Z Příbraze mladí neutíkají. Žije se tady dobře
Malá vesnice na půl cesty mezi Třeboní a Jindřichovým Hradcem, přitom mimo dopravní ruch hlavního tahu. To je Příbraz.
Malá vesnice na půl cesty mezi Třeboní a Jindřichovým Hradcem, přitom mimo dopravní ruch hlavního tahu. To je Příbraz.
/FOTO, VIDEO/ Dovnitř vedou prosklené dřevěné dveře. I přes násilnou bílo-oranžovou výmalbu nelze přehlédnout původní klenbový strop. „Hlavně opatrně, ať se nezraníte. Zůstalo tu hodně nepořádku, který budeme muset vyklidit. Máme jedenáct spolků, tak doufám, že nám jejich členové pomohou,“ říká velkoněmčský starosta František Smetana.
/VIDEO/ Pronikla k nám informace, že se v Kamenici bude stavět železniční nádraží, letiště a snad i splavný kanál Kamenice – Bítovčice a dál. To bude něco pro zámořské parníky. Tak neváhejte, pojďte vybírat zájezdy a dovolené.
Deník Rovnost oslovil osobnosti z jihu Moravy, aby popsaly, jak vnímají válečný konflikt na Ukrajině.
Fašank neboli masopust či ostatky je jedním z nejoblíbenějších výročních obyčejů, jenž se koná mezi Vánocemi a Velikonocemi, zhruba od poloviny února do počátku března. V tomto období lidé slaví a hodují. Nechybí průvod masek, na mnoha místech se pořádají zabíjačky a taneční zábavy. Lidé v Šebrově a Svaté Kateřině na Blanensku se v rozmezí let 2012 - 2020 při masopustech neváhali obléct do kostýmu Pata a Mata, Bílé paní, Obelixe či Červené Karkulky. Děkujeme paní Janě Bojanovské za poskytnutí fotografií.
Starosta Krnova Tomáš Hradil 21. února před půlnocí ještě nespal. Na facebook napsal důležitý vzkaz.
Ačkoli z neděle na pondělí foukal celou noc silný vítr také na Kladensku, hasiči a energetici prakticky nezaznamenali žádné škody. Pouze na slánském městském hřbitově se zřítil vzrostlý strom na hroby z první světové války. Další padl v Lánech.
/FOTO/ Až kolem tří tisíc tří set lidí nadšeně dorazilo ke slavnostně otevřenému novému chrámu Spasitele v Hovoranech. Od otevření tohoto kostela Církve československé uplyne letos pětašedesát let. Jde o unikátní sakrální stavbu nejen dobou vzniku v padesátých letech minulého století, ale také svým umístěním.
Mezi stromy, které se letos uchází o titul Evropský strom roku, je i Lukásova nebo také Zpívající lípa v Telecím ve Žďárských vrších. Stáří památné dřeviny je odhadováno na sedm století. Lípa s téměř dvanáctimetrovým obvodem patří k nejmohutnějším stromům republiky. Ve Žďárských vrších je tato letitá dáma pojmem.
Mezi stromy, které se letos uchází o titul Evropský strom roku, je i Lukásova nebo také Zpívající lípa v Telecím ve Žďárských vrších. Stáří památné dřeviny je odhadováno na sedm století. Lípa s téměř dvanáctimetrovým obvodem patří k nejmohutnějším stromům republiky. Ve Žďárských vrších je tato letitá dáma pojmem.
/FOTOGALERIE/ Atmosféru starých zahradních restaurací můžete dodnes načerpat v srdci Letenských sadů. Stejnojmenný zámeček pochází už z roku 1863 a pojí se k němu nejedna zajímavost.
Tělocvičná jednotka Sokol Mladá Boleslav si ve středu 16. února připomněla 160. výročí založení Sokola. Oslavy probíhaly v mladoboleslavské sokolovně, za magistrát se jich zúčastnila náměstkyně primátora Miroslava Kašpárková.
/FOTO, VIDEO/ Historický okamžik. I tak by se dala nazvat událost, která se v úterý 16. února odehrála v útrobách bývalého opavského obchodního domu Breda. Deník byl dnes také uvnitři. Pojďte se s námi podívat, jak vypadá aktuálně její interiér.
Čtyři ciferníky na věži evangelického kostela v Husově ulici v Žatci už zase ukazují čas. Hodinový stroj z dvacátých nebo třicátých let 20. století s bicím zařízením prošel opravou za čtvrt milionu korun, čas se srovnává každých dvanáct hodin automaticky.
Začátkem února uplynulo 75 let od úmrtí významného píseckého občana podplukovníka Ladislava Komoráda. Svým hrdinským činem za druhé světové války zabránil velkému krveprolití, do kterého tehdy zbývalo možná jen pár hodin. Zachránil tak životy mnohých spoluobčanů a zcela jistě uchránil i město před značnou devastací nacistickým vojskem.
/FOTOGALERIE/ Policisté řešili během víkendu hned dva nálezy staré munice na Litoměřicku. Nenudí se ale ani jindy. Kulové granáty, miny, TNT, pumy. Pyrotechnikům za roky prošel rukama arzenál. Co našli, se podívejte v bohaté fotogalerii.
/VIDEO/ Mlýnské kolo se tu zastavilo už v roce 1914 a mlecí kameny slouží jen coby dekorace dvora. Zvenčí si však budova i nadále zachovává původní vzhled. Udržovat ji je ale velice náročné. „Už na to zkrátka nestačím. Navíc tu nebydlím, jezdil jsem sem jen na chalupu, a většinu věcí jsem tu opravil sám nebo se zetěm. Navíc i vytápění je velice drahé, zvlášť v téhle době. Topíme zde totiž plynem a elektřinou,“ vysvětluje majitel mlýna Miloslav Homolka, proč se stavení schovaného v údolí pod Kundelovským rybníkem zbavuje.
O Vánocích prababička Wilhelmine (Mina) Hehnová těžce onemocněla covidem. Teď je zase zdravá a mohla oslavit vzácný den s plnou parádou, napsal Donaukurier.
Pozůstatek barokního kostela svaté Anny se špitálem na Zelené hoře u Chebu je legendární zřícenina. Dnes místo vypadá tak, jak by si málo lidí přálo. Zdivo se rozpadá a jeho trosky nezadržitelně zarůstají nálety, travoua plevelem.
Přes třicet let bádání v knihách, kronikách, archivech, ale i pátrání po pamětnících a shromažďování jejich vzpomínek a výsledkem toho všeho je více než 600 stránek mapujících historii a zajímavosti Doudleb nad Orlicí. Jak však upozorňuje autor rozsáhlého díla Jaroslav Odehnal, jeho práce tím nekončí. Rozroste se určitě ještě o další kapitoly, je stále co objevovat.
O rozpadajícím se zámečku v Omleničce ví každý, ale málokdo si vzpomene, že v Omleničce bývaly oblíbené lázně díky tamnímu léčebnému prameni. Budovy, které se staly lázeňským střediskem, stojí dodnes. A nejsou jen tak ledajaké.
Po seriálu Z historie choceňských hospod, který připravoval ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman, přicházíme s novou tématikou – Slavné choceňské podniky. Tentokrát zavítáme do nábytkářské firmy Josefa Schejbala.
Roku 1909 byla podána žádost s zřízením celoroční jednotřídní expozitury ve Štichově. Ta byla schválena ještě téhož roku.
Patří mezi staré hroby stojící podél zdi štětského hřbitova a připomíná někdejší německé obyvatele města. Dlouhé roky se o ni nikdo nestaral a zub času se tu značně podepsal. Kdysi honosná hrobka je nyní zarostlá trávou a mechem a jeden ze tří náhrobků leží na zemi. Poničené jsou i mramorové sloupky oplocení.
Patří mezi staré hroby stojící podél zdi štětského hřbitova a připomíná někdejší německé obyvatele města. Dlouhé roky se o ni nikdo nestaral a zub času se tu značně podepsal. Kdysi honosná hrobka je nyní zarostlá trávou a mechem a jeden ze tří náhrobků leží na zemi. Poničené jsou i mramorové sloupky oplocení.
„Prv bývalo mnoho pytláků. Kdekdo měl flintu v domě, všelijaké druhy – dvojky na kapsle a jiné. Nejvíce jich bylo v Rusavě a v Liptále i v Pržně. Nebylo-li peněz v domě, vypravil se hospodář v noci na čekanou do panského lesa, zastřelil zajíce nebo srnce a prodal ho na Vsetíně v hostinci…“ Takto popisoval pytláckou praxi na Valašsku učitel a kronikář Jan Rous, který v regionu působil od počátku 20. století.
„Prv bývalo mnoho pytláků. Kdekdo měl flintu v domě, všelijaké druhy – dvojky na kapsle a jiné. Nejvíce jich bylo v Rusavě a v Liptále i v Pržně. Nebylo-li peněz v domě, vypravil se hospodář v noci na čekanou do panského lesa, zastřelil zajíce nebo srnce a prodal ho na Vsetíně v hostinci…“ Takto popisoval pytláckou praxi na Valašsku učitel a kronikář Jan Rous, který v regionu působil od počátku 20. století.
„Prv bývalo mnoho pytláků. Kdekdo měl flintu v domě, všelijaké druhy – dvojky na kapsle a jiné. Nejvíce jich bylo v Rusavě a v Liptále i v Pržně. Nebylo-li peněz v domě, vypravil se hospodář v noci na čekanou do panského lesa, zastřelil zajíce nebo srnce a prodal ho na Vsetíně v hostinci…“ Takto popisoval pytláckou praxi na Valašsku učitel a kronikář Jan Rous, který v regionu působil od počátku 20. století.
Paní Blažena Strachotová pochází ze Slavičína na Zlínsku, nyní bydlí v Českých Budějovicích. Ve středu oslavila 105 let!
Mezi nejznámější postavy Sezemic patří velitel skupiny Silver A Alfréd Bartoš. Československý válečný hrdina zde prožil své dětství. V roce, kdy si Pardubický kraj připomíná 80 let od heydrichiády, místní vzpomínají i na svého hrdinu. V Sezemicích má velitel paravýsadku svou sochu.
/FOTOGALERIE/ Vnadná slečna v rouše Evině se usmívá do objektivu. I to je motiv jednoho z kapesních kalendářů, který vlastní Lubomír Zamazal z Moravských Budějovic. Ten má v České republice jejich největší sbírku.
/VIDEO/ Více než deset let. Tak dlouho je mimo provoz areál bývalé léčebny dlouhodobě nemocných u řeky Svitavy. Stojí v katastru Bílovic nad Svitavou na Brněnsku na pozemcích Mendelovy univerzity v Brně. Za poslední dekádu značně zchátral.
Paní M.B., stejně jako její předkové, žije v Mikulčicích. Před nedávnem ji upoutala v týdeníku Slovácko výzva Deníku týkající se zapomenutých životů našich předků v obcích na Hodonínsku. Paní M.B. našla v rodinném albu několik historických fotografií Mikulčic a nafotila je společně s několika fotografiemi svého otce z doby po první světové válce a před druhou světovou válkou. Děkujeme paní M.B. za dnešní příspěvek!
Medvědi, kobyly, ale třeba i smrtka či slaměný pohřebenáč a další maškary vyrazí do ulic měst a obcí. Po loňské nucené přestávce je letos kulturní kalendář na Rychnovsku masopustními veselicemi přímo nadupaný. Pořadatelé doufají, že jim plány covid tentokrát nepřekazí.
Z Protektorátu Čechy a Morava zmizelo za druhé světové války 9 801 zvonů. Byly odvezeny a přetaveny na zbraně. Tento zločin chce připomenout sbírka. Z jejího výtěžku bude vyroben zvon pro Rohanský ostrov.
/FOTOGALERIE/ Z Protektorátu Čechy a Morava zmizelo za druhé světové války 9 801 zvonů. Byly odvezeny a přetaveny na zbraně. Tento zločin chce připomenout sbírka, z jejího výtěžku bude vyroben zvon pro Rohanský ostrov.
Rekonstrukci krypty jihoslovanského mauzolea v Bezručových sadech nyní připravuje město Olomouc. Na přibližně sedmimilionovou investici bude žádat o dotaci od ministerstva obrany. V podzemních prostorách mauzolea jsou umístěny tělesné ostatky více než dvanácti stovek jihoslovanských vojínů.
Začátek minulého století, konkrétně období před první světovou válkou, pamatuje budova někdejší malotřídky v obci Lopeník, která se po letech chátrání proměňuje v jakýsi budoucí víceúčelový kulturní dům.
Možnost k důstojnému uctění a pochování ostatků nenarozených dětí, které zemřely, získají ve Vyškově jejich rodiče. Na vyškovském hřbitově pro ně vybudují zvláštní pietní místo, podobné případy jsou zatím v kraji stále ojedinělé.
Obec Bischofsgrün (okr. Bayreuth) ve Smrčinách se chce po roční koronavirové pauze zase "zviditelnit" obřím sněhulákem ve středu města.
Chata na Harusáku by letos oslavila sto let od zahájení provozu. Před osmdesáti lety ale lehla popelem. V Novém Městě letos slaví Rok lyžařů. V souvislosti s ním si připomínají i dvě výročí spojená s legendární chatou na Harusáku, významným lyžařským i turistickým střediskem.
Chata na Harusáku by letos oslavila sto let od zahájení provozu. Před osmdesáti lety ale lehla popelem. V Novém Městě letos slaví Rok lyžařů. V souvislosti s ním si připomínají i dvě výročí spojená s legendární chatou na Harusáku, významným lyžařským i turistickým střediskem.
Psal se 23. leden 1919 a nad Bohumínem se v ranních hodinách rozezněly výstřely, kterými začala československo-polská válka o Těšínsko. Konflikt o významný průmyslový region trval pouhých osm dní (dodnes je nepřesně nazývám sedmidenní válkou), přesto se neobešel bez nemalých obětí na obou stranách.
Hrad Vildštejn ve Skalné na Chebsku láká turisty svou krásou. Nechybělo ale mnoho a všechno mohlo být docela jinak.
/HISTORICKÁ FOTOGALERIE/ Po seriálu Z historie choceňských hospod, který připravoval ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman, přicházíme s novou tématikou – Slavné choceňské podniky. Tentokrát zavítáme do přádelny lnu Baltazara Szábela, později přádelny bavlny Mořice Robitschka.
Již od svých dvanácti let se věnuje Radim Sedláček ze Vsetína numismatice a starožitnostem. Jednou z jeho zálib je sbírání bankovek a mincí z celého světa. „Bankovky prodávám za deset korun kus,“ prozradil v neděli na Hobby burze, která se konala v prostorách kroměřížského výstaviště.
Na 17 let do vězení pro duševně abnormální jedince poslal soud ve Vídni 32letého otce za vraždu jedenáctitýdenní dcery. O devět let mladší matka dostala 14 let za vraždu z nedbalosti.
/FOTO/ Dělí je mnoho let, přesto mají jedno společné. Jsou němými svědky lidských utrpení. A oba se nacházejí na okraji Budišova na Třebíčsku.Tím prvním jsou vysoké kamenné kvádry zdobené nápisy a zeměkoulí se slovenským křížem. „Dlouho se nevědělo, co to vlastně je. Nakonec se ale zjistilo, kdo to postavil. Neváže se k nim pověst, ale skutečné události,“ vysvětluje redaktor Budišovského zpravodaje Karel Pavlíček, který pátral po historii podivné skulptury.
Muž s citem pro světlo a štíhlost žuly? Nebo cizák ničící sídlo českých králů? Architekt Josip Plečnik čelil ve své době ostré kritice, prezident Masaryk ale ctil jeho stavitelského génia. V neděli uplyne 150 let od jeho narození.
Letošní kampaň se s opavským cukrovarem rozloučí v noci z neděle na pondělí 24. ledna a poslední cukr bude dovařený ve středu. Stroje v závodě pak na rok utichnou a projdou nutnými opravami.