Kreativ

ŠTÍTEK: první světová válka

Zámek v Dobřenicích získala rodina Katschnerových v restituci a postupně ho opravila. Na snímku syn majitele zámku Robert.

Katschnerovi vrací dobřenickému zámku někdejší lesk

/FOTO/ Dobřenický zámek se ještě víc otevře lidem. Jeho majitelé chtějí v areálu začít postupně pořádat akce pro veřejnost a od příštího roku pak uvažují o tom, že by zámecké komnaty sloužili i jako hotel.

Pivovar v obci Únětice byl postaven pravděpodobně roku 1710

Úspěšné znovuzrození. Únětický pivovar je malý, ale silný

První zmínka o výrobě chmelového moku v Úněticích nedaleko Prahy pochází z roku 1557. Ve starých kronikách bylo údajně psáno: „Tehdy dobré pivo vařili i kanovníci v Úněticích.“ A dobré pivo se tu po restartu místního pivovaru v roce 2011 vaří dodnes.

Dominantou uprchlické kolonie byl kostel, jehož základní kámen byl položen v polovině prosince 1914

Ukrajinci neopouštějí své domovy poprvé. Vlnu uprchlíků pamatuje hlavně Choceň

/TÉMA Z ARCHIVŮ/ Kdo nezná historii, je odsouzen k tomu ji opakovat – citace, která zlidověla a jež je v posledních týdnech naléhavější a aktuálnější než dříve. Válkou zmítaná Ukrajina čelí ruské agresi a Evropa masivní utečenecké vlně. Není to poprvé, kdy ukrajinský národ musí opustit své domovy. Na dnešním Orlickoústecku našly desítky tisíc válečných uprchlíků útočiště v době první světové války. V Chocni byl největší uprchlický tábor v celé rakouské monarchii. 

Dominantou uprchlické kolonie byl kostel, jehož základní kámen byl položen v polovině prosince 1914

Ukrajinci neopouštějí své domovy poprvé. Vlnu uprchlíků pamatuje hlavně Choceň

/TÉMA Z ARCHIVŮ/ Kdo nezná historii, je odsouzen k tomu ji opakovat – citace, která zlidověla a jež je v posledních týdnech naléhavější a aktuálnější než dříve. Válkou zmítaná Ukrajina čelí ruské agresi a Evropa masivní utečenecké vlně. Není to poprvé, kdy ukrajinský národ musí opustit své domovy. Na Orlickoústecku našly desítky tisíc válečných uprchlíků útočiště v době první světové války. V Chocni byl největší uprchlický tábor v celé rakouské monarchii. 

Milan Krčmář

Uprchlíci dnešní a minulí

Lidé si začínají uvědomovat, že běženci z Ukrajiny tu nebudou týdny, ale možná roky a někteří zůstanou navždy.

Červenokostelecký "mrakodrap".

RETRO: Červenokostelecký „mrakodrap“ aneb Zchátralá Abelesova továrna

FOTO/ Textilní továrna Leopolda Abelese v Červeném Kostelci je prázdná a postupně chátrá. Do roku 2007 se zde vyráběly režné tkaniny a polyesterové příze. Od roku 2011 je nevyužívaná, v původní podobě dochovaná budova přípravny, tzv. mrakodrap, byla v dubnu 2011 zapsána Ministerstvem kultury ČR na seznam památek. Za fotografie z dob minulých děkujeme historikovi Richardu Švandovi.

obec Radkovy na Přerovsku

Vesnička Radkovy chce přilákat mladé, plánuje pozemky pro bydlení

Obec Radkovy se nachází asi dvanáct kilometrů od Přerova, v mírné pahorkatině podhůří Hostýnských vrchů. Z malebné obce je to do nedalekých Dřevohostic coby kamenem dohodil. Podle starostky Ivety Dočkalíkové je obec Radkovy místem s ideální dostupností jak do Přerova, tak do nedaleké Bystřice pod Hostýnem.

Nová stálá expozice Národního muzea Dějiny.

PODÍVEJTE SE: Nový pohled na historii. Národní muzeum otevřelo výstavu Dějiny

Zcela nově vytvořenou expozici Dějiny si od čtvrtka mohou prohlédnout návštěvníci historické budovy Národního muzea v Praze. Dva tisíce exponátů - od titěrností až po předměty obří svými rozměry nebo hmotností - představují minulost českých zemí od osmého století až do první světové války. Od doby budování hradišť až do příchodu toho nejmodernějšího věku.

Protitankové zátarasy, česky rozsocháče nebo ježky, v moskevských ulicích během druhé světové války. Podzim či zima 1941

Vynález českého legionáře pomáhá i Ukrajině. Ježka zdokonalil František Kašík

Na řadě fotografií z frontové oblasti současné Ukrajiny lze spatřit protitankové zátarasy v podobě těžkých železných traverz svařených či snýtovaných do zkříženého „ježatého“ tvaru. Tato překážka se česky jmenuje správně „rozsocháč“, ve většině zemí světa je však známá zejména jako „ježek“ nebo také „český ježek“. Jejím vynálezcem je totiž skutečně Čech. Legionář a později vedoucí opevňovacích prací major František Kašík.

MDŽ

Svátek MDŽ stále žije. Doudleby nad Orlicí připravují retro oslavu

„MDŽ, to je svátek vožralejch manželů,” nebo: „Ženský celý den pracujou, dělají se s chlebíčkama a dostanou zvadlej karafiát.” To jsou známé hlášky babi ze seriálu Vyprávěj na adresu svátku Mezinárodního dne žen, jehož oslavy získaly v dobách komunistického režimu svůj specifický ráz. Retro oslavu nyní chystá na neděli 6. března kulturní komise a městys Doudleby nad Orlicí.

Aliaksandr Yasinski

V regionu se rozjíždějí protiválečné koncerty. Zahraje i běloruský akordeonista

V Sokolově a Kraslicích se rozjíždějí benefiční koncerty na podporu Ukrajiny. V sokolovském kostele sv. Jakuba Většího dokonce mohou lidé vidět vystoupení brilantního běloruského hráče na akordeon Aliaksandra Yasinského, který mimo jiné vloni vystupoval při pražské návštěvě Světlany Tichanovské, běloruské aktivistky a kandidátky na prezidentku. V Čechách žije už 10 let. Uprchl před běloruským diktátorem a prezidentem Alexandrem Lukašenkem.

Redakce Deníku Rovnost měla možnost nahlédnout ještě před rekonstrukcí do útrob zchátralého zámku ve Velkých Němčicích.

Unikátní návštěva: podívejte se, dovnitř gotického zámku ve Velkých Němčicích

/FOTO, VIDEO/ Dovnitř vedou prosklené dřevěné dveře. I přes násilnou bílo-oranžovou výmalbu nelze přehlédnout původní klenbový strop. „Hlavně opatrně, ať se nezraníte. Zůstalo tu hodně nepořádku, který budeme muset vyklidit. Máme jedenáct spolků, tak doufám, že nám jejich členové pomohou,“ říká velkoněmčský starosta František Smetana.

Masopustní veselí v Šebrově - Svaté Kateřině.

Tango s medvědem: Doba masopustů patřila zelenáčům i rozpustilým smrtkám

Fašank neboli masopust či ostatky je jedním z nejoblíbenějších výročních obyčejů, jenž se koná mezi Vánocemi a Velikonocemi, zhruba od poloviny února do počátku března. V tomto období lidé slaví a hodují. Nechybí průvod masek, na mnoha místech se pořádají zabíjačky a taneční zábavy. Lidé v Šebrově a Svaté Kateřině na Blanensku se v rozmezí let 2012 - 2020 při masopustech neváhali obléct do kostýmu Pata a Mata, Bílé paní, Obelixe či Červené Karkulky. Děkujeme paní Janě Bojanovské za poskytnutí fotografií.

Chrám Spasitele v Hovoranech se slavnostně poprvé otevřel v roce 1957.

Před pětašedesáti lety vznikl v Hovoranech unikát, chrám Spasitele

/FOTO/ Až kolem tří tisíc tří set lidí nadšeně dorazilo ke slavnostně otevřenému novému chrámu Spasitele v Hovoranech. Od otevření tohoto kostela Církve československé uplyne letos pětašedesát let. Jde o unikátní sakrální stavbu nejen dobou vzniku v padesátých letech minulého století, ale také svým umístěním.

Zpívající lípa z Telecího má úctyhodných sedm set let.

Klenot Žďárských vrchů, zpívající lípa z Telecího, bojuje o evropský titul

Mezi stromy, které se letos uchází o titul Evropský strom roku, je i Lukásova nebo také Zpívající lípa v Telecím ve Žďárských vrších. Stáří památné dřeviny je odhadováno na sedm století. Lípa s téměř dvanáctimetrovým obvodem patří k nejmohutnějším stromům republiky. Ve Žďárských vrších je tato letitá dáma pojmem.

Zpívající lípa z Telecího má úctyhodných sedm set let.

Klenot Žďárských vrchů: Zpívající lípa z Telecího bojuje o evropský titul

Mezi stromy, které se letos uchází o titul Evropský strom roku, je i Lukásova nebo také Zpívající lípa v Telecím ve Žďárských vrších. Stáří památné dřeviny je odhadováno na sedm století. Lípa s téměř dvanáctimetrovým obvodem patří k nejmohutnějším stromům republiky. Ve Žďárských vrších je tato letitá dáma pojmem.

Tělocvičná jednotka Sokol Mladá Boleslav si ve středu 16. února připomněla 160. výročí založení Sokola.

OBRAZEM: Sokolové si připomněli 160 let své existence

Tělocvičná jednotka Sokol Mladá Boleslav si ve středu 16. února připomněla 160. výročí založení Sokola. Oslavy probíhaly v mladoboleslavské sokolovně, za magistrát se jich zúčastnila náměstkyně primátora Miroslava Kašpárková.

Po vyjednávání s americkými vojáky. Uprostřed František Bůžek se synem Pavlem, vedle něj major Ladislav Komorád.

Výročí úmrtí zapomenutého válečného hrdiny, zabránil krveprolití na Písecku

Začátkem února uplynulo 75 let od úmrtí významného píseckého občana podplukovníka Ladislava Komoráda. Svým hrdinským činem za druhé světové války zabránil velkému krveprolití, do kterého tehdy zbývalo možná jen pár hodin. Zachránil tak životy mnohých spoluobčanů a zcela jistě uchránil i město před značnou devastací nacistickým vojskem.

Kundelovský mlýn, kde se v roce 1822 narodila maminka Alfonse Muchy.

Narodila se tu maminka Alfonse Muchy: Kundelovský mlýn u Budišova je na prodej

/VIDEO/ Mlýnské kolo se tu zastavilo už v roce 1914 a mlecí kameny slouží jen coby dekorace dvora. Zvenčí si však budova i nadále zachovává původní vzhled. Udržovat ji je ale velice náročné. „Už na to zkrátka nestačím. Navíc tu nebydlím, jezdil jsem sem jen na chalupu, a většinu věcí jsem tu opravil sám nebo se zetěm. Navíc i vytápění je velice drahé, zvlášť v téhle době. Topíme zde totiž plynem a elektřinou,“ vysvětluje majitel mlýna Miloslav Homolka, proč se stavení schovaného v údolí pod Kundelovským rybníkem zbavuje.

Babička (109) se uzdravila z covidu!

Od sousedů: Přečkala covid a slaví 109

O Vánocích prababička Wilhelmine (Mina) Hehnová těžce onemocněla covidem. Teď je zase zdravá a mohla oslavit vzácný den s plnou parádou, napsal Donaukurier.

Jaroslav Odehnal se svou knihou.

"Největší radost mi udělá, když dostanu nějakou starou fotografii z Doudleb"

Přes třicet let bádání v knihách, kronikách, archivech, ale i pátrání po pamětnících a shromažďování jejich vzpomínek a výsledkem toho všeho je více než 600 stránek mapujících historii a zajímavosti Doudleb nad Orlicí. Jak však upozorňuje autor rozsáhlého díla Jaroslav Odehnal, jeho práce tím nekončí. Rozroste se určitě ještě o další kapitoly, je stále co objevovat.

Výstava Na pytlácké stezce na Zámku Vsetín přibližuje období pytláctví v 19. století a první polovině 20. století, kdy bylo na Valašsku nejrozšířenější. K vidění jsou například unikátní historické zbraně. Výstava trvá do 20. února.

Vynalézaví pytláci v Beskydech: zbraně měli tiché, přesné a dobře ukryté

„Prv bývalo mnoho pytláků. Kdekdo měl flintu v domě, všelijaké druhy – dvojky na kapsle a jiné. Nejvíce jich bylo v Rusavě a v Liptále i v Pržně. Nebylo-li peněz v domě, vypravil se hospodář v noci na čekanou do panského lesa, zastřelil zajíce nebo srnce a prodal ho na Vsetíně v hostinci…“ Takto popisoval pytláckou praxi na Valašsku učitel a kronikář Jan Rous, který v regionu působil od počátku 20. století.

Výstava Na pytlácké stezce na Zámku Vsetín přibližuje období pytláctví v 19. století a první polovině 20. století, kdy bylo na Valašsku nejrozšířenější. K vidění jsou například unikátní historické zbraně. Výstava trvá do 20. února.

Pytláci na Valašsku byli vynalézaví, zbraň uměli ukrýt i do vycházkové hole

„Prv bývalo mnoho pytláků. Kdekdo měl flintu v domě, všelijaké druhy – dvojky na kapsle a jiné. Nejvíce jich bylo v Rusavě a v Liptále i v Pržně. Nebylo-li peněz v domě, vypravil se hospodář v noci na čekanou do panského lesa, zastřelil zajíce nebo srnce a prodal ho na Vsetíně v hostinci…“ Takto popisoval pytláckou praxi na Valašsku učitel a kronikář Jan Rous, který v regionu působil od počátku 20. století.

Výstava Na pytlácké stezce na Zámku Vsetín přibližuje období pytláctví v 19. století a první polovině 20. století, kdy bylo na Valašsku nejrozšířenější. K vidění jsou například unikátní historické zbraně. Výstava trvá do 20. února.

Pytláci na Valašsku byli vynalézaví. Zbraň uměli ukrýt i do vycházkové hole

„Prv bývalo mnoho pytláků. Kdekdo měl flintu v domě, všelijaké druhy – dvojky na kapsle a jiné. Nejvíce jich bylo v Rusavě a v Liptále i v Pržně. Nebylo-li peněz v domě, vypravil se hospodář v noci na čekanou do panského lesa, zastřelil zajíce nebo srnce a prodal ho na Vsetíně v hostinci…“ Takto popisoval pytláckou praxi na Valašsku učitel a kronikář Jan Rous, který v regionu působil od počátku 20. století.

Nahoru Facebook