
Nemoci, které zabíjely. Kvůli infekci umíraly během 1. světové války tisíce lidí
Během první světové války zemřelo více lidí v důsledku infekčních onemocnění, než na následky bojů. To však předznamenalo velký rozvoj medicíny.
Během první světové války zemřelo více lidí v důsledku infekčních onemocnění, než na následky bojů. To však předznamenalo velký rozvoj medicíny.
Během první světové války zemřelo více lidí v důsledku infekčních onemocnění, než na následky bojů. To však předznamenalo velký rozvoj medicíny.
Během první světové války zemřelo více lidí v důsledku infekčních onemocnění, než na následky bojů. To však předznamenalo velký rozvoj medicíny.
Požehnaného věku 100 let v pátek dosáhla Vanda Hauserová z Jižních Svahů. Přiřadila se tak ke dvěma dalším obyvatelům Zlína, kteří stovku oslavili před několika měsíci.
Pražský deník přináší po celý rok cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden zveme čtenáře do novodobé historie jednotlivých pražských čtvrtí. Na procházku po významných momentech let 1918 až 1992 tentokrát zveme do Velké Chuchle.
Písecko – Spojená obec Zahořany v Milevském politickém okrese Království českého zahrnovala v roce 1910 tři osady: Zahořany, Lašovice (včetně Lašovek) a Žebrakov.
Vyjet můžete lanovkou
Havarijní sanace svahu pod výletním zámečkem přijde na statisíce korun. Zavřít ulici kvůli zachování bezpečnosti turistů a aut však není potřeba.
Legiovlak, pojízdné muzeum na kolejích Československé obce legionářské, zavítá na své srpnové pouti také do Jeseníku. Expozice, která je přístupná zdarma, se poprvé slavnostně otevře 6. srpna v 10 hodin na vlakovém nádraží.
/FOTOGALERIE/ Výroba kabelů má v Kladně pozoruhodnou tradici. Její počátky spadají až do roku 1865, kdy byly v areálu dolu Thinnfeld zřízeny mechanické dílny, kde se vyráběla ocelová lana pro kladenské doly.
V Jeseníkách a přilehlých pohořích jich je několik stovek. Unikají pozornosti masových turistů, o to více jsou srdcovou záležitostí místních obyvatel a patriotů. Řeč je o horských loveckých chatách. Desítky z nich po takzvaných církevních restitucích spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A postupně je rekonstruují.
V Jeseníkách a přilehlých pohořích jich je několik stovek. Unikají pozornosti masových turistů, o to více jsou srdcovou záležitostí místních obyvatel a patriotů. Řeč je o horských loveckých chatách. Desítky z nich po takzvaných církevních restitucích spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A postupně je rekonstruují.
V Jeseníkách a přilehlých pohořích jich je několik stovek. Unikají pozornosti masových turistů, o to více jsou srdcovou záležitostí místních obyvatel a patriotů. Řeč je o horských loveckých chatách. Desítky z nich po takzvaných církevních restitucích spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A postupně je rekonstruují.
V Jeseníkách a přilehlých pohořích jich je několik stovek. Unikají pozornosti masových turistů, o to více jsou srdcovou záležitostí místních obyvatel a patriotů. Řeč je o horských loveckých chatách. Desítky z nich po takzvaných církevních restitucích spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A postupně je rekonstruují.
V Jeseníkách a přilehlých pohořích jich je několik stovek. Unikají pozornosti masových turistů, o to více jsou srdcovou záležitostí místních obyvatel a patriotů. Řeč je o horských loveckých chatách. Desítky z nich po takzvaných církevních restitucích spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A postupně je rekonstruují.
V Jeseníkách a přilehlých pohořích jich je několik stovek. Unikají pozornosti masových turistů, o to více jsou srdcovou záležitostí místních obyvatel a patriotů. Řeč je o horských loveckých chatách. Desítky z nich po takzvaných církevních restitucích spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A postupně je rekonstruují.
V Jeseníkách a přilehlých pohořích jich je několik stovek. Unikají pozornosti masových turistů, o to více jsou srdcovou záležitostí místních obyvatel a patriotů. Řeč je o horských loveckých chatách. Desítky z nich po takzvaných církevních restitucích spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A postupně je rekonstruují.
Nečekaný objev učinil ve čtvrtek 4. července vlastník nemovitosti čp. 19 v Březině František Kovář. Při zemních úpravách v těsné blízkosti severního nároží domu narazil na dvě dávno ztracené pamětní desky se jmény bývalých německých obyvatel obce, kteří padli v první světové válce.
Mažice - Výjev jak z Prodané nevěsty, Babičky nebo Našich furiantů mohli vidět v sobotu 20. července lidé projíždějící mažickou návsí. Rodáky a přátele obce tam u příležitosti 665. výročí jejího založení vítala krojovaná družina jak jinak než tradičně, tedy chlebem a solí.
Hodonín - Napínavé a dojemné drama V lásce a válce vypráví o Esbenovi, který se po třech letech strávených v zákopech první světové války vrací domů k milované ženě Kirstine a synu Karlovi. Čeká na něj ale nemilé překvapení.
Představte si, že probíhá druhá světová válka, a vy jste občanem Nového Jičína. Zrovna se nacházíte na náměstí a rozhlas hlásá zprávu o leteckém náletu. Podle mapy si můžete určit, kdy se sem nebezpečí přiblíží. Co ale dělat? Od toho byl v Novém Jičíně na náměstí protiletecký kryt.
Představte si, že probíhá druhá světová válka, a vy jste občanem Nového Jičína. Zrovna se nacházíte na náměstí a rozhlas hlásá zprávu o leteckém náletu. Podle mapy si můžete určit, kdy se sem nebezpečí přiblíží. Co ale dělat? Od toho byl v Novém Jičíně na náměstí protiletecký kryt.
Zatímco jsou média plná připomínání pražské defenestrace, zůstávají mimo hlavní proud některá výročí, jež by si zasloužila přinejmenším stejnou pozornost. K takovým patří i 25. červenec roku 1894. Že vám to datum nic neříká? Bylo by spíše s podivem, kdyby říkalo. Tehdy se totiž v bosenské vesnici Obljaj narodil chlapec, který o pár let později změnil chod dějin. Jmenoval se Gavrilo Princip a jeho akt se stal rozbuškou pro rozpoutání nejdůležitějšího vojenského konfliktu minulého století, jemuž dnes říkáme první světová válka.
Už déle než rok provozuje liberecké krematorium město. Od soukromé firmy, která ho do té doby měla v pronájmu, ho zpět převzalo na začátku loňského července.
Proudí sem tisíce návštěvníků. A díky více než pětimilionové dotaci, z velké většiny z evropského fondu, je muzeum ještě úchvatnější. A kdyby venku nestála jezdecká socha, na kterém vévodí náš první prezident, těžko by někoho napadlo, že se nachází v místě, kam každý rok přijdou tisíce lidí. Z dálky ne nadarmo připomíná velká budova špejchar taky to špejchar kdysi byl. Dovnitř vstupujete proskleným vchodem, evokujícím nové technologie.
Odnepaměti lidi přitahují příběhy outsiderů, kteří se náhle vzchopí a po letech smůly a trpkého osudu dokážou nezměrnou vůlí vytřít ostatním zrak. Takovým outsiderem byl i „vzduchoplavec“ Louis Blériot. První přelet kanálu La Manche před 110 lety absolvoval s popálenou nohou.
Ponětovice /FOTOGALERIE/ - Ponětovičtí hasiči vyjíždí k zásahům jen několikrát ročně. „Zrovna minulý týden jsme hasili auto za obcí. Loni jsme vyjížděli k velkému úhynu ryb,“ sdělil jednatel sboru Milan Skládaný, který je jeho členem už třicet let. Dobrovolní hasiči se v Ponětovicích věnují také mládeži a spolupracují s vedením obce. „Navzájem si vycházíme vstříc. Jsme rádi, že hasiči učí děti různé dovednosti a jezdí s nimi na soutěže. Také zásahová jednotka je pro nás důležitá,“ uvedl starosta obce Pavel Vymazal.
Libořezy – Malebná víska Libořezy u Stříbřece přivítala o uplynulém víkendu zástupy návštěvníků.
Městskou galerii v Kolíně doplnilo v těchto dnech nové dílo. Z vlastnictví Hany Bošinové z Prahy dostalo město obraz, na němž Jožka Kraťochová zobrazila kolínský chrám. Autorka - pedagožka dlouhodobě působila v Kolíně, první výstavu tam měla v roce 1930, vystavovala také například v Malostranské besedě.
Kovářov – Dalším vojákem z Kovářovska, který se zúčastnil bojů 1. světové války, byl Josef Černík (9. 1. 1889 – 15. 4. 1969).Před válkou sloužil tři roky na vojně u horských myslivců v Itálii.
Pojem létající pivovar, kterému se někdy přezdívá i kočovný, může u mnohých vyvolat lecjakou humornou představu, jde však o zcela jednoduchý princip. Létající pivovar nemá na výrobu piva vlastní technologií, sídlo ani zařízení. Nechává si jej vařit jinde ale pod vlastní obchodní značkou.
/FOTOGALERIE/ Byly jich tisíce a leží zapomenuti na dávno zrušeném hřbitově. Památku obětí napoleonských válek a dalších tažení devatenáctého století má brzy připomenout kříž a informační tabule na někdejším vojenském hřbitově u ulice Boženy Němcové ve Znojmě.
Znojmo /FOTOGALERIE/ – Byly jich tisíce a leží zapomenuti na dávno zrušeném hřbitově. Památku obětí napoleonských válek a dalších tažení devatenáctého století má brzy připomenout kříž a informační tabule na někdejším vojenském hřbitově u ulice Boženy Němcové ve Znojmě.
Třebíč – V Třebíči bude k vidění expozice k stému výročí energetického zákona. Věnována je elektrifikaci českých zemí a potěší každého, kdo se zajímá o historii i techniku.
Pojem létající pivovar, kterému se někdy přezdívá i kočovný, může u mnohých vyvolat lecjakou humornou představu, jde však o zcela jednoduchý princip.
Rada města Jičína vyhověla žádosti Spolku pro zachování odkazu českého odboje, který se chce v následujících letech starat o hrobku generála Jana Diviše na jičínském hřbitově.
Do kostela sv. Jiljí v Libyni u Lubence se vrátí zvon. Vytvoří ho uznávaný odborník Petr Rudolf Manoušek.
Třebíč - Ve středu 10. července vyjížděli policisté z obvodního oddělení Třebíč do míst zvaných Dubinka, kde poblíž silnice našel náhodný kolemjdoucí předmět, který připomínal granát. Z tohoto důvodu se obrátil na policisty, kteří po příjezdu místo nálezu zajistili a přivolali pyrotechnika.
Hned několik pušek, se kterými bojovali vojáci v první světové válce, zdobí Muzeum na zámku v Hranicích. Mezi sedmi zbraněmi je také jeden unikátní kousek. Je jím americká puška Winchester M 1895 ráže 7,62 mm.
Havlíčkobrodsko – 28. července uplyne přesně 105 let od začátku první světové války, ve které bojovali i havlíčkobrodští vojáci. Válku po čtyřech letech ukončily až pařížské mírové smlouvy, díky kterým se život nejen na Havlíčkobrodsku, ale i v celé Evropě, výrazně změnil.
Další stoleté výročí – tentokrát si připomínáme podpis takzvané Versailleské smlouvy, která udělala pomyslnou tečku na první světovou válkou. Jaké dopady měla v našem regionu a co vše s touto historickou událostí souviselo, si přečtěte v Českobudějovickém týdnu, který vychází tradičně ve středu jako součást vydání Deníku a od čtvrtka pak samostatně na stáncích včetně TV přílohy.
Další stoleté výročí – tentokrát si připomínáme podpis takzvané Versailleské smlouvy, která udělala pomyslnou tečku na první světovou válkou. Jaké dopady měla v našem regionu a co vše s touto historickou událostí souviselo, si přečtěte v Českokrumlovském týdnu, který vychází tradičně ve středu jako součást vydání Deníku a od čtvrtka pak samostatně na stáncích včetně TV přílohy.
Další stoleté výročí – tentokrát si připomínáme podpis takzvané Versailleské smlouvy, která udělala pomyslnou tečku na první světovou válkou. Jaké dopady měla v našem regionu a co vše s touto historickou událostí souviselo, si přečtěte v Prachatickém týdnu, který vychází tradičně ve středu jako součást vydání Deníku a od čtvrtka pak samostatně na stáncích včetně TV přílohy.
Další stoleté výročí – tentokrát si připomínáme podpis takzvané Versailleské smlouvy, která udělala pomyslnou tečku na první světovou válkou. Jaké dopady měla v našem regionu a co vše s touto historickou událostí souviselo, si přečtěte ve Strakonickém týdnu, který vychází tradičně ve středu jako součást vydání Deníku a od čtvrtka pak samostatně na stáncích včetně TV přílohy.
Další stoleté výročí – tentokrát si připomínáme podpis takzvané Versailleské smlouvy, která udělala pomyslnou tečku na první světovou válkou. Jaké dopady měla v našem regionu a co vše s touto historickou událostí souviselo, si přečtěte v Píseckém týdnu, který vychází tradičně ve středu jako součást vydání Deníku a od čtvrtka pak samostatně na stáncích včetně TV přílohy.
Další stoleté výročí – tentokrát si připomínáme podpis takzvané Versailleské smlouvy, která udělala pomyslnou tečku na první světovou válkou. Jaké dopady měla v našem regionu a co vše s touto historickou událostí souviselo, si přečtěte v Táborském týdnu, který vychází tradičně ve středu jako součást vydání Deníku a od čtvrtka pak samostatně na stáncích včetně TV přílohy.
Další stoleté výročí – tentokrát si připomínáme podpis takzvané Versailleské smlouvy, která udělala pomyslnou tečku na první světovou válkou. Jaké dopady měla v našem regionu a co vše s touto historickou událostí souviselo, si přečtěte v Jindřichohradeckém týdnu, který vychází tradičně ve středu jako součást vydání Deníku a od čtvrtka pak samostatně na stáncích včetně TV přílohy.
Ve středu vychází nejnovější číslo Týdeníku Litoměřicko. Podívejte se, co tentokrát nabízí.
Ve středu vychází nejnovější číslo Týdeníku Mostecko. Podívejte se, co tentokrát nabízí.