Slavnostní zahájení turistické sezony v Dolním Poohří, které bylo letos naplánováno na 4. dubna do Perštejna na Chomutovsku, se kvůli mimořádné situaci v České republice neuskuteční. S přicházejícím jarem však mohou turisté do přírody v Dolním Poohří vyrazit i bez slavnostního startu.
Zrovna příjemně pátek 13. března pro Lubomíra Nechvátala nezačínal. V roli předsedy pelhřimovského okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty svolával narychlo mimořádnou mysliveckou radu, která bez průtahů zrušila připravenou chovatelskou přehlídku trofejí ulovené spárkaté zvěře na Pelhřimovsku v loňském roce.
Po neobvykle mírné zimě se příroda začíná plně probouzet do jara. Toto roční období vždy přitahovalo umělce. A to jak obsahem - symbolikou znovuzrození a nového života, tak formou – sytostí barev a motivů rozkvetlé přírody.
Letošní výrazně teplá zima, kvůli které bylo i na Šumavě méně sněhu, než je obvyklé, nepřála tradičním zimním sportům. I proto lidé využívali nabídky návštěvnických a informačních center Správy NP Šumava více, než v loňském roce.
Dobrovolní strážci přírody Chráněné krajinné oblasti Moravský kras měli o uplynulém víkendu napilno. Takové množství zaparkovaných aut v přírodě už dlouho nezažili. Nájezdy turistů předčily i vrchol houbařské sezony. Bohužel podle nich není příroda na takový nápor připravená.
Pásky a tabulky se zákazem vstupu. Ochránci přírody v úterý uzavřeli okolí Býčí skály nedaleko Adamova. Stejně jako loni tam totiž přilétl pár vzácných sokolů stěhovavých. Omezení se týká části louky před Býčí skálou, okolí Krkavčí skály a stezky k jeskyni Kostelík. Kvůli hnízdění sokolů stěhovavých. Druhý pár sokolů se chystá zahnízdit na dalším místě v krasu. Lokalitu ochránci přírody tají. „Omezení v okolí Býčí skály by mělo trvat do patnáctého června. Hnízdiště budeme hlídat,“ uvedl jeden z členů stráže ochrany přírody Moravského krasu Radovan Mezera.
Nouzový stav v České republice sice vylidnil ulice měst, lidé však ve velkém vyjíždějí do přírody. Mimořádnou návštěvnost hlásí Chráněná krajina Poodří, kde ale začíná hnízdění ptáků, kteří potřebují mít klid.
Jarní příroda se pomalu probouzí navzdory současné krizové situaci. Krásné fialové koniklece v době, kdy člověk může odejít z domu jen v nejnutnějších případech, jsou aspoň malým balzámem na duši.
Sezona mu kvůli mimořádné situaci předčasně skončila, obvykle by vyrazil třeba na dovolenou do zahraničí. Nyní na základě nařízení vlády však nemůže opustit Česko. Také hokejový svět ochromuje šířící se pandemie koronaviru i po předčasném zavření zimních stadionů. Útočník hokejistů Vsetína Radim Kucharzcyk představy o využití neplánovaného volna má.
Nájezdníci ničí u Plumlova chráněné koniklece. V lokalitě Přírodní památky Čubernice se objevila vyrytá místa, odkud rostliny zmizely. Přináší o tom svědectví milovníci přírody, kteří tam chodí koniklece s fotoaparáty opatrně obdivovat.
Koronavirus zavírá kina, ruší kulturní akce, nefungují plavecké ani zimní haly. Kam se tedy o víkendu vypravit, když je téměř vše zavřené? Sestavili jsme pro vás několik tipů z okresu, kde můžete provětrat své děti, které mají mimořádné prázdniny.
/FOTO/ Více než sedmnáct stovek dětských výtvarných prací z celého Pardubického kraje dorazilo do soutěže Zdravá a nemocná příroda Pardubického kraje. Děti z mateřských, základních i středních škol svojí aktivitou opět potvrdily, že jde o největší výtvarnou soutěž svého druhu u nás. Ve čtvrtek byly v přímém přenosu vyhlášeny výsledky.
Jógová praxe není stojatá voda. Nejenže se člověk pořád má co učit, ale důležité je i napojit se na rytmus vlastního těla a přírody a praxi tomu přizpůsobit. „Právě to je klíčem ke zdraví a spokojenosti,“ říká v rozhovoru pro časopis Kondice lektorka Zuzana Klingrová. Na sezónnosti postavila i svoji novou knihu Jóga po celý rok.
Během týdne od 9. do 13. března se Strakonice zapíší do speciální mapy. Její výjimečnost spočívá v tom, že jsou na ní vyznačena původní i umělá hnízda pro čápa bílého.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Potřebné pozemky umožňující rozšíření pastvin pro divoké koně a zubry nedaleko Milovic už od Středočeského kraje získaly. Podle ředitele společnosti Česká krajina Dalibora Dostála však mají ochranáři před sebou poslední překážku. Na dokončení rezervace velkých kopytníků potřebují získat minimálně 1,5 milionu korun.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Potřebné pozemky umožňující rozšíření pastvin pro divoké koně a zubry nedaleko Milovic už od Středočeského kraje získaly. Podle ředitele společnosti Česká krajina Dalibora Dostála však mají ochranáři před sebou poslední překážku. Na dokončení rezervace velkých kopytníků potřebují získat minimálně 1,5 milionu korun.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Potřebné pozemky umožňující rozšíření pastvin pro divoké koně a zubry nedaleko Milovic už od Středočeského kraje získaly. Podle ředitele společnosti Česká krajina Dalibora Dostála však mají ochranáři před sebou poslední překážku. Na dokončení rezervace velkých kopytníků potřebují získat minimálně 1,5 milionu korun.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Potřebné pozemky umožňující rozšíření pastvin pro divoké koně a zubry nedaleko Milovic už od Středočeského kraje získaly. Podle ředitele společnosti Česká krajina Dalibora Dostála však mají ochranáři před sebou poslední překážku. Na dokončení rezervace velkých kopytníků potřebují získat minimálně 1,5 milionu korun.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Potřebné pozemky umožňující rozšíření pastvin pro divoké koně a zubry nedaleko Milovic už od Středočeského kraje získaly. Podle ředitele společnosti Česká krajina Dalibora Dostála však mají ochranáři před sebou poslední překážku. Na dokončení rezervace velkých kopytníků potřebují získat minimálně 1,5 milionu korun.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Potřebné pozemky umožňující rozšíření pastvin pro divoké koně a zubry nedaleko Milovic už od Středočeského kraje získaly. Podle ředitele společnosti Česká krajina Dalibora Dostála však mají ochranáři před sebou poslední překážku. Na dokončení rezervace velkých kopytníků potřebují získat minimálně 1,5 milionu korun.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Potřebné pozemky umožňující rozšíření pastvin pro divoké koně a zubry nedaleko Milovic už od Středočeského kraje získaly. Podle ředitele společnosti Česká krajina Dalibora Dostála však mají ochranáři před sebou poslední překážku. Na dokončení rezervace velkých kopytníků potřebují získat minimálně 1,5 milionu korun.
Průvodkyně a děti z telčského lesního klubu na žádnou akci typu Čistá Vysočina nečekají. Sbírají pořád, kdykoliv jdou na výpravu po okolí. A moc dobře ví, co na zem a do přírody nepatří.
Dnes tolik žádaná manuální a řemeslná zručnost začíná stále citelněji chybět v mnoha oborech. Jablonecké ekocentrum, které pomáhá školám i rodinám pěstovat v dětech vztah k přírodě, se proto zaměřilo i na tuto důležitou oblast.
Více než třetina návštěvníků CHKO Poodří se zapojuje do ochrany vzácné přírody buď finančními příspěvky, nebo vlastní prací. Překvapivě vysoké číslo vyplývá z výzkumu veřejného mínění, který proběhl v loňském roce.
Po 25 letech má Národní park Šumava nově rozčleněné území. Podle odborníků je nová zonace, která platí od 1. března 2020 moderní a v některých oblastech i revoluční.
Petr Hynek, ředitel FK Teplice, se pokusil přiblížit specifika trávníku stadionu Na Stínadlech. Ten se sice nedávno měnil, vyskytl se ale problém se spodní vrstvou, která byla naposledy měněná před 18 lety.
/FOTOGALERIE/ Příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku drží třetím rokem hotovost pro alianční Síly rychlé reakce. V případě potřeby tak mohou být nasazeni kdekoliv na světě. Minulý týden proto v Krkonoších nacvičovali, jak se pohybovat v horském terénu a překonávat nástrahy přírody při operačním nasazení.
/VÍKENDOVÉ POZVÁNKY/ Tuto sobotu se v Ptačím parku Josefovské louky uskuteční první akce letošního roku. Už tradičně je to úklid parku a jeho okolí. „Vyplejeme ostrovy kulíků a čejek, vyřežeme nálety, ořežeme hlavaté vrby a v okolí parku a na promenádách vysbíráme a odvezeme odpadky,“ plánují pořadatelé, kterými jsou Česká společnost ornitologická, Umělecká kolonie Bastion IV i město Jaroměř.
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Holý svah s krtinci, ve spodní části symbolické zbytky sněhu. Tak to vypadá v půlce týdne na sjezdovce na Zlatníku pod Visalajemi v Beskydech… a situace jen dokresluje mizérii letošní zimy. Jak říká provozovatel tamního ski areálu Petr Mikeska, je nejteplejší za 140 let. A sněhu je nejméně za 200 let. "Ale čekám, že ještě napadne!" doufá
/FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ Holý svah s krtinci, ve spodní části symbolické zbytky sněhu. Tak to vypadá v půlce týdne na sjezdovce na Zlatníku pod Visalajemi v Beskydech… a situace jen dokresluje mizérii letošní zimy. Jak říká provozovatel tamního ski areálu Petr Mikeska, je nejteplejší za 140 let. A sněhu je nejméně za 200 let. "Ale čekám, že ještě napadne!" doufá
Kam se vydat za poznáním? Přehled doporučení, který může spolehlivě posloužit k plánování výletů pro nadšence ve věku od pěti do devadesáti pěti let zaměřených na vědu, techniku i přírodu, stejně jako na poznávání umění, řemesla a rozvoj kreativity, nově nabízí krajský úřad.
V rozpacích jsou asi v této jarozimě všichni zahrádkáři. Mirek Zajíc, ikona Vísky, častokráte ve svých sloupcích v Právu komentoval podobnou dobu citací své maminky: „Všechno venku pučí, jenom mě nikdo nepučí.“