Ačkoli jako den vzniku samostatného Československa slavíme 28. říjen 1918, až datum 10. září 1919 udělalo za první světovou válkou definitivní tečku a potvrdilo Československu, že jeho hranice se už nebude měnit. Ten den Rakousko podepsalo na zámku Saint-Germain-en-Laye mírovou smlouvu, v níž uznalo následnické státy Rakouska-Uherska.
S nástupem 20. století došlo k obrovskému mediálnímu i technologickému rozvoji, který zcela změnil dosavadní životní styl staré Evropy. Byly dosaženy nejzazší body Země, severní i jižní pól, zámořské cesty už neměly punc dobrodružství (ani přes zkázu Titaniku) a na světě najednou nebylo mety, která by se zdála nedosažitelná. Když tuto vzrušující éru přervala první světová válka, došlo navíc k pochopitelnému uvolnění dosavadních společenských konvencí.
Při vstupu do útrob poděbradské hydroelekrárny má člověk pocit, že vešel do jiného století. Vidí obří kola, turbíny či mechaniku jak z příběhů fantasty Julese Verna. Však má vodní elektrárna také bohatou historii.
Strakonice - Letecký den Strakonice ON AIR, který proběhne v sobotu 7. září od 10 hodin na letišti V Lipkách a jehož pořadatelem je Aeroklub Strakonice, se koná již pošesté.
Kladenský modelář Marek Patera je aktuálně členem Klub železničních modelářů Kladno. Nikdy se ale nevěnoval jen železničním modelům. Dle svých kolegů patří k opravdové špičce, co se týče lepení papírových modelů, o čemž svědčí i fakt, že se svým italským bombardérem z první světové války stal mistrem republiky ve své kategorii. „Kouzlo dobrého modeláře spočívá v tom, poznat, kdy toho má dost. Musí si uvědomit, že modely dělá pro zábavu, takže když vidí, že ho to nebaví, je potřeba si dát přestávku a pokračovat jindy,“ vysvětluje Patera.
Viktoriánské období, které začalo zhruba v polovině 19. století a skončilo začátkem toho dvacátého, přineslo nejen průmyslovou revoluci a objevitelské výpravy, ale výrazně poznamenalo i svět aktu a pornografie.
Představujeme vám webový seriál Šumperského a jesenického deníku JAK PLYNE ČAS. Každou neděli se u nás na webu můžete těšit na sérii historických fotek dokumentujících nějaké zajímavé dění v minulosti na různých místech regionu.
FOTOGALERIE / Sotva utichla vřava první světové války, převeleli jeho jednotku z italské fronty na Těšínsko, kde se vyostřil územní spor mezi Polskem a nově zrozeným Československem.
První trolejbusové provozy vznikly na našem území ještě před první světovou válkou: archaicky vypadající vozy, táhnoucí po drátech nad sebou sběrný vozíček (anglicky trolley, odsud trolejbus) jezdily v Českých Budějovicích a v Českých Velenicích (které byly tehdy ovšem předměstím dolnorakouského Gmündu).
V srpnu uplynulo 75 let od spojeneckého bombardování pardubického letiště a továrny Fanto, při kterém zahynulo 213 lidí. Hrůzám bombardování a druhoválečnému dění v Pardubicích se věnuje nový román Hořící nebe od Ivy Tajovské.
Vatín - Oznámení třiatřicetiletého muže, že při houbaření v katastru obce Vatín s největší pravděpodobností nalezl granát, přijali ve středu po třetí hodině odpoledne policisté na tísňové lince.
Toho stařičkého mocnáře jsme i my Češi milovali. Jistě, ne všichni, ale i pro velkou část Čechů byl ztělesněním monarchie, vždyť jí vládl celých třiašedesát let. Jenže nedokázal předat vladařské žezlo včas a dovedl své Rakousko-Uhersko a s ním celou tehdejší Evropu do nesmyslné první světové války. Války, v níž Evropa vykrvácela a císařství se rozpadlo. A to pouhé dva roky po mocnářově smrti.
Cheb – Teprve od května jev Chebu otevřené nové muzeum. Věnuje se historii nejstaršího plnohodnotného letiště v českých zemích, které se nacházelo právě u Chebu. Za expozicí míří už nyní lidé z různých koutů naší země i ze zahraničí.
Po sto letech by se mohly objevit v hlavním městě znovu nákladní tramvaje. Vozy na odpad by jezdily do spalovny v Malešicích. Podle Pražských služeb se nyní odborníci z ČVUT zabývají smysluplností projektu. Vedení metropole se však soustředí spíše na rozvoj tramvajové sítě pro cestující.
Když se šlechta na koních v doprovodu psů vydávala na parforsní hony do širšího okolí svého panství, zázemím jí byl lovecký zámeček Lány v oboře Soutok u Břeclavi. Tento salet je nejjižněji položeným ze všech původních lichtenštejnských staveb Lednicko-valtického areálu. Ani jeho vznešený původ mu nezaručil šťastnou budoucnost. Během pouhých dvou let je totiž už potřetí na prodej.
Svěcení zvonů proběhlo v neděli 18. srpna v kostele sv. Jiljí v Libyni u Lubence. Následoval koncert folkové kapely Poutníci, slavnostní odpoledne si nenechaly ujít desítky lidí.
I když na začátku války ženy působily hlavně jako ošetřovatelky v polních nemocnicích nebo jako úřednice a spojařky v zázemí, postupně pronikly i do bojových oddílů. Proslavila se třeba srbská Liga smrti nebo ruský Batalion smrti.
Velká sláva s v pátek večer odehrála v Petrovicích u Karviné a o den později také v nedaleké obci Godów, kde si Češi i Poláci společně připomněli 100 let od vypuknutí 1. Slezského povstání. Před Kulturním centrem v Petrovicích byl při té příležitosti odhalen památník této události. Právě v hostinci U Chroboků, dnešním Kulturním centru se povstalci tehdy sešli.
Požehnaného věku 100 let v pátek dosáhla Vanda Hauserová z Jižních Svahů. Přiřadila se tak ke dvěma dalším obyvatelům Zlína, kteří stovku oslavili před několika měsíci.
Pražský deník přináší po celý rok cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden zveme čtenáře do novodobé historie jednotlivých pražských čtvrtí. Na procházku po významných momentech let 1918 až 1992 tentokrát zveme do Velké Chuchle.
Písecko – Spojená obec Zahořany v Milevském politickém okrese Království českého zahrnovala v roce 1910 tři osady: Zahořany, Lašovice (včetně Lašovek) a Žebrakov.
Legiovlak, pojízdné muzeum na kolejích Československé obce legionářské, zavítá na své srpnové pouti také do Jeseníku. Expozice, která je přístupná zdarma, se poprvé slavnostně otevře 6. srpna v 10 hodin na vlakovém nádraží.
/FOTOGALERIE/ Výroba kabelů má v Kladně pozoruhodnou tradici. Její počátky spadají až do roku 1865, kdy byly v areálu dolu Thinnfeld zřízeny mechanické dílny, kde se vyráběla ocelová lana pro kladenské doly.
V Jeseníkách a přilehlých pohořích jich je několik stovek. Unikají pozornosti masových turistů, o to více jsou srdcovou záležitostí místních obyvatel a patriotů. Řeč je o horských loveckých chatách. Desítky z nich po takzvaných církevních restitucích spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A postupně je rekonstruují.
V Jeseníkách a přilehlých pohořích jich je několik stovek. Unikají pozornosti masových turistů, o to více jsou srdcovou záležitostí místních obyvatel a patriotů. Řeč je o horských loveckých chatách. Desítky z nich po takzvaných církevních restitucích spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A postupně je rekonstruují.
V Jeseníkách a přilehlých pohořích jich je několik stovek. Unikají pozornosti masových turistů, o to více jsou srdcovou záležitostí místních obyvatel a patriotů. Řeč je o horských loveckých chatách. Desítky z nich po takzvaných církevních restitucích spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A postupně je rekonstruují.
V Jeseníkách a přilehlých pohořích jich je několik stovek. Unikají pozornosti masových turistů, o to více jsou srdcovou záležitostí místních obyvatel a patriotů. Řeč je o horských loveckých chatách. Desítky z nich po takzvaných církevních restitucích spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A postupně je rekonstruují.
V Jeseníkách a přilehlých pohořích jich je několik stovek. Unikají pozornosti masových turistů, o to více jsou srdcovou záležitostí místních obyvatel a patriotů. Řeč je o horských loveckých chatách. Desítky z nich po takzvaných církevních restitucích spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A postupně je rekonstruují.
V Jeseníkách a přilehlých pohořích jich je několik stovek. Unikají pozornosti masových turistů, o to více jsou srdcovou záležitostí místních obyvatel a patriotů. Řeč je o horských loveckých chatách. Desítky z nich po takzvaných církevních restitucích spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A postupně je rekonstruují.
V Jeseníkách a přilehlých pohořích jich je několik stovek. Unikají pozornosti masových turistů, o to více jsou srdcovou záležitostí místních obyvatel a patriotů. Řeč je o horských loveckých chatách. Desítky z nich po takzvaných církevních restitucích spravují Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. A postupně je rekonstruují.
Nečekaný objev učinil ve čtvrtek 4. července vlastník nemovitosti čp. 19 v Březině František Kovář. Při zemních úpravách v těsné blízkosti severního nároží domu narazil na dvě dávno ztracené pamětní desky se jmény bývalých německých obyvatel obce, kteří padli v první světové válce.