
Spisovatel a historik Česal objevuje západočeské legendy a píše o nich knihy
„Historie je největší dobrodružství mého života“, říká spisovatel, historik a muzejník Aleš Česal, který se ve svých knihách zabývá neobvyklými osudy i zajímavými místy.
„Historie je největší dobrodružství mého života“, říká spisovatel, historik a muzejník Aleš Česal, který se ve svých knihách zabývá neobvyklými osudy i zajímavými místy.
Jednu z nejkrásnějších válečných památek na české straně Krušných horách jsem objevil v Blatně/Platten u Chomutova.
Evropsky ojedinělou kolekci ve správě chomutovského muzea analyzovali akademici v Praze. Expozice přináší výsledky tohoto průzkumu.
Jdeme-li kvůli svobodě do války, chudoby a nejistoty, musíme to dělat vědomě, ne jako ovce na porážku.
První historicky dochovaná zmínka o Chebu, centrálním městě celého někdejšího Chebska, pochází z roku 1061. Chebské hradiště bylo osídleno v 9. století Slovany. Roku 1146 připadlo Chebsko císaři Fridrichu I. Barbarossovi, který zde kolem roku 1180 nechal postavit dodnes z části zachovaný středověký hrad.
Mistrovská díla z uměleckých sbírek Pražského hradu budou od pátku po třech letech uzavření tamní Obrazárny znovu vystavena. Návštěvníci uvidí ale jen polovinu děl, protože Hrad připravil výstavu do Císařské konírny, která je menší. Obrazárna čeká na rekonstrukci. Vedoucí odboru kultury Správy Pražského hradu Václav Beránek ve čtvrtek novinářům řekl, že kvůli nedostatku peněz není jisté, kdy bude otevřena.
Mistrovská díla z uměleckých sbírek Pražského hradu budou od pátku po třech letech uzavření tamní Obrazárny znovu vystavena. Návštěvníci uvidí ale jen polovinu děl, protože Hrad připravil výstavu do Císařské konírny, která je menší. Obrazárna čeká na rekonstrukci. Vedoucí odboru kultury Správy Pražského hradu Václav Beránek ve čtvrtek novinářům řekl, že kvůli nedostatku peněz není jisté, kdy bude otevřena.
Tři výstavy ve třech různých zemích, restaurování historických předmětů a možná i oprava rumburské lorety. Děčínské muzeum začalo jednat se svými partnery z Lichtenštejnska o projektu, který by mohl mít hodnotu i několika milionů eur.
Pokud máte rádi staré řemeslo a jeho vůni, určitě si udělejte výlet do Rožmitálu pod Třemšínem na Příbramsku. V expozici Podbrdského muzea, která je nazvaná Stodola plná řemesel, tu najdete úžasné poklady. Nejen stroje, na kterých pracovali naši otcové a dědové, ale také vybavení statků, domácností, ale i kříže a další umělecká díla ze sléváren, která patřila k významným průmyslovým odvětvím místního regionu. Za poskytnutí fotek z výletu děkujeme Janu Škrlemu.
Pokud máte rádi staré řemeslo a jeho vůni, určitě si udělejte výlet do Rožmitálu pod Třemšínem na Příbramsku. V expozici Podbrdského muzea, která je nazvaná Stodola plná řemesel, tu najdete úžasné poklady. Nejen stroje, na kterých pracovali naši otcové a dědové, ale také vybavení statků, domácností, ale i kříže a další umělecká díla ze sléváren, která patřila k významným průmyslovým odvětvím místního regionu. Za poskytnutí fotek z výletu děkujeme Janu Škrlemu.
Do plné krásy postupně rozkvétá městský park v Českém Krumlově. Po úpravách cest přicházejí na řadu pomníky. A mezi nimi po dlouhých letech také tajuplný bezejmenný kamenný památník, kam se brzy vrátí tvář muže, jemuž byl před 2. světovou válkou určen.
Vzdušný průzkum rakousko-uherského letectva, který mapoval nepřátelské pozice italských sil na řece Piavě, zahájil bitvu. Dělostřelba do italských pozic, štěkot kulometů, výbuchy po střelbě z minometů, ohnivé proudy z plamenometů a boj muže proti muži - tak nějak se před více než stoletím válčilo v Itálii, kde proti sobě stanuli i Češi. Rekonstrukcí části této bitvy organizátoři v Novém Městě nad Metují o víkendu připomenuli naše předky na obou stranách fronty.
Vzdušný průzkum rakousko-uherského letectva, který mapoval nepřátelské pozice italských sil na řece Piavě, zahájil bitvu. Dělostřelba do italských pozic, štěkot kulometů, výbuchy po střelbě z minometů, ohnivé proudy z plamenometů a boj muže proti muži - tak nějak se před více než stoletím válčilo v Itálii, kde proti sobě stanuli i Češi. Rekonstrukcí části této bitvy organizátoři v Novém Městě nad Metují na Náchodsku o víkendu připomenuli naše předky na obou stranách fronty.
/VIDEO/ Evangelický hřbitov v Kutné Hoře je po větrné bouři z 20. června konečně načisto uklizený a zpřístupněný veřejnosti. A to především díky nasazení zaměstnanců technických služeb.
Přesné datum založení Karlových Varů není známo. Stálé osídlení okolo Vřídla vzniklo v polovině 14. století. V roce 1370 byla městu udělena ze strany Karla IV. privilegia královského města.
Berounka dokáže okouzlit turisty prakticky v celé své trase. Výjimkou nejsou Nadryby, které mají vodáci spojené s přívozem.
Jednou by si třeba rád zahrál v Dickensovi, ale tuší, že na to už nejspíš nedojde. Po třicetiletém soužití s Mr. Beanem se Rowan Atkinson (67) škatulky excentrických zmatkařů jen tak nezbaví.
Karel Vašátko, rodák z Litohrad na Rychnovsku, patřil za první světové války k nejznámějším osobnostem v řadách československých legií v Rusku. Na svého hrdinu jsou Litohrady i Solnice, kde žil a kde byly uloženy jeho ostatky, náležitě hrdé. Solnice si připomněla jeho památku u příležitosti stého výročí odhalení pamětní desky.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Proč se kvůli kouzelnému ostrovu vydávat na dlouhé plavby rozbouřeným oceánem? Podobně daleko od civilizace se můžete cítit uprostřed venkovské krajiny středních Čech. Není náhodou, že malý zalesněný kopec nese jméno Ostrov. Příhodnější lokalitu pro rodinu, která hledá pro víkendové pobyty dokonalé soukromí, si lze stěží představit.
Hloubení výkopu pro elektrické vedení vedlo k nálezu dělostřelecké munice a k evakuaci obyvatel domu v Hlubanech u Podbořan.
/FOTOGALERIE/ Kolekce funkčních replik historických strojů, jíž Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi přivádí k nadšení fanoušky letecké historie, se vbrzku rozroste o další kousek, o němž je už předem jasné, že stane zdrojem obdivu: britský trojplošník z roku 1916 Sopwith Triplane. Deníku to řekl vedoucí muzea Vladimír Handlík. „Stavíme ho podle původní dokumentace získané v Anglii,“ upřesnil, že se skutečně jedná o přesnou kopii letounu, který létal před stoletím.
/FOTOGALERIE/ Kolekce funkčních replik historických strojů, jíž Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi přivádí k nadšení fanoušky letecké historie, se vbrzku rozroste o další kousek, o němž je už předem jasné, že stane zdrojem obdivu: britský trojplošník z roku 1916 Sopwith Triplane. Deníku to řekl vedoucí muzea Vladimír Handlík. „Stavíme ho podle původní dokumentace získané v Anglii,“ upřesnil, že se skutečně jedná o přesnou kopii letounu, který létal před stoletím.
/FOTOGALERIE/ Kolekce funkčních replik historických strojů, jíž Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi přivádí k nadšení fanoušky letecké historie, se vbrzku rozroste o další kousek, o němž je už předem jasné, že stane zdrojem obdivu: britský trojplošník z roku 1916 Sopwith Triplane. Deníku to řekl vedoucí muzea Vladimír Handlík. „Stavíme ho podle původní dokumentace získané v Anglii,“ upřesnil, že se skutečně jedná o přesnou kopii letounu, který létal před stoletím.
/FOTOGALERIE/ Kolekce funkčních replik historických strojů, jíž Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi přivádí k nadšení fanoušky letecké historie, se vbrzku rozroste o další kousek, o němž je už předem jasné, že stane zdrojem obdivu: britský trojplošník z roku 1916 Sopwith Triplane. Deníku to řekl vedoucí muzea Vladimír Handlík. „Stavíme ho podle původní dokumentace získané v Anglii,“ upřesnil, že se skutečně jedná o přesnou kopii letounu, který létal před stoletím.
/FOTOGALERIE/ Kolekce funkčních replik historických strojů, jíž Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi přivádí k nadšení fanoušky letecké historie, se vbrzku rozroste o další kousek, o němž je už předem jasné, že stane zdrojem obdivu: britský trojplošník z roku 1916 Sopwith Triplane. Deníku to řekl vedoucí muzea Vladimír Handlík. „Stavíme ho podle původní dokumentace získané v Anglii,“ upřesnil, že se skutečně jedná o přesnou kopii letounu, který létal před stoletím.
/FOTOGALERIE/ Kolekce funkčních replik historických strojů, jíž Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi přivádí k nadšení fanoušky letecké historie, se vbrzku rozroste o další kousek, o němž je už předem jasné, že stane zdrojem obdivu: britský trojplošník z roku 1916 Sopwith Triplane. Deníku to řekl vedoucí muzea Vladimír Handlík. „Stavíme ho podle původní dokumentace získané v Anglii,“ upřesnil, že se skutečně jedná o přesnou kopii letounu, který létal před stoletím.
/ARCHIVNÍ FOTO/ Po seriálu Z historie choceňských hospod, který připravoval ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman, přicházíme s novou tématikou – Slavné choceňské podniky. Tentokrát už podruhé zavítáme do choceňského pivovaru.
/ROZHOVOR/ Síť podzemních chodeb pod Prahou zkoumá tým výzkumníků se speciálními roboty SPOT. V kolektorech, kde vedou inženýrské sítě, sbírají data pro vytvoření digitální mapy podzemí a šíření signálu.
Nejen jihlavské katakomby, na Vysočině jsou i další místa opředená tajemstvím. Podívejte se na některá z nich.
V polovině roku 1917 byla ve Vídni odsouzena v nepřítomnosti k trestu smrti česká Mata Hari, tajemná Hedvika Navrátilová alias Gabriela Deslys, označovaná za zpěvačku bez hlasu a průměrnou tanečnici, také ale za milenku portugalského krále a agentku francouzské tajné služby. Trest dostala za vyzvědačství a podporu československých legií, na rozdíl od svého slavného předobrazu si jej však neodpykala.
Celý život stál ve stínu svého staršího bratra. Mladší sourozenec legendárního Rudého barona byl však také jedním z nejlepších německých pilotů první světové války. Lothar von Richthofen byl leteckým esem se čtyřiceti sestřely. Zabil se přesně před stoletím při letecké nehodě.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
/FOTO, VIDEO/ Katolíkům v Holčovicích není lhostejné, že stopy dlouhé a bohaté evangelické tradice se z obce vytrácí, a tak umožnili, aby na ni nebylo zapomenuto. Postaral se o to místní kněz Pavel Zachrla.
Pro předválečné Československo byla bitva u Zborova, k níž došlo právě před 105 lety, ve dnech 1. a 2. července 1917, jednou z oslavovaných státotvorných událostí. Pro historiky bitvou plnou mýtů. Dlouho se tradovalo, že v ní proti sobě bojovali dva pozdější prezidenti: na straně legionářů Ludvík Svoboda, na straně Rakouska Klement Gottwald. Gottwaldova účast se v posledních letech zpochybňovala, je to ale sporné.
Pro předválečné Československo byla bitva u Zborova, k níž došlo právě před 105 lety, ve dnech 1. a 2. července 1917, jednou z oslavovaných státotvorných událostí. Pro historiky bitvou plnou mýtů. Dlouho se tradovalo, že v ní proti sobě bojovali dva pozdější prezidenti: na straně legionářů Ludvík Svoboda, na straně Rakouska Klement Gottwald. Gottwaldova účast se v posledních letech zpochybňovala, je to ale sporné.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Komitét pro udržování památek z války roku 1866, z. s. se u příležitosti 156. výročí prusko-rakouské války rozhodl znovu vydat legendární publikaci Josefa Volfa: „Vzpomínky na válku roku 1866 (Zároveň průvodce po bojišti královéhradeckém)“.
Komitét pro udržování památek z války roku 1866, z. s. se u příležitosti 156. výročí prusko-rakouské války rozhodl znovu vydat legendární publikaci Josefa Volfa: „Vzpomínky na válku roku 1866 (Zároveň průvodce po bojišti královéhradeckém)“.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému.
Karel Vašátko, rodák z Litohrad na Rychnovsku, patřil za první světové války k nejznámějším osobnostem v řadách československých legií v Rusku. Na svého hrdinu jsou Litohrady i Solnice, kde žil a kde byly uloženy jeho ostatky, náležitě hrdy. V sobotu 2. července bude na obou místech uctěna jeho památka, a to u příležitosti stého výročí odhalení pamětní desky Karla Vašátka v Litohradech.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému.
Nemocnice nebývá místo, kam by člověk chodil zrovna rád, ale každý tam někdy byl. Minimálně, když se narodil. Jak to vypadalo v nemocnicích před několika desítkami let, se můžete podívat díky unikátním snímkům z archivu Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Legiovlak je věrná replika legionářského vlaku z období let 1918 až 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. Za příspěvek o Legiovlaku, který i v roce 2022 brázdí celou republiku, děkujeme panu Jaroslavovi Černému z Pardubic.