Aktivní zálohy nesou nově čestný název praporečníka Karla Bezdíčka, který vyrůstal v Sezemicích u Pardubic a po vypuknutí první světové války se stal praporečníkem proslulé roty Nazdar. Své hrdinství prokázal při památném útoku 9. května 1915 v bitvě u Arrasu. Padl v krutých bojích své jednotky proti německé obraně, vzniku samostatného Československa se již nedožil.
Pardubická jednotka Aktivní zálohy nese nově čestný název praporečníka Karla Bezdíčka, který vyrůstal v nedalekých Sezemicích u Pardubic a po vypuknutí první světové války se stal praporečníkem proslulé roty Nazdar. Své hrdinství prokázal při památném útoku 9. května 1915 v bitvě u Arrasu. Padl v krutých bojích své jednotky proti německé obraně, vzniku samostatného Československa se již nedožil.
/SERIÁL/ V dalším díle seriálu Deník na návštěvě, ve kterém se vydáváme na putování po vesnicích, vesničkách i městech okresu Bruntál, zamíříme do osoblažského výběžku, nedaleko státní hranice s Polskem, kde leží Dívčí Hrad. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Počet obyvatel k 1.1.2019 činil 311.
Na poměrně náročný výšlap tímto koutem Vysočiny, na českomoravském pomezí, skrze lesy, městečka a vesnice, v nichž v každé je nějaká ta drobná památka a zajímavost, se vydal Miroslav Fiala. Za krásné fotografie z tohoto výletu děkujeme. Mrkněte do bohaté fotogalerie.
Na poměrně náročný výšlap tímto koutem Vysočiny, na českomoravském pomezí, skrze lesy, městečka a vesnice, v nichž v každé je nějaká ta drobná památka a zajímavost, se vydal Miroslav Fiala. Za krásné fotografie z tohoto výletu děkujeme. Mrkněte do bohaté fotogalerie.
Tři barvy vlastní národu uprostřed Evropy ozdobily v pátek 3. září městskou věž v Chomutově.
Čím žijí vesnice či vesničky, které obvykle jen projíždíme ? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Seriál Deníku vás provede obcemi na Přerovsku a Hranicku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. Tentokrát se podíváme do Radvanic.
/FOTOGALERIE/ S oslavami stého výročí založení Československé obce legionářské se lze během víkendu (a vlastně i poté) setkat v Příbrami i v okolí.
Slezský sochař Josef Obeth (1884 – 1961) byl specialistou na pomníky a památníky. Sice po odsunu skončil v Německu, ale v českém i v polském Slezsku po něm zůstala řada zajímavých děl.
Den otevřených dveří na vodním díle Březová se koná 4. září od 9 do 16 hodin. Akci připravilo Povodí Ohře a návštěvníci na ní dostanou mnoho zajímavých informací.
Již několik desetiletí si 1. září připomínáme výročí napadení Polska nacistickým Německem v roce 1939. Tímto útokem byla zahájena druhá světová válka. Ačkoliv obyvatelstvo bývalé první Československé republiky už několik měsíců trpělo pod nacistickou okupací, s vypuknutím války v září 1939 byly veškeré válečné útrapy teprve v začátcích.
Asi ne každý by byl ochotný vlézt do hrobky, v níž jsou desítky let uložené ostatky zesnulých. Čestmír Klein z Velkých Albrechtic si to vyzkoušel už jako dítě. A už v mládí se začal zajímat o historii Velkých Albrechtic.
Propisky, růže, točená zmrzlina, levné párky, celebrity nebo různé bizarní autobusy. Moderní volební kampaně oblažují voliče spoustou „lákadel“. Pokud se ale podíváme do hlubší minulosti, zjistíme, že zabírá stále to samé. Voliči milují kontakt s politiky, výrazné, byť i kontroverzní osobnosti a dárečky nikdy nepohrdli. Dobře to věděl hrabě Vojtěch Sternberg, který si pro sebe volební kampaně ukradl na počátku 20. století.
Přehlídka armádních hudebních těles, pestrý program pro děti a ukázky vojenské techniky. Tradiční Festival vojenských hudeb, který měl loni pauzu kvůli koronavirové pandemii, zaplnil v pátek odpoledne Horní náměstí v Olomouci.
Poslední srpnovou neděli se bývalé nádraží ve středočeském Zbirohu přenese v čase i prostoru. Legionáři se svým obrněným parním vlakem nastíní atmosféru roku 1918 v Rusku, kdy bojovali o holé přežití s bolševiky a dobyli celou Transsibiřskou magistrálu. Získali si tak celosvětový respekt.
Poslední srpnovou neděli se bývalé nádraží ve středočeském Zbirohu přenese v čase i prostoru. Legionáři se svým obrněným parním vlakem nastíní atmosféru roku 1918 v Rusku, kdy bojovali o holé přežití s bolševiky a dobyli celou Transsibiřskou magistrálu. Získali si tak celosvětový respekt.
Sbírky, jimiž disponuje Horšovský Týn, skrývají stovky snímků. Fotografie zachycují město na počátku 20. století, jeho proměnu, ale také zajímavé společenské události či osobnosti.
Už třetím rokem je možné navštívit v Pecce kromě hradu Kryštofa Haranta také památku dalšího významného občana obce v Podkrkonoší.
Československá obec legionářská si v letošním roce připomíná 100. výročí od svého založení. U jejího vzniku stáli muži, kteří bojovali ve Francii, Rusku či Itálii za první světové války za svobodné Československo.
Město Ostrava připravilo pro 34. týden v rozmezí od 23. srpna do 29. srpna 2021 kalendárium významných historických událostí.
Zajímavý „dárek“ dostala rozhledna na Petříně ke svým 130. narozeninám. Její správce, městská organizace Prague City Tourism, ji nechala přeměřit. Výsledek? Rozhledna je nižší, než se uvádělo.
Do vládou schváleného programu Prstenec II. na stavbu a navýšení kapacit základních škol v ČR je již jmenovitě zařazena dostavba Základní školy Žitomířská v Českém Brodě včetně nové sportovní haly a také nová základní škola v Doubravčicích.
Obec Radvanice se dostala do povědomí široké veřejnosti díky vyhlášeným závodům mopedů a fichtlů, jejichž tradice byla ale přerušena. Před téměř šedesáti lety se ale malá obec na Přerovsku zapsala do historie také tragédií, která v Česku nemá obdoby.
Dne 31. ledna 1941 si dva angličtí sedláci z Huntingdonského hrabství všimli výsadkáře, který se tiše snášel z potemnělé oblohy do pole nedaleko statku Dove House. Muž po dopadu vypálil do vzduchu z pistole, ale jinak se nehýbal - měl totiž zlomený kotník. Sedláci uvědomili policii a neznámý byl zatčen.
Nové chodníky podél hlavní ulice byly před několika dny dokončeny posledními terénními úpravami v Zadních Chodově.
Podle archeologů není nález příliš cenný. Je ale zřejmě spojený s dobou odsunu Němců, který navždy změnil ráz zdejší krajiny.
Moje vnučka měla to štěstí, že mohla ještě poznat svou pra-prababičku Františku. Já jsem Tvou jedinou - keramickou -fotografii měla možnost vídávat jen na hřbitově na rodinném hrobě, kde bylo v r. 1919 uloženo tvé životem unavené tělo a kde se rodina občas sešla uctít předky. Jednou jsem si tuto fotografii půjčila, ofotila a mám Tě uloženou v rodové kronice.
V pořadí pátá zbraňová amnestie skončila. O odevzdané "kuriozity" tentokrát nebyla nouze. Lidé v Moravskoslezském kraji odevzdali například francouzský armádní revolver i pistoli z výzbroje rakousko-uherské armády.
Rodiče světoznámého režiséra trávili se svými třemi syny každé léto ve Starých Splavech u Máchova jezera. Půvabnou vilu, kterou v roce 1926 začali stavět pro své blízké, postupem času proměnili v první český penzion v oblasti. Penzion Rut, o který jejich potomci nadále pečují, si noblesu uchoval dodnes.
Lenka Hoffmannová ze Šumperka využila pěkného letního počasí a vypravila se do jižních Čech. Tam navštívila vesničky Hamr, Val, Vlkov. Pokud hledáte klid a odpočinek, zavítejte právě sem. Je tu krásně.
Kornatice se rozkládají při Kornatickém potoce zhruba pět kilometrů severozápadně od Spáleného Poříčí a devět kilometrů jižně od Rokycan. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368 (Conraticz). Roku 1379 je zmiňována jako Cunraticz.
Ze Žamberka dorazil v úterý 27. července dopoledne na vlakové nádraží v Dobrušce Legiovlak a od té doby poutá na jindy převážně opuštěných kolejích značnou pozornost nejen svým rozsahem, ale i obsahem.
Budkovské zvony, ozdoby kostela svatého Martina, se v neděli slavnostně rozezní. Obec ve spolupráci s farností totiž připravuje slavnostní svěcení dvou zvonů.
Překvapivá může být informace, že v obecně známém Větrném Jeníkově nežije ani šest set padesát obyvatel. To by se ale brzy mohlo změnit.
Lidem, kteří mají „něco“ doma, zbývají poslední hodiny na to, aby dali věci do pořádku. Už o víkendu totiž končí v pořadí pátá zbraňová amnestie. Podle policie je však, tedy co do kusů zbraní a střeliva, zatím chudší, než předcházející akce. „Při poslední amnestii v roce 2014 nám bylo odevzdáno téměř 5800 zbraní a 470 tisíc kusů střeliva. Podle prozatímních čísel už nyní můžeme sdělit, že letošní počty jsou nižší,“ řekl na dotaz Deníku Jakub Vinčálek z Policejního prezídia.
Lidem, kteří mají „něco“ doma, zbývají poslední hodiny na to, aby dali věci do pořádku. Už o víkendu totiž končí v pořadí pátá zbraňová amnestie. Podle policie je však, tedy co do kusů zbraní a střeliva, zatím chudší, než předcházející akce. „Při poslední amnestii v roce 2014 nám bylo odevzdáno téměř 5800 zbraní a 470 tisíc kusů střeliva. Podle prozatímních čísel už nyní můžeme sdělit, že letošní počty jsou nižší,“ řekl na dotaz Deníku Jakub Vinčálek z Policejního prezídia.
Věděli jste, že v Zoo Ústí nad Labem můžete vidět vzácné zkamenělé pravěké stromy?
/ROZHOVOR/ O víkendu je čeká velká sláva. Ticho v kostele svatého Martina v neděli slavnostně rozezní dva nové zvony, které si místní tolik přáli. Budkov je sám o sobě zajímavou obcí, na první pohled je odstrčená, ale ukrývá mnoho zajímavých příběhů. Jedním z nich je také to, že v zámku v Budkově pobývali dětští uprchlíci, například z Řecka nebo Koree. O příběhu zvonů pro kostel svatého Martina i plánech obce mluvil s Deníkem starosta Jiří Záškoda.
Rok 1916. Pro většinu Pražanů představuje dávnou minulost. Ne tak pro Marii Vodochodskou. Ta se narodila 10. července, během první světové války. Zažila tak na vlastní kůži Rakousko-Uhersko, konec habsburské říše, první republiku, protektorát, osvobození od německé okupace, čtyři dekády vlády komunistů i rozpad Československa.
Obnovenou sobotní venkovní pouťovou zábavu za školou a pouťové atrakce očekává v Budkově už každý. Budkovští a oponešičtí však prožijí letošní anenskou pouť o něco svátečněji. Na neděli 1. srpna totiž připadá slavnost žehnání dvou nových zvonů.
Malý park s památníkem obětem první světové války se nachází ve Starém Sedle pod kostelem. V letošním roce se bude odstraňovat staré oplocení veřejně přístupného parku, které bude nahrazeno novým. Kromě oplocení se modernizace dočká i odpočívka pro cyklisty, která je na okraji parku umístěna.
Připomínat působení Karla Mattuše, který byl nejen výraznou místní osobností, ale i jedním z velikánů české politiky druhé poloviny 19. století (a vlastně i počátku toho 20., když ještě v době první světové války, už v kmetském věku, předsedal Národnímu výboru), se při různých vhodných příležitostech nabízejících ohlédnutí do historie chystá mladoboleslavský magistrát. Především v rámci výstav.
Po celé prázdniny se diváci mohou těšit na nabitý program Pardubického letního kina plný zajímavých filmů. Chcete znát program na celý červenec? Podívejte se.
Jediný v Česku. Žádný druhý neexistuje. To je židovský tyfový hřbitov v Havlíčkově Brodě. Brzy k němu povede nová přístupová cesta. Hřbitov se tak stane jednou z nejzajímavějších turistických památek.
Záplava červených květů máku vlčího a bílých květů máku setého vytváří dokonalý kontrast a nabízí opravdu úchvatnou scenérii. Radost z této nádhery u Uhlířských Janovic však nesdílejí zemědělci, naopak jsou z této „krásy“ nešťastní.
Pohádkovou proměnu ve „strašlivé a hrůzu nahánějící“ námořní lapky zažily desítky dětí, které se v sobotu 10. července vydaly na Pirátskou stezku okolím Modré Hůrky na Českobudějovicku. Jejich tříkilometrové putování, spojené s plněním různých úkolů na trase, vyvrcholilo v cíli objevem pokladu. Truhly plné čokoládových zlaťáků.
Před sto čtyřmi lety se odehrála slavná bitva u Zborova. Slavná byla především pro Československé legie, které tehdy poprvé výrazně zasáhly do bojů první světové války.
/FOTO/ Hradecké Jiráskovy sady se nachází při soutoku řek Labe a Orlice. Jejich nejstarší část byla zbudována již roku 1868. Dřívější název parku byl důstojnický, k přejmenování na Jiráskovy sady došlo hned po převratu v roce 1918.
Lidé si chtějí posedět a trošku snít. U kávy, která chutná jinak. I díky starému stylu naší kavárny, povídá Günter Hawelka. Pokračovatel slavného rodu vídeňských kavárníků s českými kořeny. Jeho dědeček pocházel od Brna. Podnik návštěvníci rakouské metropole najdou v uličce jen pár desítek kroků od Štěpánského dómu. Patří k jedinečné vídeňské kavárenské kultuře, která letos slaví deset let od zapsání na seznam UNESCO jako součást světového nehmotného dědictví.
Český malíř Zdeněk Burian, od jehož úmrtí uplynulo na začátku července 40 let, je známý především jako ilustrátor dobrodružných knížek a také jeho paleontologickými rekonstrukcemi, kterými ve své době uchvátil svět. Jen málo jeho děl z jeho malířské dílny vybočuje z linie prehistorického malby. Jedním z nich je obraz Návrat.
