
Tip na pátek 11. října: Výstava o Otto Frausovi
Na dnešek je připravena vernisáž o slavném fotografovi z Havlíčkova Brodu.
Na dnešek je připravena vernisáž o slavném fotografovi z Havlíčkova Brodu.
Mariánskolázeňské kulturní a informační centrum připravilo daší komentovanou prohlídku.
Vysočina – Telč, Pelhřimov a Světlá nad Sázavou. To jsou tři města, kde se v příštích dnech zájemci seznámí s příběhy československých legionářů. Na tamní nádraží totiž vždy na několik dnů přijede speciální Legiovlak. Pojízdné muzeum na kolejích se skládá ze 13 zrekonstruovaných vagonů, jakými se desetitisíce československých legionářů přepravovaly napříč Ruskem po Transsibiřské magistrále v letech 1918 – 1920.
S třídenním předstihem, v sobotu 5. října, se sešli mirovičtí Sokolové a náčelník Sokolské župy Jihočeské bratr Jakub Čudlý u památníku sokolského olympionika Bedřicha Šupčíka (1898 – 1957) na mirovickém hřbitově, aby si připomněli úlohu sokolstva v historii.
Hořovice - Zámek Hořovice jako internační tábor italských válečných zajatců představuje výstava, která v zámckých prostorách pokračuje do konce letošního října.
Výkup řepy byl zahájený 23. září a o dva dny později se stroje i lidé pustili ve třech směnách do letošní kampaně. S ukončením je počítáno v polovině ledna.
Kam vyrazit za kulturou o tomto víkendu
V Mezné na Soběslavsku se během posledního zářijového víkendu slavilo 130. výročí založení obecné školy.
Pozůstatky munice z druhé světové války nejsou na Opavsku nic výjimečného. S hlášením jejich nálezů se policisté a policejní pyrotechnici potýkají pravidelně.
Havlíčkobrodsko - Rudoarmějec patří do muzea. Věřím, že zvítězí zdravý rozum a pravda, tak vyzýval skoro přesně před deseti lety vedení města Přibyslav František Trdý a měl na mysli sochu ruského vojáka v parčíku na náměstí. Socha tam ale stojí dodnes. O celém případu psal několikrát i Havlíčkobrodský deník. Pomník rudoarmějců na havlíčkobrodském novém hřbitově nahradila Kaple modrého okna.
Ohavná socha Klementa Gottwalda nahradila císaře Josefa II. a skladatele Richarda Wagnera a nakonec sama skončila na skládce komunálního odpadu. Dnes je v parku busta tvůrce opery Libuše.
Utržené peníze za sochu diktátora Litoměřice využily na vytvoření plastiky básníka K. H. Máchy.
Pozůstatky munice z druhé světové války nejsou na Opavsku nic výjimečného. S hlášením jejich nálezů se policisté a policejní pyrotechnici potýkají pravidelně.
Šest set let oslavila v sobotu obec Mokrosuky. Připraven byl pestrý program s několika slavnostními akty.
Znojmo /STALO SE PŘED/ - Ve středu 2. října uplyne sto deset let od narození pilota Josefa Plechatého. Po vypuknutí první světové války odvedli jeho otce na ruskou frontu.
Lužice /STALO SE PŘED/ - Učitel, grafik a starosta města Hodonína, Jaroslav Dobrovolský, se narodil v Lužicích jako nejmladší ze čtrnácti dětí. V roce 1913 složil maturitu na České reálce v Hodoníně.
Takovou slávu polní letiště Sand Point Field v americkém Seattlu snad ještě nezažilo. Sirény troubily a davy řičely nadšením. Psalo se datum 28. září 1924 a na letišti právě přistávali piloti Armádní letecké služby Spojených států amerických, známí jako "vzdušní Magellanové". Jejich dosednutím na zem byl úspěšně završen první oblet celé Zeměkoule v historii.
Prožít den plný zábavného programu se strážníky, rozšířit si vědomosti, či vyzkoušet střílení z historických zbraní. Dobovou atmosféru ale i ukázku zásahů současných záchranných složek Jihomoravského kraje zažije každý, kdo v sobotu zavítá na dopravní hřiště u koupaliště Riviéra v Brně. Koná se tam Den s Městskou policií Brno.
Pokud si právě teď plánujete program na páteční, případně sobotní večer, nabízíme vám zajímavý tip.
Podolská vodárna, dílo architekta Antonína Engela, slaví kulatiny – devadesát let od uvedení do provozu. I když po povodních v roce 2002 slouží už jen jako záložní zdroj, po rekonstrukci by měla znovu dodávat vltavskou vodu Pražanům.
Porazit legendárního Philease Fogga, hlavního hrdinu románu Julese Vernea Cesta kolem světa za 80 dní, a objet celý svět v kratším čase, než jaký dostal od svého duchovního otce on. Takový úkol si dala v roce 1889 mladá reportérka amerických novin New York World Nellie Blyová. Nemohla vědět, zda se jí to podaří. Ale necouvla a cestu si doslova vyhádala.
Město Příbram se chystá pokračovat v projektu Zelené páteře, který by se po dokončení měl táhnout od Junioru klubu až k Hořejší Oboře. Nejnověji by se mělo v jeho budování v oblasti Čekalíkovského rybníka a jeho okolí, který někteří lidé v Příbrami možná spíš znají pod jeho nepřesným názvem „Malá Kaňka.“ K realizaci by mělo podle radnice dojít nejdéle v letech 2021 až 2022.
V Oblastní galerii v Liberci začala výstava slezského malíře Paula Gebauera, která zaujme osobitým zpracováním meziválečného slezského venkova.
V Oblastní galerii v Liberci začala výstava slezského malíře Paula Gebauera, která zaujme osobitým zpracováním meziválečného slezského venkova.
V Oblastní galerii v Liberci začala výstava slezského malíře Paula Gebauera, která zaujme osobitým zpracováním meziválečného slezského venkova.
FOTOGALERIE / Plumlovský zámek zažil v sobotu nejednu bitvu. Na zámeckém nádvoří se totiž odehrála akce klubů vojenské historie s názvem Dobývání Plumlova. Bojovalo se jako za první a druhé světové války. Na akci dorazilo několik desítek nadšenců do vojenství z celé České republiky i okolních států, nechyběli ani bratři Slováci.
Vesnička Mezná na Soběslavsku si v tomto roce připomíná sto třicáté výročí založení obecné školy. Místní školní budova svému účelu již dávno neslouží, během svého osmašedesátiletého fungování (1889-1949 a 1957-1965) však dala základní vzdělání mnoha místním generacím.
/FOTOGALERIE/ Milovníkům historických letadel se mohl pátek 13. září mohl jevit jako šťastný. Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi totiž pořádalo akci Létáme pro vás.
Branišovice /FOTOGALERIE/ - Jedinou dochovanou památkou z první světové války je v Branišovicích pomník Leopolda Watzera, který se nachází před tamním hřbitovem. Nyní se dočkal opravy.
/FOTOGALERIE/ Česká skautská organizace své stoleté výročí oslavila již v roce 2012, tedy před 7 let, ale v Benátkách nad Jizerou slaví 100 let od založení v roce 2019. Jak to všechno ve městě na Mladoboleslavsku začalo, co se od té doby změnilo a po čích stopách se kráčí skautskou stezkou?
Dne 23. září si připomeneme 135. výročí narození rodáka z Milaveč u Domažlic, zasloužilého umělce, výtvarníka a spisovatele Josefa Váchala.
Vídeň – Poutavý příběh válečného zajatce Františka Marka přepsala kronikářka z Vídně na Velkomeziříčsku Jiřina Šťastová. Přestože originál jeho deníku již neexistuje, zážitky přenesené do kroniky budou zachovány i pro příští generace. „Jde o zápisky vojáka, který musel v první světové válce narukovat, a pak se nechal vědomě zajmout. Popisuje své zážitky ze zajetí. František Marek byl sice rodákem z Oslavy, ale pak bydlel ve Vídni,“ řekla Jiřina Šťastová.
Hledáte cvičení, které propojuje tělo a mysl? Zkuste pilates, účinnou metodu, kterou oceňují i odborníci. Navíc je vhodná pro všechny generace.
/FOTOGALERIE/ Dvanácté Nesvačilské podívání, které je prestižním srazem leteckých modelářů, udělalo v sobotu 14. září čest svému názvu. Letadla byla opravdu všude, kam se člověk podíval. Ať už se jednalo o modely, nebo o opravdové stroje. Neoficiální létání začalo v deset hodin, aby na něj hodinu po poledni navázal hlavní letecký program. Ve vzduchu se vystřídala plejáda modelů různých velikosti, typů i pohonů z různých období.
Morkůvky – Nejdůležitější informace o významných morkůvských rodácích se zájemci dozvědí na jednom místě. Tamní totiž otevřeli novou Galerii rodáků. V provozu je už týden ve zrekonstruované bývalé márnici.
Již 550 let od první dochované písemné zmínky oslaví v sobotu 14. září obec Mezno, nejjižnější obec Kraje blanických rytířů. Zastupitelstvo obce zve na celodenní program, a to nejen rodáky a sousedy z Mezna a všech jeho místních částí, ale všechny, kteří by rádi poznali tuto obec na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje.
Havlíčkův Brod - Brodské Muzeum od 11. října zahajuje vernisáží novou výstavu, která se bude věnovat fotografovi Otto Frausovi. Potrvá až do 12. ledna roku následujícího.
Borač /FOTOGALERIE/ - Sbor dobrovolných hasičů v Borači na Brněnsku tvoří čtyřiačtyřicet členů. Zájem o hasičinu v obci, kde žije zhruba 350 obyvatel, je také mezi dětmi. „Věnujeme se jim teprve druhý rok. V našich řadách už je sedm dětí. Ještě bychom nějaké přivítali, protože s nimi chceme jezdit na závody v požárním sportu,“ uvedl starosta sboru Vlastimil Jurnečka.
Kdyně – Speciální výstava v Muzeu příhraničí ve Kdyni připomíná 250 let založení kdyňských přádelen. Na slavnostní zahájení se dostavilo i několik bývalých zaměstnanců.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.