Myslivci dnes v areálu Jaderné elektrárny Temelín odchytili 21 zajíců. Zvířata následně pustili do volné přírody. Zajícům se v areálu jaderné elektrárny daří, protože zde postrádají přirozené predátory. Šlo o šestý odchyt zajíců v Temelíně od roku 2006. Celkem tak myslivci vypustili z areálu elektrárny do volné přírody více než sto těchto zvířat. ČTK to řekl mluvčí Temelína Marek Sviták.
S turisty, kteří v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras rozdělávají oheň nebo vjíždějí do zákazů auty, si dokáží dobrovolní strážci přírody víceméně poradit. Na jezdce na terénních motorkách a čtyřkolkách jsou však v rezervacích krátcí. Setkání s těmito stroji jsou přitom v této lokalitě v poslední době častější.
S turisty, kteří v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras rozdělávají oheň nebo vjíždějí do zákazů auty, si dokáží dobrovolní strážci přírody víceméně poradit. Na jezdce na terénních motorkách a čtyřkolkách jsou však v rezervacích krátcí. Setkání s těmito stroji jsou přitom v této lokalitě v poslední době častější.
/VIDEO/ Kolik stejných zobáčků se objeví naráz, tolik si je třeba poznačit čárek. To je způsob, jak milovníci přírody, od dětí po seniory, mohou pomoci odborníkům mapujícím proměny naší přírody. A v řadě případů k tomu nebude zapotřebí víc, než se koukat doma z okna. Chystá se totiž sčítání ptáků na krmítkách.
/VIDEO/ Kolik stejných zobáčků se objeví naráz, tolik si je třeba poznačit čárek. To je způsob, jak milovníci přírody, od dětí po seniory, mohou pomoci odborníkům mapujícím proměny naší přírody. A v řadě případů k tomu nebude zapotřebí víc, než se koukat doma z okna. Chystá se totiž sčítání ptáků na krmítkách.
/VIDEO/ Kolik stejných zobáčků se objeví naráz, tolik si je třeba poznačit čárek. To je způsob, jak milovníci přírody, od dětí po seniory, mohou pomoci odborníkům mapujícím proměny naší přírody. A v řadě případů k tomu nebude zapotřebí víc, než se koukat doma z okna. Chystá se totiž sčítání ptáků na krmítkách.
/VIDEO/ Kolik stejných zobáčků se objeví naráz, tolik si je třeba poznačit čárek. To je způsob, jak milovníci přírody, od dětí po seniory, mohou pomoci odborníkům mapujícím proměny naší přírody. A v řadě případů k tomu nebude zapotřebí víc, než se koukat doma z okna. Chystá se totiž sčítání ptáků na krmítkách.
/VIDEO/ Kolik stejných zobáčků se objeví naráz, tolik si je třeba poznačit čárek. To je způsob, jak milovníci přírody, od dětí po seniory, mohou pomoci odborníkům mapujícím proměny naší přírody. A v řadě případů k tomu nebude zapotřebí víc, než se koukat doma z okna. Chystá se totiž sčítání ptáků na krmítkách.
/VIDEO/ Kolik stejných zobáčků se objeví naráz, tolik si je třeba poznačit čárek. To je způsob, jak milovníci přírody, od dětí po seniory, mohou pomoci odborníkům mapujícím proměny naší přírody. A v řadě případů k tomu nebude zapotřebí víc, než se koukat doma z okna. Chystá se totiž sčítání ptáků na krmítkách.
Zelení Khmérové připravují v NP Šumava brutální masakr jelení zvěře. Správa NP Šumava, vrcholná ochranářská instituce v ČR, chystá masakr jelení zvěře v Národním parku Šumava. Chce nahnat jelení zvěř do přezimovacích obůrek a tam jí masově povraždit. Píše o tom Deník. Šumavští starostové, lesníci a my milovníci přírody jsme zděšeni. Mám nutkavou potřebu se vyjádřit.
Zelení Khmérové připravují v NP Šumava brutální masakr jelení zvěře. Správa NP Šumava, vrcholná ochranářská instituce v ČR, chystá masakr jelení zvěře v Národním parku Šumava. Chce nahnat jelení zvěř do přezimovacích obůrek a tam jí masově povraždit. Píše o tom Deník. Šumavští starostové, lesníci a my milovníci přírody jsme zděšeni. Mám nutkavou potřebu se vyjádřit.
Účastníci vyrazili tradičně na Štěpána
Myslivost stále více láká ženy. Zatímco dříve byly zástupkyně něžného pohlaví mezi myslivci výjimkou, dnes už jsou s tímto koníčkem neodmyslitelně spjaty.
K následujícím slovům mne vedou smutné jevy kolem nedávných vánočních svátků a oslav nového roku.Trápí mne to, jakým způsobem a jak bez ohledu na přírodu, na naši krajinua zvěřžijící v ní, si děláme, co chceme.
Ani do lesa, kontejneru, nebo za dům do křoví. Vysloužilé vánoční stromky odvezou Pražské služby. Je ovšem nutné položit je u popelnic. Jinde je pracovníci firmy hledat nebudou.
Vyškov - Až do 1. března mohou zavítat zájemci na výstavu nazvanou Když příroda spí, která se koná v Zámecké komoře Muzea Vyškovska. Příchozí se dozví, jakými proměnami procházejí rostliny a živočichové na podzim a jak se na příchod nejchladnějšího období v roce připravují. Zjistí také, co dělají rostliny a živočichové pro to, aby nepříznivé roční období přečkali, jaké si křeček dělá zásoby na zimu a kolik měsíců v roce prospí sysel.
Konec starého roku s sebou na rozdíl od převážně rodinně zaměřeného Štědrého dne přináší řadu kolektivních akcí. Ať už to jsou silvestrovské a novoroční oslavy s ohňostrojem v centrech měst, tak i řada různých podniků v přírodě. Silvestrovské ohňostroje se na Vysočině postupně přesunují na podvečer Nového roku, aby si je užily i malé děti. Jedním z měst, kde minimálně dvě desítky let lidé společně slaví poslední den roku na náměstí a nemíní to měnit, je Bystřice nad Pernštejnem.
Konec starého roku s sebou na rozdíl od převážně rodinně zaměřeného Štědrého dne přináší řadu kolektivních akcí. Ať už to jsou silvestrovské a novoroční oslavy s ohňostrojem v centrech měst, tak i řada různých podniků v přírodě. Silvestrovské ohňostroje se na Vysočině postupně přesunují na podvečer Nového roku, aby si je užily i malé děti. Jedním z měst, kde minimálně dvě desítky let lidé společně slaví poslední den roku na náměstí a nemíní to měnit, je Bystřice nad Pernštejnem.
Konec starého roku s sebou na rozdíl od převážně rodinně zaměřeného Štědrého dne přináší řadu kolektivních akcí. Ať už to jsou silvestrovské a novoroční oslavy s ohňostrojem v centrech měst, tak i řada různých podniků v přírodě. Silvestrovské ohňostroje se na Vysočině postupně přesunují na podvečer Nového roku, aby si je užily i malé děti. Jedním z měst, kde minimálně dvě desítky let lidé společně slaví poslední den roku na náměstí a nemíní to měnit, je Bystřice nad Pernštejnem.
Jihlava – Interakce v přírodě. To je téma dalšího ročníku fotosoutěže Photographia Natura, kam své snímky posílají fotografové nejen z Jihlavska, ale z celé republiky. Jedná se o zachycení interakcí mezi jakýmikoli organismy v přírodním prostředí.
Alenu Zárybnickou můžete vidět v České televizi, slyšet v Českém rozhlase a potkat nejen na českých horách se skialpy na nohou. Poté, co opustila létání, stal se pro známou meteoroložku skialpinismus její další vášní.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Do českých vod se vracejí raci. Ovšem ti nesprávní. Nedávno se ve volné přírodě v České republice znovu objevil nepůvodní a invazní rak mramorovaný, který je jedním z nežádoucích a sledovaných druhů v Evropské unii.
Mladý podnikatel nabízí širokou škálu zahradnických služeb. Jeho práce je mu koníčkem.
Ve druhé polovině listopadu jsme se my, žáci 2. stupně, zúčastnili školy v přírodě v Podještědském sportovním areálu v Českém Dubu. Program byl nabytý a my jsme se moc těšili.
Expozice o historii, etnografii a přírodě v Beskydech prošla od svého otevření v roce 1981 nejrozsáhlejší rekonstrukcí. Návštěvníci se dočkali nových exponátů, komfortnějšího zázemí a moderních interaktivních prvků a během prohlídky frýdeckého zámku se určitě nudit nebudou.
Díky Stanici Pavlov budou již brzy žít zraněné sovy na Vysočině v nových, bezpečných voliérách. Projekt navíc získá finanční podporu od ČSOB pomáhá regionům, probojoval se do finálové čtyřky. O výši příspěvku ještě rozhodne veřejnost.
Prostějovské Ekocentrum Iris v pátek v podvečer přichystalo pro své příznivce i širokou veřejnost krásnou předvánoční akci, při níž se vyráběla vánoční přání z ručního papíru. Nejenže jste mohli vybírat z nejrůznějších barev a struktur papíru a ozdob, ale také jste ruční papír mohli sami vyrobit.
Nehrají si na Hilton a práce je baví. V hotelu Pomezí na Cínovci jsou rádi, když se k nim návštěvníci vrací. „Jsme tu pro všechny, kdo rádi sportují, jedí a cítí se dobře v rodinném prostředí,“ říká marketingová manažerka Johana Kydlíčková.
Lednice /ANKETA/ - Romantické projížďky parkem na bruslích či saních s výhledy na lednický zámek zůstanou pro Jihomoravany už jen vzpomínkou. Správci zámeckého parku v Lednici na Břeclavsku se totiž rozhodli tyto aktivity zakázali. Bruslaři a sáňkaři podle nich poškozovali už tak poničené břehy a odhazovali kolem odpadky.
Marek Šimíček o putování pěšky, na bruslích, stopem neskutečně krásnou přírodou. 500 km po svých, 400 km na bruslích!
Do volné přírody zamířili v průběhu uplynulých týdnů tři z pěti kriticky ohrožených nosorožců černých, kteří byli v červnu převezeni ze zoo ve Dvoře Králové nad Labem do národního parku Akagera ve Rwandě. Vypuštěna byla trojice nejmladších nosorožců, samice Jasiri a Olmoti a samec Mandela. Volně se pohybují v otevřeném terénu a v křovinách, zatím se jim daří dobře a potravu si obstarávají sami. Zbylé dva nosorožce tento krok čeká v blízké budoucnosti.
/FOTO/ Do volné přírody zamířili v průběhu uplynulých týdnů tři z pěti kriticky ohrožených nosorožců černých, kteří byli v červnu převezeni ze zoo ve Dvoře Králové nad Labem do národního parku Akagera ve Rwandě. Vypuštěna byla trojice nejmladších nosorožců, samice Jasiri a Olmoti a samec Mandela. Volně se pohybují v otevřeném terénu a v křovinách, zatím se jim daří dobře a potravu si obstarávají sami. Zbylé dva nosorožce tento krok čeká v blízké budoucnosti.
/FOTOGALERIE/ Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Více než stovka divokých koní se prohání po českých a moravských pastvinách. A nejbližší sousedy jim dělají pratuři a zubři. Není to nový díl Jurského parku. O návrat dávno vyhubených zvířat se postaral Dalibor Dostál, zakladatel společnosti Česká krajina. Jak se mu to povedlo, prozradil časopisu Vlasta.
Chráněná krajinná oblast Jeseníky CHKOJ slaví padesát let. Při této příležitosti se sešli profesionální i dobrovolní ochránci přírody, zástupci nevládních organizací, vlastníků pozemků, univerzit a vědeckých pracovníků v Karlově Studánce. Je příznačné, že právě zde byla před půl stoletím CHKOJ založena. Oslavy „narozenin“ CHKOJ proběhly také v Senátu v prostorách Valdštejnského paláce.
Chráněná krajinná oblast Jeseníky CHKOJ slaví padesát let. Při této příležitosti se sešli profesionální i dobrovolní ochránci přírody, zástupci nevládních organizací, vlastníků pozemků, univerzit a vědeckých pracovníků v Karlově Studánce. Je příznačné, že právě zde byla před půl stoletím CHKOJ založena. Oslavy „narozenin“ CHKOJ proběhly také v Senátu v prostorách Valdštejnského paláce.
/FOTOGALERIE/ Po dobrém to nejde, proto je potřeba přitvrdit. Turistů na přeplněné Sněžce, piknikujících za zákazovými cedulemi, nerespektujících elementární pokyny ochránců přírody, znovu výrazně přibylo. Správa Krkonošského národního parku proto připravuje pro následující turistickou sezonu nová opatření. Přísnější budou kontroly vstupu mimo vyznačená území, ochránci přírody chystají také umístit na nejvyšší českou horu nové fyzické zábrany.
Po dobrém to nejde, proto je potřeba přitvrdit. Turistů na přeplněné Sněžce, piknikujících za zákazovými cedulemi, nerespektujících elementární pokyny ochránců přírody, znovu výrazně přibylo. Správa Krkonošského národního parku proto připravuje pro následující turistickou sezonu nová opatření. Přísnější budou kontroly vstupu mimo vyznačená území, ochránci přírody chystají také umístit na nejvyšší českou horu nové fyzické zábrany.
V Ústí nad Labem proběhne v neděli 1. prosince zajímavá přednáška s názvem Oči do Přírody. Koná se v Domě dětí a mládeže od 14 do 19 hodin.
