/Z ARCHIVU DENÍKU/ Vraťte se v čase zpátky do obcí na Kroměřížsku. Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné či dvou obcí našeho okresu. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme do obcí Rymice a Bílany.
Řešíme sochu Koněva, hádáme se, do jaké míry naši vlast osvobodila Rudá armáda a do jaké Amerika. Samozřejmě důležité téma, nikdo nemá právo překrucovat dějiny. Řešíme pandemii koronaviru. Stejně důležité a ještě k tomu aktuální. Vzpomeňme na španělskou chřipku, která za první světové války zabila více vojáků, něž kolik jich padlo na bojištích. Máme toho zkrátka hodně.
Pištín na Českobudějovicku navštívila Hana Turková, která nám poslala i několik fotek. Kde si líbilo vám? Pošlete nám své fotografie z cest na email klara.alesova@denik.cz.
Řešíme sochu Koněva, hádáme se, do jaké míry naši vlast osvobodila Rudá armáda a do jaké Amerika. Samozřejmě důležité téma, nikdo nemá právo překrucovat dějiny. Řešíme pandemii koronaviru. Stejně důležité a ještě k tomu aktuální. Vzpomeňme na španělskou chřipku, která za první světové války zabila více vojáků, něž kolik jich padlo na bojištích. Máme toho zkrátka hodně.
Řešíme sochu Koněva, hádáme se, do jaké míry naši vlast osvobodila Rudá armáda a do jaké Amerika. Samozřejmě důležité téma, nikdo nemá právo překrucovat dějiny. Řešíme pandemii koronaviru. Stejně důležité a ještě k tomu aktuální. Vzpomeňme na španělskou chřipku, která za první světové války zabila více vojáků, něž kolik jich padlo na bojištích. Máme toho zkrátka hodně.
Řešíme sochu Koněva, hádáme se, do jaké míry naši vlast osvobodila Rudá armáda a do jaké Amerika. Samozřejmě důležité téma, nikdo nemá právo překrucovat dějiny. Řešíme pandemii koronaviru. Stejně důležité a ještě k tomu aktuální. Vzpomeňme na španělskou chřipku, která za první světové války zabila více vojáků, něž kolik jich padlo na bojištích. Máme toho zkrátka hodně.
Řešíme sochu Koněva, hádáme se, do jaké míry naši vlast osvobodila Rudá armáda a do jaké Amerika. Samozřejmě důležité téma, nikdo nemá právo překrucovat dějiny. Řešíme pandemii koronaviru. Stejně důležité a ještě k tomu aktuální. Vzpomeňme na španělskou chřipku, která za první světové války zabila více vojáků, něž kolik jich padlo na bojištích. Máme toho zkrátka hodně.
/ROZHOVOR/ Stěhování čeká Centrum studií genocid, které si jako své sídlo před několika lety vybralo Terezín. Tedy město poznamenané jednou z největších genocid v historii lidstva, nacisty režírovaného holokaustu na Židech.
/ROZHOVOR/ Stěhování čeká Centrum studií genocid, které si jako své sídlo před několika lety vybralo Terezín. Tedy město poznamenané jednou z největších genocid v historii lidstva, nacisty režírovaného holokaustu na Židech.
/ROZHOVOR/ Stěhování čeká Centrum studií genocid, které si jako své sídlo před několika lety vybralo Terezín. Tedy město poznamenané jednou z největších genocid v historii lidstva, nacisty režírovaného holokaustu na Židech.
Linec - „Vymetená veřejná místa, lidé v maskách, bezpečnostní a hygienické předpisy na plakátech, to jsou některé typické obrázky korona-krize, které v uplynulých týdnech více či méně silně provázely náš všední den,“ napsaly OÖN 18. května.
Kino Metropol otevřeno své brány! Zajděte si například na válečný snímek 1917.
Karlovarské kino Čas připravilo na dnešek pro své diváky dva filmy.
Držitel Oscara Sam Mendes, režisér bondovek Skyfall, Spectre a filmu Americká krása, natočil jedinečný epický příběh z první světové války.
Když 20. dubna 1889 v městečku Braunau am Inn, zazněl v kolébce radostný křik čtvrtého dítěte rakouského celního úředníka Aloise Hitlera (vlastním jménem Schicklgruber) a Kláry Hitlerové, nikdo z přítomných netušil, že vítají na svět chlapečka, který v budoucnu svým fanatismem ovlivní světové dějiny první poloviny 20. století a zasáhne do životů miliónů lidí.
/FOTOGALERIE/ Atraktivní místo na Brněnské přehradě, které zažilo slávu už za dob první republiky, roky chátralo. Hotel Obora se však nyní dočká oživení. Při rekonstrukci obnoví i zrušenou lodní zastávku.
/STALO SE/ Otokar Šimek byl český literární historik, romanista, středoškolský profesor a překladatel z francouzštiny, autor prvních českých ale nedokončených dějin francouzské literatury. Narodil se před 142 lety v Hustopečích.
Z prachu a špíny muzejního sklepa až na slavnostní piedestal. Taková bude cesta zapomenuté, leč pro Trutnov historicky hodnotné pamětní desky, která připomíná československé legionáře z Roty Nazdar, padlé v první světové válce.
Dvě velké sobotní akce, které se konají 16. května, zvou do lůna Českého lesa a stihnout můžete obě dvě. Navíc se konají jen kousek od sebe.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Vraťte se v čase zpátky do obcí na Kroměřížsku. Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné či dvou obcí našeho okresu. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme do obcí Šelešovice a Střížovice.
Tip na sobotu 16. května: Působivě natočený snímek odehrávající se za první světové války.
To je nález! Díky naprosté náhodě, při vyklízení sklepa jaroměřského muzea, se podařilo objevit 186 kg těžkou pamětní desku Roty Nazdar s 52 jmény vojáků, československých dobrovolníků z 1. roty cizinecké legie, padlých v první světové válce ve Francii. Odborníci se přitom dlouho domnívali, že byla zničena nacisty během druhé světové války. Teď se vrací ze sklepa v Jaroměři do Trutnova.
Muzeum Chodska v Domažlicích v pondělí 11. května obnovilo provoz, navázalo na naplánovaný program výstav.
Babička mé ženy se jmenovala Xenie. Narodila se na Ukrajině a do Československa uprchla po první světové válce před bolševiky. Všichni z její rodiny, kteří na Ukrajině zůstali, v době ruské občanské války a stalinského teroru zahynuli.
Když se řekne matka, včelaře jistě napadne včelí matka, která je na rozdíl od dělnic a trubců schopná klást vajíčka, tedy rozmnožovat včelstvo. Prodavači v železářství naskočí šetihranná matička se závitem… Každý ale nejdříve pomyslí na svoji maminku, na mámu, máti… na ženu, která ho přivedla na svět a která má už zítra svátek. 10. května je Den matek. Avšak ne všechny ženy, kterým říkáme matka, jsou jimi i ve skutečnosti. Například Matka Tereza skutečnou maminkou nebyla.
V pondělí 11. května se od 9 hodin návštěvníkům opět otevřou všechny objekty Památníku v Terezíně. Jeho mluvčí Tomáš Rieger informoval, že návštěva Památníku bude možná za dodržení přísnějších hygienických opatření.
V pondělí 11. května se od 9 hodin návštěvníkům opět otevřou všechny objekty Památníku v Terezíně. Jeho mluvčí Tomáš Rieger informoval, že návštěva Památníku bude možná za dodržení přísnějších hygienických opatření.
Ve středu Východočeské muzeum Pardubice otevře výstavu velkoformátových tisků věnovanou parforsním honům. Bude volně přístupná veřejnosti v zámecké Open Air Galerii Parkán. Příchozím přiblíží zmizelý svět nejvyšší aristokracie, plnokrevných koní a honicích psů.
/FOTOGALERIE/ Na vedení Základní školy v Milíně se před několika týdny obrátila s žádostí o pomoc v boji s koronavirem partnerská škola z italského Valle di Ledro. Žádala ochranné prostředky pro tamní domov seniorů. Milínští učitelé proto uspořádali charitativní sbírku ochranných pomůcek, kterou do Itálie posílali. Nyní jim za ten čin přišlo poděkování.
Kdyňské náměstí obohatil nový umělecký počin. Dva kované květinové oblouky přímo uprostřed náměstí se tak od května stávají novým poznávacím znamením města.
V neděli 3. května v poledne do Dolní Lukavice zavítalo několik členů Klubu 3. armády Plzeň, aby s představiteli obce Dolní Lukavice uctili v tichosti památku amerického vojáka jednotky Rangers Johna Shobeye (1919-2003) a padlých vojáků v první světové válce.
Automobilka Renault vyrábí automobily stejně dlouho jako továrna v Kopřivnici, tedy od roku 1898. Než se z ní ovšem stala "značka s kosočtvercem" prodělalo firemní logo poměrně bouřilivý vývoj…Příčinou zavedení kosočtverece byl nezvyklý tvar přední kapoty.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné obce našeho kraje. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme do obce Skalička.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné obce našeho kraje. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme do obce Skalička.
Rok 2020 má být podle čínského lunárního kalendáře rokem hojnosti a přinese dobré příležitosti a vyhlídky. Nebude docházet k žádným dramatickým událostem, válkám a postihne nás mnohem méně katastrof než například v letech Tygra nebo Draka.
/FOTOGALERIE/ Jakou měli lidé úctu ke svým v první světové válce padlým sousedům, dokreslují také fotografie. Ty pořízené v centru Postupic poskytl Benešovskému deníku ze své sbírky tamní patriot a kronikář obce Jiří Šesták.
Děčínský Deník vám přináší v rámci seriálu úryvky z knihy Příběh BK Děčín. Dnes kapitola číslo 3.
Víme, že vymyslel Ferdu Mravence a Brouka Pytlíka. A co dál? Kdo byl ten renesanční člověk, jehož zájmy sahaly od kreslení a hudby přes sportovní reportáže až po trénování ragbyových týmů? Velká kniha věnovaná dílu Ondřeje Sekory je svědectvím o životě, který nebyl promarněn.
Už je to celých sto deset let, kdy v tehdejším Německém, dnes Havlíčkově, Brodě vzniklo vůbec první stavební bytové družstvo. „Bydlení se stávalo závažným sociálním problémem nejenom v Brodě, ale v celé rakousko-uherské monarchii. Stát si to uvědomoval a v roce 1910 vstoupil v platnost zákon o státním bytovém fondu,“ vysvětluje důvod brodský historik Miloš Tajovský.
/FOTO/ V Rychnově byly zrekvírované zvony snímány 21. dubna 1942 - z Kaple Proměnění Páně (vysoký 40 cm a široký 50 cm, na jeho oblině byl reliéf Kristus na kříži a pod korunou zvonu nápis Sláva Bohu na výsostech).
Linec - V Rohrbachu v Mühlviertlu se kdysi křižovaly obchodní cesty – sůl od Dunaje do Čech a voli z Maďarska do Bavor.
Aktuální deska Lenky Nové, bývalé zpěvačky skupiny Laura a její tygři, u posluchačů zaslouženě boduje. Ihned po březnovém vydání obsadilo album Dopisy první příčku hitparády Supraphonline.
Ve vstupní hale Regionálního muzea v Teplicích si po celý duben můžete prohlédnout kolekci popelníků se zoomorfními motivy z teplické továrny na keramiku „Ditmarky“, které firma uvedla na trh ještě před rokem 1945.
/FOTO/ V Rychnově byly zrekvírované zvony snímány 21. dubna 1942 - z kaple Proměnění Páně (vysoký 40 cm a široký 50 cm, na jeho oblině byl reliéf Kristus na kříži a pod korunou zvonu nápis Sláva Bohu na výsostech).
/STALO SE PŘED/ Příští pátek uplyne 132 let od narození Rudolfa Stloukala. Rodák z Boskovic přišel do Znojma na jaře roku 1907 a začínal jako obchodní příručí.
Procestovala svět, žila několik měsíců v Austrálii, na Kypru, v Brně i Praze, aby se však nakonec i s partnerem a dcerkou usadila v rodných Valticích. Šárka Slunská je živel.
Osmého dubna devatenáct set deset se v Jihlavě uskutečnila ustavující schůze Sportovního odboru Sokol. Z něj se později rekrutoval SK Jihlava, který je jeho přímým pokračovatelem. Nejstarší český sportovní klub v Jihlavě tak právě v těchto dnech slaví sto deset let své činnosti.
/ROZHOVOR/ Známý mostecký infektolog Jan Cee hledí do budoucnosti s nadějí i obavami. Podle něj lidstvo koronavirus přežije. Problém vidí v zákazech, které paralyzují celou společnost.
V Kamenné u Budišova dokončují zruční kameníci největší zakázku, kterou dosud zdejší dílna Zbyňka Zedníčka měla. Ze čtyřicetitunového polotovaru mrákotínské žuly vydobývají různými technikami kašnu pro Chrudim. Od června ozdobí prostranství chrudimského dopravního terminálu. Kašna bude ve finále vážit okolo šesti tun.
V Kamenné u Budišova dokončují zruční kameníci největší zakázku, kterou dosud zdejší dílna Zbyňka Zedníčka měla. Ze čtyřicetitunového polotovaru mrákotínské žuly vydobývají různými technikami kašnu pro Chrudim. Od června ozdobí prostranství chrudimského dopravního terminálu. Kašna bude ve finále vážit okolo šesti tun.
