má na toto místo má pěkné vzpomínky a ví, že na tomto místě je přímo romantická pohádková pohoda pro oči i duši. V dnešní komplikované době jí takové pěkné místo stále připomíná, že příroda ještě skutečně žije a může člověka nabíjet pozitivní energií. Děkujeme paní Ženatové za dnešní příspěvek.
Začínající jaro láká na procházky a výlety do přírody. Mezi oblíbené a velmi navštěvované místo patří Mohelenská hadcová step. Z vyhlídky nabízí turistům krásný výhled na okolní přírodu, koryto řeky a věže jaderné elektrárny Dukovany.
Naučná stezka veverky Čiperky nově vznikla v kroměřížském lesoparku Barbořina. Trasu tvoří devět stanovišť s odpočinkovým místem a altánem s lavičkou. Radnice za celý projekt zaplatí zhruba 550 tisíc korun.
Jak přežít v přírodě nebo při kolapsu ve městě vyučuje při kurzech přežití Amar Ibrahim z Domažlic. Kvůli krizím, kterými si lidé v posledních dvou letech procházejí, je o lekce velký zájem.
Končí „doba roušková“. Tedy aspoň částečně a možná jen dočasně. Od pondělí budou Češi nosit ochranu dýchacích cest jen ve veřejné dopravě či při návštěvě lékaře. Po dvou letech se tak lidé pořádně nadechnou v obchodech, restauracích či divadlech. Jenže z povrchu zemského roušky nezmizí, podle vědců tu s námi budou ještě další desítky či stovky let. Válí se totiž v přírodě a velmi špatně se rozkládají.
Zima o sobě ještě sice dává vědět, nicméně v Bohumíně už začal jarní úklid města. Tradičně se do něj zapojují různé spolky a další nadšenci, kteří za podpory radnice a technických služeb zbavují místní přírodu odpadků.
Času stráveného v přírodě není nikdy dost. Ostatně je tam co k vidění. Ladislav Vaindl využívá volných chvilek k fotografování nejen krás přírody, ale také zajímavých věcí, míst či portrétů. Se svou zrcadlovkou dokáže stát na místě a čekat na vhodné světlo i hodiny. Je to prý koníček, který by nikdy za jiný nechtěl vyměnit.
Podmínky pro kvetoucí rostliny nebo migraci zvířat zlepšili členové pálavské stráže přírody. K brigádě se sešli o uplynulém víkendu pod Tabulovou horou.
Rozlehlá mokřadní plocha na místě bývalé louky v Kojetíně, která se v budoucnu stane oblíbeným místem procházek, ale i útočištěm chráněných druhů ptáků či obojživelníků. Stavba nového biocentra za zhruba 30 milionů korun byla v pátek odpoledne vůbec poprvé představena veřejnosti a do systému tůní začala téct voda z nedalekého Mlýnského náhonu.
Nemusíte chodit daleko, přesto vás vaše okolí může překvapit. Za pěkný tip na výlet po okolí Humpolce děkujeme Městskému kulturnímu a informačnímu středisku v Humpolci.
Skauti ho znají pod přezdívkou Zet. Jeho literární příznivci ho možná nikdy neviděli, ale ve svých knihovnách mají jeho knihy s ohmatanými hřbety: Sedmička, Stezka odvahy, Soví jeskyně nebo taky Hry v terénu, Hry v přírodě, Junácké hry v přírodě a další a další. Řeč je o Miloši Zapletalovi z Liberce, dnes 92letém spisovateli, redaktorovi, překladateli a především skautovi.
Muzeum Nové Strašecí a Klub cesty za poznáním vás srdečně zvou na další přednášku cyklu Přítomnost a budoucnost světa přírody a člověka s názvem Vzácná místa krajiny a možnosti ochrany, která se uskuteční v úterý 15. března 2022 od 17 hodin.
Poslední měsíce a roky jsme si zvykli přijímat proud negativních zpráv o přírodě a její ochraně na Jesenicku a v oblasti Králického Sněžníku. Za příspěvěk děkujeme Lukáši Morávkovi.
Sluncem zalité dny lákají k výletům do přírody. Fotografie z nedávného výšlapu v okolí Černovic a Pacova na Pelhřimovsku nám laskavě poskytl pan Miroslav Fiala. Děkujeme za pěkný tip na výlet a možnost zveřejnění.
Nezapomeňte na léky, doklady, trvanlivé potraviny a zdroj energie. Do krytu se hodí i vysílačka, krumpáč nebo páčidlo
