Kreativ

ŠTÍTEK: první světová válka

Starosta Budkova Jiří Záškoda

Příběh našich zvonů je téměř neuvěřitelný, říká starosta Budkova Jiří Záškoda

/ROZHOVOR/ O víkendu je čeká velká sláva. Ticho v kostele svatého Martina v neděli slavnostně rozezní dva nové zvony, které si místní tolik přáli. Budkov je sám o sobě zajímavou obcí, na první pohled je odstrčená, ale ukrývá mnoho zajímavých příběhů. Jedním z nich je také to, že v zámku v Budkově pobývali dětští uprchlíci, například z Řecka nebo Koree. O příběhu zvonů pro kostel svatého Martina i plánech obce mluvil s Deníkem starosta Jiří Záškoda.

Marie Vodochodská se narodila během první světové války, v době Rakouska-Uherska. Ke 105. narozeninám se podepsala do kroniky jubilantů.

Metropole má téměř 130 stoletých Pražanů

Rok 1916. Pro většinu Pražanů představuje dávnou minulost. Ne tak pro Marii Vodochodskou. Ta se narodila 10. července, během první světové války. Zažila tak na vlastní kůži Rakousko-Uhersko, konec habsburské říše, první republiku, protektorát, osvobození od německé okupace, čtyři dekády vlády komunistů i rozpad Československa.

Staré oplocení parku bude odstraněno, nahradí je nové

Staré oplocení parku bude odstraněno, nahradí je nové

Malý park s památníkem obětem první světové války se nachází ve Starém Sedle pod kostelem. V letošním roce se bude odstraňovat staré oplocení veřejně přístupného parku, které bude nahrazeno novým. Kromě oplocení se modernizace dočká i odpočívka pro cyklisty, která je na okraji parku umístěna.

Budova magistrátu v Mladé Boleslavi.

Město Mladá Boleslav koupilo památky na politika Mattuše

Připomínat působení Karla Mattuše, který byl nejen výraznou místní osobností, ale i jedním z velikánů české politiky druhé poloviny 19. století (a vlastně i počátku toho 20., když ještě v době první světové války, už v kmetském věku, předsedal Národnímu výboru), se při různých vhodných příležitostech nabízejících ohlédnutí do historie chystá mladoboleslavský magistrát. Především v rámci výstav.

Na pirátské stezce Modrá Hůrka

Děti z Modré Hůrky se vydaly na pirátskou stezku

Pohádkovou proměnu ve „strašlivé a hrůzu nahánějící“ námořní lapky zažily desítky dětí, které se v sobotu 10. července vydaly na Pirátskou stezku okolím Modré Hůrky na Českobudějovicku. Jejich tříkilometrové putování, spojené s plněním různých úkolů na trase, vyvrcholilo v cíli objevem pokladu. Truhly plné čokoládových zlaťáků.

Vídeňská kavárenská kultura je už deset let na seznamu světového dědictví UNESCO. Na návštěvě v legendárním podniku Café Hawelka. Rodina majitelů má kořeny v Brně.

Do Vídně na kávu a českou buchtu. Bohémy a štamgasty vystřídali turisté

Lidé si chtějí posedět a trošku snít. U kávy, která chutná jinak. I díky starému stylu naší kavárny, povídá Günter Hawelka. Pokračovatel slavného rodu vídeňských kavárníků s českými kořeny. Jeho dědeček pocházel od Brna. Podnik návštěvníci rakouské metropole najdou v uličce jen pár desítek kroků od Štěpánského dómu. Patří k jedinečné vídeňské kavárenské kultuře, která letos slaví deset let od zapsání na seznam UNESCO jako součást světového nehmotného dědictví.

Ve Dvoře Králové nad Labem je k vidění unikát z dílny Zdeňka Buriana - voják vracející se z první světové války.

Známý, neznámý Zdeněk Burian. Ve Dvoře Králové začala unikátní výstava

Český malíř Zdeněk Burian, od jehož úmrtí uplynulo na začátku července 40 let, je známý především jako ilustrátor dobrodružných knížek a také jeho paleontologickými rekonstrukcemi, kterými ve své době uchvátil svět. Jen málo jeho děl z jeho malířské dílny vybočuje z linie prehistorického malby. Jedním z nich je obraz Návrat.

Ve Dvoře Králové nad Labem je k vidění unikát z dílny Zdeňka Buriana - voják vracející se z první světové války.

Známý, neznámý Zdeněk Burian. Právě nyní ve Dvoře Králové

Český malíř Zdeněk Burian, od jehož úmrtí uplynulo na začátku července 40 let, je známý především jako ilustrátor dobrodružných knížek a také jeho paleontologickými rekonstrukcemi, kterými ve své době uchvátil svět. Jen málo jeho děl z jeho malířské dílny vybočuje z linie prehistorického malby. Jedním z nich je obraz Návrat.

Z procházky historií, památkami a zajímavostmi v Poděbradech.

Bílá paní přibližuje poděbradskou historii. Procházka začíná u květinových hodin

/FOTOGALERIE/ Letos už podesáté provází zájemce o poděbradskou historii, nejrůznější zajímavosti a mnohé městské památky Bílá paní. Díky jejímu vyprávění se lázeňské město proměňuje v místo, kde se během zhruba hodinové večerní procházky postupně objevuje celá řada historických postav. Téměř každý pátek večer totiž připravuje zdejší Divadelní spolek Jiří program, který účastníky vycházek vrací do minulých dob.

Josef Kožíšek při návštěvě školy v Úvalech u Prahy, kde ve stáří bydlel.

Příběh písně: Běží liška k Táboru

Tentokrát nebudeme hledat autora. U tak jednoduchého popěvku, jehož vznik sahá do 19. století, bychom sotva uspěli. Přesto si můžeme povědět leccos o člověku, díky jehož půvabným knížkám tuhle rýmovačku dodnes všichni znají.

Cenu 1. června obdržel v Plzni Josef Serinek in memoriam, ocenění převzal vnuk Zdeněk Serinek.

Cenu 1. června získal Josef Serinek

Cenu 1. června za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti obdržel ve středu 30. června 2021 in memoriam československý příslušník protinacistického odboje romské národnosti Josef Serinek.

Prostějovská palírna vzdává rumem Heffron hold legionářům

Prostějovský Heffron získal medaili za vzhled

Prestižní cena za obal. Nejen výrazná a velmi jemná chuť prostějovského rumu Heffron, je tím, čím je výrobek nejstarší palírny v Evropě zajímavý. Nyní byl oceněn také za svůj vzhled. V mezinárodní designové soutěži získal stříbrnou medaili v kategorii Cena za design obalů 2020–2021.

Hotel Kislinger pohled na hlavní vchod do hotelu s personálem, počátek 20. století.

Z historie choceňských hospod: V Hotelu u nádraží spali první váleční uprchlíci

/ARCHIVNÍ FOTO/ Ředitel Orlického muzea Michal Hofman představuje už 9. díl seriálu Z minulosti choceňských hospod. Devátou zastávkou je Hotel u nádraží. Historie hotelu v dnešní ulici Pernerova č. p. 355 naproti nádraží se začala psát v roce 1869, kdy zde původně postavili skladiště piva bývalí nájemci zdejšího pivovaru. 

Osudy slavného podnikatele a jeho obchodní cesty kolem světa, kterou absolvoval v letadle připomíná výstava v třebíčském Alternátoru.

Baťa zanechal v Třebíči velkou stopu, jeho osudy připomíná výstava

Vlastně kdyby nebylo Bati, tak bych nebyl na světě. Když se řekne Jan Antonín Baťa, vybaví se mi babička s dědečkem. Děda přišel na Třebíčsko právě s Baťou, potkal zde moji babičku a už zde zůstali. Dokonce si postavili i baťovský domek, kde dodnes žijí moji příbuzní, poodhalil svoji propojenost se slavným podnikatelem třebíčský patriot Milan Krčmář.

Ilustrační foto.

Od sousedů: V Pasově začíná výstava posledních monarchů

Od středy 23. června do 16. ledna 2022 je v Domě bavorských dějin v Řeznu bavorská zemská výstava "Soumrak bohů II - Poslední monarchové". Pokrývá časový oblouk od smrti Ludwiga II. v roce 1886 ke smrti Ludwiga III. roku 1921. Shromáždila asi 140 exponátů z Německa i ze zahraničí.

Páteční ráno v Hruškách.

Příběhy tornáda: Na zahradě mi přistála houpačka, popisuje šok žena

Po řádění tornáda a silné bouře zůstaly Lužice, Mikulčice, Moravskou Novou Ves a Hrušky na jihu Moravy zcela zničené. Přírodní živel napáchal značné škody, ničil automobily, lámal stromy, bral střechy domů. O život připravil i několik lidí. Bouře ničila i jinde v republice. Deník byl na zasažených místech a přináší příběhy.

Apokalypsa po tornádu v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku, 24. června 2021.

Tornádo jako bomba: sousedé v Moravské Nové Vsi přišli o střechy nad hlavou

/VIDEO/ Trčící pahýl vzrostlého stromu a za ním silueta věže kostela s děravou střechou. Okolní domy polorozbořené. Děsivé obrazy jako z rozbombardovaných vesniček za první světové války přineslo ničivé tornádo v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. V jedné z nejpostiženějších obcí přírodní pohromou ve čtvrtek večer přišla řada lidí o střechu nad hlavou. Záchranáři a místní potvrdili i první oběti. „Katastrofa. Soused, co bydlí nedaleko, to nepřežil,“ řekl Deníku muž, který chtěl zůstat v anonymitě.

Lázeňským městem bude provázet Bílá paní každý pátek.

Bílá paní provede novou historickou vycházkou

Divadelní spolek Jiří Poděbrady podobně jako v minulých letech připravil oblíbené Vycházky s Bílou paní. Tentokrát bude jejím věrným průvodcem a společníkem architekt František Janda.

Bojovníci za nezávislost Irska se sdružovali v různých partyzánských a polovojenských organizacích. Na snímku dobrovolníci z tzv. Irské občanské armády

Irské Lidice: k děsivé pomstě opilců v Knockcroghery došlo kvůli omylu

První světová válka skončila, ale v Irsku se stále bojovalo. Hořící městečka i vesnice, vyhánění a vraždění obyvatelé – to byl tehdy v této zemi běžný obrázek. Stupňujícímu násilí padla před sto lety za oběť také obec Knockcroghery, jejíž osud připomínal v mnohém pozdější tragédii českých Lidic. Včetně toho, že na počátku jejího vypálení stál vlastně omyl, který však nikdo nechtěl napravit.

Pašerácká lávka v Orlických horách.

OBRAZEM Z HOR: Znáte legendární příběh Pašerácké lávky?

Pašerácká lávka se nachází v údolí Divoké Orlice, místo patří k jejím nejhezčím úsekům. Na kladské straně stával dřevěný mlýn, který prý sloužil jako prodejna pašovaného zboží i úkryt pro pašeráky, kteří touto cestou pašovali zboží po staletí.

Poslední telefonní budka v ČR byla v Hlubyni u Příbrami demontována ve čtvrtek 17. června.

Všichni chtěli „selfíčko“. K poslední telefonní budce v Česku jezdily davy lidí

Telefonování z budky je od nynějška minulostí. V Hlubyni na Příbramsku byla ve čtvrtek odstraněná poslední telefonní budka v Česku. Osiřelé místo se dočká revitalizace, vznikne zde zeleň a v zimě pak bude místo zdobit vánoční strom.  „S kamarády a občany dnes večer asi chvilku posedíme, popijeme,“ řekl Deníku při demontáži telefonní budky starosta Petr Boukal.

Pražská zubří samice Prixi odjíždí na Kavkaz.

Záchrana pokračuje. Další zubr z pražské zoo míří do volné přírody na Kavkaz

Do volné přírody míří z pražské zoologické zahrady další zubr. Na cestu do ázerbájdžánského národního parku Šahdag pražská zoo v úterý ráno vypravila samici zubra evropského Prixi. Před vypuštěním v parku dvouletá samice ovšem ještě stráví několik měsíců v berlínské zoo Tierpark, která shromažďuje zubry určené k transportu, a nějaký čas i v aklimatizační ohradě v Ázerbájdžánu.

Pražská zubří samice Prixi odjíždí na Kavkaz.

Záchrana pokračuje. Další zubr z pražské zoo míří do volné přírody na Kavkaz

Do volné přírody míří z pražské zoologické zahrady další zubr. Na cestu do ázerbájdžánského národního parku Šahdag pražská zoo v úterý ráno vypravila samici zubra evropského Prixi. Před vypuštěním v parku dvouletá samice ovšem ještě stráví několik měsíců v berlínské zoo Tierpark, která shromažďuje zubry určené k transportu, a nějaký čas i v aklimatizační ohradě v Ázerbájdžánu.

Oslava sta let od založení Sletiště v Kladně.

OBRAZEM : Kladenské Sletiště oslavilo sto let od svého založení

Kladenské Sletiště oslaví v červenci sté výročí svého založení. U této příležitosti se na městském stadionu v sobotu 12. června odpoledne setkali sokolové, jejichž předchůdci zde krátce po první světové válce svépomocí vybudovali cvičiště. Areál, u jehož zrodu stáli, je dodnes centrem sportovního a kulturního dění v Kladně.

František Ferdinand d´Este a vévodkyně Žofie z Hohenbergu, rozená Chotková zemřeli v Sarajevu při atentátu 28. června 1914.

Bohoslužba v latině. Pomodlí se za duše Františka, Žofie i oběti velké války

Zádušní mše za arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a jeho ženu vévodkyni Žofii z Hohenbergu, rozenou Chotkovou se na Konopišti uskuteční v den výročí sarajevského atentátu. Bohoslužba, kterou bude v latině, tedy jazyce, který při mších slýchali majitelé zámku, celebrovat benešovský farář Římskokatolické církve Marcel Timko, se odehraje v pondělí 28. června od 11 hodin v konopišťské kapli sv. Huberta.