Narodila se v Lyonu ve Francii. Zemřela 21. ledna 1964 v Petrkově u Havlíčkova Brodu. Básnířka a překladatelka se v roce 1923 v Grenoblu seznámila s českým básníkem Bohuslavem Reynkem. Odjela s ním do Petrkova. Překládala manželovu poezii, ale po Francii se jí stýskalo celý život.
V dalším historickém ohlédnutí se podíváme na okresní cukrovarnictví. První cukrovar, Erste Rübenzuckerfabrik (v překladu První řepný cukrovar) Jos. Pohl, založil v roce 1848 v opavské Říšské ulici (dnes Krnovská) podnikatel, zakladatel cukrovarnictví na Opavsku, spoluzakladatel Obchodní a živnostenské komory v Opavě a poslanec Slezského zemského sněmu Josef Jindřich Pohl.
Letos v lednu by oslavil sté narozeniny básník, překladatel a středoškolský pedagog Ivan Slavík, který působil v šedesátých letech minulého století jako středoškolský učitel v Domažlicích (1948-52).
Odlehčit centru od aut chce radnice v Třešti. Proto plánuje poblíž náměstí vybudovat několik parkovišť. Na některých z nich by mohli řidiči zaparkovat ještě během letošního roku.
/FOTOGALERIE/ Vánoce v Čechách a italském Ledru již třetím rokem přibližuje projekt spolupráce betlémářů Příbram a Valle di Ledro. První světová válka nepřinesla jen nesmírné utrpení lidí z údolí Valle di Ledro, ale také možnost poznat tradice obou zemí. Regiony Valle di Ledro a Středočeský kraj nepojí pouze osud vyhnanců za první světové války, ale i tradice betlémářství. V letošním roce byly představeny betlémy nejen z Čech a Itálie, ale pro děti byla uspořádána také výtvarná soutěž.
Leden je měsíc, který bývá většinou časem dozvuku odcházejících Vánoc. Nejinak je tomu i letos, až na to, že nedávné Vánoce v sobě nesou jedno velké výročí přecházející až do ledna.
Nový, nebo obnovený? To jsou dvě varianty, které mají nyní na stole v Čejči. Chtějí tam totiž, jak již Deník informoval, postavit pomník padlým v první světové válce.
Ve čtvrtek 9. ledna uplyne 130 let od narození českého spisovatele, novináře, dramatika, překladatele, amatérského fotografa a intelektuála Karla Čapka. Ten byl mladším bratrem Josefa Čapka (1887 - 1945).
Liberecké čtvrti Filipov a Kristiánov, lázně, kostely, ale i přehrady a známé objekty v Jizerských horách. To vše vzniklo za působení šlechtického rodu Clam-Gallasů. Co všechno udělali pro město a okolí, mapuje unikátní výstava v Liberci.
Liberecké čtvrti Filipov a Kristiánov, lázně, kostely, ale i přehrady a známé objekty v Jizerských horách. To vše vzniklo za působení šlechtického rodu Clam-Gallasů. Co všechno udělali pro město a okolí, mapuje unikátní výstava v Liberci.
Liberecké čtvrti Filipov a Kristiánov, lázně, kostely, ale i přehrady a známé objekty v Jizerských horách. To vše vzniklo za působení šlechtického rodu Clam-Gallasů. Co všechno udělali pro město a okolí, mapuje unikátní výstava v Liberci.
Přestože dnes je vánoční strom v Evropě zdaleka nejrozšířenějším a nejoblíbenějším symbolem Vánoc, ve většině evropských zemí se prosadil až počátkem 19. století. Spolu s ním se v domácnostech začaly postupně objevovat i vánoční ozdoby, jež se během času hodně proměňovaly.
Obec připravila pro zájemce zajímavou válečnou publikaci. Kniha s názvem Občané Kamenného Újezdu v první světové válce a v boji za republiku aneb Co bylo i nebylo zjištěno sto let poté je vydána na počest padlých legionářů a ke stému výročí Československé republiky.
Ještě ani neutichla bouřlivá diskuse kolem možného pomníku Vlasovcům v pražských Řeporyjích a je tu další spor. Prokremelské ruské organizace v Česku zaútočily na ruskou zástupkyni v Radě vlády pro národnostní menšiny Eugenii Číhalovou, že "klade věnec na hrob válečnému zločinci". Šlo o uctění památky kozáků, jímž velel Helmuth von Pannwitz. Ataman kozáckého sboru. Ale také nacistický generál.
Zastupitelstvo města udělilo čestné občanství Statutárního města Kladna in memoriam Josefu Havlíčkovi za jeho výrazný, téměř čtyřicetiletý přínos k rozvoji české architektury, zejména pak za nesmazatelné ovlivnění tváře Kladna prostřednictvím vyprojektování a výstavby sídliště Kladno–Rozdělov, nyní Sídliště architekta Havlíčka, s jeho dominantami - unikátními věžovými domy.
Když se řekne jméno Ondřej Sekora, většině lidí se vybaví otec legendární postavy Ferdy Mravence. Tvorba tohoto ilustrátora a spisovatele, brněnského rodáka, byla ale mnohem širší. Představuje ji nová výstava v Dietrichsteinském paláci brněnského Moravského zemského muzea. Koná se u příležitosti sto dvacátého výročí Sekorova narození.
Brno - Devadesátá léta minulého století znamenala pro lidi řadu změn. Po sametové revoluci si zvykali na znovu získanou svobodu a objevovali všechny možnosti, které přinášela. Brňané v devadesátých letech zažili ještě jednu přelomovou událost. Po sedmašedesátileté přestávce se o pořádek v městě začala opět starat Městská policie. V Brně totiž strážníci působili už i v minulosti, konkrétně mezi lety 1866 až 1923. První éru sboru mapuje strážník Michal Simandl. „Strážníci tehdy měli mnohem větší kompetence, než jaké mají obecní policie v současnosti,“ říká.
Devadesátá léta minulého století znamenala pro lidi řadu změn. Po sametové revoluci si zvykali na znovu získanou svobodu a objevovali všechny možnosti, které přinášela. Brňané v devadesátých letech zažili ještě jednu přelomovou událost. Po sedmašedesátileté přestávce se o pořádek v městě začala opět starat Městská policie. V Brně totiž strážníci působili už i v minulosti, konkrétně mezi lety 1866 až 1923. První éru sboru mapuje strážník Michal Simandl. „Strážníci tehdy měli mnohem větší kompetence, než jaké mají obecní policie v současnosti,“ říká.
Znojemsko /STALO SE PŘED/ - Sto dvacet let uplyne ve středu od narození malíře a výtvarníka Otakara Zeminy. Rodák z Nové Paky sloužil po absolvování reálky na v první světové válce na východní frontě a poté v legiích v Itálii. Vystudoval Akademii výtvarných umění.
Znáte bigglesovky? poprvé je u nás mladí kluci a holky četli v tragickém roce 1938, znovu pak během neméně dramatického roku 1969. Po revoluci patřila dobrodružství odvážného pilota k první západní literatuře, která se k nám dostala. Teď se Biggles opět vrací. Najde nové fanoušky?
/ROZHOVOR/ Miroslav Jančar z Jirkova je autorem knihy o legionářích Chomutovska. O ní vyprávěl v Týdeníku Chomutovsko, který vyšel v úterý 10. prosnce.
Hodonín – Dvě významné osobnosti Hodonína odešly na přelomu letošního listopadu a prosince. Po krátké těžké nemoci zemřel 27. listopadu ve věku devětasedmdesáti let Ludvík Šašinka, který neúnavně přednášel a seznamoval veřejnost s minulostí hodonínských kasáren, pomníku prezidenta Masaryka či padlých v první světové válce.
Kněz je člověk, který má srdce i rozum, náruč i moudrost, i plnou dlaň vždy otevřenou pro věřící i nevěřící, sympatizující i odpůrce, pro všechny obyvatele jeho farní obce i za její hranicí a to v dobách příhodných i nepříhodných, v dobách strádání i dobách hojnosti. A že takový otec Antonín Hefka byl a je, svědčí i neustále plápolající plamen svíček na jeho hrobě na hřbitově mezi kněžskými hroby ve Veselí nad Moravou.
Není muzeum jako muzeum. Jedno takové méně tradiční se nachází v opavské nemocnici, konkrétně v prvním patře pavilonu O a jmenuje se Muzeum patologie. Celkem je zde k vidění kolem 250 tekutinových či kostěných preparátů, dále také historická i novodobá literatura, mikroskopy a nechybí ani nástroje patologa.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Slezská nemocnice Opava se pyšní unikátním Muzeem patologie, jediným svého druhu v České republice. Návštěvníci tak mohou na vlastní oči spatřit například plíce kuřáka, cirhotická játra, nádory mozku, střelná poranění z první světové války nebo vzorek s pravými neštovicemi.
Datum 28. října je v naší historii nesmazatelně zapsáno jako den vzniku samostatného, svobodného a demokratického státu pod vedením „otce národa“ T. G. Masaryka.
Po uzavření německo-sovětského paktu Molotov-Ribbentrop o vzájemném neútočení, k němuž došlo v srpnu 1939, se pozornost Sovětského svazu přesunula k Finsku. Tajný dodatek, jímž si obě říše rozparcelovaly střední Evropu, totiž řadil Finsko spolu s pobaltskými státy do sovětské sféry vlivu.
Za příkladnou péči o válečné hroby obdrželo město Semily ocenění od zástupce ministerstva obrany Imricha Vetráka a hejtmana Libereckého kraje Martina Půty.
Letos slaví 80. výročí od svého fungování. Definitivní rozhodnutí o výstavbě nové prostorné nemocniční budovy v Táboře padlo 8. června 1929. Předtím Táborákům sloužila pouze malá poliklinika na Wilsonově ulici (dnešní Budějovická ulice) s kapacitou 45, později 65 lůžek. Jak říkají historické anály, po první světové válce se tu dokonce tísnili tři pacienti na dvou lůžkách.
Ve čtvrtek bude v Muzeu luhačovického Zálesí zahájena výstava Luhačovice a Židé, která zpracovává téma historie židovských obyvatel Luhačovic a návštěvníků luhačovických lázní židovského vyznání v průběhu staletí.
Festival Šumava litera probíhá od roku 2015. Od počátku jej pořádá Městské kulturní středisko Vimperk a od letošního roku také spolky Šumava Litera a Knihy über Grenze, za podpory města Vimperk.
Třebíč /FOTOGALERIE/ - Unikátní soubor fotografií z první světové války je vůbec poprvé vystavený v třebíčském muzeu. Snímky během válečných let pořídil třebíčský fotograf Antonín Kurka. Zachytil na nich místa, kterými prošel a tváře lidí, kteří s ním sdíleli válečné osudy.