Na velkou změnu se už nějaký čas chystá opočenský zámek. Do příští sezony vkročí s novými prohlídkovými trasami. Jedna z nich zavede návštěvníky do druhého, zatím nepřístupného patra. Lidé tu najdou nejen zařízené apartmány sester Josefa Colloredo-Mannsfelda, ale třeba i muzeum zajímavostí z depozitářů, které ukrývalo právě druhé patro.
Nedaleko pohřebiště bývalého zajateckého tábora v Jindřichovicích, ve kterém byli za první světové války drženi hlavně srbští, ruští a italští vojáci, vzniklo nové parkoviště pro osobní auta, ale i autobusy.
Marie Čápová je starostkou Kasejovic již od roku 1994. Městu na jihu Plzeňska dnes podle ní nejvíce chybí zubař, za kterým musí lidé dojíždět až do 50 kilometrů vzdálené Plzně.
Ve čtvrtek 28. října proběhne na Městském stadionu v Děčíně oslava 100 let kopané v Děčíně. My jsme pro čtenáře připravili malý průřez historií děčínského fotbalu.
Když jeho první studenti usedli do lavic, svět byl zcela jiný než ten náš. Ve Vídni se tančily valčíky, v Americe pouhých šest let předtím skončila občanská válka a Paříž právě obsadila pruská vojska. Psal se rok 1871 a císař František Josef I. podepsal dekret o zřízení c. k. slovanského nižšího gymnasia v Třebíči. Sto padesát let poté, právě tuto sobotu, si Třebíčané onu poslední významnou událost připomněli velkolepými oslavami.
/FOTOGALERIE/ Rybníček uprostřed Chocerad se stal v pátek 8. října dějištěm Noci sokolských světel. Pravě k tomuto datu rozpustil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich v roce 1941 Českou obec sokolskou a nechal zabavit její majetek. Současně byla v noci ze 7. na 8. říjen spuštěna „Akce Sokol“, při které gestapa pozatýkalo přes 1500 čelních představitelů Sokola.
Původní zadání znělo brožura o pomníku v Měcholupech, ale Václav Zíka dal dohromady tolik informací, že vznikla před dvěma lety kniha o Předslavsku, která má čtyři sta stran.
/VIZUALIZACE/ Ač se na něm viditelně podepsal zub času, stále má své kouzlo. Kdyby jeho zdi mohly vyprávět, vydalo by to na řadu románů. „Snad se dočkám, až jednou bude zrekonstruovaný a třeba i přístupný veřejnosti s různými expozicemi o historii zámku,“ přemýšlí o jemnické památce Eva Čechová, která v královském městě pracuje.
/FOTOGALERIE/ V opavském cukrovaru odstartovali kampaň na výrobu cukru. Pravděpodobně až do konce ledna ji budou ve čtyřsměnném provozu nepřetržitě zajišťovat kmenoví zaměstnanci s nasmlouvanými brigádníky. Letošní nevyrovnané počasí, které dokázalo zemědělce pokaždé zaskočit, řepě evidentně prospělo.
Ve středu 30. září 2021 v 10.00 byla slavnostně otevřena výstava o cestě legionářů za první světové války. Je umístěna v přistaveném vlaku. Široké veřejnosti bude Legiovlak přístupný zdarma od čtvrtka 1. října až do neděle 10. října 2021. Za fotoreport děkujeme Josefu Zajícovi.
Ve středu 30. září 2021 v 10.00 byla slavnostně otevřena výstava o cestě legionářů za první světové války. Je umístěna v přistaveném vlaku. Široké veřejnosti bude Legiovlak přístupný zdarma od čtvrtka 1. října až do neděle 10. října 2021. Za fotoreport děkujeme Josefu Zajícovi.
Ve středu 30. září 2021 v 10.00 byla slavnostně otevřena výstava o cestě legionářů za první světové války. Je umístěna v přistaveném vlaku. Široké veřejnosti bude Legiovlak přístupný zdarma od čtvrtka 1. října až do neděle 10. října 2021. Za fotoreport děkujeme Josefu Zajícovi.
Výstava o cestě legionářů za první světové války byla slavnostně otevřena na konci září. Je umístěna v přistaveném vlaku. Široké veřejnosti bude Legiovlak přístupný zdarma až do neděle 10. října. Za fotoreport děkujeme Josefu Zajícovi.
Výstava o cestě legionářů za první světové války byla slavnostně otevřena na konci září. Je umístěna v přistaveném vlaku. Široké veřejnosti bude Legiovlak přístupný zdarma až do neděle 10. října. Za fotoreport děkujeme Josefu Zajícovi.
Výstava o cestě legionářů za první světové války byla slavnostně otevřena na konci září. Je umístěna v přistaveném vlaku. Široké veřejnosti bude Legiovlak přístupný zdarma až do neděle 10. října. Za fotoreport děkujeme Josefu Zajícovi.
Výstava o cestě legionářů za první světové války byla slavnostně otevřena na konci září. Je umístěna v přistaveném vlaku. Široké veřejnosti bude Legiovlak přístupný zdarma až do neděle 10. října. Za fotoreport děkujeme Josefu Zajícovi.
Výstava o cestě legionářů za první světové války byla slavnostně otevřena na konci září. Je umístěna v přistaveném vlaku. Široké veřejnosti bude Legiovlak přístupný zdarma až do neděle 10. října. Za fotoreport děkujeme Josefu Zajícovi.
/FOTO/ Jednou ročně vyrážejí mostečtí vinaři s plastovými nůšemi sklidit úrodu na Široký vrch. Připomínají šerpy v Himálaji. Vinná réva roste na srázu, kam nemůže traktor s valníkem, takže muži nosí sladké bobule do kopce na zádech jako ve středověku.
Ve středu 30. září 2021 v 10.00 byla slavnostně otevřena výstava o cestě legionářů za první světové války. Je umístěna v přistaveném vlaku. Široké veřejnosti bude Legiovlak přístupný zdarma od čtvrtka 1. října až do neděle 10. října 2021. Za fotoreport děkujeme Josefu Zajícovi.
Dvě kulatá výročí si poslední zářijovou sobotu připomenou ve Vernéřovicích. Od první písemné zmínky o obci v Kladské městské knize z roku 1351 letos uplyne 670 let a další kulaté výročí je 30 let od obnovení samosprávy obce Vernéřovice. Pro místní i přespolní bude připraven celodenní program.
Oslavy 125 let od vzniku železniční tratě Opava – Kravaře – Štěpánkovice – Bolatice – Chuchelná, původně vedoucí až do Ratiboře, nedovolil covid loni v říjnu uskutečnit.
Přinášíme článek Františka Sahuly "Dědeček autobus - Počátky autobusové dopravy v Mladé Vožici", který vyšel v Zemědělských novinách přesně před padesáti lety, tedy 21. 9. 1971. V závěru jej doplňuje novodobá poznámka Jiřího Kostrouna, řidiče autobusu z Mladé Vožice, který některé údaje zpřesnil.
Za velké slávy Olešnice v Orlických horách otevírala 13. září 1925 tehdy novou budovu české státní obecné školy. Její sláva však už dávno pohasla. Školáci se přestěhovali do bývalé německé školy v sousedství a do té české už dávno nechodí, život v ní utichl. Mohla by se však znovu probudit.
V živé paměti je ještě výbuch v bejrútském přístavu, kde loni 4. srpna explodovalo 2750 tun dusičnanu amonného, což mělo za následek více než 200 ztracených životů a 300 tisíc lidí bez přístřeší. K podobné explozi, jen ještě o něco děsivější a vražednější, došlo před 100 lety v sousedním Německu. Po výbuchu 450 tun směsi síranu a dusičnanu amonného v chemičce v Oppau zůstalo kolem 560 obětí.
/FOTOGALERIE/ Nestává se často, aby člověk viděl stejné datum v kalendáři a vyšité stříbrnou nití na stuze hasičského praporu. O víkendu Hlinku zaplnily slavnostní hasičské uniformy a starobylé tradice. Hasiči se sešli v kostele k obřadu svěcení praporu a pak v centru Hlinky stáli četnou stráž při odhalování památníku padlých první světové války. Obyvatelé Hlinky si teprve zvykají, že symbol jejich obce přezdívaný "Bezhlavý rytíř" ode dneška bude už jen Rytíř. Před desetiletími vandal urazil rytířovi hlavu. Vítání opraveného rytíře v centru Hlinky bylo vlastně symbolické vyrovnání se s vlastní minulostí.
Neorománský kostel Nanebevstoupení Páně ve Staré Roli se v sobotu otevřel návštěvníkům v rámci akce Dny evropského dědictví v Karlových Varech. Milovníci historie a architektury si během návštěvy kostela poslechli Karlovarský pěvecký sbor či odborný výklad o historii stavby od Antonína Maříka ze Státního archivu.
/FOTO/ Letectví, ona smělá touha lidstva po dobývání oblohy, nemá jen světlé stránky. Za více než sto let jeho existence v českých zemích vzniklo na Svitavsku několik letišť a obloha nad nimi se zaplnila poměrně intenzivním letovým provozem. Pozorný poutník však v krajině objeví také pomníčky, připomínajícími místa několika fatálních havárií civilních i vojenských letadel.
/ROZHOVOR/ Prastará tržní osada na zemské stezce, která vedla od Prahy na Německý Brod a dále na Moravu. První písemná zmínka o osadě Habry je již v Kosmově kronice z roku 1101, kdy přes Habry táhl kníže Oldřich se svým vojskem.
Po více než sto letech bude mít kostel svatého Martina v Klenčí pod Čerchovem opět všech sedm zvonů. Na odlití dvou nových kousků a obnovu pěti stávajících vybrali peníze tamější farníci.
/FOTOGALERIE/ Největší zločin na civilním obyvatelstvu v první světové válce. Tak odborníci mluví o arménské genocidě, při které bylo Turky vyvražděno 1,5 milionu Arménů. Smutnou kapitolu dějin bude nyní v Kralupech nad Vltavou připomínat nový památník.
/FOTOGALERIE/ Symbolem Hlinky býval Bezhlavý rytíř. Takovou přezdívku dostala socha rytíře, když mu místní vandal urazil hlavu. Restaurátor Tomáš Křivý po mnoha desetiletích rytířovi vrátil hlavu. Místní mu opět mohou pohlédnout do tváře.
/FOTOGALERIE/ Symbolem Hlinky býval Bezhlavý rytíř. Takovou přezdívku dostala socha rytíře, když mu místní vandal urazil hlavu. Restaurátor Tomáš Křivý po mnoha desetiletích rytířovi vrátil hlavu. Místní mu opět mohou pohlédnout do tváře.
/FOTOGALERIE/ Do státního zámku Konopiště se už v pondělí 20. září vrátí vzácný renesanční štít, který tam ukradli nacisté v roce 1943. „Štít bude nejprve představen při tiskové konferenci na Konopišti novinářům a od úterý by ho mohli vidět i návštěvníci zámku,“ potvrdila Šárka Bednářová, vedoucí odboru komunikace a prezentace Národního památkového ústavu.
/FOTOGALERIE/ Do státního zámku Konopiště se už v pondělí 20. září vrátí vzácný renesanční štít, který tam ukradli nacisté v roce 1943. „Štít bude nejprve představen při tiskové konferenci na Konopišti novinářům a od úterý by ho mohli vidět i návštěvníci zámku,“ potvrdila Šárka Bednářová, vedoucí odboru komunikace a prezentace Národního památkového ústavu.
/ROZHOVOR/ Být předsedkyní osadního výboru je práce na plný úvazek, ale zdarma. Přesně tak by se dala popsat funkce, kterou přijala svádovská obyvatelka a patriotka Irena Růžičková.
/FOTO, VIDEO/ Na svého rodáka, válečného hrdinu, politického vězně a exulanta Josefa Buršíka, od jehož narození uplynulo v sobotu 110 let, vzpomínali lidé v Postřekově. Pietního aktu se zúčastnili i jeho příbuzní a pamětníci.
/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Na Baníku byl poprvé jako malý kluk na konci sedmdesátých let, od té doby mu fandí a snaží se nevynechat jediné utkání. Pokud to jde. Navíc zachytává historii svého milovaného klubu, která bude příští rok již stoletá.
Tradiční jízda veteránů Trofeo Niké začala ve čtvrtek 9. 9. návštěvou Suché Rudné a Malé Morávky. V pátek 10. září se autoveteráni potkají s železničními veterány na osoblažské úzkokolejce.
Aktivní zálohy nesou nově čestný název praporečníka Karla Bezdíčka, který vyrůstal v Sezemicích u Pardubic a po vypuknutí první světové války se stal praporečníkem proslulé roty Nazdar. Své hrdinství prokázal při památném útoku 9. května 1915 v bitvě u Arrasu. Padl v krutých bojích své jednotky proti německé obraně, vzniku samostatného Československa se již nedožil.
Pardubická jednotka Aktivní zálohy nese nově čestný název praporečníka Karla Bezdíčka, který vyrůstal v nedalekých Sezemicích u Pardubic a po vypuknutí první světové války se stal praporečníkem proslulé roty Nazdar. Své hrdinství prokázal při památném útoku 9. května 1915 v bitvě u Arrasu. Padl v krutých bojích své jednotky proti německé obraně, vzniku samostatného Československa se již nedožil.
/SERIÁL/ V dalším díle seriálu Deník na návštěvě, ve kterém se vydáváme na putování po vesnicích, vesničkách i městech okresu Bruntál, zamíříme do osoblažského výběžku, nedaleko státní hranice s Polskem, kde leží Dívčí Hrad. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Počet obyvatel k 1.1.2019 činil 311.
Na poměrně náročný výšlap tímto koutem Vysočiny, na českomoravském pomezí, skrze lesy, městečka a vesnice, v nichž v každé je nějaká ta drobná památka a zajímavost, se vydal Miroslav Fiala. Za krásné fotografie z tohoto výletu děkujeme. Mrkněte do bohaté fotogalerie.
Na poměrně náročný výšlap tímto koutem Vysočiny, na českomoravském pomezí, skrze lesy, městečka a vesnice, v nichž v každé je nějaká ta drobná památka a zajímavost, se vydal Miroslav Fiala. Za krásné fotografie z tohoto výletu děkujeme. Mrkněte do bohaté fotogalerie.
Čím žijí vesnice či vesničky, které obvykle jen projíždíme ? Co je tam k vidění? A jak se tam žije? Seriál Deníku vás provede obcemi na Přerovsku a Hranicku. Přiblížíme vám místní atrakce, nejžhavější témata i zajímavé osobnosti. Tentokrát se podíváme do Radvanic.
Slezský sochař Josef Obeth (1884 – 1961) byl specialistou na pomníky a památníky. Sice po odsunu skončil v Německu, ale v českém i v polském Slezsku po něm zůstala řada zajímavých děl.