
V Čejči připraví pomník padlým. U hřbitova
Čejči chybí pomník padlým v první světové válce. To chtějí místní změnit. Vzpomínka na padlé má vzniknout poblíž hřbitova.
Čejči chybí pomník padlým v první světové válce. To chtějí místní změnit. Vzpomínka na padlé má vzniknout poblíž hřbitova.
Liberecké čtvrti Filipov a Kristiánov, lázně, kostely, ale i přehrady a známé objekty v Jizerských horách. To vše vzniklo za působení šlechtického rodu Clam-Gallasů. Co všechno udělali pro město a okolí, mapuje unikátní výstava v Liberci.
Město prověří, jaký výhled se naskytne budoucím návštěvníkům. Vyšle kvůli tomu dron.
Mystifikační komedie Ladislava Smoljaka.
/ROZHOVOR/ Miroslav Jančar z Jirkova připravuje knihu o legionářích z Mostecka. O ní vyprávěl v Týdeníku Mostecko, který vyšel v pondělí 23. prosnce.
Přestože dnes je vánoční strom v Evropě zdaleka nejrozšířenějším a nejoblíbenějším symbolem Vánoc, ve většině evropských zemí se prosadil až počátkem 19. století. Spolu s ním se v domácnostech začaly postupně objevovat i vánoční ozdoby, jež se během času hodně proměňovaly.
Obec připravila pro zájemce zajímavou válečnou publikaci. Kniha s názvem Občané Kamenného Újezdu v první světové válce a v boji za republiku aneb Co bylo i nebylo zjištěno sto let poté je vydána na počest padlých legionářů a ke stému výročí Československé republiky.
Co všechno může být zázrak? Přírodní úkaz, lidská schopnost, výjimečná událost, ale i leccos jiného. Vybrali jsme pětici z těch nejzajímavějších.
Ještě ani neutichla bouřlivá diskuse kolem možného pomníku Vlasovcům v pražských Řeporyjích a je tu další spor. Prokremelské ruské organizace v Česku zaútočily na ruskou zástupkyni v Radě vlády pro národnostní menšiny Eugenii Číhalovou, že "klade věnec na hrob válečnému zločinci". Šlo o uctění památky kozáků, jímž velel Helmuth von Pannwitz. Ataman kozáckého sboru. Ale také nacistický generál.
Zastupitelstvo města udělilo čestné občanství Statutárního města Kladna in memoriam Josefu Havlíčkovi za jeho výrazný, téměř čtyřicetiletý přínos k rozvoji české architektury, zejména pak za nesmazatelné ovlivnění tváře Kladna prostřednictvím vyprojektování a výstavby sídliště Kladno–Rozdělov, nyní Sídliště architekta Havlíčka, s jeho dominantami - unikátními věžovými domy.
Když se řekne jméno Ondřej Sekora, většině lidí se vybaví otec legendární postavy Ferdy Mravence. Tvorba tohoto ilustrátora a spisovatele, brněnského rodáka, byla ale mnohem širší. Představuje ji nová výstava v Dietrichsteinském paláci brněnského Moravského zemského muzea. Koná se u příležitosti sto dvacátého výročí Sekorova narození.
Kostel Nejsvětější Trojice v Raduni je jednolodní kostel vystavěný na přelomu 16. a 17. století v pozdně gotickém až renesančním slohu.
Brno - Devadesátá léta minulého století znamenala pro lidi řadu změn. Po sametové revoluci si zvykali na znovu získanou svobodu a objevovali všechny možnosti, které přinášela. Brňané v devadesátých letech zažili ještě jednu přelomovou událost. Po sedmašedesátileté přestávce se o pořádek v městě začala opět starat Městská policie. V Brně totiž strážníci působili už i v minulosti, konkrétně mezi lety 1866 až 1923. První éru sboru mapuje strážník Michal Simandl. „Strážníci tehdy měli mnohem větší kompetence, než jaké mají obecní policie v současnosti,“ říká.
Devadesátá léta minulého století znamenala pro lidi řadu změn. Po sametové revoluci si zvykali na znovu získanou svobodu a objevovali všechny možnosti, které přinášela. Brňané v devadesátých letech zažili ještě jednu přelomovou událost. Po sedmašedesátileté přestávce se o pořádek v městě začala opět starat Městská policie. V Brně totiž strážníci působili už i v minulosti, konkrétně mezi lety 1866 až 1923. První éru sboru mapuje strážník Michal Simandl. „Strážníci tehdy měli mnohem větší kompetence, než jaké mají obecní policie v současnosti,“ říká.
Znojemsko /STALO SE PŘED/ - Sto dvacet let uplyne ve středu od narození malíře a výtvarníka Otakara Zeminy. Rodák z Nové Paky sloužil po absolvování reálky na v první světové válce na východní frontě a poté v legiích v Itálii. Vystudoval Akademii výtvarných umění.
Znáte bigglesovky? poprvé je u nás mladí kluci a holky četli v tragickém roce 1938, znovu pak během neméně dramatického roku 1969. Po revoluci patřila dobrodružství odvážného pilota k první západní literatuře, která se k nám dostala. Teď se Biggles opět vrací. Najde nové fanoušky?
/ROZHOVOR/ Miroslav Jančar z Jirkova je autorem knihy o legionářích Chomutovska. O ní vyprávěl v Týdeníku Chomutovsko, který vyšel v úterý 10. prosnce.
Adventní víkend nabízí spoustu možností.
Hodonín – Dvě významné osobnosti Hodonína odešly na přelomu letošního listopadu a prosince. Po krátké těžké nemoci zemřel 27. listopadu ve věku devětasedmdesáti let Ludvík Šašinka, který neúnavně přednášel a seznamoval veřejnost s minulostí hodonínských kasáren, pomníku prezidenta Masaryka či padlých v první světové válce.
Kněz je člověk, který má srdce i rozum, náruč i moudrost, i plnou dlaň vždy otevřenou pro věřící i nevěřící, sympatizující i odpůrce, pro všechny obyvatele jeho farní obce i za její hranicí a to v dobách příhodných i nepříhodných, v dobách strádání i dobách hojnosti. A že takový otec Antonín Hefka byl a je, svědčí i neustále plápolající plamen svíček na jeho hrobě na hřbitově mezi kněžskými hroby ve Veselí nad Moravou.
Legionáře Leopolda Matouše připomněly přednáška a další program v Rudolfově v polovině listopadu.
Není muzeum jako muzeum. Jedno takové méně tradiční se nachází v opavské nemocnici, konkrétně v prvním patře pavilonu O a jmenuje se Muzeum patologie. Celkem je zde k vidění kolem 250 tekutinových či kostěných preparátů, dále také historická i novodobá literatura, mikroskopy a nechybí ani nástroje patologa.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Datum 28. října je v naší historii nesmazatelně zapsáno jako den vzniku samostatného, svobodného a demokratického státu pod vedením „otce národa“ T. G. Masaryka.
Po uzavření německo-sovětského paktu Molotov-Ribbentrop o vzájemném neútočení, k němuž došlo v srpnu 1939, se pozornost Sovětského svazu přesunula k Finsku. Tajný dodatek, jímž si obě říše rozparcelovaly střední Evropu, totiž řadil Finsko spolu s pobaltskými státy do sovětské sféry vlivu.
Za příkladnou péči o válečné hroby obdrželo město Semily ocenění od zástupce ministerstva obrany Imricha Vetráka a hejtmana Libereckého kraje Martina Půty.
Letos slaví 80. výročí od svého fungování. Definitivní rozhodnutí o výstavbě nové prostorné nemocniční budovy v Táboře padlo 8. června 1929. Předtím Táborákům sloužila pouze malá poliklinika na Wilsonově ulici (dnešní Budějovická ulice) s kapacitou 45, později 65 lůžek. Jak říkají historické anály, po první světové válce se tu dokonce tísnili tři pacienti na dvou lůžkách.
Přinášíme vám pravidelný servis plný tipů, jak zajímavě strávit víkend
Ve čtvrtek bude v Muzeu luhačovického Zálesí zahájena výstava Luhačovice a Židé, která zpracovává téma historie židovských obyvatel Luhačovic a návštěvníků luhačovických lázní židovského vyznání v průběhu staletí.
Festival Šumava litera probíhá od roku 2015. Od počátku jej pořádá Městské kulturní středisko Vimperk a od letošního roku také spolky Šumava Litera a Knihy über Grenze, za podpory města Vimperk.
Muzeum středního Pootaví Strakonice bude mít jednu z největších sbírek dud ve střední Evropě. Informovala o tom ředitelka muzea Ivana Říhová.
Třebíč /FOTOGALERIE/ - Unikátní soubor fotografií z první světové války je vůbec poprvé vystavený v třebíčském muzeu. Snímky během válečných let pořídil třebíčský fotograf Antonín Kurka. Zachytil na nich místa, kterými prošel a tváře lidí, kteří s ním sdíleli válečné osudy.
Pan Zlatěk Maršák se narodil československým rodičům na Podkarpatské Rusi. Později se stal uznávaným docentem fyziky. Jeho otec Ervín Maršák bojoval jako legionář v Rusku za první světové války.
Sobíňov – Ten Francouz se asi musel zbláznit, napadlo zřejmě posádku maďarského pancéřového vlaku, když uviděli, že se letoun Breguet vrací a znovu nasazuje k náletu. Vzápětí se od trupu odlepila druhá bomba a přesně zasáhla lokomotivu s připojeným velitelským vozem. Následná exploze zničila nejen pancéřový vlak, ale i nádraží Parkaň Nana, přeplněné posilami připravenými na generální útok na Bratislavu. Pilot ale nebyl šílenec, nýbrž to byl jeden z nejzkušenějších bombardovacích pilotů francouzského letectva. A nebyl to Francouz, nýbrž Čech. Jmenoval se Bedřich Starý. Letos od jeho narození uplyne 125 let.
Přinášíme vám pravidelný servis plný tipů, jak zajímavě strávit víkend.
Třebíč - Prošel zákopy první světové války a během válečných let pořídil několik stovek fotografií vojáků. Unikátní soubor snímků z pozůstalosti Antonína Kurky z Třebíče je nyní vystaven poprvé. Lidé jej mohou vidět v galerii Tympanon třebíčského muzea.
Moravská Nová Ves – Přestože už kasárna v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku dávno nestojí, mohou se do nich lidé ještě i nyní vypravit. Tedy aspoň díky četbě. Provede je jimi právník Jiří Glet prostřednictvím své elektronické knihy s výstižným názvem Bez spojení není velení a bez pakárny není vojna.
Legiovlak, pojízdné muzeum na kolejích Československé obce legionářské, připomíná boje československých legií za samostatný stát je k vidění v Dobříši ve dnech 19. až 24. listopadu.
Vedoucí mladých hasičů ve Zhoři u Tábora ve spolupráci s místní knihovnou uspořádali v pátek 8. listopadu pro mladší a starší žáky vědomostní kvíz.
Není podle všeho vydařenější události v celých dějinách českých zemí než listopadová revoluce. Měly by znít čestné salvy, v kašnách perlit víno. V průvodu alegorických vozů a masek by mělo vládnout nespoutané veselí.
Kniha Šumavy Litery na čtvrtek 14. listopadu: Pavel Fencl, Markéta Voříšková: Oběti první světové války a jejich pomníky v okrese Prachatice.
K 30. výročí Sametové revoluce se v regionu koná řada akcí.
U příležitosti Dne válečných veteránů, který připadá na 11. listopad, se v pondělí uskutečnilo položení věnců u památníku odboje u Bubeníka a v parku Československých legií v Ústí nad Orlicí. Pietního aktu se zúčastnili zástupci armády, města Ústí nad Orlicí a okolních měst, Obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu a řada dalších významných hostů.
U pomníku padlých z první světové války před školní budovou v Boleradicích se v pátek osmého listopadu konal pietní akt při příležitosti dne válečných veteránů. Přítomni byli občané městyse, děti a učitelé ze základní školy a také členové Klubu vojenské historie z Hodonína.
Vyškov – Památku válečných veteránu uctili v pondělí i ve Vyškově. Zástupci města se zúčastnili slavnostního nástupu na Velitelství výcviku a Vojenské akademii. Položili také květiny u památníků padlých v Křečkovicích, Brňanech a na vyškovském hřbitově.
Utrpení vojáků i civilistů, ale hlavně konec první světové války si připomněli na ´Ruském hřbitově´ zajateckého tábora v Karlíně poblíž Plané. Stalo se tak v pondělí 11. 11. 101 let po konci první války.