Kreativ

ŠTÍTEK: první světová válka

Redakce Deníku Rovnost měla možnost nahlédnout ještě před rekonstrukcí do útrob zchátralého zámku ve Velkých Němčicích.

Unikátní návštěva: podívejte se, dovnitř gotického zámku ve Velkých Němčicích

/FOTO, VIDEO/ Dovnitř vedou prosklené dřevěné dveře. I přes násilnou bílo-oranžovou výmalbu nelze přehlédnout původní klenbový strop. „Hlavně opatrně, ať se nezraníte. Zůstalo tu hodně nepořádku, který budeme muset vyklidit. Máme jedenáct spolků, tak doufám, že nám jejich členové pomohou,“ říká velkoněmčský starosta František Smetana.

Masopustní veselí v Šebrově - Svaté Kateřině.

Tango s medvědem: Doba masopustů patřila zelenáčům i rozpustilým smrtkám

Fašank neboli masopust či ostatky je jedním z nejoblíbenějších výročních obyčejů, jenž se koná mezi Vánocemi a Velikonocemi, zhruba od poloviny února do počátku března. V tomto období lidé slaví a hodují. Nechybí průvod masek, na mnoha místech se pořádají zabíjačky a taneční zábavy. Lidé v Šebrově a Svaté Kateřině na Blanensku se v rozmezí let 2012 - 2020 při masopustech neváhali obléct do kostýmu Pata a Mata, Bílé paní, Obelixe či Červené Karkulky. Děkujeme paní Janě Bojanovské za poskytnutí fotografií.

Chrám Spasitele v Hovoranech se slavnostně poprvé otevřel v roce 1957.

Před pětašedesáti lety vznikl v Hovoranech unikát, chrám Spasitele

/FOTO/ Až kolem tří tisíc tří set lidí nadšeně dorazilo ke slavnostně otevřenému novému chrámu Spasitele v Hovoranech. Od otevření tohoto kostela Církve československé uplyne letos pětašedesát let. Jde o unikátní sakrální stavbu nejen dobou vzniku v padesátých letech minulého století, ale také svým umístěním.

Zpívající lípa z Telecího má úctyhodných sedm set let.

Klenot Žďárských vrchů, zpívající lípa z Telecího, bojuje o evropský titul

Mezi stromy, které se letos uchází o titul Evropský strom roku, je i Lukásova nebo také Zpívající lípa v Telecím ve Žďárských vrších. Stáří památné dřeviny je odhadováno na sedm století. Lípa s téměř dvanáctimetrovým obvodem patří k nejmohutnějším stromům republiky. Ve Žďárských vrších je tato letitá dáma pojmem.

Zpívající lípa z Telecího má úctyhodných sedm set let.

Klenot Žďárských vrchů: Zpívající lípa z Telecího bojuje o evropský titul

Mezi stromy, které se letos uchází o titul Evropský strom roku, je i Lukásova nebo také Zpívající lípa v Telecím ve Žďárských vrších. Stáří památné dřeviny je odhadováno na sedm století. Lípa s téměř dvanáctimetrovým obvodem patří k nejmohutnějším stromům republiky. Ve Žďárských vrších je tato letitá dáma pojmem.

Tělocvičná jednotka Sokol Mladá Boleslav si ve středu 16. února připomněla 160. výročí založení Sokola.

OBRAZEM: Sokolové si připomněli 160 let své existence

Tělocvičná jednotka Sokol Mladá Boleslav si ve středu 16. února připomněla 160. výročí založení Sokola. Oslavy probíhaly v mladoboleslavské sokolovně, za magistrát se jich zúčastnila náměstkyně primátora Miroslava Kašpárková.

Po vyjednávání s americkými vojáky. Uprostřed František Bůžek se synem Pavlem, vedle něj major Ladislav Komorád.

Výročí úmrtí zapomenutého válečného hrdiny, zabránil krveprolití na Písecku

Začátkem února uplynulo 75 let od úmrtí významného píseckého občana podplukovníka Ladislava Komoráda. Svým hrdinským činem za druhé světové války zabránil velkému krveprolití, do kterého tehdy zbývalo možná jen pár hodin. Zachránil tak životy mnohých spoluobčanů a zcela jistě uchránil i město před značnou devastací nacistickým vojskem.

Kundelovský mlýn, kde se v roce 1822 narodila maminka Alfonse Muchy.

Narodila se tu maminka Alfonse Muchy: Kundelovský mlýn u Budišova je na prodej

/VIDEO/ Mlýnské kolo se tu zastavilo už v roce 1914 a mlecí kameny slouží jen coby dekorace dvora. Zvenčí si však budova i nadále zachovává původní vzhled. Udržovat ji je ale velice náročné. „Už na to zkrátka nestačím. Navíc tu nebydlím, jezdil jsem sem jen na chalupu, a většinu věcí jsem tu opravil sám nebo se zetěm. Navíc i vytápění je velice drahé, zvlášť v téhle době. Topíme zde totiž plynem a elektřinou,“ vysvětluje majitel mlýna Miloslav Homolka, proč se stavení schovaného v údolí pod Kundelovským rybníkem zbavuje.

Babička (109) se uzdravila z covidu!

Od sousedů: Přečkala covid a slaví 109

O Vánocích prababička Wilhelmine (Mina) Hehnová těžce onemocněla covidem. Teď je zase zdravá a mohla oslavit vzácný den s plnou parádou, napsal Donaukurier.

Jaroslav Odehnal se svou knihou.

"Největší radost mi udělá, když dostanu nějakou starou fotografii z Doudleb"

Přes třicet let bádání v knihách, kronikách, archivech, ale i pátrání po pamětnících a shromažďování jejich vzpomínek a výsledkem toho všeho je více než 600 stránek mapujících historii a zajímavosti Doudleb nad Orlicí. Jak však upozorňuje autor rozsáhlého díla Jaroslav Odehnal, jeho práce tím nekončí. Rozroste se určitě ještě o další kapitoly, je stále co objevovat.

Výstava Na pytlácké stezce na Zámku Vsetín přibližuje období pytláctví v 19. století a první polovině 20. století, kdy bylo na Valašsku nejrozšířenější. K vidění jsou například unikátní historické zbraně. Výstava trvá do 20. února.

Vynalézaví pytláci v Beskydech: zbraně měli tiché, přesné a dobře ukryté

„Prv bývalo mnoho pytláků. Kdekdo měl flintu v domě, všelijaké druhy – dvojky na kapsle a jiné. Nejvíce jich bylo v Rusavě a v Liptále i v Pržně. Nebylo-li peněz v domě, vypravil se hospodář v noci na čekanou do panského lesa, zastřelil zajíce nebo srnce a prodal ho na Vsetíně v hostinci…“ Takto popisoval pytláckou praxi na Valašsku učitel a kronikář Jan Rous, který v regionu působil od počátku 20. století.

Výstava Na pytlácké stezce na Zámku Vsetín přibližuje období pytláctví v 19. století a první polovině 20. století, kdy bylo na Valašsku nejrozšířenější. K vidění jsou například unikátní historické zbraně. Výstava trvá do 20. února.

Pytláci na Valašsku byli vynalézaví, zbraň uměli ukrýt i do vycházkové hole

„Prv bývalo mnoho pytláků. Kdekdo měl flintu v domě, všelijaké druhy – dvojky na kapsle a jiné. Nejvíce jich bylo v Rusavě a v Liptále i v Pržně. Nebylo-li peněz v domě, vypravil se hospodář v noci na čekanou do panského lesa, zastřelil zajíce nebo srnce a prodal ho na Vsetíně v hostinci…“ Takto popisoval pytláckou praxi na Valašsku učitel a kronikář Jan Rous, který v regionu působil od počátku 20. století.

Výstava Na pytlácké stezce na Zámku Vsetín přibližuje období pytláctví v 19. století a první polovině 20. století, kdy bylo na Valašsku nejrozšířenější. K vidění jsou například unikátní historické zbraně. Výstava trvá do 20. února.

Pytláci na Valašsku byli vynalézaví. Zbraň uměli ukrýt i do vycházkové hole

„Prv bývalo mnoho pytláků. Kdekdo měl flintu v domě, všelijaké druhy – dvojky na kapsle a jiné. Nejvíce jich bylo v Rusavě a v Liptále i v Pržně. Nebylo-li peněz v domě, vypravil se hospodář v noci na čekanou do panského lesa, zastřelil zajíce nebo srnce a prodal ho na Vsetíně v hostinci…“ Takto popisoval pytláckou praxi na Valašsku učitel a kronikář Jan Rous, který v regionu působil od počátku 20. století.

Otec paní M.B. pracoval v místním JZD jako vozka koní, které musel odevzdat při kolektivizaci družstev.

Zapomenuté životy ze Slovácka: Šohaj z Mikulčic zažil války i kolektivizaci

Paní M.B., stejně jako její předkové, žije v Mikulčicích. Před nedávnem ji upoutala v týdeníku Slovácko výzva Deníku týkající se zapomenutých životů našich předků v obcích na Hodonínsku. Paní M.B. našla v rodinném albu několik historických fotografií Mikulčic a nafotila je společně s několika fotografiemi svého otce z doby po první světové válce a před druhou světovou válkou. Děkujeme paní M.B. za dnešní příspěvek! 

Jihoslovanské mauzoleum v Olomouci, únor 2022

Mauzoleu ve Výpadu opraví i kryptu s rakvemi. Nahlédněte dovnitř

Rekonstrukci krypty jihoslovanského mauzolea v Bezručových sadech nyní připravuje město Olomouc. Na přibližně sedmimilionovou investici bude žádat o dotaci od ministerstva obrany. V podzemních prostorách mauzolea jsou umístěny tělesné ostatky více než dvanácti stovek jihoslovanských vojínů.

14. Hobby burza - setkání sběratelů.

Antika je pro mne největší výzva, říká numismatik

Již od svých dvanácti let se věnuje Radim Sedláček ze Vsetína numismatice a starožitnostem. Jednou z jeho zálib je sbírání bankovek a mincí z celého světa. „Bankovky prodávám za deset korun kus,“ prozradil v neděli na Hobby burze, která se konala v prostorách kroměřížského výstaviště.

Tři kříže ve směru na Hodov prý podle pověsti upomínají na tragédii dvou bratrů a jedné krásné dívky.

Budišovský Stonehenge: dlouho tajemné kamenné kvádry jsou díky za přežití války

/FOTO/ Dělí je mnoho let, přesto mají jedno společné. Jsou němými svědky lidských utrpení. A oba se nacházejí na okraji Budišova na Třebíčsku.Tím prvním jsou vysoké kamenné kvádry zdobené nápisy a zeměkoulí se slovenským křížem. „Dlouho se nevědělo, co to vlastně je. Nakonec se ale zjistilo, kdo to postavil. Neváže se k nim pověst, ale skutečné události,“ vysvětluje redaktor Budišovského zpravodaje Karel Pavlíček, který pátral po historii podivné skulptury.