Kněz je člověk, který má srdce i rozum, náruč i moudrost, i plnou dlaň vždy otevřenou pro věřící i nevěřící, sympatizující i odpůrce, pro všechny obyvatele jeho farní obce i za její hranicí a to v dobách příhodných i nepříhodných, v dobách strádání i dobách hojnosti. A že takový otec Antonín Hefka byl a je, svědčí i neustále plápolající plamen svíček na jeho hrobě na hřbitově mezi kněžskými hroby ve Veselí nad Moravou.
Není muzeum jako muzeum. Jedno takové méně tradiční se nachází v opavské nemocnici, konkrétně v prvním patře pavilonu O a jmenuje se Muzeum patologie. Celkem je zde k vidění kolem 250 tekutinových či kostěných preparátů, dále také historická i novodobá literatura, mikroskopy a nechybí ani nástroje patologa.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Datum 28. října je v naší historii nesmazatelně zapsáno jako den vzniku samostatného, svobodného a demokratického státu pod vedením „otce národa“ T. G. Masaryka.
Po uzavření německo-sovětského paktu Molotov-Ribbentrop o vzájemném neútočení, k němuž došlo v srpnu 1939, se pozornost Sovětského svazu přesunula k Finsku. Tajný dodatek, jímž si obě říše rozparcelovaly střední Evropu, totiž řadil Finsko spolu s pobaltskými státy do sovětské sféry vlivu.
Za příkladnou péči o válečné hroby obdrželo město Semily ocenění od zástupce ministerstva obrany Imricha Vetráka a hejtmana Libereckého kraje Martina Půty.
Letos slaví 80. výročí od svého fungování. Definitivní rozhodnutí o výstavbě nové prostorné nemocniční budovy v Táboře padlo 8. června 1929. Předtím Táborákům sloužila pouze malá poliklinika na Wilsonově ulici (dnešní Budějovická ulice) s kapacitou 45, později 65 lůžek. Jak říkají historické anály, po první světové válce se tu dokonce tísnili tři pacienti na dvou lůžkách.
Ve čtvrtek bude v Muzeu luhačovického Zálesí zahájena výstava Luhačovice a Židé, která zpracovává téma historie židovských obyvatel Luhačovic a návštěvníků luhačovických lázní židovského vyznání v průběhu staletí.
Festival Šumava litera probíhá od roku 2015. Od počátku jej pořádá Městské kulturní středisko Vimperk a od letošního roku také spolky Šumava Litera a Knihy über Grenze, za podpory města Vimperk.
Třebíč /FOTOGALERIE/ - Unikátní soubor fotografií z první světové války je vůbec poprvé vystavený v třebíčském muzeu. Snímky během válečných let pořídil třebíčský fotograf Antonín Kurka. Zachytil na nich místa, kterými prošel a tváře lidí, kteří s ním sdíleli válečné osudy.
Pan Zlatěk Maršák se narodil československým rodičům na Podkarpatské Rusi. Později se stal uznávaným docentem fyziky. Jeho otec Ervín Maršák bojoval jako legionář v Rusku za první světové války.
Sobíňov – Ten Francouz se asi musel zbláznit, napadlo zřejmě posádku maďarského pancéřového vlaku, když uviděli, že se letoun Breguet vrací a znovu nasazuje k náletu. Vzápětí se od trupu odlepila druhá bomba a přesně zasáhla lokomotivu s připojeným velitelským vozem. Následná exploze zničila nejen pancéřový vlak, ale i nádraží Parkaň Nana, přeplněné posilami připravenými na generální útok na Bratislavu. Pilot ale nebyl šílenec, nýbrž to byl jeden z nejzkušenějších bombardovacích pilotů francouzského letectva. A nebyl to Francouz, nýbrž Čech. Jmenoval se Bedřich Starý. Letos od jeho narození uplyne 125 let.
Třebíč - Prošel zákopy první světové války a během válečných let pořídil několik stovek fotografií vojáků. Unikátní soubor snímků z pozůstalosti Antonína Kurky z Třebíče je nyní vystaven poprvé. Lidé jej mohou vidět v galerii Tympanon třebíčského muzea.
Moravská Nová Ves – Přestože už kasárna v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku dávno nestojí, mohou se do nich lidé ještě i nyní vypravit. Tedy aspoň díky četbě. Provede je jimi právník Jiří Glet prostřednictvím své elektronické knihy s výstižným názvem Bez spojení není velení a bez pakárny není vojna.
Legiovlak, pojízdné muzeum na kolejích Československé obce legionářské, připomíná boje československých legií za samostatný stát je k vidění v Dobříši ve dnech 19. až 24. listopadu.
Není podle všeho vydařenější události v celých dějinách českých zemí než listopadová revoluce. Měly by znít čestné salvy, v kašnách perlit víno. V průvodu alegorických vozů a masek by mělo vládnout nespoutané veselí.
U příležitosti Dne válečných veteránů, který připadá na 11. listopad, se v pondělí uskutečnilo položení věnců u památníku odboje u Bubeníka a v parku Československých legií v Ústí nad Orlicí. Pietního aktu se zúčastnili zástupci armády, města Ústí nad Orlicí a okolních měst, Obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu a řada dalších významných hostů.
U pomníku padlých z první světové války před školní budovou v Boleradicích se v pátek osmého listopadu konal pietní akt při příležitosti dne válečných veteránů. Přítomni byli občané městyse, děti a učitelé ze základní školy a také členové Klubu vojenské historie z Hodonína.
Vyškov – Památku válečných veteránu uctili v pondělí i ve Vyškově. Zástupci města se zúčastnili slavnostního nástupu na Velitelství výcviku a Vojenské akademii. Položili také květiny u památníků padlých v Křečkovicích, Brňanech a na vyškovském hřbitově.
Utrpení vojáků i civilistů, ale hlavně konec první světové války si připomněli na ´Ruském hřbitově´ zajateckého tábora v Karlíně poblíž Plané. Stalo se tak v pondělí 11. 11. 101 let po konci první války.
U památníku padlým z první a druhé světové války ve Vlašimi se sešli děti a představitelé města. „Čteme si jména, která jsou na pamětních deskách napsána a přemýšlíme, kolik jich je na celém Vlašimsku. Nedokážeme si ani představit kolik obětí války bylo po celém světě,“ uvedli žáci Základní školy Vorlina při pietní akci konané v pondělí 11. listopadu. Ten den v roce 1918 skončila v 11 hodin první světová válka.
Jedenáctého listopadu 1918 bylo ve vlakovém voze v La Francport severofrancouzského města Compiegne podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem, jímž byly ukončeny boje první světové války. Právě v tento den si lidé na celém světě připomínají Den válečných veteránů. Pietní shromáždění se uskutečnilo v pondělí 11. listopadu v 11 hodin také u busty Františka Rasche na stejnojmenném náměstí v Přerově.
/FOTOGALERIE/ Pietní připomínka Dne válečných veteránů proběhla tradičně dne 11. listopadu v 11.11 hodin před památníkem padlých z 1. a 2. světové války na jičínském hřbitově.
Lidé na Teplicku si v pondělí připomněli památku veteránů. Oficiální vzpomínková akce u příležitosti Dne válečných veteránů proběhla dopoledne u pamětní desky legionářů v teplickém Šanově.
V jedenáct hodin jedenáctého dne jedenáctého měsíce roku 1918 vstoupilo v platnost příměří podepsané válčícími stranami ve francouzském Compiègne, kterým byly ukončeny boje první světové války. I když ještě nešlo o skutečný mír, pro tehdejší válečnou generaci se jednalo o jeden z nejkrásnějších dnů jejich života.
V pondělí dopoledne se konal u příležitosti oslav Dne válečných veteránů pietní akt u památníku obětí první světové války na hřbitově pod Kotnovem v Táboře. Účastnili se ho příslušníci táborské vojenské posádky společně se zástupci města a řadou dalších osobností politického a kulturního života. Dnem válečných veteránů byl vyhlášen 11. listopad. Právě v tento den v roce 1918 bylo podepsáno příměří a skončila Velká válka. Poprvé se slavil již v roce 1919. Tábor si ho připomíná od roku 2001. Jeho symbolem se stal květ vlčího máku podle básně Johna McCrae V polích flanderských.
V Olomouci se během pondělí 11. listopadu vzpomínalo na hrdiny, kteří obětovali své životy v boji za svobodu a demokracii. Den válečných veteránů odkazuje na konec první světové války, od nějž letos uplynulo 101 let.
/VIDEO, FOTOGALERIE/ Duchovní, pamětníci, školáci, zástupci vedení města a v neposlední řadě členové Klubu vojenské historie Druhý pluk Nymbursko. Ti všichni si v pondělí v 11 hodin připomněli 101. výročí konce první světové války, které se po celém světě slaví jako Den veteránů.
Vrbice – Ludmila Hamrová z Vrbice na Havlíčkobrodsku se narodila těsně po první světové válce, 11. listopadu 1919. I ve svých sto letech vypadá skvěle. Jen trochu ji zlobí sluch. Čte, luští křížovky, má ráda muziku, ruční práce, a za svoji dlouhověkost prý vděčí tomu, že celý život pracovala a hlavně že měla kolem sebe hodnou a milující rodinu.
/FOTOGALERIE/ Hrad Kokořín je cílem výletů již od 18. století. Tehdy ovšem ještě byl zříceninou. Rád k němu později chodil i Karel Hynek Mácha. Díky tomu, že si hrad oblíbil nejznámější český romantický básník, dnes prostory hradu ukrývají právě i expozice českého romantického umění 19. století.
Britská panovnice královna Alžběta II, další členové královské rodiny, váleční veteráni a politici si dnes u památníku v centru Londýna připomněli oběti první světové války. V 11:00 místního času (12:00 SEČ) uctili padlé dvěma minutami ticha miliony lidí po celé Británii. Informoval o tom zpravodajský web BBC.
Před pěti lety sebevražedný atentátník v afghánském Bagrámu připravil o život pět českých vojáků: Ivo Klusáka, Davida Beneše, Libora Ligače, Jana Šenkýře a Jaroslava Lieskovana. V sobotu se uskutečnily první pietní akty u příležitosti Dne válečných veteránů, které uctily jejich památku, a to na lesním hřbitově v Hradci Králové u hrobů Jaroslava Lieskovana a Jana Šenkýře a u hrobu Libora Ligače v Týništi nad Orlicí.
/ROZHOVOR/ Věra Hladíková je archivářka a regionální historička, která se věnuje historii Ústí nad Labem a jeho okolí. O své práci vyprávěla v Týdeníku Litoměřicko, který vyšel ve středu 6. listopadu.
Vlastivědný spolek Týnce nad Sázavou pořádá přednášku Martina Šejbla Týnec pro 50 tisíc obyvatel – vize a sny Františka Janečka. Tento legendární vynálezce a obchodník zbohatl především na granátech a kulometech, ale všichni ho znají jako vynálezce motocyklů značky Jawa, když po první světové válce hledal jiný zdroj příjmu.
Světlá nad Sázavou – Pojízdné muzeum o československých legiích za první světové války v Rusku, respektive občanské války, která tam na ni navazovala, zavítalo i do Světlé nad Sázavou. Návštěvníci budou moci Legiovlak navštívit až do neděle.