/Z HISTORIE OSTRAVY/ Před sedmdesáti třemi lety získal čestné občanství města Ostravy generál Andrej Ivanovič Jeremenko. Této pocty se dočkala plejáda komunistických osobností. Řada z nich byla později ze seznamu vymazána, takže tam zůstali z těch sovětských jen generál Jeremenko a rozvědčice Marie (Tamara) Bobyreva.
/STALO SE PŘED/ Rakouský politik a právník Adolf Schärf se narodil před 130 lety v Mikulově. V letech 1957–1965 byl prezidentem Rakouska, jenž zemřel v úřadě.
Dne 29. března 1945 odpálili Němci proti britským ostrovům poslední ze svých zbraní odplaty číslo jedna neboli "Vergeltungswaffe 1" (V-1). Raketa přistála na poli poblíž anglického Datchworthu. Nikoho nezabila ani nezranila.
Dnes si představíme osobu slovenského důstojníka, který se podílel na osvobození Vsetína. Mikuláš Markus se narodil 27. června 1897 ve vesnici Málinec na středním Slovensku.
Ano, víme dobře, že jak praví pranostiky, když běží měsíc březen, za kamna si ještě rádi vlezem - a jak mají na svědomí peripetie s koronavirem, patrně až skončí březen a přijde duben, dál si z nutnosti doma pobudem.
Nákaza a nemoci si nevybírají podle popularity, což se opět potvrdilo, když infikování novým typem koronaviru oznámil i americký herec Tom Hanks. Ne vždy ale musí vážná nemoc znamenat konec všech plánů. Po skončení první světové války drtila svět pandemie nebezpečné španělské chřipky. Zasáhla i osobnosti, které později vstoupily svým dílem do historie.
Linec – Koronavirus je rychlejší než naše tiskárna. V dnešní příloze Týden avizujeme největší rakouský veletrh sportu, fitnesu a pohybu - Sport & Fun Messe v Riedu. Měl být 13.-15. března. Je ale odložen na neurčito.
/ROZHOVOR/ Lékař a bývalý ředitel kyjovské a Úrazové nemocnice v Brně Petr Svoboda se před čtrnácti dny vrátil z alpských svahů. Ani v sedmdesáti letech se koronaviru neobává, i když patří do věkově nejohroženější skupiny. „Nebojím se toho, dokonce jsem byl v Itálii lyžovat. Nedomnívám se, že bych měl virus dostat,“ svěřil se Svoboda.
/ROZHOVOR/ Lékař a bývalý ředitel kyjovské a brněnské Úrazové nemocnice Petr Svoboda vnímá jako největší nebezpečí šíření nového koronaviru fakt, že hrozí nedostatek plicních ventilátorů. "To je hlavní nebezpečí. Pokud by jejich počet překročil počet těch, kteří by ventilaci potřebovali, nastal by velký problém. Odborníci by totiž museli začít určovat, koho ventilovat a koho ne," říká v rozhovoru pro Deník.
Na následujících řádcích si můžete přečíst vzpomínky Richarda Ondruška, jehož otec František Ondrušek pocházel ze Záhorovic a byl bratrem mé prababičky. Emigroval těsně před začátkem první světové války, když 15. března 1914 odplul z Brém do New Yorku.
Hlavním cílem ochotnických divadel je především přítomné diváky pobavit. Tu metu si vytyčili i popovičtí divadelníci, kteří přišli do Votic s první vlastní hrou Až po vás výsosti, k níž se jako autor přihlásil principál divadla Dušan Padevět.
Podle mého názoru určitě slavit. Tento den ovšem nevznikl proto, aby se ženám dávaly květiny. A tak možná vhodnější výraz než “slavit” je “připomínat”.
Držitel Oscara Sam Mendes, režisér bondovek Skyfall, Spectre a filmu Americká krása, natočil jedinečný epický příběh z první světové války s názvem 1917.
Bláto, kameny, kopce. Ty nejhorší terény a k tomu překážky. To jsou závody ORC neboli překážkové běhy v terénu. Vyžívá se v nich i pelhřimovský Jan Zabloudil. „Nejlepší mé umístění je tři týdny staré. V závodě Winter Spartan Race jsem skončil druhý v kategorii nad třicet let,“ svěřil se. V popředí byl i v absolutním pořadí: „Zajímá mě spíše má věková kategorie, ale všichni na absolutní pořadí koukáme. Byl na začátku druhé desítky, a to mě těší,“ doplnil.
Sam Mendes je z rodu režisérů, jenž si dokáží poradit s každou látkou. Sám si vyzkoušel rodinné drama Ameriky padesátých let, gangsterku z dob prohibice, či akční podívanou v posledních dvou Bondovkách. Jedná se o filmaře, který dokonale ovládá své řemeslo, a každý jeho film představuje událost. Totéž platí i o jeho novince z dob první světové války.
S první vlastní hrou se popovické divadlo Tělovýchovné jednoty Sokol Popovice představí v pátek 6. a v sobotu 7. března ve Voticích od 19 hodin. Děj se odehrává v neupřesněné době před první světovou válkou.a nejde o nic menšího než o světový mír.
Jedinečné dílo dokončili ve valašskomeziříčské gobelínové manufaktuře. Pro soukromou sběratelku utkali rozměrný ornamentální koberec podle návrhu Emanuela Karla Pelanta, jenž se zdejší dílnou spolupracoval před více než sto lety, za působení jejího zakladatele Rudolfa Schlattauera.
a první republiky to byl železniční uzel, trať odtud vedla na území jiného státu. Dnes zašlou slávu nádraží v Bernarticích připomíná už jen historická staniční budova. Roky chátrá, demolici ale nakonec s největší pravděpodobností unikne. Podobně jako výpravní budova ve Zlatých Horách.
1917 je nový film držitele Oscara Sama Mendese, režiséra bondovek Skyfall, Spectre a filmu Americká krása. Jedinečný epický příběh z první světové války diváci zhlédnou v pátek 28. února od 20 hodin (a 4. března od 19 a 7. března od 20 hodin) v kině Vltava.
K premiéře filmu 1917 se připojí také Zámecký biograf. Válečné drama s názvem 1917 oskarového režiséra Sama Mendese přinese příběh z první světové války. Autor bondovek nebo Americké krásy natočil nervy drásající boj dvou vojáků, kteří musí doručit zásadní zprávu, s časem.
Šestadevadesátiletý Václav Pirožek se narodil více než devět set kilometrů od Znojma. Světlo světa spatřil 17. července 1924 ve vesnici Budky Hubinské ve Volyni, kam předtím přišli jeho předkové. Je jedním z několika desítek volyňských Čechů z této vesničky, kteří rok před koncem druhé světové války narukovali jako nováčci na vojnu. Dnes žije v léčebně dlouhodobě nemocných ve znojemské staré nemocnici. „Na vojnu jsem narukoval když mi bylo devatenáct let. V naší vesnici žilo asi deset procent Ukrajinců, ostatní byli Češi. Sousední vesnice se jmenovaly Hubyn a Nyva. To byly české vesnice,“ vzpomíná Pirožek.
/FOTOGALERIE/ Jeho revírem je Benešov, a i když jeho tempo už dávno není vražedné, aktivitou v oblasti sběratelství to řadě mladších ještě stále nandá. Řeč je o jednom z nejvýznamnějších sběratelů v kraji, Bohumilu Zimovi st. Za téměř půlstoletí dokázal nashromáždit tolik originálních dokumentů, že si to skoro nelze představit.
V sobotu 22. února se v Milevsku uskuteční už 158. maškarní průvod. Tradice Milevských maškar je na seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Milevské maškary jsou dvakrát zapsány v České knize rekordů s největším masopustním průvodem, a to roku 2011 s 629 maskamia v roce 2016 s 1248 maskami v průvodu. Teď můžete nahlédnout do jejich historie.
Sam Mendes, režisér bondovek Skyfall, Spectre a filmu Americká krása, natočil v koprodukci s Velkou Británií jedinečný epický příběh z první světové války, který nazval jednoduše 1917.
V lednu se na pultech knihkupectví objevila zajímavá kniha Vznik Československa, Deutschböhmen a Liberec v letech 1918–1919. Její autorkou je historička Miloslava Melanová. Samotný text publikace tvořila zhruba čtyři měsíce, nicméně dějinám města se věnovala už dlouho předtím a v roce 2018 získala nové prameny, uložené v Národním archivu a v archivu Masarykova ústavu.
V lednu se na pultech knihkupectví objevila zajímavá kniha Vznik Československa, Deutschböhmen a Liberec v letech 1918–1919. Její autorkou je historička Miloslava Melanová. Samotný text publikace tvořila zhruba čtyři měsíce, nicméně dějinám města se věnovala už dlouho předtím a v roce 2018 získala nové prameny, uložené v Národním archivu a v archivu Masarykova ústavu.
V lednu se na pultech knihkupectví objevila zajímavá kniha Vznik Československa, Deutschböhmen a Liberec v letech 1918–1919. Její autorkou je historička Miloslava Melanová. Samotný text publikace tvořila zhruba čtyři měsíce, nicméně dějinám města se věnovala už dlouho předtím a v roce 2018 získala nové prameny, uložené v Národním archivu a v archivu Masarykova ústavu.
V lednu se na pultech knihkupectví objevila zajímavá kniha Vznik Československa, Deutschböhmen a Liberec v letech 1918–1919. Její autorkou je historička Miloslava Melanová. Samotný text publikace tvořila zhruba čtyři měsíce, nicméně dějinám města se věnovala už dlouho předtím a v roce 2018 získala nové prameny, uložené v Národním archivu a v archivu Masarykova ústavu.
Odborný pracovník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích Jakub Drozda v jindřichohradecké knihovně ve čtvrtek 20. února od 16.30 hodin promluví o osudech pomníků obětem první světové války na území Jihočeského kraje.
Do podoby budoucího uměleckého díla na Nerudově náměstí v Žatci promluví samotní obyvatelé města. Tamní radnice chystá na poslední únorovou sobotu setkání s lidmi, při něm se k tématu budou moci vyjádřit v anketě. Zároveň při odpolední akci s názvem Den navíc chce město náměstí, jež loni prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, veřejnosti oficiálně představit.
Nově naleznete seriál Jak jsme žili na Děčínsku na stránkách týdeníku, který vychází každou středu jako příloha tištěného Deníku. Další díl naleznete v novinách ve středu 19. února.
O zpřístupnění židovského tyfového hřbitova v Havlíčkově Brodě se snaží místní skauti. Unikátní místo z první světové války, které je jediné svého druhu v České republice, by se mohlo stát turistickou památkou. Ovšem pokud s tím bude souhlasit židovská obec. Ta není proti, ale obává se že by hřbitov mohli zhanobit vandalové. Nechte hřbitov na pokoji, stačí se o něm zmínit v učebnicích, navrhuje bezpečnostní analytik Jan Schneider.
Přesně před 95 lety byla Třebíč vzhůru nohama. Důvodem bylo dění v někdejším Kohnově mlýně na dnešní ulici Na Potoce. Tehdy se jí říkalo Horní nábřeží a Kohnův mlýn už v té době nebyl mlýnem, nýbrž činžovním domem pro sociálně slabé. Za 1. světové války v něm mimo jiné bydleli i manželé Dvořáčkovi, kteří se spolu bratry Fejtovými a jejich otcem stali hlavními pachateli jednoho z nejděsivějších zločinů spáchaných na našem území.