Bylo to neuvěřitelných 1,4 milionů českých mužů, kteří se ve službách monarchii ocitli na bojištích první světové války. V naší současné republice stěží najdeme rodinu bez (pra)dědečka ve své linii, který padl nebo přežil peklo na ruské, balkánské, italské nebo i západní frontě.
U busty Františka Rasche - vůdce vzpoury námořníků v Boce Kotorské - uctili Den válečných veteránů v jeho rodném městě. Přerov si připomněl oběti válečných konfliktů položením věnců a květin, a to za účasti zástupců vedení města, armády, Sokolské župy Středomoravské-Kratochvilovy, Československé obce legionářské, Konfederace politických vězňů a dalších organizací.
Den válečných veteránů se slaví celosvětově 11. listopadu, u příležitosti konce první světové války. V Jindřichově Hradci proběhl v 11:00 hodin pietní akt v režii 44. lehkého motorizovaného praporu na městském hřbitově. Za město položil věnec u památníku věnovanému padlým hrdinům místostarosta Jindřichova Hradce Miroslav Kadeřábek.
Připomínka Dne veteránů se uskutečnila v Parku hrdinů u památníků odbojářů ve čtvrtek od 11 hodin dopoledne i za účasti školní mládeže.
Na 11. listopad připadá Den válečných veteránů a rozkvétají vlčí máky. I v Pardubicích vzniklo makové pole. Svůj vlčí mák, jako symbol úcty a vděku válečným veteránům, si zde může zasadit každý. Záhonek vznikl v Tyršových sadech u hlavní promenády. Den veteránů se slaví celosvětově 11. listopadu, u příležitosti konce první světové války.
Dne 11. listopadu si připomínáme červenými máky Den válečných veteránů. Bohužel pan Viktor Wellemín, válečný veterán, zemřel ve věku 97 let 19. srpna 2020. Za krásnou vzpomínku na československého vojáka bojujícího u Tobruku a na západní frontě během druhé světové války velice děkujeme Lence Hoffmannové ze Šumperka.
Ve čtvrtek 11. listopadu si připomínáme Den válečných veteránů. Jejich životní příběhy, vzpomínky na nelehkou dobu, dokumentuje projekt Paměť národa. Na mnoha místech se pro tuto příležitost už od začátku měsíce prodávají připínací červené máky, které vznikají v chráněné dílně Madlenka.
V den výročí konce první světové války zveme ve spolupráci s Vojenskými lázeňskými a rekreačními zařízeními válečné veterány a jejich rodiny na prohlídky našeho rokokového zámku na Stekníku.
Na jihlavském vlakovém nádraží stál několik dní Legiovlak. Lidé si tak mohli prohlédnout unikátní soupravu čtrnácti zrekonstruovaných vozů, které představují věrnou repliku legionářského vlaku. A hojně toho využívali. Za fotografie děkujeme Jaroslavu Loskotovi.
Albert Einstein byl na Nobelovu cenu poprvé nominován již před 1. světovou válkou, dostal ji však až po deseti letech a její udělení mělo pro něj z několika důvodů trpkou příchuť. Za prvé ji obdržel za vysvětlení fotoelektrického jevu, nikoli za teorii relativity. Za druhé ji dostal jako "odloženou", tedy o rok později, než měl, navíc v době, kdy mu němečtí antisemité hrozili smrtí. A za třetí ji musel využít ke splácení alimentů.
Město Ostrava připravilo pro 45. týden v rozmezí od 8. listopadu do 14. listopadu 2021 kalendárium významných historických událostí.
/ROZHOVOR/ Na vrchlabském letišti už dávno nestojí fronty autobusů s cizinci lačnícími po zážitkových letech nad Krkonošemi, ani se tam neučí piloti v profesionální Letecké škole. Jediné horské letiště v Česku je nicméně stále aktivní, potápí ho však obrovské spory akcionářů. Předseda Krkonošského aeroklubu Vrchlabí a viceprezident Aeroklubu ČR Karel Horáček přiblížil situaci v rozhovoru pro Deník. Popisuje, jaký je provoz na letišti, v jakém stavu jsou velký hangár, budova Letecké školy nebo autokemp, který k letišti patří. "V letech 2017 až 2019 došlo k absolutnímu vybydlování podstaty letectví ve Vrchlabí, to se nedá říct jinak," říká.
Uctít válečné veterány zakoupením vlčího máku, symbolu veteránů, mohou lidé na řadě sbírkových míst nejen v Olomouckém kraji. K dostání jsou tyto symbolické červené kvítky v knihovnách, informačních centrech, kavárnách, na nádražích či v knihkupectví. Až do 11. listopadu, Dne válečných veteránů.
Uctít válečné veterány zakoupením vlčího máku, symbolu veteránů, mohou lidé na desítkách sbírkových míst po celém Olomouckém kraji. K dostání jsou tyto symbolické červené kvítky v knihovnách, informačních centrech, kavárnách, na nádražích či v knihkupectví. Až do 11. listopadu, Dne válečných veteránů.
/FOTOGALERIE/ Příběh Nikoly Šuhaje loupežníka znají čeští školáci z hodin literatury a dějepisu. Jak je možné, že neznáme také příběh jeho mladšího bratra Andreje Šuhaje ze Široké Nivy? Ten za války statečně bojoval pod velením Ludvíka Svobody. A zatímco slavnější Nikola byl vojenský dezertér z první světové války, jeho bratr Andrej byl hrdina druhé světové války.
Až do neděle 7. listopadu je možné v Jihlavě navštívit unikátní soupravu čtrnácti zrekonstruovaných vozů, které představují věrnou repliku legionářského vlaku. Ve vlaku představují život a boj legionářů na Transsibiřské magistrále během první světové války. Lidé mohou přijít na hlavní nádraží, vstupné je zdarma.
/FOTO,VIDEO/ Průvod vedený bohyní Dianou a svatým Hubertem v pátek 5. listopadu zahájil první Svatohubertské slavnosti ve Frýdlantu, které pořádá Střední škola hospodářská a lesnická. Doposud se tradiční podzimní slavnosti konaly v Hejnicích. Po přesunu lesnických oborů školy z Hejnic do Frýdlantu se tam přesunuly i Svatohubertské slavnosti. Ty začaly brzy ráno na nádvoří frýdlantského zámku
Vzdát úctu lidem, kteří bojovali za svobodu a demokracii na válečných frontách 20. století, v odboji i novodobých válečných konfliktech, může veřejnost zakoupením květu vlčího máku v novoborském Turistickém informačním centru.
Socha pomníku padlým v první světové válce, která se nachází v Arnoštových sadech v Příbrami, vydala nečekané tajemství. Na dílo letos v létě spadl strom a do značné míry ho poškodil. Proto byla socha sundána ze svého podstavce a předána restaurátorům. Ve spodní části pomníku byl nalezen kryt, v němž se ukrývala časová schránka.
/FOTOGALERIE/ Pro obyvatele této městské části to byla, je a ještě nějakou dobu bude opravdová noční můra. Ulice 1. máje, po níž denně projedou tisíce osobních i nákladních aut mířících jednak do Bohumína a také k dálnici. Anebo v opačném směru z města do Orlové, Karviné nebo dál na Slovensko.
/FOTOGALERIE/ Pro obyvatele této městské části to byla, je a ještě nějakou dobu bude opravdová noční můra. Ulice 1. máje, po níž denně projedou tisíce osobních i nákladních aut mířících jednak do Bohumína a také k dálnici. Anebo v opačném směru z města do Orlové, Karviné nebo dál na Slovensko.
Město Ostrava připravilo pro 44. týden v rozmezí od 1. listopadu do 7. listopadu 2021 kalendárium významných historických událostí.
Krásný a prosluněný státní svátek byl v Leteckém muzeum Metoděje Vlacha ve znamení oslavy 103. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Není proto divu, že příjemnou odpolední akci spojenou mimo jiné i s dobrým občerstvením navštívilo přes 1 000 diváků.
Členové skupiny historického šermu Páni z Kolína si konec letošní sezóny ještě kousek odsunuli a zúčastnili se natáčení nového česko-slovenského filmu s názvem Služka. „Příběh se odehrává na počátku první světové války, a tak jsme opět mohli provětrat naše mundúry. Byla ale už pěkná zima. Škoda že se netočilo v září,“ řekl vedoucí Pánů z Kolína Miroslav Horáček.
Když dospívající mladíci začnou házet okem po motorkách a jen co to jde, pořídí si svůj první stroj, matky většinou tiše obracejí oči v sloup. Když pubertální slečny básní o svém koníčkovi, bývá to oběma rodiči většinou podporováno. Možná je trochu znepokojí aktuální studie, podle níž je jezdectví o dost nebezpečnější než ty motorky.
Ota Matoušek patří k nejvýznamnějším jihočeským malířům, kteří byli zároveň příslušníky československých legií bojujících za první světové války v Rusku. Jeho bohatý poválečný malířský život mapuje stálá expozice, která vznikla na Kubově Huti v hotelu Kristian. Slavnostní představení expozice proběhlo ve středu 20. října.
Žádného milovníka historie a vojenství nemohla nechat chladným akce pořádaná 23.10.2021 ve strážnickém Skanzenu. Konal se tam Vojenský den zasvěcený období mobilizaci československé branné moci. Napínavé byly hlavně boje o hranice nově vzniklého Československého státu. Děkujeme panu Lexovi za text a panům Pokovičovi a Buřilovi za fotografie.
Ulovit rybu, posedět na hrázi, dát si pivo a smaženého pstruha. Pohodu u vody lze zažít na rybářské baště v Sobotíně – Rudolticích na Šumpersku. „Všechno si řekl zákazník,“ říká o budování areálu jeho majitel Dušan Juřík.
Táborský kulturní dům Střelnice oslavil 103. výročí vzniku samostatného Československa. Novorenesanční budovou procházely kostýmy z období první republiky a přibližovaly lidem, jak se žilo. Na podiu přivítal ve čtvrtek táborský starosta Štěpán Pavlík prezidenta T. G. Masaryka.
Zástupci vedení nymburské radnice položili věnce a květiny u několika památníků, aby tak připomněli 103. výročí vzniku našeho státu.
V předvečer státního svátku, kdy si připomínáme vznik samostatného československého státu, uctili ve středu 27. října u pomníku Obětem I. světové války na Komenského náměstí v Uherském Hradišti, spolu s veřejnosti, představitelé města, členové rady a zastupitelstva i zástupci Přípravného výboru bratrství Čechů a Slováků.
V rámci oslav 30. výročí založení vojenské policie se před budovou velitelství v Táboře v ulici Kpt. Jaroše koná výstava informačních panelů.
Z podstavce pomníku padlým v první světové válce byla v Arnoštových sadech v Příbrami sejmuta socha, kterou na začátku června poškodil spadlý strom. Při sesazení sochy byla na místě objevena časová kapsle.
Ulovit rybu, posedět na hrázi, dát si pivo a smaženého pstruha. Pohodu u vody lze zažít na rybářské baště v Sobotíně – Rudolticích. „Všechno si řekl zákazník,“ říká o budování areálu jeho majitel Dušan Juřík.
Den vzniku samostatného československého státu si připomněli již v pondělí 25. října ve Slaném. Oslavy byly jako tradičně zahájeny dopoledne na Masarykově náměstí vystoupením dechové hudby Dvořačka. Následoval průvod vedený místostarostou Radkem Vondráčkem (ANO) a zastupitelem města a poslancem parlamentu Stanislavem Berkovcem (ANO). V zástupu významných hostů nechyběl ani kladenský poslanec Vojtěch Munzar (ODS). Svojí účastí přispěli stejně jako v předchozích letech i zástupci baráčnické obce a další obyvatelé Slaného.
Pohanka se v Hostašovicích na Novojičínsku zpracovávala na pohanskou kaši už od konce 18. století. Ještě před první světovou válkou pohanku loupali a mleli téměř ve dvou desítkách domů v obci. Těm, kteří se zpracováním pohanky zabývali, se tady a v okolí říkalo kašaři.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Projekt Deník na návštěvě probíhá řadu měsíců. Rozhovor se starostkou Křišťanovic Jitkou Rozkošnou začínáme podobně jako v jiných obcích. Tady ale osvědčený scénář nefunguje. „Máte v Křišťanovicích obchod?“ „Nemáme.“ „Máte školu nebo školku?“ „Nemáme. Děti dojíždí do Dvorců.“ „Máte dobrovolné hasiče?“ „Hasiče už taky nemáme“. „Máte fotbalisty?“ „Nemáme.“ „Máte tu aktivní myslivce?“ „Ne.“
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Filmovým místem, kde se lidé rádi zastaví při svých výletech po Krušných horách, je vechtrovna v Kovářské. Jedná se o drobnou železniční architekturu Buštěhradské dráhy z roku 1890, na které je pro výletníky zajímavé hlavně to, že se v ní natáčely scény dramatu režiséra Filipa Renče Hlídač č. 47. Hlavní roli železničního strážníka poznamenaného hrůzami první světové války si v něm zahrál Karel Roden.
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Lom je sice malé podkrušnohorské městečko, ale je v něm celá řada kulturních památek. Hodnotný je například soubor budov bývalé hornické kolonie z let 1880 až 1890 postavené podle plánů architekta Joh. L. Turby z Duchcova.
/FOTOGALERIE/ Ve slovenském dramatu Slúžka hraje například Vica Kerekes či Anna Geislerová, vedle řady známých herců se natáčení účastní i početný kompars. Ve čtvrtek obsadili filmaři Holice, konkrétně místní kostel, ve kterém natáčeli jednu ze scén. Do Holic si štáb odskočil z natáčení ve Slatiňanech. V kostele sv. Martina pobyl štáb zhruba dvě hodiny, středem jeho pozornosti se stal kostelní zvon.
Na velkou změnu se už nějaký čas chystá opočenský zámek. Do příští sezony vkročí s novými prohlídkovými trasami. Jedna z nich zavede návštěvníky do druhého, zatím nepřístupného patra. Lidé tu najdou nejen zařízené apartmány sester Josefa Colloredo-Mannsfelda, ale třeba i muzeum zajímavostí z depozitářů, které ukrývalo právě druhé patro.
Nedaleko pohřebiště bývalého zajateckého tábora v Jindřichovicích, ve kterém byli za první světové války drženi hlavně srbští, ruští a italští vojáci, vzniklo nové parkoviště pro osobní auta, ale i autobusy.
Marie Čápová je starostkou Kasejovic již od roku 1994. Městu na jihu Plzeňska dnes podle ní nejvíce chybí zubař, za kterým musí lidé dojíždět až do 50 kilometrů vzdálené Plzně.
Ve čtvrtek 28. října proběhne na Městském stadionu v Děčíně oslava 100 let kopané v Děčíně. My jsme pro čtenáře připravili malý průřez historií děčínského fotbalu.
Když jeho první studenti usedli do lavic, svět byl zcela jiný než ten náš. Ve Vídni se tančily valčíky, v Americe pouhých šest let předtím skončila občanská válka a Paříž právě obsadila pruská vojska. Psal se rok 1871 a císař František Josef I. podepsal dekret o zřízení c. k. slovanského nižšího gymnasia v Třebíči. Sto padesát let poté, právě tuto sobotu, si Třebíčané onu poslední významnou událost připomněli velkolepými oslavami.
/FOTOGALERIE/ Rybníček uprostřed Chocerad se stal v pátek 8. října dějištěm Noci sokolských světel. Pravě k tomuto datu rozpustil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich v roce 1941 Českou obec sokolskou a nechal zabavit její majetek. Současně byla v noci ze 7. na 8. říjen spuštěna „Akce Sokol“, při které gestapa pozatýkalo přes 1500 čelních představitelů Sokola.
Původní zadání znělo brožura o pomníku v Měcholupech, ale Václav Zíka dal dohromady tolik informací, že vznikla před dvěma lety kniha o Předslavsku, která má čtyři sta stran.
Na věž krumlovského zámku se v neděli vrátil zvon sv. František, který nahradil původní. Ten byl za první světové války roztaven pro válečné účely.
/VIZUALIZACE/ Ač se na něm viditelně podepsal zub času, stále má své kouzlo. Kdyby jeho zdi mohly vyprávět, vydalo by to na řadu románů. „Snad se dočkám, až jednou bude zrekonstruovaný a třeba i přístupný veřejnosti s různými expozicemi o historii zámku,“ přemýšlí o jemnické památce Eva Čechová, která v královském městě pracuje.
/FOTOGALERIE/ V opavském cukrovaru odstartovali kampaň na výrobu cukru. Pravděpodobně až do konce ledna ji budou ve čtyřsměnném provozu nepřetržitě zajišťovat kmenoví zaměstnanci s nasmlouvanými brigádníky. Letošní nevyrovnané počasí, které dokázalo zemědělce pokaždé zaskočit, řepě evidentně prospělo.
