Kreativ

ŠTÍTEK: První světová válka

Ilustrační foto.

Od sousedů: V Pasově začíná výstava posledních monarchů

Od středy 23. června do 16. ledna 2022 je v Domě bavorských dějin v Řeznu bavorská zemská výstava "Soumrak bohů II - Poslední monarchové". Pokrývá časový oblouk od smrti Ludwiga II. v roce 1886 ke smrti Ludwiga III. roku 1921. Shromáždila asi 140 exponátů z Německa i ze zahraničí.

Páteční ráno v Hruškách.

Příběhy tornáda: Na zahradě mi přistála houpačka, popisuje šok žena

Po řádění tornáda a silné bouře zůstaly Lužice, Mikulčice, Moravskou Novou Ves a Hrušky na jihu Moravy zcela zničené. Přírodní živel napáchal značné škody, ničil automobily, lámal stromy, bral střechy domů. O život připravil i několik lidí. Bouře ničila i jinde v republice. Deník byl na zasažených místech a přináší příběhy.

Apokalypsa po tornádu v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku, 24. června 2021.

Tornádo jako bomba: sousedé v Moravské Nové Vsi přišli o střechy nad hlavou

/VIDEO/ Trčící pahýl vzrostlého stromu a za ním silueta věže kostela s děravou střechou. Okolní domy polorozbořené. Děsivé obrazy jako z rozbombardovaných vesniček za první světové války přineslo ničivé tornádo v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. V jedné z nejpostiženějších obcí přírodní pohromou ve čtvrtek večer přišla řada lidí o střechu nad hlavou. Záchranáři a místní potvrdili i první oběti. „Katastrofa. Soused, co bydlí nedaleko, to nepřežil,“ řekl Deníku muž, který chtěl zůstat v anonymitě.

Lázeňským městem bude provázet Bílá paní každý pátek.

Bílá paní provede novou historickou vycházkou

Divadelní spolek Jiří Poděbrady podobně jako v minulých letech připravil oblíbené Vycházky s Bílou paní. Tentokrát bude jejím věrným průvodcem a společníkem architekt František Janda.

Bojovníci za nezávislost Irska se sdružovali v různých partyzánských a polovojenských organizacích. Na snímku dobrovolníci z tzv. Irské občanské armády

Irské Lidice: k děsivé pomstě opilců v Knockcroghery došlo kvůli omylu

První světová válka skončila, ale v Irsku se stále bojovalo. Hořící městečka i vesnice, vyhánění a vraždění obyvatelé – to byl tehdy v této zemi běžný obrázek. Stupňujícímu násilí padla před sto lety za oběť také obec Knockcroghery, jejíž osud připomínal v mnohém pozdější tragédii českých Lidic. Včetně toho, že na počátku jejího vypálení stál vlastně omyl, který však nikdo nechtěl napravit.

Pašerácká lávka v Orlických horách.

OBRAZEM Z HOR: Znáte legendární příběh Pašerácké lávky?

Pašerácká lávka se nachází v údolí Divoké Orlice, místo patří k jejím nejhezčím úsekům. Na kladské straně stával dřevěný mlýn, který prý sloužil jako prodejna pašovaného zboží i úkryt pro pašeráky, kteří touto cestou pašovali zboží po staletí.

Poslední telefonní budka v ČR byla v Hlubyni u Příbrami demontována ve čtvrtek 17. června.

Všichni chtěli „selfíčko“. K poslední telefonní budce v Česku jezdily davy lidí

Telefonování z budky je od nynějška minulostí. V Hlubyni na Příbramsku byla ve čtvrtek odstraněná poslední telefonní budka v Česku. Osiřelé místo se dočká revitalizace, vznikne zde zeleň a v zimě pak bude místo zdobit vánoční strom.  „S kamarády a občany dnes večer asi chvilku posedíme, popijeme,“ řekl Deníku při demontáži telefonní budky starosta Petr Boukal.

Pražská zubří samice Prixi odjíždí na Kavkaz.

Záchrana pokračuje. Další zubr z pražské zoo míří do volné přírody na Kavkaz

Do volné přírody míří z pražské zoologické zahrady další zubr. Na cestu do ázerbájdžánského národního parku Šahdag pražská zoo v úterý ráno vypravila samici zubra evropského Prixi. Před vypuštěním v parku dvouletá samice ovšem ještě stráví několik měsíců v berlínské zoo Tierpark, která shromažďuje zubry určené k transportu, a nějaký čas i v aklimatizační ohradě v Ázerbájdžánu.

Pražská zubří samice Prixi odjíždí na Kavkaz.

Záchrana pokračuje. Další zubr z pražské zoo míří do volné přírody na Kavkaz

Do volné přírody míří z pražské zoologické zahrady další zubr. Na cestu do ázerbájdžánského národního parku Šahdag pražská zoo v úterý ráno vypravila samici zubra evropského Prixi. Před vypuštěním v parku dvouletá samice ovšem ještě stráví několik měsíců v berlínské zoo Tierpark, která shromažďuje zubry určené k transportu, a nějaký čas i v aklimatizační ohradě v Ázerbájdžánu.

Oslava sta let od založení Sletiště v Kladně.

OBRAZEM : Kladenské Sletiště oslavilo sto let od svého založení

Kladenské Sletiště oslaví v červenci sté výročí svého založení. U této příležitosti se na městském stadionu v sobotu 12. června odpoledne setkali sokolové, jejichž předchůdci zde krátce po první světové válce svépomocí vybudovali cvičiště. Areál, u jehož zrodu stáli, je dodnes centrem sportovního a kulturního dění v Kladně.

František Ferdinand d´Este a vévodkyně Žofie z Hohenbergu, rozená Chotková zemřeli v Sarajevu při atentátu 28. června 1914.

Bohoslužba v latině. Pomodlí se za duše Františka, Žofie i oběti velké války

Zádušní mše za arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a jeho ženu vévodkyni Žofii z Hohenbergu, rozenou Chotkovou se na Konopišti uskuteční v den výročí sarajevského atentátu. Bohoslužba, kterou bude v latině, tedy jazyce, který při mších slýchali majitelé zámku, celebrovat benešovský farář Římskokatolické církve Marcel Timko, se odehraje v pondělí 28. června od 11 hodin v konopišťské kapli sv. Huberta.

Nový zvon dostal jméno Panna Maria. Jeho předchůdce po pěti stech letech dosloužil, ale ve sběru neskončí. Bude vystaven na zahradě u kostela.

Děkanský kostel v Hlinsku má nový zvon. Z většiny ho zaplatili farníci ve sbírce

/FOTOGALERIE/ Po pěti stech letech se děkanský kostel Narození Panny Marie v Hlinsku dočkal nového zvonu. Ten dostal jméno Panna Maria. Původní velikán o váze 1315 kilogramů byl v minulosti několikrát opravován, naposledy v roce 1939. Nicméně kvůli prasklině na něj nebylo možné zvonit. Investice dosáhla na necelý milion a kromě Pardubického kraje a města Hlinska se na ní podíleli hlavně farníci, a to více než 700 tisíci korunami.

Připomínka dětských obětí komunismu na Ďáblickém hřbitově.

Na Ďáblickém hřbitově si lidé si připomněli dětské oběti komunismu

Už podesáté se včera na Ďáblickém hřbitově v Praze při příležitosti Mezinárodního dne dětí sešli odpůrci komunistické diktatury, aby připomněli památku dětí, které zemřely matkám v komunistických věznicích. Pietní akce, kterou pořádá iniciativa Bez komunistů.cz, se letos kvůli pandemii koronaviru odehrála v omezeném počtu účastníků. V části pohřebiště zvané Dětský hřbitov se sešla dvacítka lidí, kteří dětské oběti uctili vzpomínkou a ke 43 náhrobkům položili květiny.

Hostinec Na Ostrově vlevo, únor 1992

Z historie choceňských hospod: V hostinci Na Ostrově vyrůstala herečka Švorcová

/ARCHIVNÍ FOTO/ Ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman Chocni představuje 5. díl seriálu Z minulosti choceňských hostinců. Pátou zastávkou je hostinec Na Ostrově. Jak už název hostince napovídá, jednalo se o pohostinské zařízení na kraji choceňského ostrova, u náhonu řeky Tiché Orlice a dřevěného mostu z Prokopské uličky.

Ptení

Jak se žije v Tištíně? Pojďte na návštěvu

Čím žijí městečka či vesničky, které obvykle jen projíždíme? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Oblíbený seriál Deníku vás provádí obcemi na Prostějovsku. Přiblížíme vám místní atrakce, „nejžhavější“ témata i zajímavé osobnosti. Ve čtrnáctém díle se podíváme do Tištína.

Historička Kristýna Pinkrová připravuje publikaci o historii Bělé nad Radbuzou a okolí. Na snímku je kamenný most přes Radbuzu, v pozadí obecná škola.

Historická kniha odkryje i dosud neznámé fotografie z Bělé nad Radbuzou

Nashromáždila na 3 500 dobových fotografií. Vzácné a často dosud nezveřejněné kousky získala historička Kristýna Pinkrová od německých spolků a rodáků, kteří před druhou světovou válkou žili v Bělé nad Radbuzou. Teď vybírá ty nejzajímavější snímky pro připravovanou knihu o historii města a jeho okolí.

Fotbalisté Brozan ilustrační

Fotbal v Brozanech slaví 100 let. Na oslavě mu zahrají Olympic

Úctyhodných sto let slaví v těchto dnech tradice fotbalu v Brozanech nad Ohří. Při této příležitosti se na tamním fotbalovém hřišti s umělou trávou uskuteční i koncert stálice české pop-music, kapely Olympic v čele s Petrem Jandou. Koná se v sobotu 19. června od 20 hodin.

V Líšné měl sraz rod Opatrných z několika kontinentů

Deník na návštěvě v Líšné

Líšná se nachází zhruba 4 kilometry severovýchodně od Zbiroha. Je obklopena rozsáhlými lesy, téměř celé území spadá do CHKO Křivoklátsko. Obec je jednou z nejmladších v okrese.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Hrobka rodiny Futerových na hřbitově v Krásném Březně.

Hrobky významných Ústečanů chátrají. I ta výrobce mýdla s jelenem

Podívejte se, jaký osud postihl šest hrobek známých Ústečanů. Při svém vzniku patřily mezi chlouby a dominanty hřbitovů v Krásném Březně a na Střekově. Dnes to jsou skoro ruiny. Město je chce převzít pod svou správu a postupně je opravit. Jaká se vám nejvíce líbí? Můžete hlasovat v anketě pod článkem. 

Hrad Rychmburk stojí na magickém místě.  V sobotu se otevře turistům

Hrad Rychmburk stojí na magickém místě. V sobotu se otevře turistům

Nový turistický cíl se od 22. května naskytne výletníkům do oblasti Železných hor. Pardubický kraj, který zdejší gotický hrad Rychmburk donedávna využíval pro sociální pobytové služby, jej částečně otevře veřejnosti. Letošní sezóna bude pilotní s malou expozicí o historii hradu, ale postupně se zde budou rozšiřovat služby pro turisty včetně přenocování i možnosti pořádání kulturních a společenských akcí.

Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm

I přes covid navštívilo skanzen přes 200 tisíc lidí

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm bylo první a až do 70. let minulého století jediné muzeum svého typu v České republice. Pandemie prověřila jeho atraktivitu a oblíbenost u turistů, jako snad ještě nikdy v historii.