Kreativ

ŠTÍTEK: první světová válka

V Líšné měl sraz rod Opatrných z několika kontinentů

Deník na návštěvě v Líšné

Líšná se nachází zhruba 4 kilometry severovýchodně od Zbiroha. Je obklopena rozsáhlými lesy, téměř celé území spadá do CHKO Křivoklátsko. Obec je jednou z nejmladších v okrese.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Cestovní pas Františka Haana platný ve 20. letech 20. století.

Seriál o rodu Haanů z Löwenbergu - 6. díl

Třicetiletá válka, nejkrvavější konflikt odehrávající se v 17. století, ovlivnila osud mnoha lidí žijících v této neklidné době. Jedním z jejích důsledků byl hromadný exodus těch, kteří byli nuceni z náboženských či ekonomických důvodů opustit svoji vlast. Jednou z obzvláště těžce zkoušených oblastí byly i země Koruny české. Údělem emigrantů bylo postiženo mnoho příslušníků vyšších společenských vrstev, šlechty i měšťanstva. Jejich místa v hierarchii pobělohorských Čech zaujímali lidé, které válečná fortuna vyznamenala svoji přízní. Proces obměny obyvatel nekončil uzavřením vestfálského míru. I v poválečných letech, kdy se pomalu začínala zlepšovat ekonomická situace, docházelo, nyní již bez přímého ovlivňování ‚shora‘, k přílivu lidí z cizích zemí. Značnou část z nich tvořili příslušníci jazykově německy mluvícího etnika – jedním z nich byl i Jan Kryštof Haan. A právě o rodu Haanů z Löwenbergu vám nezávislý publicista Stanislav Vaněk nabízí obsáhlý text, který budeme na stránkách Deníku vydávat na pokračování.

Hrobka rodiny Futerových na hřbitově v Krásném Březně.

Hrobky významných Ústečanů chátrají. I ta výrobce mýdla s jelenem

Podívejte se, jaký osud postihl šest hrobek známých Ústečanů. Při svém vzniku patřily mezi chlouby a dominanty hřbitovů v Krásném Březně a na Střekově. Dnes to jsou skoro ruiny. Město je chce převzít pod svou správu a postupně je opravit. Jaká se vám nejvíce líbí? Můžete hlasovat v anketě pod článkem. 

Hrad Rychmburk stojí na magickém místě. V sobotu se otevře turistům

Hrad Rychmburk stojí na magickém místě. V sobotu se otevře turistům

Nový turistický cíl se od 22. května naskytne výletníkům do oblasti Železných hor. Pardubický kraj, který zdejší gotický hrad Rychmburk donedávna využíval pro sociální pobytové služby, jej částečně otevře veřejnosti. Letošní sezóna bude pilotní s malou expozicí o historii hradu, ale postupně se zde budou rozšiřovat služby pro turisty včetně přenocování i možnosti pořádání kulturních a společenských akcí.

Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštěm

I přes covid navštívilo skanzen přes 200 tisíc lidí

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm bylo první a až do 70. let minulého století jediné muzeum svého typu v České republice. Pandemie prověřila jeho atraktivitu a oblíbenost u turistů, jako snad ještě nikdy v historii.

Návštěva T. G. Masaryka ve Valašském Meziříčí, rok 1930.

Kukátko do historie Valašska: T. G. Masaryk čestným občanem Valašského Meziříčí

Přesně před 111 lety, 10. května 1910, bylo T. G. Masarykovi uděleno čestné občanství města Valašské Meziříčí. Čestné občanství profesora Masaryka nebylo později zrušeno ani v době první světové války (1914 - 1918), a to navzdory tomu, že byl propagandou označen za zrádce a že toto zrušení tehdy bylo nařízené ze strany rakouských úřadů

Uctění válečných hrdinů v Českém Brodě v pátek 7. května 2021.

V Českém Brodě si připomněli konec války

/FOTOGALERIE/ Výročí konce druhé světové války si v pátek 7. května připomněli v Českém Brodě. Nezapomnělo se ani na hrdiny první světové války, takže květiny byly položeny hned na několika místech.

Dřevěný kostel svatého Mikuláše v Jiráskových sadech v Hradci Králové.

Dřevěný kostel sv. Mikuláše dostane nový ochranný nátěr

Dřevěný kostel sv. Mikuláše v Jiráskových sadech získá před zahájením sezóny nový ochranný nátěr. Přispět by měl k prodloužení životnosti šindele. Nátěr v ceně 240 tisíc korun včetně DPH by měl být hotový do konce května. Turistickou sezonu chtějí v kostele zahájit 29. května.

Román „Osudy dobrého vojáka Švejka“ který napsal geniální Jaroslav Hašek byl poprvé vydán před 100 lety. Letos v roce 2021 oslavujeme velké výročí tohoto nesmrtelného románu, který byl přeložen do 58 mi jazyků.

Dobrý voják Švejk vyjadřuje základní myšlenku Jaroslava Haška

Román „Osudy dobrého vojáka Švejka“ který napsal  geniální  Jaroslav Hašek  byl poprvé vydán před 100 lety. Letos v roce 2021 oslavujeme velké výročí tohoto nesmrtelného románu, který byl přeložen do 58 mi jazyků. V roce 2018 vyšlo 43 české vydání Osudů.  Román je protiválečný, ale současně je i protirakouský.

Obec Vlachovice - Vrbětice na Zlínsku.

SERIÁL DENÍKU: Podívejte se, jak se žije v malebných Vlachovicích - Vrběticích

/FOTOGALERIE/ Čím žijí městečka či vesničky, kterými obvykle jen projíždíme? Co je tam k vidění a jak se tam žije? V oblíbeném seriálu Deníku tentokrát zamíříme do sousedního Zlínského kraje a tolik diskutovaných Vlachovic - Vrbětic. Jméno téhle malebné "dvojobce" oblétlo kvůli kauze ruských agentů bez nadsázky celý svět. Vrbětice, to ale nejsou jen smutně proslulé muniční sklady.

Bývalá rota pohraniční stráže na Bystřici.

Podívejte se na někdejší rotu pohraniční stráže na Bystřici. Brzy půjde k zemi

Fichtenbach nebo také Fuchsova Huť. Tak se dříve jmenovala obec nedaleko Folmavy, která později získala název Bystřice. Kdysi malebnou vísku poznamenalo vysídlení německých obyvatel a vztyčení železné opony. Po roce 1945 tady vznikla rota pohraniční stráže, která už je řadu let opuštěná a chátrá. Vojenské objekty půjdou brzy k zemi.

Noční vlci v Pardubicích

OBRAZEM: Noční vlci v Pardubicích

Čeští sympatizanti kontroverzního ruského motorkářského klubu Noční vlci uctili památku sovětských vojáků padlých za druhé světové války a zároveň i padlých tureckých vojáků z první světové války na hlavním hřbitově v Pardubicích.

Bývalá rota pohraniční stráže na Bystřici.

Podívejte se na někdejší rotu pohraniční stráže na Bystřici. Brzy půjde k zemi

Fichtenbach nebo také Fuchsova Huť. Tak se dříve jmenovala obec nedaleko Folmavy, která později získala název Bystřice. Kdysi malebnou vísku poznamenalo vysídlení německých obyvatel a vztyčení železné opony. Po roce 1945 tady vznikla rota pohraniční stráže, která už je řadu let opuštěná a chátrá. Vojenské objekty půjdou brzy k zemi.

Severoitalský region Trentino - místo pro jedinečnou aktivní dovolenou.

Za sportem i jídlem do Trentina

Sedm hodin jízdy autem z Prahy směrem na jihozápad leží opravdový zázrak – místo pro jedinečnou aktivní dovolenou. V severoitalském regionu Trentino vás čekají nekonečné možnosti pro outdoorové sporty v kulisách majestátních Dolomit, průzračných jezer a staletých lesů, ale i jedinečná gastronomie a usměvaví Italové.

František Kuba

Kulaté výročí: první poslaný email

Víte, že před půlstoletím byl poslán první email na světě? Kdo to dočte do konce, tak se dozví, jak naši předci dokázali posílat emaily z Milotic nad Opavou do celé Evropy už před sto lety.

Rozloučení se zvonem Maria v Dřevohosticích

Zvon Maria v Dřevohosticích se rozezněl naposledy

Pro obyvatele Dřevohostic to bylo těžké loučení. Na historické renesanční zvonici se v sobotu naposledy rozezněl zvon Maria, jehož zvuk provázel celé jejich dětství a mládí. Kvůli poškození se jej obec rozhodla nahradit novým a uspořádala kvůli tomu veřejnou sbírku. Protože se na účtě sešlo úctyhodných 750 tisíc korun, nechají nakonec radní odlít místo jednoho nového zvonu dva.

Každodenní jihlavský obrázek z časů Rakousko-Uherska: Ženy odcházejí domů z ranní směny v tabákové továrně.

Jihlavská "tabačka" dávala práci stovkám lidí, před 105 lety v ní bylo dusno

Bankéři si dopřávali značková havana, vojáci zase fajfky. Jeden kouřil víc, jiný míň, ale kolem roku 1900 kouřili všichni. Mladí, staří, bohatí, chudí. Jihlavská tabáková továrna dávala od roku 1851 práci stovkám lidí, většinou ženám. Platilo to i za první světové války, když doma chyběla mužská ruka a všichni se strachovali, aby táta nepadl.

Poslední klapka uzavřela v sobotu 24. dubna 32denní natáčení nového českého filmu Poslední závod.

Natáčení filmu o závodu na hřebenech Krkonoš skončilo poslední klapkou

/FOTO/ Poslední klapka uzavřela v sobotu 24. dubna dvaatřicet dní dlouhé natáčení nového českého filmu Poslední závod. Drama z počátků lyžařského sportu podle skutečné události vzniká v produkční společnosti Punk Film, v režii Tomáše Hodana, který je zároveň autorem námětu a scénáře.

Osecký Jadran na začátku dubna 2021

Pláž i cyklokemp. Chtěli bychom zvelebit okolí Jadranu, říká starosta

Osek nad Bečvou zná většina lidí díky přírodnímu koupališti Jadran, které je snadno dostupné po cyklostezce Bečva a během letní sezony sem zamíří tisíce lidí. Málokdo už ale ví, že přes obec prochází nejvytíženější železniční kolej v České republice, a jsou zde zajímavé památky. 

Zrestaurovaná socha Žofie v Radějově před obecním úřadem.

Opět září Žofie: socha ze zahrady umučeného lékaře je v Radějově opravená

Socha tajemné Žofie z Radějova je jako nová. Ruce restaurátora Josefa Krososky z Bavor na Břeclavsku vrátily svůdné nahé ženě i amputovanou část nohy. Ta je tak před obecním úřadem v plné kráse, kterou jen částečně zahaluje osuška. „Potěšilo mě, jak se i díky dotaci z kraje na opravu památek podařilo opravit sochu tak, že nyní září,“ sdělil radějovský starosta Martin Hájek.

Americký prezident Joe Biden

Přelomový krok. Biden formálně uznal genocidu Arménů za Osmanské říše

Americký prezident Joe Biden dnes formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky Osmanské říše před více než sto lety. Informovala o tom agentura AP. Bidenovi předchůdci se používání termínu genocida v souvislosti s událostmi z let první světové války po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko.

Nahoru Facebook