Kreativ

ŠTÍTEK: první světová válka

Nový znak obce Svojkovice

Deník na návštěvě ve Svojkovicích

Cílem projektu Deník na návštěvě je přiblížit život lidí v západočeských městech a obcích, a to jak v tištěné i jeho webové podobě. Těšit se můžete na příběhy lidí, informace ze spolků a zapátráme i v historii obcí.

Most přes Šípský potok je v havarijním stavu. Nyní se projektuje nový mostek.

Nový most a polozapuštěné kontejnery. Takové jsou hlavní plány Krakovce

/FOTOGALERIE/ Obec Krakovec, kde se nachází stejnojmenný unikátní hrad, trápí už několik let havarijní stav zdejšího mostu přes Šípský potok. V současné době je průjezdný jen na vlastní riziko, avšak snad už letos by se mohlo začít se stavbou nového mostu. To ovšem není jediný plán, který vedení obce pro letošek má.

Tomáš Ticháček, jednatel STT SERVIS, s.r.o.

Rodinná firma z Dlouhé Loučky dodává Mercedesu i Jaguaru

Začali v roce 2001 ve stodole na okraji Dlouhé Loučky, kterou po první světové válce získal jejich děd-legionář. Rodinná společnost STT Servis Tomáše Ticháčka a jeho otce se orientovala zejména na zámečnickou výrobu kovových palet na převoz technických plynů a adaptéry pro nakladače. „Začínali jsme sami dva se zámečnickou výrobou. Dařilo se a firma se úspěšně rozvíjela,“ ohlíží se Tomáš Ticháček.

Poznejte, které město je zachycena na snímku.

Fotohádanka: Poznejte, které město je na fotce

Redakce Děčínského deníku si připravila seriál, ve kterém budete hádat známá/neznámá místa Děčínska let současných i minulých. Tak schválně jak moc znáte své okolí? Hlasovat můžete na webu Děčínského deníku 10 dnů v nevýherní anketě. V dalším dílu uvedeme správnou odpověď.

Bechyňský most Duha.

Most Duha vzbuzuje úžas. Láká ale i sebevrahy

Bechyňský most je národní kulturní památkou. Nad Lužnicí se klene od roku 1928. Jeho architektura láká turisty, ve městě patří mezi nejfotografovanější místa. Pojí se s ním ale i méně radostné události: výška přitahuje sebevrahy. Osudná se stala i jednomu ze stavitelů.

Dolní náměstí, r. 1913 byla v domě čp. veřejná čítárna (fotografie z r. 1927 (Vsetín očima fotografů).

Vsetínská knihovna slaví 100 let: A jak to bylo s čítárnou?

Vstoupili jsme do nového roku 2021, ve kterém si od ledna až do prosince bude Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně připomínat své úžasné jubileum, výročí 100 let od svého založení. Ve spolupráci s knihovnou vám v rubrice Čtenář reportér budeme přinášet zajímavé články, které vám dají nahlédnout do její bohaté historie. 

Nový kříž na městském hřibově v Lipníku nad Bečvou připomíná oběti ze zdejších lazaretů z období Velké války

Nový kříž v Lipníku připomíná oběti ze zdejších lazaretů. Takto jej odhalili

Nejčastěji umírali na průstřel páteře, tyfus, zápal plic, malárii nebo tetanus. O zraněné vojáky, ale i nakažené španělskou chřipkou, se před sto lety starali hned v několika budovách vojenského lazaretu v Lipníku nad Bečvou. Na jednom z míst, kde byli pochováni - zdejším městském hřbitově - teď připomíná jejich hrdinství dvoumetrový kovaný kříž. Monument má symbolizovat utrpení i naději.

Nejděsivější místo v Praze. Hřbitov bláznů skrývá několik tajemství

Jedno z nejtajemnějších a nejděsivějších míst v Praze. To je bohnický hřbitov bláznů. Břečťanem zarostlé hroby, o které nikdo desetiletí nepečoval, vyvolávají v návštěvnících tohoto nevšedního a různými báchorkami opředeného místa nepříjemný pocit a kapky studeného potu na čele.

Piruety na ostří nože aneb O životě Josefa Blaua

Spisovatelka Marie Korandová – Majtánová, která se počátkem února dožívá pětaosmdesáti let, se ve svém šestém románu zaměřila na znalce Šumavy, historika, národopisce a učitele i autora řady etnografických publikací Josefa Blaua (1872 - 1960).

Jak jsem psal jedničky s bičem

V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.

Jak jsem psal jedničky s bičem

V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.

Jak jsem psal jedničky s bičem

V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.

Jak jsem psal jedničky s bičem

V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.

Jak jsem psal jedničky s bičem

V první třídě národní školy mě vyučoval pan řídící učitel Adolf Ramach. Byl to již starší pán, a tak jsme patřili k jedné z jeho posledních generací, které zasvěcoval do tajů písmen a číslic i jiných základních vědomostí. Ještě než jsme začali psát samotné číslice, tak jsme nacvičovali a psali číslicím podobné tvary, jako například biče. A v tomto případě, kdy tahem naší ruky vznikala podoba jedničky, jsme tedy tu kratší čárku psali jako vlnovku.

Jak se v minulosti tkalo? Právě to si na vlastní kůži vyzkoušíte v Příboře

Pohádku o Dobrunce, která denně musela spřádat na kolovratu, zřejmě zná mnoho lidí. Autorka Božena Němcová ve své báchorce O zlatém kolovrátku vykreslila chudobu tehdejší doby a kolovrat byl jedním ze zdrojů obživy. Místem, kde si návštěvník může práci na kolovrátku či tkalcovském stavu a jiné staré technologie vyzkoušet, je nyní Centrum tradičních technologií v Příboře (CETRAT), pobočka Muzea Novojičínska.

Muzeum v Příboře na historickém rozcestí

Letošním rokem muzeum v Příboře zahajuje pomyslnou sérii zajímavých výročí. V srpnu to bude 110 let od Krajinské výstavy konané v Příboře. Na ní bylo shromážděno velké množství exponátů, které představovaly základ pozdějšího muzea.

FOTO: Vila Gustava Geipla je na prodej. Město vyčkává

Více než dva tisíce metrů čtverečních a téměř jeden a půl století dlouhou historii získá nový majitel vily Gustava Geipla. Honosné sídlo továrníka a mecenáše prodává stát ve veřejné aukci. Vyvolávací cena je více než osm milionů korun. Zájem o zachování historicky cenné stavby má i město, dražby se ale zatím účastnit nebude. Zkusí najít jinou cestu.  

Špendlík na mapě: Zříceninu Cimburku čeká zakonzervování

/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Z někdejšího hradu Cimburk zbylo na kopci nad Městečkem Trnávka jen několik zdí a brána. Zřícenina kdysi žila trampským festivalem a divadlem. Dnes jsou tady natažené pásky, vzrostlé keře a vstup jen na vlastní nebezpečí. Obec ale letos začne se zakonzervováním zříceniny.

Alejí roku je lipové stromořadí v Hrušové

První místo ankety Alej roku 2020 v Pardubickém kraji vybojovala alej v Hrušové na Orlickoústecku se 114 hlasy. Celonárodní vítězkou se stala Svárovská alej v Jihomoravském kraji, pro kterou hlasovalo 585 lidí.

Nahoru Facebook