Vídeň – Poutavý příběh válečného zajatce Františka Marka přepsala kronikářka z Vídně na Velkomeziříčsku Jiřina Šťastová. Přestože originál jeho deníku již neexistuje, zážitky přenesené do kroniky budou zachovány i pro příští generace. „Jde o zápisky vojáka, který musel v první světové válce narukovat, a pak se nechal vědomě zajmout. Popisuje své zážitky ze zajetí. František Marek byl sice rodákem z Oslavy, ale pak bydlel ve Vídni,“ řekla Jiřina Šťastová.
/FOTOGALERIE/ Dvanácté Nesvačilské podívání, které je prestižním srazem leteckých modelářů, udělalo v sobotu 14. září čest svému názvu. Letadla byla opravdu všude, kam se člověk podíval. Ať už se jednalo o modely, nebo o opravdové stroje. Neoficiální létání začalo v deset hodin, aby na něj hodinu po poledni navázal hlavní letecký program. Ve vzduchu se vystřídala plejáda modelů různých velikosti, typů i pohonů z různých období.
Morkůvky – Nejdůležitější informace o významných morkůvských rodácích se zájemci dozvědí na jednom místě. Tamní totiž otevřeli novou Galerii rodáků. V provozu je už týden ve zrekonstruované bývalé márnici.
Již 550 let od první dochované písemné zmínky oslaví v sobotu 14. září obec Mezno, nejjižnější obec Kraje blanických rytířů. Zastupitelstvo obce zve na celodenní program, a to nejen rodáky a sousedy z Mezna a všech jeho místních částí, ale všechny, kteří by rádi poznali tuto obec na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje.
Havlíčkův Brod - Brodské Muzeum od 11. října zahajuje vernisáží novou výstavu, která se bude věnovat fotografovi Otto Frausovi. Potrvá až do 12. ledna roku následujícího.
Borač /FOTOGALERIE/ - Sbor dobrovolných hasičů v Borači na Brněnsku tvoří čtyřiačtyřicet členů. Zájem o hasičinu v obci, kde žije zhruba 350 obyvatel, je také mezi dětmi. „Věnujeme se jim teprve druhý rok. V našich řadách už je sedm dětí. Ještě bychom nějaké přivítali, protože s nimi chceme jezdit na závody v požárním sportu,“ uvedl starosta sboru Vlastimil Jurnečka.
Kdyně – Speciální výstava v Muzeu příhraničí ve Kdyni připomíná 250 let založení kdyňských přádelen. Na slavnostní zahájení se dostavilo i několik bývalých zaměstnanců.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
S nástupem 20. století došlo k obrovskému mediálnímu i technologickému rozvoji, který zcela změnil dosavadní životní styl staré Evropy. Byly dosaženy nejzazší body Země, severní i jižní pól, zámořské cesty už neměly punc dobrodružství (ani přes zkázu Titaniku) a na světě najednou nebylo mety, která by se zdála nedosažitelná. Když tuto vzrušující éru přervala první světová válka, došlo navíc k pochopitelnému uvolnění dosavadních společenských konvencí.
Při vstupu do útrob poděbradské hydroelekrárny má člověk pocit, že vešel do jiného století. Vidí obří kola, turbíny či mechaniku jak z příběhů fantasty Julese Verna. Však má vodní elektrárna také bohatou historii.
Strakonice - Letecký den Strakonice ON AIR, který proběhne v sobotu 7. září od 10 hodin na letišti V Lipkách a jehož pořadatelem je Aeroklub Strakonice, se koná již pošesté.
Kladenský modelář Marek Patera je aktuálně členem Klub železničních modelářů Kladno. Nikdy se ale nevěnoval jen železničním modelům. Dle svých kolegů patří k opravdové špičce, co se týče lepení papírových modelů, o čemž svědčí i fakt, že se svým italským bombardérem z první světové války stal mistrem republiky ve své kategorii. „Kouzlo dobrého modeláře spočívá v tom, poznat, kdy toho má dost. Musí si uvědomit, že modely dělá pro zábavu, takže když vidí, že ho to nebaví, je potřeba si dát přestávku a pokračovat jindy,“ vysvětluje Patera.
Viktoriánské období, které začalo zhruba v polovině 19. století a skončilo začátkem toho dvacátého, přineslo nejen průmyslovou revoluci a objevitelské výpravy, ale výrazně poznamenalo i svět aktu a pornografie.
Představujeme vám webový seriál Šumperského a jesenického deníku JAK PLYNE ČAS. Každou neděli se u nás na webu můžete těšit na sérii historických fotek dokumentujících nějaké zajímavé dění v minulosti na různých místech regionu.
FOTOGALERIE / Sotva utichla vřava první světové války, převeleli jeho jednotku z italské fronty na Těšínsko, kde se vyostřil územní spor mezi Polskem a nově zrozeným Československem.
První trolejbusové provozy vznikly na našem území ještě před první světovou válkou: archaicky vypadající vozy, táhnoucí po drátech nad sebou sběrný vozíček (anglicky trolley, odsud trolejbus) jezdily v Českých Budějovicích a v Českých Velenicích (které byly tehdy ovšem předměstím dolnorakouského Gmündu).
V srpnu uplynulo 75 let od spojeneckého bombardování pardubického letiště a továrny Fanto, při kterém zahynulo 213 lidí. Hrůzám bombardování a druhoválečnému dění v Pardubicích se věnuje nový román Hořící nebe od Ivy Tajovské.
Vatín - Oznámení třiatřicetiletého muže, že při houbaření v katastru obce Vatín s největší pravděpodobností nalezl granát, přijali ve středu po třetí hodině odpoledne policisté na tísňové lince.
Toho stařičkého mocnáře jsme i my Češi milovali. Jistě, ne všichni, ale i pro velkou část Čechů byl ztělesněním monarchie, vždyť jí vládl celých třiašedesát let. Jenže nedokázal předat vladařské žezlo včas a dovedl své Rakousko-Uhersko a s ním celou tehdejší Evropu do nesmyslné první světové války. Války, v níž Evropa vykrvácela a císařství se rozpadlo. A to pouhé dva roky po mocnářově smrti.
Cheb – Teprve od května jev Chebu otevřené nové muzeum. Věnuje se historii nejstaršího plnohodnotného letiště v českých zemích, které se nacházelo právě u Chebu. Za expozicí míří už nyní lidé z různých koutů naší země i ze zahraničí.
Po sto letech by se mohly objevit v hlavním městě znovu nákladní tramvaje. Vozy na odpad by jezdily do spalovny v Malešicích. Podle Pražských služeb se nyní odborníci z ČVUT zabývají smysluplností projektu. Vedení metropole se však soustředí spíše na rozvoj tramvajové sítě pro cestující.
Když se šlechta na koních v doprovodu psů vydávala na parforsní hony do širšího okolí svého panství, zázemím jí byl lovecký zámeček Lány v oboře Soutok u Břeclavi. Tento salet je nejjižněji položeným ze všech původních lichtenštejnských staveb Lednicko-valtického areálu. Ani jeho vznešený původ mu nezaručil šťastnou budoucnost. Během pouhých dvou let je totiž už potřetí na prodej.
Svěcení zvonů proběhlo v neděli 18. srpna v kostele sv. Jiljí v Libyni u Lubence. Následoval koncert folkové kapely Poutníci, slavnostní odpoledne si nenechaly ujít desítky lidí.
I když na začátku války ženy působily hlavně jako ošetřovatelky v polních nemocnicích nebo jako úřednice a spojařky v zázemí, postupně pronikly i do bojových oddílů. Proslavila se třeba srbská Liga smrti nebo ruský Batalion smrti.
Velká sláva s v pátek večer odehrála v Petrovicích u Karviné a o den později také v nedaleké obci Godów, kde si Češi i Poláci společně připomněli 100 let od vypuknutí 1. Slezského povstání. Před Kulturním centrem v Petrovicích byl při té příležitosti odhalen památník této události. Právě v hostinci U Chroboků, dnešním Kulturním centru se povstalci tehdy sešli.
