Automobilka Tatra Trucks má podle tiskové zprávy jednu z nejdelších nepřetržitých tradic výroby kolových dopravních prostředků na světě. Letošní červen je časem, kdy si kopřivnická společnost připomíná 170. výročí svého vzniku.
Kde jsou ryby, tam je řeka. Stříbrná Sázava je řeka rybářů, „tichých bláznů“ kteří znají všechna tajná místa, kde se dá chytit ryba jako ruka. Už víc než sto let. Tak dlouho chodí s pruty k vodě několik generací ledečských rybářů. Historii rybářského spolku v Ledči popisuje nová kniha.
Jediný v celém Česku. Žádný druhý neexistuje. To je židovský tyfový hřbitov v Havlíčkově Brodě. Hřbitov byl vybudován v roce 1917. Ve sběrném táboře židovských uprchlíků z Haliče a Bukoviny, který se nacházel v lokalitě dnešní psychiatrické nemocice, tehdy vypukl skvrnitý tyfus a na židovském hřbitově v centru Havlíčkova Brodu nebyl již dostatek míst.
Jediný v celém Česku. Žádný druhý neexistuje. To je židovský tyfový hřbitov v Havlíčkově Brodě. Hřbitov byl vybudován v roce 1917. Ve sběrném táboře židovských uprchlíků z Haliče a Bukoviny, který se nacházel v lokalitě dnešní psychiatrické nemocice, tehdy vypukl skvrnitý tyfus a na židovském hřbitově v centru Havlíčkova Brodu nebyl již dostatek míst.
Historička Muzea Chodska Kristýna Pinkrová společně s dalšími třemi autory představila novou knihu Mezi orlem a lvem, na páteční vernisáži stejnojmenné výstavy, věnující se životu na Domažlicku v době první světové války.
Náhrobek židovské dívky Šlime Schnitzer z první světové války nalezený na zahradě domu v ulici Vrchlického v Havlíčkově Brodě se vrátil zpět na židovský hřbitov v Ledečské ulici.
Parní lokomotiva z pražských Vršovic, vyrobená před více než sto lety, udělala v sobotu odpoledne symbolickou tečku za pětidenním natáčením v areálu zbirožského nádraží.
Nymburští radní navrhli, aby nová ulice v Drahelicích nesla jméno místního sochaře Františka Přítele. Ten má k dané lokalitě zásadní vztah. Návrh musí ještě posvětit zastupitelé na svém jednání, které se uskuteční 16. června.
/FOTOGALERIE/ Doslova do normálních kolejí se vrací Legiovlak, pojízdné muzeum věnované Československé obci legionářské. Dříve než bude znovu přístupný veřejnosti, projede v neděli 31. května s unikátní parní lokomotivou trať mezi Berounem a Rakovníkem pro nově připravovaný televizní dokument. Do Středočeského kraje se pak znovu vrátí až v září.
/FOTOGALERIE/ Doslova do normálních kolejí se vrací Legiovlak, pojízdné muzeum věnované Československé obci legionářské. Dříve než bude znovu přístupný veřejnosti, projede v neděli 31. května s unikátní parní lokomotivou trať mezi Berounem a Rakovníkem pro nově připravovaný televizní dokument. Do Středočeského kraje se pak znovu vrátí až v září.
/FOTOGALERIE/ Doslova do normálních kolejí se vrací Legiovlak, pojízdné muzeum věnované Československé obci legionářské. Dříve než bude znovu přístupný veřejnosti, projede v neděli 31. května s unikátní parní lokomotivou trať mezi Berounem a Rakovníkem pro nově připravovaný televizní dokument. Do Středočeského kraje se pak znovu vrátí až v září.
/FOTOGALERIE/ Doslova do normálních kolejí se vrací Legiovlak, pojízdné muzeum věnované Československé obci legionářské. Dříve než bude znovu přístupný veřejnosti, projede v neděli 31. května s unikátní parní lokomotivou trať mezi Berounem a Rakovníkem pro nově připravovaný televizní dokument. Do Středočeského kraje se pak znovu vrátí až v září.
Právě budovaný terminál veřejné dopravy před vlakovým nádražím v Chrudimi ozdobí kašna. Přímo se nabízí ho nazvat náměstím a už se ví, po kom by se mohlo jmenovat.
Opavský filmový klub po snímku z první světové války připomene, že válečné hrůzy nejsou jen vzpomínkami pamětníků, ale bohužel jsou blíž, než bychom chtěli a čekali.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Vraťte se v čase zpátky do obcí na Kroměřížsku. Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné či dvou obcí našeho okresu. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme do obcí Rymice a Bílany.
Řešíme sochu Koněva, hádáme se, do jaké míry naši vlast osvobodila Rudá armáda a do jaké Amerika. Samozřejmě důležité téma, nikdo nemá právo překrucovat dějiny. Řešíme pandemii koronaviru. Stejně důležité a ještě k tomu aktuální. Vzpomeňme na španělskou chřipku, která za první světové války zabila více vojáků, něž kolik jich padlo na bojištích. Máme toho zkrátka hodně.
Pištín na Českobudějovicku navštívila Hana Turková, která nám poslala i několik fotek. Kde si líbilo vám? Pošlete nám své fotografie z cest na email klara.alesova@denik.cz.
Řešíme sochu Koněva, hádáme se, do jaké míry naši vlast osvobodila Rudá armáda a do jaké Amerika. Samozřejmě důležité téma, nikdo nemá právo překrucovat dějiny. Řešíme pandemii koronaviru. Stejně důležité a ještě k tomu aktuální. Vzpomeňme na španělskou chřipku, která za první světové války zabila více vojáků, něž kolik jich padlo na bojištích. Máme toho zkrátka hodně.
Řešíme sochu Koněva, hádáme se, do jaké míry naši vlast osvobodila Rudá armáda a do jaké Amerika. Samozřejmě důležité téma, nikdo nemá právo překrucovat dějiny. Řešíme pandemii koronaviru. Stejně důležité a ještě k tomu aktuální. Vzpomeňme na španělskou chřipku, která za první světové války zabila více vojáků, něž kolik jich padlo na bojištích. Máme toho zkrátka hodně.
Řešíme sochu Koněva, hádáme se, do jaké míry naši vlast osvobodila Rudá armáda a do jaké Amerika. Samozřejmě důležité téma, nikdo nemá právo překrucovat dějiny. Řešíme pandemii koronaviru. Stejně důležité a ještě k tomu aktuální. Vzpomeňme na španělskou chřipku, která za první světové války zabila více vojáků, něž kolik jich padlo na bojištích. Máme toho zkrátka hodně.
Řešíme sochu Koněva, hádáme se, do jaké míry naši vlast osvobodila Rudá armáda a do jaké Amerika. Samozřejmě důležité téma, nikdo nemá právo překrucovat dějiny. Řešíme pandemii koronaviru. Stejně důležité a ještě k tomu aktuální. Vzpomeňme na španělskou chřipku, která za první světové války zabila více vojáků, něž kolik jich padlo na bojištích. Máme toho zkrátka hodně.
/ROZHOVOR/ Stěhování čeká Centrum studií genocid, které si jako své sídlo před několika lety vybralo Terezín. Tedy město poznamenané jednou z největších genocid v historii lidstva, nacisty režírovaného holokaustu na Židech.
/ROZHOVOR/ Stěhování čeká Centrum studií genocid, které si jako své sídlo před několika lety vybralo Terezín. Tedy město poznamenané jednou z největších genocid v historii lidstva, nacisty režírovaného holokaustu na Židech.
/ROZHOVOR/ Stěhování čeká Centrum studií genocid, které si jako své sídlo před několika lety vybralo Terezín. Tedy město poznamenané jednou z největších genocid v historii lidstva, nacisty režírovaného holokaustu na Židech.
Linec - „Vymetená veřejná místa, lidé v maskách, bezpečnostní a hygienické předpisy na plakátech, to jsou některé typické obrázky korona-krize, které v uplynulých týdnech více či méně silně provázely náš všední den,“ napsaly OÖN 18. května.
Když 20. dubna 1889 v městečku Braunau am Inn, zazněl v kolébce radostný křik čtvrtého dítěte rakouského celního úředníka Aloise Hitlera (vlastním jménem Schicklgruber) a Kláry Hitlerové, nikdo z přítomných netušil, že vítají na svět chlapečka, který v budoucnu svým fanatismem ovlivní světové dějiny první poloviny 20. století a zasáhne do životů miliónů lidí.
/FOTOGALERIE/ Atraktivní místo na Brněnské přehradě, které zažilo slávu už za dob první republiky, roky chátralo. Hotel Obora se však nyní dočká oživení. Při rekonstrukci obnoví i zrušenou lodní zastávku.
/STALO SE/ Otokar Šimek byl český literární historik, romanista, středoškolský profesor a překladatel z francouzštiny, autor prvních českých ale nedokončených dějin francouzské literatury. Narodil se před 142 lety v Hustopečích.
Z prachu a špíny muzejního sklepa až na slavnostní piedestal. Taková bude cesta zapomenuté, leč pro Trutnov historicky hodnotné pamětní desky, která připomíná československé legionáře z Roty Nazdar, padlé v první světové válce.
/Z ARCHIVU DENÍKU/ Vraťte se v čase zpátky do obcí na Kroměřížsku. Projděte se s Deníkem časem minulým. Každý týden přineseme archivní fotografie z jedné či dvou obcí našeho okresu. Zavzpomínejte společně s námi, tentokrát se podíváme do obcí Šelešovice a Střížovice.
To je nález! Díky naprosté náhodě, při vyklízení sklepa jaroměřského muzea, se podařilo objevit 186 kg těžkou pamětní desku Roty Nazdar s 52 jmény vojáků, československých dobrovolníků z 1. roty cizinecké legie, padlých v první světové válce ve Francii. Odborníci se přitom dlouho domnívali, že byla zničena nacisty během druhé světové války. Teď se vrací ze sklepa v Jaroměři do Trutnova.
Babička mé ženy se jmenovala Xenie. Narodila se na Ukrajině a do Československa uprchla po první světové válce před bolševiky. Všichni z její rodiny, kteří na Ukrajině zůstali, v době ruské občanské války a stalinského teroru zahynuli.
Když se řekne matka, včelaře jistě napadne včelí matka, která je na rozdíl od dělnic a trubců schopná klást vajíčka, tedy rozmnožovat včelstvo. Prodavači v železářství naskočí šetihranná matička se závitem… Každý ale nejdříve pomyslí na svoji maminku, na mámu, máti… na ženu, která ho přivedla na svět a která má už zítra svátek. 10. května je Den matek. Avšak ne všechny ženy, kterým říkáme matka, jsou jimi i ve skutečnosti. Například Matka Tereza skutečnou maminkou nebyla.
V pondělí 11. května se od 9 hodin návštěvníkům opět otevřou všechny objekty Památníku v Terezíně. Jeho mluvčí Tomáš Rieger informoval, že návštěva Památníku bude možná za dodržení přísnějších hygienických opatření.
V pondělí 11. května se od 9 hodin návštěvníkům opět otevřou všechny objekty Památníku v Terezíně. Jeho mluvčí Tomáš Rieger informoval, že návštěva Památníku bude možná za dodržení přísnějších hygienických opatření.
Ve středu Východočeské muzeum Pardubice otevře výstavu velkoformátových tisků věnovanou parforsním honům. Bude volně přístupná veřejnosti v zámecké Open Air Galerii Parkán. Příchozím přiblíží zmizelý svět nejvyšší aristokracie, plnokrevných koní a honicích psů.
/FOTOGALERIE/ Na vedení Základní školy v Milíně se před několika týdny obrátila s žádostí o pomoc v boji s koronavirem partnerská škola z italského Valle di Ledro. Žádala ochranné prostředky pro tamní domov seniorů. Milínští učitelé proto uspořádali charitativní sbírku ochranných pomůcek, kterou do Itálie posílali. Nyní jim za ten čin přišlo poděkování.
Kdyňské náměstí obohatil nový umělecký počin. Dva kované květinové oblouky přímo uprostřed náměstí se tak od května stávají novým poznávacím znamením města.
V neděli 3. května v poledne do Dolní Lukavice zavítalo několik členů Klubu 3. armády Plzeň, aby s představiteli obce Dolní Lukavice uctili v tichosti památku amerického vojáka jednotky Rangers Johna Shobeye (1919-2003) a padlých vojáků v první světové válce.