Od středy 23. června do 16. ledna 2022 je v Domě bavorských dějin v Řeznu bavorská zemská výstava "Soumrak bohů II - Poslední monarchové". Pokrývá časový oblouk od smrti Ludwiga II. v roce 1886 ke smrti Ludwiga III. roku 1921. Shromáždila asi 140 exponátů z Německa i ze zahraničí.
Po řádění tornáda a silné bouře zůstaly Lužice, Mikulčice, Moravskou Novou Ves a Hrušky na jihu Moravy zcela zničené. Přírodní živel napáchal značné škody, ničil automobily, lámal stromy, bral střechy domů. O život připravil i několik lidí. Bouře ničila i jinde v republice. Deník byl na zasažených místech a přináší příběhy.
/VIDEO/ Trčící pahýl vzrostlého stromu a za ním silueta věže kostela s děravou střechou. Okolní domy polorozbořené. Děsivé obrazy jako z rozbombardovaných vesniček za první světové války přineslo ničivé tornádo v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. V jedné z nejpostiženějších obcí přírodní pohromou ve čtvrtek večer přišla řada lidí o střechu nad hlavou. Záchranáři a místní potvrdili i první oběti. „Katastrofa. Soused, co bydlí nedaleko, to nepřežil,“ řekl Deníku muž, který chtěl zůstat v anonymitě.
Divadelní spolek Jiří Poděbrady podobně jako v minulých letech připravil oblíbené Vycházky s Bílou paní. Tentokrát bude jejím věrným průvodcem a společníkem architekt František Janda.
/ARCHIVNÍ FOTO/ Ředitel Orlického muzea Michal Hofman představuje 8. díl seriálu Z historie choceňských hospod. Osmou zastávkou je Hostinec číslo popisné 130 známý jako Horní hospoda, Hotel Kubart nebo Hotel U Pavlíčků.
Pašerácká lávka se nachází v údolí Divoké Orlice, místo patří k jejím nejhezčím úsekům. Na kladské straně stával dřevěný mlýn, který prý sloužil jako prodejna pašovaného zboží i úkryt pro pašeráky, kteří touto cestou pašovali zboží po staletí.
První světová válka skončila, ale v Irsku se stále bojovalo. Hořící městečka i vesnice, vyhánění a vraždění obyvatelé – to byl tehdy v této zemi běžný obrázek. Stupňujícímu násilí padla před sto lety za oběť také obec Knockcroghery, jejíž osud připomínal v mnohém pozdější tragédii českých Lidic. Včetně toho, že na počátku jejího vypálení stál vlastně omyl, který však nikdo nechtěl napravit.
/FOTO/ „Čeho je moc, tak toho je příliš“. Prakticky osm měsíců byla zadušena činnost spolku rouškami. Konečně se rozvolňuje…
Pašerácká lávka se nachází v údolí Divoké Orlice, místo patří k jejím nejhezčím úsekům. Na kladské straně stával dřevěný mlýn, který prý sloužil jako prodejna pašovaného zboží i úkryt pro pašeráky, kteří touto cestou pašovali zboží po staletí.
Telefonování z budky je od nynějška minulostí. V Hlubyni na Příbramsku byla ve čtvrtek odstraněná poslední telefonní budka v Česku. Osiřelé místo se dočká revitalizace, vznikne zde zeleň a v zimě pak bude místo zdobit vánoční strom. „S kamarády a občany dnes večer asi chvilku posedíme, popijeme,“ řekl Deníku při demontáži telefonní budky starosta Petr Boukal.
Do volné přírody míří z pražské zoologické zahrady další zubr. Na cestu do ázerbájdžánského národního parku Šahdag pražská zoo v úterý ráno vypravila samici zubra evropského Prixi. Před vypuštěním v parku dvouletá samice ovšem ještě stráví několik měsíců v berlínské zoo Tierpark, která shromažďuje zubry určené k transportu, a nějaký čas i v aklimatizační ohradě v Ázerbájdžánu.
Do volné přírody míří z pražské zoologické zahrady další zubr. Na cestu do ázerbájdžánského národního parku Šahdag pražská zoo v úterý ráno vypravila samici zubra evropského Prixi. Před vypuštěním v parku dvouletá samice ovšem ještě stráví několik měsíců v berlínské zoo Tierpark, která shromažďuje zubry určené k transportu, a nějaký čas i v aklimatizační ohradě v Ázerbájdžánu.
Kladenské Sletiště oslaví v červenci sté výročí svého založení. U této příležitosti se na městském stadionu v sobotu 12. června odpoledne setkali sokolové, jejichž předchůdci zde krátce po první světové válce svépomocí vybudovali cvičiště. Areál, u jehož zrodu stáli, je dodnes centrem sportovního a kulturního dění v Kladně.
/ROZHOVOR/ Jiřině Barešové je osmdesát tři let, ale stále kriticky sleduje počínání mnoha dnešních zemědělců. Na polích u Železného Brodu i díky ní roste kořenová zelenina, pestrobarevné lány obilí, bučí krávy. Jak se na Popluži žilo a žije? Kam podle ní kráčí české zemědělství?
Zádušní mše za arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a jeho ženu vévodkyni Žofii z Hohenbergu, rozenou Chotkovou se na Konopišti uskuteční v den výročí sarajevského atentátu. Bohoslužba, kterou bude v latině, tedy jazyce, který při mších slýchali majitelé zámku, celebrovat benešovský farář Římskokatolické církve Marcel Timko, se odehraje v pondělí 28. června od 11 hodin v konopišťské kapli sv. Huberta.
Táborští radní souhlasili s umístěním zvonu v kostele sv. Filipa a Jakuba, nejstarší sakrální památce v majetku města Tábora. V historickém kostele pod Kotnovem působí starokatolická církev, která by do něho ráda umístila zvon.
Sport má rád, i když pro něj nikdy nebyl jedinou prioritou. Zdeněk Tripes se s kamerou pohybuje po jihočeských scénách (nejen sportovních) už dlouhou řádku let.
Sport má rád, i když pro něj nikdy nebyl jedinou prioritou. Zdeněk Tripes se s kamerou pohybuje po jihočeských scénách (nejen sportovních) už dlouhou řádku let.
Sport má rád, i když pro něj nikdy nebyl jedinou prioritou. Zdeněk Tripes se s kamerou pohybuje po jihočeských scénách (nejen sportovních) už dlouhou řádku let.
Sport má rád, i když pro něj nikdy nebyl jedinou prioritou. Zdeněk Tripes se s kamerou pohybuje po jihočeských scénách (nejen sportovních) už dlouhou řádku let.
Sport má rád, i když pro něj nikdy nebyl jedinou prioritou. Zdeněk Tripes se s kamerou pohybuje po jihočeských scénách (nejen sportovních) už dlouhou řádku let.
Sport má rád, i když pro něj nikdy nebyl jedinou prioritou. Zdeněk Tripes se s kamerou pohybuje po jihočeských scénách (nejen sportovních) už dlouhou řádku let.
Sport má rád, i když pro něj nikdy nebyl jedinou prioritou. Zdeněk Tripes se s kamerou pohybuje po jihočeských scénách (nejen sportovních) už dlouhou řádku let.
/FOTOGALERIE/ Po pěti stech letech se děkanský kostel Narození Panny Marie v Hlinsku dočkal nového zvonu. Ten dostal jméno Panna Maria. Původní velikán o váze 1315 kilogramů byl v minulosti několikrát opravován, naposledy v roce 1939. Nicméně kvůli prasklině na něj nebylo možné zvonit. Investice dosáhla na necelý milion a kromě Pardubického kraje a města Hlinska se na ní podíleli hlavně farníci, a to více než 700 tisíci korunami.
Mnozí se vydali během pátečního večera do otevřených duchovních stánků a užili si památky vévodící městu Přerov. Jedním z návštěvníků otevřených kostelů byl i Vítězslav Mádr. Za snímky ze čtyř přerovských kostelů velmi děkujeme. Nahlédněte do přerovských památek.
Už podesáté se včera na Ďáblickém hřbitově v Praze při příležitosti Mezinárodního dne dětí sešli odpůrci komunistické diktatury, aby připomněli památku dětí, které zemřely matkám v komunistických věznicích. Pietní akce, kterou pořádá iniciativa Bez komunistů.cz, se letos kvůli pandemii koronaviru odehrála v omezeném počtu účastníků. V části pohřebiště zvané Dětský hřbitov se sešla dvacítka lidí, kteří dětské oběti uctili vzpomínkou a ke 43 náhrobkům položili květiny.
Mnozí se vydali během pátečního večera do otevřených duchovních stánků a užili si památky vévodící městu Přerov. Jedním z návštěvníků otevřených kostelů byl i Vítězslav Mádr. Za snímky ze čtyř přerovských kostelů velmi děkujeme. Nahlédněte do přerovských památek.
/ARCHIVNÍ FOTO/ Ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman Chocni představuje 5. díl seriálu Z minulosti choceňských hostinců. Pátou zastávkou je hostinec Na Ostrově. Jak už název hostince napovídá, jednalo se o pohostinské zařízení na kraji choceňského ostrova, u náhonu řeky Tiché Orlice a dřevěného mostu z Prokopské uličky.
Čím žijí městečka či vesničky, které obvykle jen projíždíme? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Oblíbený seriál Deníku vás provádí obcemi na Prostějovsku. Přiblížíme vám místní atrakce, „nejžhavější“ témata i zajímavé osobnosti. Ve čtrnáctém díle se podíváme do Tištína.
Celkem 13 štěňátek porodila čistokrevná fena německého ovčáka Martinu Zatloukalovi z Chyše u Karlových Varů. Za fotografii mu děkujeme.
Nashromáždila na 3 500 dobových fotografií. Vzácné a často dosud nezveřejněné kousky získala historička Kristýna Pinkrová od německých spolků a rodáků, kteří před druhou světovou válkou žili v Bělé nad Radbuzou. Teď vybírá ty nejzajímavější snímky pro připravovanou knihu o historii města a jeho okolí.
Úctyhodných sto let slaví v těchto dnech tradice fotbalu v Brozanech nad Ohří. Při této příležitosti se na tamním fotbalovém hřišti s umělou trávou uskuteční i koncert stálice české pop-music, kapely Olympic v čele s Petrem Jandou. Koná se v sobotu 19. června od 20 hodin.
Vyrazte v Plzni za uměním pod širým nebem.
Vyrazte v Plzni za uměním pod širým nebem.
Líšná se nachází zhruba 4 kilometry severovýchodně od Zbiroha. Je obklopena rozsáhlými lesy, téměř celé území spadá do CHKO Křivoklátsko. Obec je jednou z nejmladších v okrese.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.
Plískov se nachází tři kilometry jihozápadně od Zbiroha. Leží rozložen na mírném svahu pod lesnatým vrchem Bukovem, jenž je drahocenný tím, že nás od nepaměti zásobuje zdravou jiskřivou vodou. Střed obce byl vystavěn do kruhu kolem dvou rybníčků a zvoničky.
Podívejte se, jaký osud postihl šest hrobek známých Ústečanů. Při svém vzniku patřily mezi chlouby a dominanty hřbitovů v Krásném Březně a na Střekově. Dnes to jsou skoro ruiny. Město je chce převzít pod svou správu a postupně je opravit. Jaká se vám nejvíce líbí? Můžete hlasovat v anketě pod článkem.
/FOTO/ Z nablýskaného auta vystoupila elegantní dáma v zeleném kabátě. Zatímco místní nervózně přešlapovali, velvyslankyně Bosny a Hercegoviny Martina Minarević působila uvolněně a přátelsky si se všemi potřásla rukou.
Nový turistický cíl se od 22. května naskytne výletníkům do oblasti Železných hor. Pardubický kraj, který zdejší gotický hrad Rychmburk donedávna využíval pro sociální pobytové služby, jej částečně otevře veřejnosti. Letošní sezóna bude pilotní s malou expozicí o historii hradu, ale postupně se zde budou rozšiřovat služby pro turisty včetně přenocování i možnosti pořádání kulturních a společenských akcí.
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm bylo první a až do 70. let minulého století jediné muzeum svého typu v České republice. Pandemie prověřila jeho atraktivitu a oblíbenost u turistů, jako snad ještě nikdy v historii.
Je to konec nejstarší duchovní linie ve Znojmě. Tak s hořkostí v hlase reagují obyvatelé Znojma na chystaný prodej barokního dominikánského kláštera v historickém centru města. Dominikáni tak zmizí po sedmi stech letech z města nadobro. O klášter má zájem soukromý investor.
Je to konec nejstarší duchovní linie ve Znojmě. Tak s hořkostí v hlase reagují obyvatelé Znojma na chystaný prodej barokního dominikánského kláštera v historickém centru města. Dominikáni tak zmizí po sedmi stech letech z města nadobro. O klášter má zájem soukromý investor.
Od roku 2014 je areál kostela spolu s farou chráněn jako kulturní památka České republiky.
Ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman Chocni představuje 3. díl seriálu Z minulosti choceňských hostinců. Třetí zastávkou je hostinec Na Záměstí.
Redakce Českolipského deníku si připravila seriál, ve kterém budete hádat známá/neznámá místa Českolipska let současných i minulých. Tak schválně - jak moc znáte své okolí?
Baťa, to už je, dá se říct, synonymum pro úspěšnou rodinnou firmu z České republiky. Podnik ze Zlína vyrostl až ve značku světového formátu. Po znárodnění přežila značka Baťa i díky zahraničním pobočkám také několik dekád socialismu.
Domanínští slavnostně odhalili park s pomníkem a uctili oběti obou válek v sobotu 8. května.
